Dead Space 2 multiplayer se moc nepředvedl - (ne)recenze
zdroj: Tisková zpráva

Dead Space 2 multiplayer se moc nepředvedl - (ne)recenze

Datum vydání:
28. ledna 2011
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

2. 3. 2011 2:12 | Recenze | autor: Vilém Koubek |

Rozšiřovat horor o multiplayerovou složku není úplně standardní a i v případě nadšenců z Visceral Games to až moc zavánělo marketingem. Krabička s nápisem „Multiplayerová akce nové generace“ je totiž daleko lepší jak krabička bez něj. K multiplayerové složce Dead Space 2 (recenze singleplayeru) jsme tedy přistupovali obezřetně a nenechali si zkalit úsudek přílišným očekáváním. A udělali jsme dobře. Některé hry zkrátka nejsou na multiplayer stavěné. Svým rozsahem totiž hra nemůže oslnit žádného multiplayerového nadšence a obsahem prakticky taky ne. Tvůrci se nepouštěli do žádných odvážných novot a vsadili na jednoduchou hratelnost, která je snadno proniknutelná, ale velmi rychle upadá do bahna stereotypu.

Přišlo to z mrtvého vesmíru

Klíčovým prvkem zdejšího multiplayeru je, podobně jako například v případě Left 4 Dead, diametrální odlišnost hráčských týmů, kdy jedna skupinka hraje za sprawlské vojáky a druhá za nekromorfy. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát toto rozdělení nevyvážené – obzvláště, když hra udržuje stejný počet hráčů na každé straně – povedlo se tvůrcům vybavit každý tým specifickými dovednostmi, které, jsou-li využívány schopným hráčem, mažou veškerou nadřazenost.

Vojáci jsou standardně vybaveni pulzními útočnými puškami, můžou se léčit lékárničkami a zpomalovat nepřátele stází. Postupem času, jak za odehrané hry získávají zkušenosti, se jim odemykají nové zbraně a obleky a zvětšuje se jim množství stázové energie. Přesto ani ti nejsilnější, ačkoliv se to na první pohled nezdá možné, nemají šanci proti dobře koordinovanému týmu nekromorfů. Jakmile se totiž potkáte s bandou emzáků s mozky v hlavách (nebo jiných částech těl), budete děkovat vývojářům, že na respawny nemusíte čekat tak dlouho.

Coby nekromorfové máte na výběr ze čtyř exemplářů: maličkého packa s drápy ostrými jak břitvy, zákeřného, po zdech lezoucího lurkera, svalnatého a blijícího pukera anebo spittera, jehož útoky na dálku jsou doslova devastující. Podobně jako v případě vojáků i nekromorfové s přibývajícími zkušenostmi „rostou“ a jejich dovednosti se zlepšují. Vedle toho však také mají jedinečnou možnost volby respawnu.

Zmrtvýchvstání totiž probíhá stylově vylezením z ventilační šachty a hra vás pokaždé nechá rozhodnout, která to bude. Nic vám tedy nebrání objevit se za protivníkovými zády nebo se na povrch vyškrábat někde mimo akci a odchytávat „zaběhlé“ hráče. A kdybyste i přesto nestíhali, vylézají z šachet také hrou ovládaní nekromorfové, kteří jsou však inteligentní stejně jako jejich kolegové v singleplayeru.

Krvavé mělčiny

S již zmíněným Left 4 Dead má multiplayer Dead Space 2 ještě jednu společnou věc a to nutnost kooperace. Pravda je totiž taková, že do hry nejste vrženi, jen abyste masakrovali jeden druhého, i když to budete dělat většinu času. Vojáci se do ní vydávají s řadou na sebe navazujících úkolů svázaných s časovým limitem a nekromorfové jim mají zabránit v jejich plnění. A tady bohužel hra naráží. Úkoly se totiž omezují na: přenes, zmáčkni, chraň nebo znič a k tomuto chabému výčtu nic nepřidává ani pouhá pětice map, z nichž každá sice má své „téma“, ale ani to nezabrání jejich rychlému přejezení.

Titan Mines je mapa založená na stavění sonické miny, jejíž součástky jsou rozházeny v různých částech důlních šachet a musí být přineseny doprostřed podzemního komplexu, tedy na velmi otevřené prostranství. Tuhé boje v chodbách se proto střídají s hromadným odstřelováním, což dělá mapu zajímavou jak pro vojáky, tak pro nekromorfy a z našeho pohledu je nejvydařenější.

V podobném, ale již ne tolik zajímavém jako spíš generickém duchu se nese Escape, kde je potřeba aktivovat spoustu panelů a pak uprchnout, Solar Array, v níž je třeba přenesením souřadnic odpálit orbitální dělo, a Fuel Core, kde hlavním cílem je vyhodit do vzduchu palivové jádro.

Mapy to nejsou špatné, ale ani jedna z nich nenabízí nějaké zajímavé zpestření stále se opakující hratelnosti. Poslední a zároveň nejhorší je mapa Marker Lab, v níž jde o ničení prototypů Markerů. Na tom by samozřejmě nebylo nic zlého, jenže vezmete-li v potaz, že do těch svítících šutrů stačí z dálky střílet, takže to není taková fuška, mají na to vojáci až přespříliš času a zabránit jim ve splnění úkolu je zde téměř nadlidský výkon.

Sbohem a pytel na mrtvoly

A to je v podstatě vše. Pokud teď máte pocit, že je toho trochu málo, máte ho zcela oprávněně. Bohužel, víc toho hra nenabízí. Myšlenka dvou protichůdných týmů je dobrá, stejně tak jejich vyvážení a vylepšování, ovšem množství herních módů (jeden) a map jdoucí ruku v ruce s primitivními a neustále se opakujícími úkoly, dělá z multiplayeru Dead Space 2 pouhý doplněk a nikoliv část hry, kvůli které byste si ji měli koupit. Chvíli vás sice bude bavit, ale pak si vzpomenete, že tam venku je hromada daleko lepších her pro více hráčů a už se k němu nevrátíte.

Multiplayer v Dead Space 2 jsme od začátku nepovažovali za plnohodnotný herní prvek a podrobný test nás v tom utvrdil. Proto nebudeme samotný multiplayer hodnotit, Dead Sprace 2 je pro nás jen skvělá singleplayerovka. Ale kdybychom mulťák hodnotit chtěli, bylo by to na 5/10.

Nejnovější články