Recenze
GT Legends - recenze české verze
2. 1. 2006
|
Redakce Games.cz
Pro dnešek tu máme obzvláště delikatesní lahůdku pro všechny fandy virtuálních závodů - recenzi GT Legends, jedné z nejlepších a nejrealističtějších automobilových simulací vůbec. Co nás k tomuto smělému závěru vedlo?
Colin McRae Rally 04 - recenze PC verze
17. 4. 2004
|
Redakce Games.cz
Série Colin McRae Rally je bezesporu pojmem v žánru rallye simulátorů a nyní se její čtvrtý díl konečně dostává i na PC s jasným cílem - napravit to, co pokazil předchozí díl. Povedlo se to ale ve všech ohledech?
Colin McRae Rally 04 - PS2 recenze
17. 10. 2003
|
Redakce Games.cz
Závodní série Colin McRae Rally je mezi hráči na PC tak oblíbená, že by byla škoda neotestovat její čtvrtý díl, který si prozatím mohou užívat pouze majitelé konzolí. Čím a jak moc se hra liší od trojky?
The Getaway (PS2) - recenze
5. 3. 2003
|
Redakce Games.cz
O hře The Getaway pro Playstation 2 se mluví jako o největším sokovi Vice City a oba tituly mají mnoho společného. Jenže zatímco u GTA jste se mohli od srdce zasmát, zde vám prasknou nervy napětím.
Team Sonic Racing – recenze
3. 6. 2019
|
Adam Homola
S žánrem motokárových arkádových závodů je to jednoduché. Na Switchi máte prozatím definitivního krále žánru Mario Kart 8 Deluxe, tím to začíná a v podstatě i končí. Tu a tam vystrčí růžky někdo jiný, ale na kvality jedné z nejprodávanějších sérií nedosáhne. Dosáhnout se na ni nedaří ani Team Sonic Racing, byť hra zvládá spoustu věcí, včetně té nejdůležitější: zabavení hráče.
Chameleon Run - recenze
2. 5. 2016
|
Jan Hrdlička
Snad ještě žádná hra mě nevrhla tak rychle do dění. Snad ještě žádnou hru jsem neodehrál v tak frenetickém tempu. Snad ještě v žádné úrovni jakékoli hry jsem si nedal tolikrát repete. Snad… V případě Chameleon Run nejde o výtky, nýbrž o klíčové znaky, které definují úspěch této originální mobilní autoběhačky. K příjemnému nabourání zavedených pravidel žánru se navíc přidává ještě původ z dílny tuzemského studia Hyperbolic Magnetism a čirá radost z pohybu v herním prostředí, kterou jsem naposledy zažil před lety v Mirror's Edge. A to už je dost důvodů, proč se o Chameleon Run zajímat.
Street Racing Syndicate - recenze
8. 4. 2005
|
Redakce Games.cz
Jedním z nejlepších klonů NFS: Underground zatím je Street Racing Syndicate. Budete se předvádět před zraky sličných děv a získávat respekt v komunitě, ale také unikat strážcům zákona a vylepšovat své fáro.
TOCA Race Driver 2 - recenze
14. 6. 2004
|
Redakce Games.cz
První díl této hry přišel s výraznou novinkou v podobě kariéry závodního jezdce, čímž každého uchvátil. Dvojka na to přímo navazuje a přidává mnoho dalších druhů tratí či vozů, ale je to vše ku prospěchu hratelnosti?
XCOM: Enemy Unknown - recenze
8. 10. 2012
|
Pavel Dobrovský
Cesta k vítězství trvala necelý rok. Záznamy hovoří jasně: 349 dní. Proběhlo šedesát bitev, z toho padesát tři skončilo výhrou. Poměr našich mrtvých vojáků versus ksindlu z vesmíru: 24 ku 428. V laboratořích pracovalo dnem i nocí 124 vědců, v dílnách 87 inženýrů. Prozkoumali všechno, co nepřátelé nechali ležet na bojišti. Objevili technologie, které svět neviděl. Naučili se číst nepřátelské myšlenky. Přesto se nezavděčili všem.
Legend of Grimrock - recenze
10. 4. 2012
|
Jan Smejkal
Dungeon crawler, krokovací dungeon - ráj milovníků čtverečkovaných papírů, odmítajících uznat pojmy jako kontinuum a spojitost. Ráj, kde sklepením vládnou jen pravé úhly. Jestliže si adventury stěžují na to, že musí sedět v přítmí zapadlého kouta, dungeony už několik let čumí do hlubin bezedné propasti na konci světa, kam za nimi přichází už jen ti nejodvážnější. To se teď ale změní.
Evoland - recenze
24. 4. 2013
|
Miloš Bohoněk
Ať už patříte mezi herní veterány nebo ne, možná na YouTube sledujete video kompilace či dokumenty, které mapují historii interaktivní zábavy. Už ze základní školy ale všichni víme, že z pouhého přednesu si člověk toho dějepisu příliš nezapamatuje, protože vědomosti se do hlavy nejlépe vryjí autentickými zážitky. Právě proto přichází ke slovu Evoland. Nejde sice o stroj času, tak daleko to francouzští tvůrci ze Shiro Games nedotáhli, ale je to hra o hrách.
DiRT Showdown - recenze
28. 5. 2012
|
Ondřej Švára
Jako v neřiditelném smyku mezi dvěma svodidly si musí připadat všichni, kteří nedokáží odolat rallye sérii DiRT a roky kupují jeden díl za druhým. Ty se od sebe napřeskáčku liší natolik, že už se z toho každému musela rozkočit hlava. Jeden díl vás hodí do zběsilé terénní arkády kdesi na amerických stadionech a ten další se zas poslušně vrátí do klasické rallye. A tak pořád dokola.
Rayman Origins - recenze
21. 12. 2011
|
Aleš Smutný
Je odvážné přijít v dnešní době s plošinovkou, která sází na zcela tradiční schéma, na jaké jsme byli zvyklí před mnoha lety a chtít za ni běžnou cenu. Žádné XBLA a PSN tituly se slevou, ale pěkně naplno. Mohu však zodpovědně říct, že se tyhle peníze vydané za Rayman Origins vyplatí. Není to inovativní hra, není to hra, která by sázela na moderní prvky, není to typický AAA titul, který na vás dělá ramena. Ale je to pekelně návyková, zábavná a krásná hra, která vás velmi pomalu omotá svými digitálními chapadly a než se nadějete, už jste v jejím pestrobarevném chřtánu.
The Crew Motorfest – recenze povedené závodní arkády
19. 9. 2023
|
Jakub Malchárek
Kvílení pneumatik v tropickém ráji
Ring Fit Adventure – recenze
28. 1. 2020
|
Adam Homola
S vyplazeným jazykem a celý zpocený poslušně hlásím, že Ring Fit Adventure funguje. Jestli je to spíše víc nástroj na cvičení, nebo RPGčko, je vlastně jedno. Unikátní novinka od Nintenda neselhává ani v jednom. Hra dělá co má a pokud to budete dělat i vy, výsledky se nemůžou nedostavit.
Sunless Skies – recenze
11. 2. 2019
|
Jan Slavík
Po dostatečně dlouhé době smutku, aby bylo naplněno dekórum, opouští Padlý Londýn svůj odevzdaný hrob omývaný přílivem Podmoře. V patách své zrádné královně se davy kolonistů vrhají do bran vesmírných rovin, aby započaly svůj nový život na obloze, ve Vysoké divočině. A vy s nimi. Námořníci už se nenosí, horizont bez horizontu čeká na kapitány vzdušných lokomotiv na chmurných nebesích. Na cestu pár sudů surových hodin, výběr přepychových duší pro handlování s ďábly a samozřejmě trochu čaje. Chuť domova je potřeba nezapomenout. Vítejte v Sunless Skies, novém čtenářském a cestovním dobrodružství od Failbetter Games.
FIFA 18 - recenze
12. 10. 2017
|
Václav Pecháček
Mám jeden sen. Tím snem je dokonalá fotbalová hra, kterou by vůbec nešlo rozeznat od reálného fotbalu. Pak se z toho snu probudím a uvědomím si, že je vlastně docela pitomý, protože bych ve skutečnosti vážně nechtěl u každého mače strávit hodinu a půl. V ranním světle odrážejícím se od hladinky mléka s cereáliemi pak svůj sen reformuju. Stačila by mi hra, u níž bych prakticky neměl co kritizovat, u níž by požitek ze samotného hraní a ze struktury módů okolo kulminoval v pocit blaženého naplnění. Snadné, že? Hm, jistěže ne. PES 2018 se přiblížil první polovině, ovšem ve druhé selhal. A FIFA 18? Tak ta to má přesně naopak.
Darkwood - recenze
6. 9. 2017
|
Jan Slavík
Báli jste se jako malí v lese? Ve hvozdu, kterým vás provede příběhový survival Darkwood od polského studia Acid Wizard, by klidný zůstal málokdo. Všechny pěšiny vedou jen hloub mezi zlověstné stromy. Do krajiny děsivých stínů. Cesta ven jako by neexistovala, každý zvuk může zvěstovat příchod znetvoření či smrti, a noci jsou ve zdejším lese utkané z nočních můr. Doslova.
Tomb Raider: Definitive Edition - recenze
5. 2. 2014
|
Jan Olejník
Ušetřím vám práci při psaní komentářů. Tomb Raider: Definitive Edition je úplně stejná hra jako ta, která vyšla před rokem, má oproti původním konzolovým verzím silně vylepšenou grafiku a Square Enix si za to „drze“ účtuje plnou cenu. Ale za předpokladu, že jste se k poslednímu dílu slavné série zatím nedostali a potřebujete něčím nakrmit hladovou mechaniku své next-gen konzole, mohou vám být finanční praktiky Square Enix úplně ukradené. Už původní verze Tomb Raider je totiž parádní a napínavá záležitost hollywoodského střihu, a i když má své mouchy, je jedním z nejlepších příkladů, jak oživit chátrající značku.
Resistance 3 - recenze
6. 9. 2011
|
Václav Rybář
Ačkoliv jsme si léto teplotně nijak neužili, přichází podzim - nenáviděné období výrobců opalovacích krému a nafukovacích příšer, ale zlatý důl pro všechna herní studia. Po prázdninovém suchu se každý snaží udat svoji hitovku a už už čeká, až se v obchodech začne rozvěšovat vánoční výzdoba. A Sony se rozhodla jít štěstíčku trochu naproti a tříáčkovou franšízu od studia Insomniac exportovat už první zářijový týden.
Dragon Quest VII: Fragments of the Forgotten Past - recenze
16. 1. 2017
|
Jiří Pavlovský
A je to tu zase. Další masivní porce japonského RPG. Tak masivní, že je ideální před hraním opustit zaměstnání, školu, manželku, děti... v podstatě všechno, co neobnáší klikání do stroje od Nintenda. Jedinou změnou od zavedeného vzorce je to, že místo jednoho epického příběhu o záchraně světa dostanete celou haldu dobrodružství. Každý ostrov, na který se dostanete, přinese jeden příběh. Komický i tragický. Ano, v Dragon Quest VII budete putovat po ostrovech ztracených v čase. A pokud splníte mise, vynoří se ostrov v současnosti a vy ho budete moci znovu navštívit, abyste zjistili, co všechno se změnilo, a jak jste se stali součástí legendy.
Wheels of Aurelia - recenze
9. 12. 2016
|
Lukáš Grygar
Už nevím, která státní instituce to byla, ale nedávno se na sociálních sítích chlubila revitalizovanou polní cestou. Rozkošná venkovská promenáda, vybízející k podzimní procházce, dostala chodník z dlažek a betonový lem. Cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly, napadlo mě okamžitě, a napadlo mě to podruhé za poslední měsíc, protože totéž jsem si říkal během cestování s Wheels of Aurelia.
Death Road to Canada - recenze
20. 10. 2016
|
Pavel Skoták
Víte, co zavinilo největší počet dopravních nehod ve Švédsku? Los. Zkuste si pak takové nebezpečné zvíře představit třeba ve Spojených státech, které jsou sice zmítané zombie apokalypsou, ale stále jde o zemi neomezených možností. Máte? Skvěle. A teď si představte, že takový poraněný los nezemře vaší rukou podle představ, ale v posledním záchvěvu života se rozhodne vzít všechny (před zombíky prchající) nebožáky s sebou na onen svět. Přežil jediný a do Kanady pořád daleko. Kruté.
Gods Will Be Watching - recenze
31. 7. 2014
|
Daniel Kremser
Mohl a měl to být příběh jak z pohádky. Geniální nápad a z něj vzniklá skvělá hra zrozená na Ludum Dare se dočká velkého zpracování. Zápletkou nevybíravé sci-fi o špionáži a volbách, které nejsou dobré ani špatné a jen vy se musíte popasovat s jejich následky. Kombinace adventury a tahové strategie, která se dotkne etiky, filosofie i náboženství. Gods Will Be Watching byla prostě příslibem něčeho skvělého. Jenomže ono tomu tak není a tohle rozpixelované dobrodružství ve skutečnosti neumí s ničím z výše jmenovaného naložit.
Mario Golf: World Tour - recenze
25. 4. 2014
|
Miloš Bohoněk
Na letní olympijské hry se vrátí po 122 letech golf. Zarputilí sportovci kroutí hlavou, co že se tahle společenská radovánka cpe na největší sportovní událost roku 2016. Golf už ale není jen elitářskou zábavou. Široká veřejnost k němu již také přičichla, a pojme-li se šikovně, zaujme i totálního golfového analfabeta. Jen se podívejte na Mario Golf: World Tour, které chytlo i mě, člověka, jenž za vrchol golfové zábavy považuje drandění v elektrických kárkách.
SteamWorld Dig - recenze
1. 3. 2014
|
Ondřej Švára
Nechybělo mnoho a SteamWorld Dig by vypadala jako Tenkrát na západě. Vžijte se do toho - ostré prérijní slunce se opírá do zpocených čel desperátů, Lola cmrndá jednu kořaličku za druhou a starý koloniálník vrací nazpátek vždycky jenom knoflíky. V zapadlém koutě vyprahlého světa jde prostě všechno trochu pomalu a jinak. Nebetyčná nuda, řekl by nezúčastněný pozorovatel. Ale on je to vždycky spíš jen klid před bouří.
Tokyo Jungle - recenze
10. 10. 2012
|
Petr Prošek
Poutavé apokalyptické téma nemusí vždy přinést nenažrané mrtvoly, vyzáblé bestie holdující lidské krvi, agresivní mimozemské bytosti nebo děsivé přírodní živly. Bohatě stačí, když se dozvíme, že všichni lidé si prostě vzali dovolenou a vládu nad světem přebírají zvířata.
Tiny & Big: Grandpa’s Leftovers - recenze
5. 7. 2012
|
Ondřej Švára
Nikoliv máslo, ale zapařené slipy je třeba míti na hlavě, abyste v herní adventuře dostali vděčnou roli hlupáka a pazgřivce. V té od Black Pants Studios je nosí poťouchlík jménem Big. A slipy naražené do čela mu dodávají magické schopnosti, s nimiž ovládá neznámou obětní pyramidu v neznámé poušti uvnitř neznámé země.
Men of War: Vietnam - recenze
10. 9. 2011
|
Tomáš Jung
Když poprvé vyšla strategie Men of War (pod názvem Outfront/Soldiers: Heroes of World War II), měla nevýhodnou startovní pozici. Nikdo ji moc neznal ani marketingově výrazně netlačil, pocházela z Ruska a navíc se v prvních momentech hraní zdála být nemístně těžká. Jen pár zasvěcených, alespoň v našich luzích a hájích, ji dokázalo ocenit a užít si detailního ovládáním každého vojáka, jenž měl i vlastní inventář. Mnozí si také oblíbili možnost ručně řídit jednotlivá vozidla nebo jakoukoli jinou zbraň a nebýt tak vždy v rukou nedokonalé umělé inteligence. Kvalita hry je celkově jen těžko zpochybnitelná.
Call of Juarez: The Cartel - recenze
26. 7. 2011
|
Václav Rybář
Call of Juarez série prošla s novým dílem zásadní plastikou. Není to ale takové to napravování povislých víček nebo nenápadná botoxová řachanda do čela. Naopak se dá říct, že vizuálně hra vypadá o fous nebo dva hůř než její předchůdce. Překopávalo se však hlavně zevnitř, ostatně sousloví „moderní western“ hovoří samo za sebe. A věřte, že na papíře to ještě zní mnohem lépe než ve skutečnosti.