• Vzpomínka na Homeworld
Je to necelý rok, co světlo světa spatřil titul jménem Homeworld, který znamenal tak trochu revoluci v real-time strategiích. Jednak šlo hlavně o úplnou 3D real-time strategii a co víc, Homeworld dokonale využil všech možností 3D prostoru, čímž nám hráčům skvěle přiblížil nekončící vesmír a jeho vlastnosti. Originalita vás provázela od samého začátku až do konce a já sám musím potvrdit, že tato hra mě dokázala natolik uchvátit, že jsem kolikrát ztratil úplně pojem o čase. Perfektní prožitek měla na svědomí především naprosto skvělá a dech beroucí grafika s dokonalou zvukovou kulisou a také výborným příběhem. Jedinou pomyslnou pihou na vší kráse byla trochu ztížená přehlednost. Ale při troše snahy, kdy jste dostaly do rukou ovládání a zapamatovali si pár důležitých klávesových zkratek, jste tyto problémy vcelku hravě odbourali a tak aspoň pro mě nebyl žádný problém mít přehled o desítkách jednotek roztroušených po vesmíru, samozřejmě nemluvě o jejich přímém ovládání a zadávání příkazů. Ano uznávám, že trocha intuitivního myšlení člověk musel použít, ale i tak nemohu dodnes nechat na tuto výbornou 3D strategii dopustit.

Zpráva o tom, že se vytváří datadisk, patrně neušla žádnému fandovi Homeworldu. Snad každý časopis uveřejnil nějakou tu zprávičku oznamující tuto potěšující skutečnost a tak není divu, že mnozí z nás se ho už nemohou dočkat a jsou zvědaví, čeho všeho se v Cataclysmu dočkáme. Hned z úvodu mohu prohlásit, že autoři vzali svou práci opravdu zodpovědně a nesnažili se nic odfláknout tím způsobem, že by na CD šoupli pár dalších misí a výsledek poslali do prodeje. Cataclysm je totiž víc než datadisk, má zcela nový interface a rovněž také děj (navazuje na ten, který se odehrával v původní hře). Nechybí nové mise a také s sebou přináší jednu výraznou změnu o níž se zmíním později.

Homeworld: Cataclysm je opravdu plnohodnotným pokračováním (doufejme že ne posledním), o čemž svědčí i fakt, že k jeho spuštění není vyžadována původní hra - to se ale promítlo i na prodejní ceně, která je v podstatě stejná jako jakákoliv jiná nová hra, nikoliv jako datadisk za přibližně poloviční cenu.

• Dramatický děj pokračuje...
Příběh Cataclysmu se odehrává 15 let po skončení toho původního. Váš národ po strastiplné a zdlouhavé cestě dospěl ke své domovině, kterou je planeta Hiigara. Ačkoli by se mohlo zdát, že návratem domů se příběh uzavírá, opak je pravdou. Válečný stav se ještě více vystupňoval a vy místo poklidného života musíte dál zbrojit jak o závod a vymýšlet nové technologie. Vaši nepřátelé Kushané však také nezaháleli a za těch pár let se stačili rozpadnout do názorově odlišných frakcí zvaných Kiith, každá s odlišným pohledem na další vývoj budoucnosti. Momentální situace je velmi napjatá a vrcholí blížící se invazí Kiithů. Samozřejmě nechybí loajální Taiiďané, jejichž síly se v samém začátku hry střetnou s loďstvem Kiithů, které se zrovna chystalo napadnout Hiigaru a nepřímo vás uchrání od jasné pohromy (Cataclysmu). Následně po této události přichází i vaše šance, kdy se musíte postavit Kiithům a bránit svou znovu nabytou domovinu.

Cataclysm jde na rozdíl od Homeworldu překvapivě ve šlépějích pouze jedné dějové linie. Nemůžete si tedy vybrat, jestli se přidáte k těm kladným nebo záporným hrdinům, musíte se postavit na stranu práva na život (tedy těch hodných) a respektovat hlavní děj. Ten se soustřeďuje ve vašem případě na velení velké těžařské lodi jménem Kun-Leen, která je zároveň vaší mateřskou lodí. V praxi to znamená, že i když jde o loď, která se v civilních podmínkách stará především o těžbu surovin, není problém stavět v jejích útrobách bojové stíhačky či fregaty. Navíc lze vybudovat pro vaši loď několik veledůležitých komponentů jako třeba inženýrské středisko, se kterým se pak můžete pustit do výzkumů a vymýšlet sami nové technologie a upgradovat své jednotky.

• Nic nezůstalo při starém
První věcí, která vás ale bezprostředně po spuštění Cataclysmu upoutá, je zcela změněný interface, který se mě osobně velice zamlouvá. V tomto datadisku totiž opravdu nezůstal kámen na kameni a tak změna uživatelského prostředí byla podle mého vyloženou nutností. Jeho součástí je i možnost, že si sami nadefinujete barevné označení vašeho loďstva. Ano, rozuměli jste správně - přepnete se do příslušného nastavení a tam si z velké barevné palety vyberete náležité barvy, které pokryjí nejen vaši velitelskou loď ale i každé vámi vyrobené plavidlo (stejnou možnost bude nabízet i podobná hra Far Gate, která se dříve jmenovala The Rift).

Teď ale přijde ona nejvýraznější změna, kterou jsem už v první části recenze nakousl. Za těch 15 let se zcela změnily vaše technologie a tomu odpovídá i vaše flotila. Nedivte se tedy, když budete mít pocit, že nepoznáváte jakékoli vaše plavidlo. Nic nezůstalo při starém a tak se mi to líbí, je opravdu vidět, že Cataclysm není nikterak odbytý, ale je pěkně až do nejmenších detailů propracován a promyšlen jako plnohodnotné pokračování.

Velké rozpaky pak ve mne třeba vyvolalo plavidlo nesoucí název Ramming frigate, které se vyznačuje obrovským nárazníkem vybavený dalšími dvěma motory (kromě dvou hlavních záďových) a až zarážejícím minimálním arzenálem, který je takřka nulový. Její největší zbraní je totiž onen ohromný nárazník, kterým vráží do nepřátelských lodí. Proti dotěrným stíhačkám je sice skoro bezbranná, ale ve větší formaci se skvěle hodí proti velkým lodím jako jsou křižníky a podobně. Nemilosrdně je drtí svými nárazy až do chvíle, kdy se rozpadnou. Na druhou stranu se ale přeci jen s některými známými loděmi nakonec potkáte, například Ion Cannon Frigate, která svojí technologií přeci jen do šrotu ještě nepatřila, určitě potěší.

• Nový multiplayer
Celkem budete muset projít 17 misí, z nichž u každé strávíte minimálně něco kolem hodiny času a čím dál se dostanete, tím déle vám budou úkoly trvat. Je asi jasné, že mise se neskládají z pouhého jednoho úkolu, jak to můžeme vidět u jiných strategií. Zde má každá mise svoje intro i outro (někdy i mezi-animace během bojů) a dané minimálně 2 úkoly dopředu s tím, že se můžete vsadit, že jakmile vše nabere obrátky, další rozkazy od velení vás neminou. K tomu si připočítejte výzkum, těžbu a výrobu a garantuji vám, že se budete mít pořád co dělat. Nuda při hraní této hry nehrozí ani omylem, ledaže byste byli odpůrci všeho co má něco společného s taktikou a strategií, ale to byste tuto hru asi ani neinstalovali. Milovníky multiplayeru pak jistě potěší ještě skutečnost, že nyní si můžete vyzkoušet hru pro více hráčů přes lokální síť nebo na serveru WON.net a to až v osmi hráčích najednou - je ale nutné vlastnit originální kopii hry kvůli unikátnímu sériovému číslu, podobně jako u Half-Life.

Nikdy jsem si nemyslel, že se mi to může stát znovu, ale stalo se. Cataclysm mě stejně jako Homeworld až příliš vtáhl do svého dění a je velmi těžké přestat hrát. Čas plyne, ale vy ho stejně nevnímáte nebo je vám to jedno, tak budete pohlceni tím, co se bude odehrávat na obrazovkách vašich monitorů. Tomu bude vydatně napomáhat i naprosto skvělá grafika, která sice moc velkých změn nedostála, ale proč by taky měla, vždyť je na úrovni vesmírného simulátoru a při pohledu na obrovské renderované lodě, které se prohánějí vaším soukromým vesmírem, se doslova tají dech. To vše notně podporované nenapodobitelnou zvukovou kulisou, která jen umocňuje výsledný nepřekonatelný efekt.

• Opravdu sága Homeworldu končí?
Když vezmeme v potaz, že se opravdu jedná o pouhý datadisk, skoro nenalézám slov. I když vím, že jsem ve své recenzi použil více superlativ než je zdrávo, ale tak jsem to prostě cítil a moje pocity byly skutečné a pravdivé. I když nemám ve zvyku ohodnocovat datadisky nijak vysoko, v tomto případě musím prostě udělat výjimku, Cataclysm si to právem zaslouží. Jenom doufám, že se s nějakým pokračováním ještě někdy shledáme, už teď jsem přesvědčen, že bude opět stát za to.