Výsledky hledání pro: codename: p

DC Universe Online - recenze komiksové onlineovky

18. 2. 2011 | Aleš Smutný

Jaké by to bylo zabojovat si po boku Batmana? Nebo nakopat Supermana do těch jeho slipů přetažených přes elasťáky? Co všechno umí Wonder Woman s Lasem pravdy? Jakým vtipům se směje Joker? Co se stane, když řeknete SHAZAM? Neslzí Flash při ranním spinningu? Soutěžil někdy Bane v páce? Tak pokud hledáte odpovědi na tyhle otázky, asi vás DC Universe Online zklame, protože odpovídá přinejlepším na první dvě, možná tři. A pokud nemáte nejmenší ponětí o většině věcí, o nichž se předchozí řádky zmiňují, rovnou na tuhle hru zapomeňte. Bez lásky k universu, které vytvořila komiksová stáj DC, vás prostě nedokáže okouzlit.

Super Meat Boy - recenze

30. 1. 2011 | Aleš Smutný

Unesli mu Bandage Girl, životní lásku. A to neměli dělat. Protože on je Super Meat Boy, flák masa, který se nezastaví, i kdyby měl skončit jako sekaná. Tadá, to je celá zápletka téhle nezávislé plošinovky a řekněme si to na rovinu, nezáleží na ní. Jediné, co z ní plyne, jsou občasné, poměrně vtipné animace, ale jinak tu jde o něco naprosto jiného. O ten pocit Kur...doprd...já se z tý zas....pí...pos..., už mě to svinská věc zas zabila. Pevně usazený ve své roli vám totiž supramasitý chlapec přináší démonicky obtížnou, pravověrnou, nekompromisní a kvalitní 2D plošinovku, která jde až na dřeň žánru. Masitou dřeň. Krvavě masitou dřeň.

Čtenářská recenze: Call of Duty: Black Ops

30. 12. 2010 | Redakce Games.cz

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme na začátku slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od jay.jay.13 (původní znění najdete zde).

Čtenářská recenze: Silent Hill: Shattered Memories

21. 12. 2010 | Redakce Games.cz

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme minule slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od Nyctalopa (původní znění najdete zde).

Call of Duty: Black Ops (multiplayer) - recenze

17. 11. 2010 | Dan Vávra

Když jsme nedávno recenzovali Medal of Honor (singleplayer, multiplayer), řada čtenářů suše konstatovala, že si raději počkají na Black Ops, který bude tou letošní správnou volbou v žánru FPS. Soudě dle recenze singleplayeru od Martina Bacha, se nedočkali. Napraví online část nejprodávanější střílečky všech dob hráčům chuť ze singlu, nebo se také jedná o podprůměrný pokus navázat na předchozí úspěchy Infinity Ward?

Sports Champions - recenze

2. 11. 2010 | Aleš Smutný

S příchodem pohybového ovladače PS Move musel neodmyslitelně přijít i multidisciplínový balíček, jakým bylo Wii Sports a bude Kinect Sports. Sports Champions ze zaběhnutého modelu nijak nevybočuje. Nabízí šest rozdílných sportů, v nichž se můžete realizovat a řádně testovat, jak vlastně ovladač PS Move má fungovat. To se hře daří, nicméně tak trochu trpí tím, čím trpí logicky i její kolegové. Patří do rodiny „party games“, což znamená, že největší zábavu si s ní užijete až ve skupince přátel, která se bude trumfovat.

FIFA 11 - recenze

15. 10. 2010 | Aleš Smutný

Přišly nové časy. Osobně jsem alergický na pojem next-gen, ale u FIFA 11 na PC je tahle marketingová značka jednoduše na místě, jedenáctka skutečně přináší novou generaci fotbalu na PC. Tedy ono to PC je třeba zdůraznit, protože ačkoliv ve stíhacím sprintu PC verze tu konzolovou takřka dohonila, určité rozdíly tu přeci jenom jsou. Nicméně doufejme, že příští rok se už kvalita obou her srovná. Ano, letošní FIFA na konzole je o pár zatraceně zábavných prvků dál, ale o tom tu prostě nemá cenu diskutovat, pro PC fotbalistu od klávesnice je klíčové, že rozdíl mezi loňským a letošním ročníkem, to je nebe a tradiční skotský hudební nástroj.

Thief - recenze

28. 2. 2014 | Aleš Smutný

Nemá cenu omílat, že Thief s sebou táhne břemeno dědictví slavné stealth série. Prostě je to tak. Někteří hru kvůli tomu strhají a nechají válet někde v temné uličce zapomnění bez ohledu na to, že je Thief je dobrá a zábavná stealth hra. Vezmou si k ruce nějaké ty chyby (jimiž se bohužel také nešetřilo) jako argument a nafouknou je do obrovské bubliny, kterou pak milého Garretta s novým hlasem umlátí. Tu máš! Zloději zlodějská! To máš za to, že si bereš do huby kultovní hru posprejovanou pižmem nostalgie. Nikoho už nebude zajímat, že si to nový Thief skutečně nezaslouží...

Rambo: The Video Game - recenze

21. 2. 2014 | Martin Bach

Člověk toužící po bezvýchodné depresi, nefalšovaném utrpení a neodvratném pádu do propasti beznaděje, má aktuálně hned dvě možnosti, jak dosáhnout svého cíle. Za prvé, může vyrazit do kina na Babovřesky 2. Ty jsou sice bohužel o dvacet minut kratší než první díl, ale i tak by podle prvních ohlasů měly bez problémů splnit svůj účel a zprostředkovat peklo na zemi všem divákům. Druhou možností je koupit si právě vycházející Rambo: The Video Game. V tom, že tyto dva počiny přicházejí na trh prakticky ve stejný den, spatřuji jistou symboliku, vřele ale doporučuji jejich účinky nekombinovat. Rambo bude totiž bohatě stačit.

Might & Magic X: Legacy - recenze

3. 2. 2014 | Lukáš Grygar

Kdykoli si starší ročníky stýskají, že hry už nejsou, co bývaly, je to pravda jenom z poloviny. Jsme to především my sami, kdo není, kým býval. Jeden z nejlepších dungeonů všech dob, Wizardry VII, jsem hrál ve dvanácti, zatímco dnes mi táhne na dvaatřicet a ne, nemůžu si dovolit propadnout hře podobného kalibru, i kdyby mi nakrásně tancovala před nosem. Navzdory tomu, že mě za hraní her namísto rodičovského peskování někdo platí, je představa dobrovolné výměny reálného života ve prospěch toho virtuálního prakticky nemožná. Moje povinnosti i zájmy neustoupí stranou způsobem, jakým kdysi odlétala do kouta školní taška.

Nidhogg - recenze

26. 1. 2014 | Lukáš Grygar

„Líbí se mi, jak umělec pracuje s modrou barvou,“ zazní v jednom mém oblíbeném filmu. Líbí se mi, jak Mark Essen alias Messhof pracuje s modrou barvou, respektive jak s modrou barvou pracuju já, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč v hrdle modrého protivníka. Na to, že před koncem prvního odstavce už jsem v recenzi stihnul třikrát „respektive“, se s modrým panákem moc nerespektujeme a jdeme si nejenom po tom krku. Jenže takhle už to v Nidhogg chodí: zleva doprava, zprava doleva a vždycky proti šermíři opačné barvy.

Rayman: Fiesta Run - recenze

1. 12. 2013 | Adam Homola

Je to už něco přes rok, co na mobilních platformách vyšla parádní hopsačka Rayman Jungle Run. Ostatně Pavel Dobrovský dal hře v recenzi devítku a já jsem ji tehdy s chutí několikrát dohrál. Ubisoft navíc na mobilního Raymana po vydání nezanevřel a přidal zadarmo spoustu nových levelů. Rok ale utekl jako voda a nedávno vyšel další díl povedeného mobilního hopsání. Nese název Rayman Fiesta Run, žádnou revoluci nepřináší, ale evoluce je to parádní.

Transport Tycoon - recenze

15. 10. 2013 | Adam Homola

Když Chris Sawyer oznámil port původního Transport Tycoon na mobilní zařízení, zaplesalo mé nostalgické srdéčko. S původní hrou jsem strávil opravdu nepěkné množství času, který už dnes samozřejmě nemám. Na mobilní verzi TT jsem si ho ale našel, když v ní byl zainteresovaný Chris Sawyer - stvořitel skvostu, který dodnes hrají tisíce lidí v OpenTTD variantě. Nyní už mám ale o Sawyerově podílu na vývoji hry své pochybnosti a bojím se, že šlo jen o marketingové mazání oldschool medíku kolem pusy.

Arma 3 - recenze

12. 9. 2013 | Jakub Kovář

Na Arma 3 jsem se jako na pokračování oblíbené značky těšil, lehce si hrál v editoru i v misích v zaplacené Alfě a byl zvědavý na plnou verzi. Zpráva o chybějící kampani při vydání mě lehce zaskočila a trochu zklamala - kampaň z původního Flashpointu a datadisku Resistance dodnes považuju za jeden z nejlepších herních zážitků. Nejde však o tragédii: kampaň přifrčí v průběhu následujících tří měsíců formou zdarma stažitelných DLC. Zatím si ale hráči musí vystačit „jen“ s porcí samostatných misí a tvorbou velmi aktivní moderské komunity.

Surgeon Simulator 2013 - recenze

1. 8. 2013 | Václav Rybář

Různé slevy nejsou ani zdaleka jediným důvodem, proč občas zabloudit na Steam. Přiznejte si, že jste občas z těch áčkových her unavení a chcete se odreagovat u něčeho bizarního. Simulátor metaře jste vyzkoušeli loni, kombajnování ve Farming Simulator už vás nebaví, ale někde vzadu v hlavě klíčí pocit viny, že jste se vydali na dráhu programátorů, ekonomů, právníků a dalších materialistických oborů, místo abyste prokázali světu službu a stali se lékařem. Naštěstí to můžete napravit alespoň virtuálně. Po seznámení se Surgeon Simulator 2013 budete příště sestřičku na sále prosit, aby vám to anestetikum píchla pro jistotu dvakrát.

Arma Tactics THD - recenze

7. 7. 2013 | Adam Homola

Bylo to loni v říjnu, kdy studio Sida Meiera většinu hráčů i kritiků příjemně překvapilo se svou interpretací XCOMu, která vzala počítače i konzole útokem, a nedávno vyšla na mobilních platformách. Historická Civilizace se jako tahový velikán pořád drží, ale XCOM spoustě hráčů připomněl, že v tahovém provedení nemusí být výborné jen války celých národů, ale stačí hrstka jednotek. Bohemia Interactive se o něco podobného pokouší také, ale nejdřív mobilně: pro Android nedávno vydala taktickou tahovku Arma Tactics THD.

GRID 2 - recenze

28. 5. 2013 | Václav Rybář

Závodní žánr se mezi prvním a druhým dílem GRID změnil k nepoznání. Všichni jako by pochopili, že polorealistické, ale přeci jen mírně odosobněné simulátory sice vyhrávají ceny, ale jejich tržby nevypadají příliš sexy v powerpointových koláčích. A tak se i největší hráči na trhu ženou za co nejširší cílovkou a snaží se balancovat na hraně obecného zájmu a pověsti vybudované na seriózním závodění. Není to jen o věčném a celkem černobílém rozdělování na simulace a arkády - je to především o snaze nějak to závoděním hráčům pocukrovat. A v tomhle směru zatím všichni slaví spíše rozpačité úspěchy.

Your Shape: Fitness Evolved 2013 - recenze

3. 2. 2013 | Alina Holušová

Fitness hry jsou v kurzu už nějaký pátek. Před čtyřmi lety se Nintendo radovalo z kladných ohlasů, které ve světě posbíralo s titulem Wii Fit a speciální balanční podložkou. Ke dnešnímu dni se prodaly miliony kopií. Obdobně pak na tom byla, co do popularity, i další verze Wii Fit Plus. Vcelku pozitivního přijetí se před třemi lety dočkal i titul Your Shape, k němuž Ubisoft v případě PC verze přibalil i pohyb snímající kameru. Hra sice nedokázala plnohodnotně využít potenciál fitnessu, zato bavila technickou stránkou věci, přesností kamery a absencí jakýchkoli dalších ovladačů.

Decisive Campaigns: Case Blue - recenze

26. 1. 2013 | Tomáš Jung

O Decisive Campaigns: Case Blue lze napsat, že slouží jako studijní pomůcka. Za tohle tvrzení uvedené na Games.cz, který se zabývá hlavně zábavou, bych asi zasloužil lámání v kole. Většinu normálních hráčů, virtuálních střelců a drakobijců, to zaručeně odradí od dalšího čtení. Jenomže vy čtete tuhle recenzi protože jste jiní, přemýšliví, hloubaví a máte zájem se nechat provést změtí podivně vyhlížejících čtverečků pohybujících se po strohé mapě, protože tušíte, že tohle by mohla být nejen dobrá strategie, ale také zábavné poznávání historie. Nejste daleko od pravdy, však to dokázal již předchozí díl.

Mass Effect 3: Omega - recenze

2. 1. 2013 | Jakub Kovář

Vrátit se po řadě měsíců do světa akčního RPG Mass Effect 3 (pokud nepočítám povedené DLC Leviathan) s sebou neslo poměrně velkou míru nostalgie a ještě větší nálož dat stahovaných z Originu. Ale povedlo se, nahrál jsem pozici před misí, z níž už není cesty zpět, a vydal se osvobodit vesmírnou stanici Omega, domov všech gangsterů a dalších pochybných existencí, ze spárů organizace Cerberus. Což je, jak si nejspíše vybavíte, organizace plná lidí, takže na souboje s exotickými druhy monster můžete v tomto DLC zapomenout.

Need for Speed: Most Wanted - recenze

6. 11. 2012 | Václav Rybář

Jejda, to už je zase podzim? Mohli bychom Needům zas a znovu počítat letokruhy, ohlížet se přes rameno a mudrovat nad tím, že poslední The Run a staronový Most Wanted mají asi tolik společného, co má Veyron s Trabantem. Ale proč se vzájemně zdržovat. Rovnou přeskočíme hodnocení exteriéru a interiéru a nastartujeme. Hmm, nezní to špatně. Dokonce to zní povědomě. Hádanka: Je to závodní arkáda, ale NfS to není. Co to je?

Rayman Jungle Run - recenze

23. 10. 2012 | Pavel Dobrovský

Michel Ancel se nikdy netajil náklonností k jakémukoliv přístroji, který má ovládací prvky a displej schopný zobrazovat pohyblivou grafiku, protože na takových věcích se s trochou snahy dá vždycky rozjet Rayman. Jeho věčně optimistický hrdina si tak zaskákal na Game Boy, N-Gage, Dreamcastu, Mac OS i na mobilních telefonech. Do portfolia ale něco chybělo – vydání na iPhonech, iPadech a na Androidu. Jungle Run spolehlivě zaplňuje jak tuto mezeru, tak tu mezi Rayman Origins a Legends.

Mass Effect 3: Leviathan - recenze

4. 10. 2012 | Jakub Kovář

Mass Effect 3 většinu hráčů 95 % času královsky bavil, aby pak spoustu skalních fanoušků nakrknul kontroverzním koncem. I proto možná určitá skupina hráčů tohle DLC odsoudí, aniž by jej hrála, protože „přece nepřebije ani nevylepší ten hrozný konec.“ No, budiž, jejich boj. Připraví se tím ovšem o pár hodin velmi solidní zábavy, protože Leviathan je povedené rozšíření herního zážitku z ME3.

F1 2012 - recenze

21. 9. 2012 | Ondřej Švára

Vím, že v Anglii chutná všechno trochu jinak a gurmánství tam zrovna nefrčí. Angličané prostě smíchají a sežerou cokoliv. Vždycky jsem se chechtal, co chechtal, prostě jsem řval ze všech těch octových chipsů a hovězích koláčků a vím, že legendy nelžou. Ale F1 2012, to je kulinářským žargonem řečeno děsivý žvanec i pro Albion. Tahle hra je jako Peprníkova pomazánka s obsahem, co by dohnal a zabil krtka. Je to taková malá biobomba ze zapadlého rohu laciného hypermarketu. Neodvážili byste se pro ni ani sehnout. Ale já musel. A dostal jsem do ruky kompaktní atomovku, jakou bych od Codemasters ještě před nějakými pěti lety nečekal.

Crusader Kings II: Sword of Islam - recenze

9. 9. 2012 | Aleš Smutný

Když jsem recenzoval vynikající historickou strategii Crusader Kings II, vyjádřil jsem politování nad tím, že zde není možnost hrát za muslimské vládce a přidal jsem logický odhad, že se jistě tato možnost objeví v rámci DLC. A stalo, i když opravdu nebylo těžké něco takového předpovědět. Sword of Islam je už majitelům hry nějakou dobu k dispozici, takže skalní fandové už DLC vesele hrají. Otázkou ovšem je, zda má pro běžného hráče cenu si přídavek pořizovat, nebo postačí základní hra.

Conflict of Heroes: Awakening the Bear! - recenze

15. 6. 2012 | Tomáš Jung

Deskové hry žijí s těmi počítačovými v symbióze. V pravěku videoher mnoho deskovek dezertovalo na počítače, v novějších dobách se zase objevil trend dělat z populárních videoher deskovky. Ne vždy se to povedlo, protože ne každý pochopil podstatu zábavnosti těchto výrazně odlišných herních platforem a snažil se je hrubě a násilně promíchat. Budiž nám příkladem Axis & Allies, jenž byla z bravurní deskovky bez vkusu překopána na slabou realtime řežbu. Strategie Conflict of Heroes: Awakening the Bear! je ale jiná třída: velmi potěší majitele deskovky a nenaštve ani odhodlané PC válečníky.

Unit 13 - recenze

12. 4. 2012 | Alžběta Trojanová

Střílečka Unit 13 pochází z dílny tvůrců Zipper Interactive, kteří jsou v tomto žánru doslova ostřílenou firmou. Stejný tým má za sebou sérii SOCOM, a jestli se někdo hodí pro kapesní military nářez, jsou to rozhodně oni. Anebo ne? Pokud čekáte variaci na skvělý titul SOCOM: U.S. Navy SEALs Fireteam Bravo 2 pro PSP, který vyšel před šesti lety, asi vás moc nepotěším. Unit 13 se totiž vydává jinou cestou. Kašle na příběh, kašle na cutscény a hráče rovnou vysílá do jednotlivých misí s předem daným cílem.

Resident Evil: Operation Raccoon City - recenze

6. 4. 2012 | Aleš Smutný

Když jsem poprvé slyšel o Resident Evil: Operation Raccoon City, tak se mi základní myšlenka hry líbila. Vezměte do rukou skupinku čističů pracujících pro Umbrellu a vykonejte trochu špinavé práce ve městě zaplněném zombíky, genetickými experimenty, živými protivníky a samozřejmě ikonickými hrdiny série. A když na to dojde, přepište ve své hře dějiny série a střelte Leona do obličeje. Nejsem purista, takže pohled z jiné strany a hlavně pokus o tvorbu menších paralelních vesmírů, v nichž vše není tak apokalypticky růžovoučké, zněl atraktivně. Pravda, s dalšími a dalšími videi a informacemi jsem začal pociťovat nejistotu a pochyby. A vida... byly na místě.

Binary Domain - recenze

12. 3. 2012 | Aleš Smutný

Znáte ten pocit, když víte, že přichází hra, u které cítíte, že nedopadne úplně podle představ tvůrců? Takový ten pocit: „ano, vypadá to zajímavě, vymysleli jste zajímavé mechaniky, máte hezké trailery, ale už teď vím, že se to bude hrát se stejnou lehkostí s jakou tlačíte mrtvou krávu po štěrkové silnici“. Jsou to prostě případy, kdy se velké naděje a ambice tvůrců nemilosrdně srazí s tvrdou realitou, která je rozemele na produkt přinejlepším podprůměrného ražení. Tak přesně takový pocit jsem měl pokaždé, když jsem něco psal či četl o japonské taktické akci Binary Domain. A hle, jak jsem se mýlil!

Syndicate - recenze

1. 3. 2012 | Petr Poláček

Jsem živoucí důkaz toho, že hry vedou člověka k zamyšlení a neplodí jen násilí a zkreslený pohled na svět okolo nás. Syndicate mě totiž chtě nechtě donutil k zamyšlení nad tím, co dělá různé virtuální světy ve hrách zajímavými místy ke strávení desítek nebo jen několika hodin (protože doba ani rozsah nerozhoduje), a co některým hrám chybí, protože jejich světy připomínají dětský bunkr z matrací, co pořád padá a večer se musí zase uklidit. Syndicate jednoznačně spadá do té druhé kategorie, přestože má zdánlivě všechny potřené předpoklady k tomu, abychom tuhle hru sežrali i s obalem.

Recenze