Recenze
Sea of Thieves - recenze
4. 4. 2018
|
Mars Vertigo
Rare slibovali, že Sea of Thieves je nejambicióznější projekt jejich dlouholeté historie. Vzrušující život piráta na moři i na souši, a to vše navíc s kamarády, rodinou či obdobně dychtivými pocestnými. „Staňte se pirátskou legendou!“ Mnozí z nás tak rychle nabyli dojmu, že stát se pirátskou legendou by mohlo znamenat získávání reputace přepadem obchodních plavidel, potápěním ostatních pirátských lodí, pleněním přístavů, atd. Jednoduše tím, čím je takový pirát běžně živ. Nejednoho by také hned napadlo, že si budete moci zahrát i na lovce pirátů a dopřát si tučných odměn za každou doručenou hlavu s kurdějemi prolezlým chrupem nějakého toho bídáka. Ale tohle v Rare neslíbili.
Seven: The Days Long Gone - recenze
4. 12. 2017
|
Jan Slavík
Seven: The Days Long Gone je zvláštní hra. Na jednu stranu demonstruje snahu o inovaci zažitých principů, zkouší prezentovat neotřelé přístupy a zpracování prostředí, ale ve skutečnosti se navzdory prvnímu dojmu jedná o až překvapivě tradiční záležitost. Příběh mistra zloděje na vězeňském ostrově nakonec žánry příliš nepřekopal, pouze je trochu míchá dohromady, a to ještě docela opatrně.
Realpolitiks – recenze
17. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Nebylo toho málo, co strategie Realpolitiks papírově nabízela – vše od simulace uprchlické krize až po kolonizaci Jupitera slibovalo unikátní možnost pohrát si na mapě dnešního a budoucího světa. Titul inspirovaný strategiemi od Paradoxu, jako je Europa Universalis, Crusader Kings nebo Hearts of Iron, se zároveň odhodlal postavit prokletí strategií z moderního světa. Podařilo se mu prorazit tam, kde neuspěli mnozí jiní, nebo je odsouzen skončit na smetišti dějin?
Star Wars Battlefront - recenze PC verze
21. 11. 2015
|
Jan Slavík
Také jste si při sledování prvních videích ze Star Wars Battlefront říkali, že takhle to přeci v životě nemůže vypadat? Že se zajisté jedná o technickou prezentaci možností enginu a skutečný výsledek bude ukázkám podobný jen zdaleka? Já také. Jenže jsme se tentokrát všichni spletli, protože hra vypadá neuvěřitelně. Pod povrchem už to nicméně taková sláva není.
Forza Motorsport 6 - recenze
8. 9. 2015
|
Václav Rybář
Skoro pět stovek aut, tři desítky tratí, závodění v noci, v dešti, v sedmdesátkách, šedesátkách, dokonce i třicítkách (mluvíme o dekádách, nikoliv o maximální povolené rychlosti). Čistě papírovým výčtem novinek šesté Forzy bychom mohli "objektivně" tuhle recenzi uzavřít hned v prvním odstavci. Ano, šestka je o notný kus lepší než pětka. Víc všeho, méně mikrotransakcí a napravení dávných křivd. Díky, díky, díky... a můžeme jít domů, oprášit volant a jezdit až do konce věků. Nebo ne?
Asterix a Olympijské hry CZ recenze
10. 3. 2008
|
Redakce Games.cz
Galští hrdinové vyrážejí do Olympie, na starověké hry. Zachraň se kdo můžeš! Lovestorix musí zvítězit na olympiádě, Brutus a Lapiduchus musejí být zastaveni… a hráči téhle bláznivé plošinovky, okořeněné o sportovní minihry, by se měli bavit.
Conflict: Vietnam - recenze
19. 9. 2004
|
Redakce Games.cz
Válka je peklo, ale i neskutečně silná prodejní síla, z čehož se opět snaží těžit tato taktická akce. Podařilo se sérii Conflict navrátit lesk ztracený v druhém dílu, nebo jde jen o mlácení už hodně unavené slámy?
R.C. Cars CZ - recenze
21. 12. 2003
|
Redakce Games.cz
R.C. Cars jsou oddychovou závodní arkádou s autíčky na dálkové ovládání, jejichž autoři vsadili především na zábavu, hratelnost a slušný fyzikální model. Je ale tato hra v češtině lepší, než dnes již klasický Re-Volt?
Will Rock - recenze
31. 7. 2003
|
Redakce Games.cz
Serious Sam se významně zapsal do historie tím, že se v něm hráč mohl vyřádit na tisících nepřátel bez přemýšlení. Podařilo se Will Rockovi napodobit svůj vzor nebo se jen snaží svézt na slávě předchůdce?
Duke Nukem: Manhattan Project
31. 5. 2002
|
Redakce Games.cz
Blonďatý svalovec se vrací na scénu v arkádě Manhattan Project, aby zachránil New York před mimozemskou havětí a ukázal všem pochybovačům, že klasické plošinovky na PC ještě nevymřely.
Disciples II: Dark Prophecy - recenze
13. 2. 2002
|
Redakce Games.cz
Ještě před příchodem dlouho očekávaných Heroes of Might and Magic IV je tu jiná tahová fantasy strategie, která s nimi má mnoho společného, ale zároveň přináší i některé originální prvky.
Panzer Campaigns: Tobruk 41 - rec.
6. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Ve čtvrtém díle válečné série Panzer Campaigns se přeneseme za Pouštní liškou na severoafrické bojiště u přístavu Tobruk.
RICO: London – recenze velmi špatné střílečky
3. 3. 2022
|
Zbyněk Povolný
Nudný, rozbitý pokus o návrat do osmdesátek
Happy Game – recenze dětské noční můry od Amanity
1. 11. 2021
|
Pavel Makal
Připravte se na příjemné mrazení
Superliminal – recenze
22. 11. 2019
|
Patrik Hajda
Jak máte zaujmout další logickou hrou viděnou z první osoby? Učte se od té nejlepší v žánru! Superliminal v sobě nezapře inspiraci Portalem a ani se ji nesnaží nijak skrývat. I tak jde o hru, která je hodně svá a natolik unikátní, že návštěvy jejího snového světa nebudete litovat. I když vám bude trochu líto, že jste nedostali mnohem víc.
Etherborn – recenze
18. 7. 2019
|
Pavel Skoták
Prostorové vnímání. Schopnost, která nám umožňuje projít testy studijních předpokladů nebo podélně zaparkovat s autem. Dostatečná představivost v trojrozměrném prostoru navíc člověku umožňuje užít si naplno i Etherborn, prostorovou adventuru se spoustou puzzlů, z nichž se vám bude po čase motat hlava. Stačí totiž k hádankám přidat hrátky s gravitací, surreálno, a dobrodružství bezhlasého těla za hlasem bez těla může začít.
SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech – recenze karetního RPG
7. 5. 2019
|
Patrik Hajda
Studio Image & Form mě dříve potěšilo výbornými kousky SteamWorld Dig 2 a SteamWorld Heist. Dvě naprosto odlišné, originální a prostě skvělé hry, které jsou zasazené do jednoho krásného, vtipem nacucaného světa. Že mě bude zajímat i SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech, jsem věděl ještě před jejím oznámením. Cokoliv se značkou SteamWorld ve mně vyvolává absurdní touhu. Novinka ji sice uspokojila, ale po předchozích zkušenostech jsem čekal přeci jen víc.
Inked - recenze
17. 7. 2018
|
Ondřej Švára
Recept na dobrou herní plošinovku se neobejde bez zásoby rébusů, poutavé atmosféry a výtvarného pokušení. Z těchto ingrediencí se skládá také Inked, originálně vyprávěná arkáda tvořená v chytrých tazích kuličkového pera. Za uměleckou stránkou však zaostává hratelnost. Hádanky by mohly být nápaditější a hodilo by se i přesnější ovládání. Pozornost si však hra zaslouží, zejména za osobní zpověď, kterou schovává pod nedokonalou slupkou.
Ghost of a Tale - recenze
27. 3. 2018
|
Pavel Dobrovský
Po pěti letech od zafinancování na Indiegogo vystupuje trubadúr Tilo z Ghost of a Tale ze stínu early accessu do světla plnokrevných titulů. Přináší vypointované stealthové dobrodružství, ve kterém se prolínají žánrová klišé s neotřelou stavbou prostředí a dechberoucí prezentací. Nenechte se ale oklamat vizuálem. Tilo svými vousky, ušima a velkými kukadly pouze naznačuje, že je protagonistou jednoduché, pohádkové a roztomilé zábavy. Ve skutečnosti vás zavede hluboko do světa, kterým lomcuje rozklad, dekadence a nepěkná společenská krize – krysy jsou všude a myškám nejraději zasekávají halapartny do hlavy. Zvlášť, když jsou na útěku z hradního vězení.
The Evil Within 2 - recenze
23. 10. 2017
|
Ondřej Švára
Zlo může mít mnoho podob a vypadat třeba jako karneval v maskách. V survival akci The Evil Within 2 jsou maškary tak děsivé, že se jich museli štítit snad i ti, kteří je vymýšleli. To dává na srozuměnou, že tento japonský horor nemění styl a již podruhé obléká násilí do nepřehlédnutelně extravagantního kabátku. Naštěstí mu ale také nechybí variabilní hratelnost, velkorysý design úrovní a víc než dostatečná herní doba. Na osvědčených základech vznikla hlubší, propracovanější a lépe vyladěná hra.
The Legend of Heroes: Trails in the Sky the 3rd - recenze
5. 6. 2017
|
Pavel Skoták
Po deseti letech se hráči mimo Japonsko dočkali vydání závěrečného dílu JRPG trilogie Trails in the Sky z legendární série The Legend of Heroes, která si svými příběhy získává srdce fanoušků po celém světě od roku 1989. Třetí díl se oproti svému předchůdci chlubí několika drobnými úpravami soubojového systému, ale především uzavírá neuvěřitelně hutný příběh z království Liberl.
Outlast 2 - recenze
4. 5. 2017
|
Pavel Válek
Po třech letech čekání, loňské demoverzi a půlročním odkladu konečně vyšlo pokračování překvapivě kvalitní hororovky z prostředí ústavu pro choromyslné. Daří se Outlast 2 děsit hráče natolik, že budou muset několik dalších dní spát s rozsvíceným světlem? V zásadě ano, ale ne způsobem, který by se dal označit za bez výhrad uspokojující, bohužel.
The Crow's Eye - recenze
27. 3. 2017
|
Ondřej Švára
Záhady žijí tak dlouho, dokud se nevysvětlí. S jednou takovou může skoncovat hrdina logické adventury The Crow's Eye. V retrospektivním příběhu s obstojnou dávkou napětí ho namísto příšer poženou zlé myšlenky, což dokazuje, že poctivé herní psychothrillery ještě nevymřely. The Crow's Eye je Amnesia bez přehnané odpornosti, a to jí sluší. Leccos ovšem mohlo dopadnout lépe. Zejména příběh měli autoři zkusit vyprávět bez hloupých audiovzkazů. A hádanky si také zasloužily více kreativity.
Super Mario Run - recenze
27. 1. 2017
|
Jan Hrdlička
Je působivé, nakolik se Super Mario Run daří zachytit kouzlo klasických mariovských eskapád navzdory skutečnosti, že z jejich formulky odebírá několik klíčových složek. Co ovšem obdržíte na oplátku, je návyková mobilní plošinovka ve formě auto runner titulu, kterou lze pohodlně ovládat jednou rukou. Malým škobrtnutím se na cestě nevyhne, i přesto se ale jedná o skvělý debut Nintenda na poli mobilního hraní.
Karma. Incarnation 1 - recenze
13. 12. 2016
|
Pavel Dobrovský
Že se ruské studio Auralab nechalo inspirovat tvorbou české Amanity, konkrétně Botaniculou, se nedá přehlédnout, ani kdyby vám před očima tancovaly všechny postavičky z mechu a kapradí. Karma. Incarnation 1 vystavuje na odiv osobitou výtvarnou stránku, pečlivě připravené animace a neskutečné výjevy, oblečené do vrstvy průhledného klikacího adventuření, aby se tomu dalo říkat hra. Jenže i přes veškerou snahu je to něco jiného. Jde o hravý spektákl pro všechny, kdo si koupili lístek na výlet do zákoutí cizí kreativity. Karma vás provede psychedelickým cirkusem, který je vlastně jedním velkým barevným a zvučícím interaktivním artefaktem.
Clustertruck - recenze
25. 11. 2016
|
Ondřej Švára
Honičku po střechách železničních vagonů zažil ve hrách snad každý, ale skákat po nákladních autech? Zběsilá arkáda Clustertruck ukazuje, že to může být také zábava, dokonce i když není koho honit. Nebudete sice čelit tváří v tvář zlotřilému padouchovi, nicméně o dostatek adrenalinu se postarají tisíce panikařících řidičů přímo pod vašima nohama. Škoda, že parádní „hopsačku“ kazí technické obtíže a zřetelné trhliny v konceptu.
Renoir - recenze
23. 11. 2016
|
Ondřej Švára
V kulisách filmového žánru noir dnes vznikají ledajaké hry, dokonce i logické plošinovky jako je Renoir. V přemýšlivé arkádě ožila stylová černobílá detektivka s osobitou atmosférou, silným příběhem a skvělou herní mechanikou. Umění s důvtipem se ale nepodařilo dokonale spojit po technické stránce. Hra s komplikovanou produkční historií zůstala lehce nepřehledná, její ovládání krkolomné a umělá inteligence nespolehlivá. Za trochu shovívavosti ale Renoir nakonec stojí.
Okhlos - recenze
3. 9. 2016
|
Ondřej Švára
Když se lůza rozhněvá, pokazí to nejednomu vládci den. A když začne ve velkém pobíjet a bořit, panika zachvátí dokonce i bohy. V případě zběsilé akční arkády Okhlos rovnou ty ze starořeckého Olympu. Máte-li chuť vyprášit roucho těm, kdo z nebes pořád jen otravují bouřkami a bídou, nová akční groteska se vám zalíbí. Nečekejte však víc než jen vtipnou herní jednohubku. Tahle hra svůj potenciál poměrně brzy vyčerpá.
Pokémon GO - recenze
10. 8. 2016
|
Jan Hrdlička
Hned ze začátku je třeba si vyjasnit jednu věc – Pokémon GO není revoluce. Tedy, odmyslíme-li si menší převrat, který tento fenomén způsobil na sociálních sítích, a v pokrytí v masmédiích. Po stránce herní se nicméně jedná o hodně standardní titul. Možnosti rozšířené reality tvůrci hry ze studia Niantic nevyužívají žádným zázračným způsobem, a pokud jde o hratelnost, ta oproti klasickým Pokémonům nabízí značně omezené vyžití. Kouzlo aplikace, které propadly miliony uživatelů, spočívá v něčem jiném. Konkrétně ve způsobu, jakým vám Pokémon GO umožňuje prožít všechna ta úžasná minidobrodružství pokémoních trenérů na vlastní kůži.
Mighty No. 9 - recenze
24. 7. 2016
|
Pavel Dobrovský
Historie je plná kreativních lidí. Na jména těch neúspěšných se zapomíná, a ta úspěšná se zapisují do knih nebo alespoň do generační paměti, a dokud to jde, sledujeme produkty, pod kterými se objeví. Patří k nim i Keidži Inafune. Koncem osmdesátých let okouzlil majitele NES skákačkou Mega Man, na kterou během let navázaly desítky dílů. Existují legendy o jedincích, kteří se v nich vyznají poslepu. Ve čtyři ráno. Během nukleární zimy. Nazí. Tak si je zamilovali. Inafume vedle toho pomohl se zrodem Dead Rising a Onimusha. Po opuštění produkčního Capcomu na svůj debut nezapomněl. Lépe řečeno, nezapomněli na něj fanoušci, kteří vytrvale požadovali pokračování. Nakonec se na něj museli složit na Kickstarteru. Za téměř čtyři milióny dolarů dostali Mighty No. 9. Na jméně nesejde: je to Mega Man se vším tím skákáním, střílením, bossy a náročností, které ho proslavily.