Empire Total War - exkluzivní recenze
9/10
zdroj: Sega

Empire Total War - exkluzivní recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

2. 3. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Co na tom, že není Nový rok. Je tu Nový Total War a to je svátek nade všechny! Tak se už nestyďte, vylovte ty skleničky a šampaňské zpod kabátů. Ať může oslava začít...

Autor: Martin Holas
Publikováno: 2.března 2009
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/česká/Steam
Doba recenzování: tři dny a noci nonstop


Obrázek zdroj: tisková zpráva Creative Assembly je podivuhodné vývojářské studio. Již téměr desetiletí dělají prakticky to samé pořád dokola. A jakoby ta drzost nestačila, oni to samé pořád dokola dělají tak dobře, že je odjakživa doprovází družina nadšených recenzentů a zástupy fanoušků. Empire: Total War ukazuje, že některé věci se na světě jen tak nezmění a že se některé hry stávají instantní klasikou v okamžiku svého oznámení.

Po řadě výletů do válečné mašinérie feudálního Japonska, starověkého Říma a středověku konečně přichází ke slovu zřejmě poslední období lidské civilizace, které splňuje náročná výběrová kritéria strategií se značkou Total War (moderní novověk už přece jen začíná být trochu brutální a chaotický). Úhledné linie panáčků v komických kostýmech, pochodující za monotónního bubnování světem, zatímco jim nad hlavami létají dělové koule a kdesi v křídlech se prohánějí ještě komičtější jezdci na koních se šavličkami. Ano, právě se píše 18. století a civilizace se za svištění kulek probouzí do úsvitu moderního světa.

 Vlající prapor svobody
Jak je dobrou tradicí, Empire toho nabízí hodně. Hned po velmi stručném tutoriálu na pár minut, ve kterém se naučíte základnímu ovládání, jste bez dalších průtahů vrženi přímo do příběhové kampaně s prozaickým názvem Cesta k nezávislosti, pochopitelně popisující tehdejší šrumec v Americe. Kampaň se skládá ze čtyř dějství, přičemž každé z nich je uvedeno nějakou zajímavou bitvou, následovanou už plnohodnotnějším plněním vytyčených cílu na globální mapě světa.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Epizody kampaně jsou mimochodem ještě obaleny v renderovaných animacích nevalné kvality, ve kterých postarší pán (George Washington) vzlyká nad principy rovnoprávnosti, nezávislosti, lásky a svornosti. V Creative Assembly zkrátka nejsou přes tyhle věci takoví kujóni jako třeba pánové z Blizzardu. Nováčči v sérii si na tomto místě jinak nemusejí trhat vlasy s výhledem noci strávené nad tučným manuálem. Kampaň totiž velmi elegantně splňuje i funkci výukovou, navazuje na úvodní tutoriál a postupně vás nenásilně transformuje z holobrádka na nejskvělejšího vojevůdce.

V první epizodě vyřídíte rychlou šarvátku a poté s pomocí rádce vystavíte první základy nově vznikající kolonie. Všeho všudy práce na půl hodiny, když se budete hodně loudat. V druhé epizodě se vám zase zpřístupní možnost diplomacie, již opět za vydatné pomoci rádce využijete k rychlému vítězství. No a konečně do třetice všeho dobrého, zde to už začíná být zajímavé. Po efektní rekonstrukci bitvy u Bunker Hillu jsou postupně a za neutuchajícího výkladu aktivovány i další položky správy vašeho rozrůstajícího se impéria – politika, obchod, výzkum, a tak dále.

Navzdory přáním nevydrží příběhová kampaň věčně (tři čtyři celé dny, ale co by za to jiné strategie daly). Proto samozřejmě nechybí to hlavní. Volná hra aneb „velká kampaň“, kde si vyberete jeden z dvanácti hratelných národů a pustíte se do plenění a drancování. No a nakonec jsou klasicky k dispozici nějaké ty scénáře. Trochu mě v tomto ohledu zklamalo, že rekonstrukce historických bitev jsou pouhé tři (z toho dvě námořní) a zbylá asi dvacítka je složena z anonymních smyšlených šarvátek. Člověk by čekal, že zde narazí na nějakého toho Napoleona, ale kde nic, tu nic.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Stále stejně chutné
Co se týče samotných herních principů, nějakých drastických změn se podle očekávání vývojáři nedopustili. Celé vaše snažení objímá globální mapu světa, nyní rozdělenou na tři velké oblasti: Severní Ameriku, Evropu a Indii. Oblasti jsou od sebe poměrně izolované. I když můžete operovat na všech třech zároveň a vést živý mezikontinentální obchod, rozhodně nečekejte, že si z Anglie jen tak pošlete do Nového světa pár regimentů pěchoty.

Možnosti, kterými Empire oplývá a díky kterým má to právo nazvat se hardcore strategií, jsou dechberoucí, kolosální a se vší skromností musím říct, že v tomto pidičlánku takřka neuchopitelné. Desková mapa světa je stejně jako dříve poseta spoustou regionů, které jsou ovšem mnohem hustěji pokryté různými městečky a budovami. Školy, lovci kožešin, kostely, hostince, tkalcovské dílny, přístavy, plantáže, doly a tak dále a tak dále. Většina budov má možnost několikanásobných vylepšení, díky kterým se zlepšuje jejich funkcionalita.

Není ovšem možné bezhlavě vylepšovat, co vám přijde pod ruku. Jednak je to pekelně drahé, druhak má řada nových technologií řadu vedlejších účinků. Důmyslnější nasazení dobytka například značně vylepší ekonomickou situaci, ale naproti tomu zrovna nepotěší nižší vrstvy obyvatelstva, které v jeho důsledku přicházejí o práci. Díky podobným drobnostem je hratelnost ještě o řád variabilnější a mimo jiné už nestačí zakopat se v hlavních městech a nechat nepřátele pobíhat kolem. Roste úloha promyšlenější obrany vlastního území a výstavby pevnůstek na strategicky důležitých bodech. Není nic horšího než se radovat za hradbami, zatímco kompletní infrastruktura kol dokola je v plamenech.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Promyšlení jediného tahu v pokročilejších fázích hry je událostí na dlouhé desítky minut. Musíte se starat o dosazení vhodných lidí do vlády (prezident, premiér, ministři na nejroztodivnějších postech). Každý člověk má pochopitelně specifické vlastnosti a často i blízké spolupracovníky. Musíte se starat o diplomacii, stejně propracovanou jako v předchůdcích. Musíte nastavovat ideální míru zdanění jednotlivých vrstev obyvatel, aby se vám to celé jednoho pěkného dne nesesypalo pod rukama (a když už se to přihodí, mít po ruce rychlé řešení).

Města se také sama nevystaví (pokud si tedy nenecháte vypomoci od zabudovaného autopilota), školy a univerzity neosadí vědátory a po zvědech těžko můžete chtít, aby operovali na nepřátelském území bez podrobných instrukcí. Jak jsme zvyklí, nechybí ani tuny tabulek a přehledů, v nichž se můžete se spokojeným chrochtáním rochnit.

 Pokrok nezastavíš
Kapitolou samou pro sebe je nový technologický strom (přesněji řečeno les) o desítkách položek, rozdělených do tří samostatných oblastí. Vojenské, průmyslové a společenské technologie. Ty se dále dělí na další podoblasti, například vojenství je rozděleno na pozemní vojska, dělostřelectvo a námořnictvo. Některé budovy jsou předpokladem pro výzkum určitých technologií, tyto technologie zase pro budování dalších budov. Souběžně se vám zpřístupňují další, alternativní technologie.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Celé je to nesmírně rafinovaně propletené, a tak nezbývá, než postup promýšlet mnoho tahů dopředu, protože všechno mít prostě v dohledném časovém rámci nemůžete.:-) Býti průmyslovým magnátem, společenským osvícencem, svrchovaným bohem na bojišti nebo od všeho tak trochu? Jsou lepší šroubovací bajonety nebo kartáčové střely do děl? Spousta otázek, žádné odpovědi, hora zábavy...

Od Creative Assembly by byla ve světle výše naznačeného samozřejmě sebevražda nepředhodit hráči hutnou encyklopedii. Dvě hodiny. Dvě hodiny jsem si četl o fascinujícím období 18. století, než jsem se donutil odtrhnout a pokračovat v hraní, a i tak se jednalo jen o letmé prolistování. Jako někdo, jehož historické vědomosti pomalu končí s několika díly televizního seriálu o Hornblowerovi, sice nemohu kvalifikovaně ohodnotit faktickou správnost textů, nicméně to nevadí. I kdyby si tam jejich autoři vyfantazírovali mix Erbenovy Kytice a Pána Prstenů, čte se to výborně. Mimo jiné i díky různým zajímavostem a poznámkám, jak se k tomu a tomu dospělo nebo jaký to mělo vliv na modernější dějiny. Oproti Medievalu 2 se mi navíc v encyklopedii líbí, že jsou hodnoty jednotlivých atributů jednotek znázorněné nejen číselně, ale i graficky. Je to přehlednější a snáze se tak jednotky porovnávají.

 Nová doba, nové manýry
Na první pohled by se mohlo zdát, že ani v samotných bitvách se mnoho změn neudálo. To je pravda tak napůl. Princip zůstal stejný, včetně skvělého ovládání (dodnes považuji Total War v tomto směru za nepřekonanou záležitost). Zasazení hry do jiné doby ale s sebou pochopitelně nese i nové strategie a způsoby vedení boje. Pěchota, pěchota, pěchota. Zatímco v Medievalu se muškety používaly coby neškodné generátory kouře, v Empire jsou pušky s bajonety naprostým jádrem armády.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Zapomeňte na čelní útok těžkých rytířů, kteří projedou voji nepřátel jako nůž máslem. Zde budou mít jezdci štěstí, pokud zůstanou po uvítací salvě v polovičním stavu a nezpanikaří. Jezdectvo už obecně není, co bývalo. Děla, nepříliš účinná proti pěchotě (alespoň bez chuťovek jako jsou zápalné a tříštivé střely), si na neopatrných konících v dálce smlsnou jako na malině. Vedení boje je díky velkému počtu střeleckých jednotek o něco statičtější a vyžaduje naprosto precizní synchronizaci. Každá díra v liniích je pekelně znát, pokud jí protivník využije. O vítězství mnohdy rozhodují sekundy.

 Gigantické množství map
Ani po celých dnech usilovného válčení jsem nezažil v tomto směru byť jen náznak stereotypu (jaké to osvěžení oproti před týdnem recenzovanému Dawn of War 2). Lesíky, členitý terén, městečka, zídky, za kterými se může pěchota krýt, a domky, do kterých se může schovávat... To vše jsou věci, které je nutné vzít při postupu v úvahu.

Už tak vysoké variabilitě jen napomáhájí výborně zpracované denní doby, počasí, roční období. Nic není jen na okrasu a potěchu oka, zcela jistě i vás šokuje, jak dokáže velitele vyvést z míry prahobyčejná mlha. Když už jsem si myslel, že mě nic nepřekvapí, přichystal mi Empire ztělesněnou noční můru každého vojevůdce. Vylodění na úzké pláži a následný postup do strmého kopce, to vše za silného deště a krupobití kulek. Ztráty byly drastické...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Vítr do plachet
Dlouho ohlašovanou novinkou jsou námořní bitvy, odteď totiž probíhají pěkně naživo a ne jen pouhým statistickým výpočtem. Jejich zpracování dopadlo na jedničku s hvězdičkou. Na výběr máte bezpočet různých druhů lodí, od rychlých průzkumných kocábek, které se obyčejně potápějí po první salvě, ale hodně zachraňují svojí obratností a rychlostí, po kolosální křižníky, připomínající dělový jehelníček.

Do děl je možné naládovat tři druhy munice – obyčejné koule, kartáčové střely proti posádce a řetězové koule na zničení ráhen a plachet. Poslední dvě jmenované možnosti loď ze zjevných důvodů velmi efektivně vyřadí z boje. Tím ale možnosti nekončí. Pěknou vychytávkou je například možnost plavidlo zahákovat a zajmout, resp. povraždit posádku hezky ručně.

Osobně mi přišly námořní bitvy poměrně těžké na ukočírování, což ale rozhodně nemůžu dávat za chybu samotné hře :-) Postarat se o koordinaci všech plavidel, aby si navzájem nepřekážely, střílely ve správný čas, pluly tou správnou rychlostí a směrem, a to všechno ještě upravovat dle chování protivníka... Těžký, těžký úkol. Když jsem v jedné z prvních takových bitev omylem přestřelil nepřátelskou loď a „zkušeně“ sejmul vlastní, která se odkudsi náhle vynořila, seznal jsem, že mořský vlk se ze mě hned tak nestane. Každopádně by ničemu neublížila možnost většího oddálení kamery od hladiny moře (více o bitvách v dojmech z bety od Bergyho).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Dlouhé vlasy, krátký rozum
Kamenem úrazu všech nositelů přízviska Total War bývá umělá inteligence. Kieren Brigden z Creative Assembly se nechal v našem interview slyšet, že právě AI byla v Empire kompletně přepracována. Pokud je to pravda, tak se zdá, že jim z toho vylezlo úplně to samé co předtím. Na jednu stranu dokáže počítač perfektní kousky. Na globální mapě světa poměrně hezky reaguje na aktuální složení mojí armády. Pokud jsem měl v hraniční pevnosti nasáčkovanou samou řadovou pěchotu, pokusil se kontrovat pořádnou porcí domorodé pěchoty, která se vyznačuje kromě schopnosti skrýt se v krajině i delším dostřelem. Nepříjemné.

Velmi solidně se AI chová během námořních bitev, kde mi částečně i díky moji neschopnosti zatápěla přímo pekelně. I během pozemních bitev má svoje světlejší chvilky. V obranných misích má větší tendence držet se na hradbách a ne jen na nádvoří, jak tomu bylo dříve. V útočných zase dokáže kontrovat nečekanými útoky do slabších článků vašeho postavení. Ba i nějaký ten špinavý trik občas vytáhne z rukávu. Když třeba vzalo protivníkovo dělostřelectvo ztečí moji připravenou obrannou linii, pozoroval jsem jej s takovým nevěřícným zaujetím, že jsem mezitím prišel o dva oddíly houfnic zrádným úderem do zad.

Většina minulých nešvarů zůstala ovšem zachována. Od nájezdů koníků na sebevražedná jatka, přes fanatické pronásledování vaší jízdy vším, co je po ruce, po naprosté výpadky, kdy to počítač takříkajíc rovnou hodí bobek a nereaguje už rovnou na nic. Obranné mise lze opět vyhrát prostým utaháním nepřítele na vařenou nudli. Stačí ve zrychleném režimu chvíli běhat kolem mapy (případně kolem pevnosti, představivosti se meze nekladou) a vodit AI za sebou. Po vypršení časového limitu přichází vítězství kontumačně. Přese všechno si nemyslím, že by úroveň umělé inteligence byla řádově horší než u konkurence. Empire má bohužel smůlu v tom, že je to na něm na rozdíl od Red Alertu tolik vidět.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Problém s AI jistě zmizí s příchodem lidských protihráčů. Empire si s sebou do obchodů přinese zcela standardní výzbroj, která znalé světoběžníky asi ničím nepřekvapí. Téma multiplayeru je stále ještě otevřené, neboť Creative Assembly plánují během několika měsíců patch s kooperativní kampaní, která by mohla Empire posunout do zcela nové roviny. Uvidíme.

 Pohledně syrová flákota
Po grafické stránce působí Empire neotesaně, surově. Realistické strategii podobný styl bez pentliček a filmových efektů velmi sluší. Krajina díky tomu vypadá jako krajina, vojáci jako vojáci a lodě jako lodě a ne křižníky z Hvězdných válek. Plusem je i relativní nenáročnost na výkon stroje. Na dvoujádru 5000+, 2 GB RAM a 8800GT jsem dosahoval v rozlišení 1680x1050 na ultra detaily přijatelných 15-20FPS. Snížením na vysoké detaily pak nebyl problém udržet konstantní třicítku snímků za vteřinu. Problém, který se nepodařilo vyřešit, byl bohužel s vypadávajícími texturami postav. Zda jde o vzácnou chybu individuálního rázu nebo ne, to si zatím netroufám odhadovat.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Slušný dojem z vizuálního zpracování dotváří perfektní zvukový doprovod. Jen tak si brouzdat kamerou nad bitvou a poslouchat cvrkot, to jsou zážitky, na které se hned tak nezapomíná. Vyloženě luxusní je i soundtrack. Nemám pocit, že by se autoři někde zmiňovali, že jim hudbu skládal mistr John Williams. Minimálně to tak zní...

Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery...

Související články: Dojmy z bety, Dojmy z GC, Rozhovor o designu hry a o technické stránce hry, Novinky

Recenze podobných her: Medieval II Total War, Medieval II Kingdoms, Rome Total War, Rome Alexander, Rome Barbarian Invasion, Medieval Total War, Shogun, Shogun Mongol Invasion

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)



 
 
Martin Holas
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Mistrně vybroušený klenot, který od absolutní desítky odrazila místy váznoucí umělá inteligence. I tak se jedná o strategii, kterou letos bude těžko co překonávat.

Nejnovější články