Recenze
Rome: Total War - recenze
13. 10. 2004
|
Redakce Games.cz
Po Shogun: Total War a Medieval: Total War vám Creative Assembly nabízejí Rome: Total War a možnost podrobení celé Římské říše. Je toto dílo vrcholem známé série a co nového přináší? To se dočtete v této recenzi.
Close Combat 5: Invasion Normandy
19. 10. 2000
|
Redakce Games.cz
Close Combat 5 - recenzeAutor:BergyPublikováno: 19.října 2000 V poslední době se...
Empire Total War - exkluzivní recenze
2. 3. 2009
|
Redakce Games.cz
Co na tom, že není Nový rok. Je tu Nový Total War a to je svátek nade všechny! Tak se už nestyďte, vylovte ty skleničky a šampaňské zpod kabátů. Ať může oslava začít...
Homeworld: Cataclysm
15. 9. 2000
|
Redakce Games.cz
Homeworld: Cataclysm - recenzeAutor:BergyPublikováno: 15.září 2000 Vzpomínka na...
Kaiju-A-GoGo - recenze
13. 5. 2015
|
Jan Slavík
Stalo se vám někdy, že jste v Transport Tycoon strávili hodiny plánováním a budováním megalomanské magistrály, jenom aby vám pak bezvýznamný starosta Horní Dolní, vzdálené pět světelných let od cílové elektrárny, zakázal postavit nádraží, protože jste mu před sto lety zbourali zahradního trpaslíka? Taky jste v tu chvíli měli chuť srovnat mu tu jeho vesničku se zemí napalmem? Kaiju-A-GoGo vám to umožní!
Dungeons 2 - recenze rádoby nástupce Dungeon Keeper 2
8. 5. 2015
|
Adam Homola
Další z řady ambiciózních nástupců Dungeon Keepera zaťukal na dveře kobky. Horned Reaper vyšel, změřil si ho pohledem, zasmál se a zabouchl za sebou. Ne vážení, nepovedlo se to War for the Overworld a Dungeons 2 svůj cíl také minula. Sice ne o tolik, ale do středu terče má hra od Realmforge pořád daleko. Přitom je v lecčem blíž než spousta jiných klonů a nástupců.
Sunless Sea - recenze vernovského dobrodružství
22. 2. 2015
|
Ondřej Švára
Oceán nikdy nebyl člověku příliš nakloněn. Při zdolávání jedné námořní míle za druhou si nejeden dobrodruh uvědomí, jak strašné přírodní převaze čelí a s monotónní modrou na obzoru přehodnocuje své životní priority. Kdo hledá na moři poklady, dobrodružství nebo snad námět pro vlastní román, ten nakonec čelí hrůzostrašnému strachu o život a Sunless Sea vám takový pocit dá okusit. Ovšem nejen ten. Nakonec si řeknete, že potopit viktoriánský Londýn opravdu stálo za tohle dobrodružství.
This War of Mine - recenze
30. 11. 2014
|
Ondřej Švára
Válka je, když se namísto dveřmi vracíte domů dírou. Dokud se ale žije, naděje zůstává s vámi a This War of Mine je simulací právě takového stavu bytí. Netradiční herní dílo od 11 bit studios ukrývá pod svým šedočerným havelokem zajímavou směs zkoumání lokací, managementu zásob a především zcela nový pohled na válečný konflikt. Sledování války očima obyčejného člověka přináší zvláštní druh atmosféry, které je v herním archivu jako šafránu.
Civilization: Beyond Earth - recenze
23. 10. 2014
|
Ondřej Švára
Některé otázky zůstávají s lidmi napořád. Například klonování. Bylo ožehavým tématem už kdysi na Zemi a zůstává jím i dnes na vzdálené planetě Derda-506b, alias Zemi číslo 2. My, noví kolonizátoři z příběhu Beyond Earth, jsme ale trochu pozměnili charakter našich dilemat. Namísto etických otázek řešíme, zda se naše klonovací plantáže mají využít k vymýcení nemocí, nebo přispějí k prevenci hladomoru. Pragmatičnost si na nové planetě podala ruku s nepřátelským životním prostředím.
Ghostcontrol Inc. – recenze
30. 7. 2014
|
Jakub Kovář
Krotitelé duchů jsou skvělá série filmů, která nabídla správný mix akce, napětí a především výborného humoru. Dřívější pokusy o převedení do herní podoby především v případě oficiálního videoherního pokračování filmů jménem Ghostbusters: The Videogame nedopadly vůbec špatně, stejně jako i několik mobilních hříček. Ghostcontrol Inc. si nyní troufá na zpracování ve formě taktické tahovky a i když se ke slavné značce oficiálně nehlásí, zdroj inspirace je jasný.
Sang-Froid: A Tale of Werewolves – recenze
17. 3. 2014
|
Jakub Kovář
Občas vám sítem propadne nějaká malá, ale dobrá hra. Přesně tím případem je Sang-Froid: A Tale of Werewolves a proto se k ní vracíme. Nejde ji nedoporučit. Na divokém severu, v zasněžených lesích Kanady, se občas ozve zavytí, při němž tuhne krev v žilách. Sofistikovaně se tvářící bílí kolonizátoři sice povídačky o vlkodlacích odbývají mávnutím ruky, ale minimálně tři sourozenci vědí svoje. Josephinu totiž postihla záhadná nemoc, která ji zároveň dává věštecké schopnosti.
SimCity: Cities of Tomorrow - recenze
13. 1. 2014
|
Jakub Kovář
„Welcome to the world of tomorrow!“ rozezvučel se mi v hlavě hlas profesora Farnswortha v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl o futuristickém rozšíření budovatelského SimCity. Vzápětí se mi ale v hlavě rozsvítila červená kontrolka, která upozorňovala na to, že původní hra až tak velká pecka kvůli spoustě bugů a designových klopýtnutí nebyla. Jenže co naplat, sci-fi mě vždycky lákalo a osm patchů od vydání také slibovalo nápravu alespoň těch nejpalčivějších problémů.
Football Manager 2014 - recenze
28. 10. 2013
|
Aleš Smutný
Drahý kamaráde a příteli Football Managere, toho času 2014, známe se už nějaký pátek. Je to vlastně už přes deset let a to ses na začátku jmenoval jinak. Prožili jsme si svoje, na tisíce hodin bych to odhadoval. Probdělé noci na vysoké škole, kdy jsme druhý den kašlali na přednášku, protože jsme chtěli dostat Rotherham o patro výš. Někdy nás taky chytl rapl a klávesnice nepřežila nával cholerického šílenství zcela ve zdraví.
Anomaly 2 - recenze
20. 6. 2013
|
Tomáš Jung
Města jsou v troskách. Torza kdysi monumentálních výškových budov se tyčí k nebi jako hrozící prsty, a jen těžko byste uvnitř rumiště hledali lidskou duši. Auta jsou poházená po ulicích, jako když vítr rozfouká podzimní listí. Zemi vládnou stroje pocházející z hlubin vesmíru, které o sobě dávají vědět všudy přítomnými věžkami, které ničí vše živé v okolí. Atmosféra je napjatá a působivá, stejně jako v prvním díle Anomaly: Warzone Earth. A nejenom atmosféra.
Age of Empires II: HD Edition - recenze
22. 4. 2013
|
Ondřej Švára
Říkejte si tomu extrém, ale neupravená nebo lehce faceliftovaná HD retra by měla vycházet úplně zdarma. Pokud si totiž lidé zvyknout kupovat jednu hru dvakrát, stanou se bezcenné remaky normou a velet jim bude Age of Empires II: HD Edition. Tahle hra stojí pět set korun, ale ve skutečnosti má úplně stejnou hodnotu, jako starý originál ze zaprášené krabičky. Tedy nulovou. Vzhledem k tomu, co nabízí, je to hotový výron nesoudnosti.
Nintendo Land - recenze
25. 12. 2012
|
Pavel Dobrovský
Když jsem byl malý, existoval v pražských Holešovicích Park kultury a oddechu Julia Fučíka, socialistická verze amerického Disneylandu. Bylo tam všechno, co si malý kluk mohl přát. Střelnice. Strašidelné zámky. Řetízkáče. Horská dráha. Stánky s cukrovou vatou. Maringotky s videohrami. A spousta podivných lidí v prodřených džínsách opřených se znechuceným výrazem o kolotoče, na rtech jim visela skoro dokouřená startka a v ruce drželi lahvové pivo. Kolotočáři. Byl to jiný svět, vzrušující, tajemný a také slizký a umouněný. Návštěvy „juldy fuldy“ byly nezapomenutelné.
Defenders of Ardania - recenze
30. 3. 2012
|
Vilém Koubek
Občas si u hry, která se na první pohled tváří vážně a zcela seriózně, říkáte, že si z vás autoři nejspíš musí dělat srandu, protože jinak by nikdy nic podobného nedokázali splácat dohromady. U Defenders of Ardania si to budete říkat taky, pouze s tím rozdílem, že tahle hra se vážně netváří a fakt, že si z vás jejím prostřednictvím dělají autoři srandu, je ve skutečnosti jedním z jejích kladů. Bohužel však musím dodat, že jedním z mála.
Crusader Kings II - recenze
29. 2. 2012
|
Aleš Smutný
Ve školách jste se učili, že prvním českým králem byl Vratislav II. a stalo se tak v roce 1085. Jméno souhlasí, ale datum ne. Vratislavovi to trvalo o tři roky déle. Ale na rozdíl od toho historického ten můj, který žil jen v prostoru digitálního světa Crusader Kings II, zvládl královský titul udržet i pro své potomky a dal vzniknout Českému království i dějinám, o jakých jste se určitě neučili.
Cities XL 2011 - recenze
2. 2. 2011
|
Redakce Games.cz
Příběh téhle hry jako kdyby byl ztělesněním nepoučitelnosti některých vývojářů. Původně šlo totiž o online hru s názvem Cities XL (recenze), která stavěla na úspěchu staršího povedeného SimCity klonu City Life (recenze). V Cities XL měli hráči z celého světa na jedné planetě budovat svá města a propojovat je pak pomocí obchodu nebo dokonce spolupracovat na budování některých budov.
Raven Squad - recenze
28. 10. 2009
|
Redakce Games.cz
Skupina těch nejlepších žoldáků ztroskotala kdesi v amazonském pralese. Jak dopadne jejich střetnutí s místními rebely ve zprvu nadějném mixu FPS a RTS?
Supreme Ruler 2010 - recenze
18. 8. 2005
|
Redakce Games.cz
V blízké budoucnosti se svět v důsledku politické a hospodářské krize rozpadne na řadu státečků, jejichž vedení se zde můžete ujmout a nastolit v nich komunistický režim nebo se třeba stát diktátorem.
Cinco Paus – recenze
9. 2. 2018
|
Pavel Dobrovský
Při hledání informací o Michaelu Broughovi jsem napůl očekával, že na mě vyskočí fotka člověka s okurkou místo nosu, chapadly v uších, a v očích že mu budou jako na orloji defilovat zástupci hmyzu, postavičky Walta Disneyho a karbanátky. To, že autor propracovaných a nadmíru nehezkých her vypadá zcela průměrně, mě nakonec překvapilo. Normální chlap. V časopise Wired to asi cítili podobně. "Ošklivé, prohnilé a brilantní hry Michaela Brougha," uvedli trefně roku 2013 článek o nezávislém novozélandském autorovi. Tehdy dělal Brough vlny hrami Vesper.5, Zaga -33 a Glitch Tank, dnes jich má na kontě pěkných pár desítek. Já se o něm dozvěděl až loni skrz tahovou strategii Imbroglio. Nyní vydal Cinco Paus. Splňuje, co se od Brougha očekává: Ošklivost a neproniknutelnost se v určitém momentu změní v jasnou a geniální vizi.
XCOM 2: War of the Chosen - recenze
16. 10. 2017
|
Jakub Kovář
„Vítejte zpět, veliteli. Situace na planetě Zemi je stejná, jako když jsme vás zachránili minule: pořád ji ovládají mimozemšťané a XCOM je spíše partyzánskou organizací, která může šmejd z vesmíru vykopat jen s vámi v zádech. Hodně štěstí a užijte si to!“ S tímhle známým pocitem poprvé spustíte datadisk War of the Chosen pro XCOM 2 a chvíli vás neopustí. Zdá se, jako by se od minula nic moc nezměnilo, tutoriál je stejný, jen v jedné animaci se vyskytuje nová postava… Jenže po čase se začne ukazovat jedna novinka po druhé. Autoři toho přidali a upravili opravdu hodně a nové prvky zvládli zapracovat tak dokonale, že nic nepůsobí jako zbytečný přídavek.
Night Watch (Noční hlídka) CZ - recenze
22. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Vžijte se do role novodobých upírů, mágů, vlkodlaků a dalších tvorů s nadpřirozenými schopnostmi, kteří dohlíží na křehký mír mezi Temnými a Světlými v taktickém RPG podle úspěšného filmu z prostředí současného Ruska.
Rocksmith - recenze
17. 10. 2012
|
Martin Bach
Ta jména se mohla zapsat do světové hudební historie. Doom metalová kapela Via Mortis s kytaristou Martinem Bachem, industriální nářez Křižík Prešov s lídrem Karlem Drdou, progresivní death metalová smršť Vyndaná tříska Petra Poláčka nebo originální žánrový mix Hannibal ante portas, v němž na basketbalové míče hraje Farid Starman. Možná za to mohl nedostatek času, píle, cílevědomosti nebo (ale to spíše ne) talentu. Každopádně, žádná z uvedených kapel to nedotáhla dál, než ke zvukovým zkouškám a hospodským pitkám. Všechno se ale mohlo odehrát trochu jinak, kdyby byl v době, kdy se rozjížděly naše hudební kariéry, na světě Rocksmith.
Wildermyth – recenze RPG, které umí vyprávět
28. 7. 2021
|
Václav Pecháček
Náhodně generovaný Tolkien
Kirby: Planet Robobot - recenze
4. 9. 2016
|
Jiří Pavlovský
Umlácen hračkami. Je fajn, když vám hra nabízí víc udělátek a zbraní, ale v Kirby: Planet Robobot to jde do extrému. Než si stihnete jednu věc užít, už vám ji tvůrci berou z ruky a dávají vám dvě další. Nakonec sedíte uprostřed obřího sálu plného hraček a netušíte, co máte dělat jako první.
Inkulinati – recenze iluminačních šachů
16. 2. 2024
|
Jakub Malchárek
Když vás zajíc vrtící zadkem může stát tah
Potion Craft – recenze alchymistického simulátoru
13. 1. 2023
|
Jakub Malchárek
Recepty nech doma, tady se vařením cestuje
Ori and the Blind Forest - recenze
16. 3. 2015
|
Ondřej Švára
I mezi nezávislými hrami existují obrovské rozdíly. Hrát můžete díla bez výrazného stylu, pokročilé technologie i líbivého kabátku, zkrátka bez ambic. A pak jsou tu projekty jako Ori and the Blind Forest, které svoji kvalitou překonávají mantinely vlastního žánru. Přestože plošinovky již dávno patří alternativě, Blind Forest v sobě nese znaky mainstreamové velkorysosti a snad i proto si hru okamžitě zamilujete. Nadchne vás výtvarná uměleckost, velkoryse pojaté herní prostředí, atmosféra plná emocí, svůdná hratelnost, zkrátka všechno. Tahle hra se může stát nejlepší plošinovkou letošního roku.