Probuzená záhada 

Když se ve fiktivním příběhu z roku 1947 ztratí několik studentů lékařské fakulty univerzity Crowswood, málokdo tuší, že si kauza počká na vysvětlení dalších dvacet let, než se v kabinetě již dávno zavřené školy zničehonic zvedne z podlahy neznámý hrdina. Z temné minulosti školy si nic nepamatuje, ale rozhodne se ji poznat už proto, aby dokázal z fakulty uniknout. Ta se mezitím proměnila v dům hrůzy, ve kterém by se i Poltergeist oklepal strachy.

V touze uprchnout z depresivního vězení proniknete do detektivního případu, který přinejmenším ve školství nemá obdoby. Z různých textů, hlasových vzkazů i prostého průzkumu prostředí zjistíte, že z univerzity před lety za podivných okolností zmizeli dokonce i někteří profesoři a policejní vyšetřovatelé.

Zrovna tak na sebe samotné začnete pohlížet jako na nedobrovolnou součást celé kauzy. S každým krokem uvnitř potemnělé instituce poodhalíte podstatu jakéhosi pokřiveného vědeckého experimentu, jehož jste vězněm, a ze kterého také povstala soustava podivných rébusů, čekajících na vyřešení.

Stylová duchařina 

Retrospektivně vyprávěný příběh z temného prostředí vytváří ve spojení s logickými hádankami atraktivní herní kulisy. Z prokleté školy, kde v minulosti ve jménu vědy pravděpodobně docházelo ke zvěrstvům, dýchá chladnokrevnost. Člověk se bojí udělat krok vpřed, ať už ze strachu z neznáma, či z prostého pádu v nějaké pohybové hádance. Touha nacházet odpovědi na zásadní otázky ho však požene dál.

Atmosféře bezesporu pomáhá i povedené grafické zpracování. Technicky sice nejde o žánrovou špičku, ale na poměry nezávislých her si autoři velmi efektně pohráli se světlem a stínem. Díky bohatému inventáři také škola působí, jako by ji lidé opustili teprve nedávno. Všudypřítomný pocit, že nejste tak úplně sami, vlévá do žil potřebný adrenalin. Bonbónkem je pak lehká stylizace ve stylu art deco, díky které se The Crow's Eye po umělecké stránce podobá Bioshocku, což věru není špatná společnost.

zdroj: Archiv

Sami na průzkumu 

Tvůrcům ze španělského studia 3D2 Entertainment se bezesporu povedlo stvořit typický dům hrůzy a přenést na hráče tíhu okamžiku. Osud hlavního protagonisty vám od samého začátku nebude lhostejný, což podtrhuje kvalitu hororové předlohy, a buduje to motivaci poznávat zákulisí celého mystéria. Silná je i touha prozkoumávat depresivní prostředí jako takové. Autoři jej stvořili na základě chytrého level designu, díky kterému se lze v prostředí svobodně pohybovat bez zbytečného bloudění.

Relativně svobodně lze na fakultě kamkoliv zajít a cokoliv objevit. Autoři sice tu a tam zamknou dveře nebo zatarasí průchod, ale jde o docela pochopitelný způsob, jak zabránit nežádoucímu vykolejení hratelnosti. Průzkum prostředí prostě nabízí iluzi svobody, aniž byste se příliš vzdalovali konkrétním úkolům. Na druhou stranu, minimálně stejnou úlohu jako objevování hrají logické mechanismy.

Smutné vystřízlivění

The Crow's Eye je ve svém jádru klasickou 3D puzzlovkou a zpočátku se její koncept jeví velmi atraktivně díky vlastnoruční tvorbě nástrojů. Z různého haraburdí musíte vyrábět pomůcky k otevírání dveří, hojení ran nebo k osvojování speciálních schopností.

Zajímavý koncept však brzy přichází o svou počáteční sílu, stejně jako hra samotná. Časem si totiž uvědomíte, že vyrábíte jen obvazy a šperháky, a k práci využíváte pouze prostředky, povalující se co nejblíže v předepsaném množství. Není tedy problém vše rychle najít a zkombinovat, čímž se rádoby svobodné kutilství mění v předvídatelnou nudu.

zdroj: Vlastní

Nápaditostí koneckonců nehýří ani hádanky samotné. Na jednu stranu jim nelze upřít určitý vývoj a nutno ocenit i dobře načasovaný přechod od statických hlavolamů k akrobatickému skákání, což hru zachraňuje po dynamické stránce. Na stranu druhou se ale v rébusech jen střídavě nosí krabice, skáče po plošinách a pracuje s elektromagnetickými teleporty, což je velmi průměrná kombinace nápadů z Quantum Conundrum, Magrunner: Dark Pulse a Portal. Tvůrci zkrátka neoživili žánr vlastními nápady.

Adventuře postupem času úplně dochází dech. Veškerá její počáteční atraktivita vyprchá tím zřetelněji, čím déle ji hrajete. Brzy se zacyklí do opakujících se rutin, což se koneckonců nejvíce odráží v samotném příběhu. Jeho bezesporu silnou myšlenku devalvuje zastaralé zpracování. Autoři nosnou část děje vložili do psaníček a audiovzkazů, čímž vznikla směšná představa reality, ve které se lidé vyjadřují jen na papír a záznamníky, které pak pohazují kolem.

Těžko říct, proč se tak laciný, a hlavně úmorně rutinní způsob vyprávění ve hrách stále uplatňuje. V novince je problém dovedený až do absurdna tím, že hrdinovi chybí deník. Veškeré informace proto musí zpětně vyhledávat v inventáři, a ty důležité pracně oddělovat od nepodstatných.

Nevyužitý potenciál 

Adventura The Crow's Eye měla potenciál přinést nervydrásající atmosféru s chytrou hratelnost, ale zůstala na půli cesty. Žádná z jejích vlastností není dokonale rozvinutá, což z ní činí mírně nadprůměrné dílo. Ledovou atmosféru rozpouští především zastaralý způsob vyprávění a až na výjimky nepříliš nápadité rébusy. Ve hře se také vyskytuje několik technických bugů. Například po nahrání uložené pozice postava přicházela o magickou schopnost pohybovat se ve zpomaleném čase, což snad autoři brzy opraví.

Vady v konceptu a technologii naznačují, že se sympatický kickstarterový projekt nerodil vůbec snadno. Jednoduché to kvůli tomu nebude mít hlavně u hráčů, kteří touží po nezapomenutelných adventurách. Taková The Crow's Eye bohužel není. Do hlavy se vám zapíše asi jen kvílení pomateného vědce Holtwicka v roli nevítaného průvodce příběhem. To ale na lepší hodnocení opravdu nestačí.