| Autor: Second Publikováno: 5.března 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Kriminálník a kriminalista Mladý recidivista Hammond ale není jedinou postavu, za kterou si v The Getaway zahrajete. Mark se během zoufalého hledání uneseného syna seznámí - a spřátelí, bereme-li tento výraz s hodně velkou rezervou - s bývalým policistou DC Carterem. Oba zjistí, že mají něco společného: chtějí zlikvidovat hlavního londýnského mafiána, jsou štvanci, po nichž jsou zločinci i strážci zákona, a nemají už co ztratit. 
zdroj:
tisková zpráva
Hra však není, jak byste mohli očekávat, rozdělená na dvě kampaně. Ne, výměna rolí proběhne naprosto hladce a plynule. Krátce před koncem první poloviny příběhu vysvobodí Carter Hammonda ze zajetí a začne mu pomáhat. I když on to bere spíš tak, že Hammond pomáhá jemu. A když bývalý kriminálník ztratí veškerou motivaci pro další účast na krveprolití (tak co myslíte, našel syna, nebo je oba zabili?), příběh pokračuje dál - jenže tentokrát jej sledujeme očima kriminalistovýma. Herní mechanismy jsou pro oba naštěstí prakticky totožné. Carter jen vzhledem ke svému „zákonadbalému“ založení nesmí zabíjet civilisty, což Hammond dělal s oblibou.Obě části do sebe tedy zapadají jako kousky skládanky a co je nejlepší - jsou nabité dynamickou atmosférou až po okraj. Jak to popsat? Představte si hru, jejíž zápletka vás nejvíce upoutala. Nyní si do ní zasaďte své oblíbené akční hrdiny. A teď výsledek umocněte na druhou. Nyní máte zhruba představu, jak na vás bude The Getaway po několika misích působit. Možná to zní nadneseně, ale jestli něčím tato hra vyniká nad konkurenci, pak právě svým příběhem. Kdo nezkusil, neuvěří. • Temná zákoutí nad Temží 
zdroj:
tisková zpráva
Svým zpracováním se The Getaway řadí do stejné kategorie jako GTA nebo česká Mafia: The City of Lost Heaven. Ano, opět máme možnost jezdit po rozsáhlém městě, honit se s gangstery i policisty, přejíždět chodce a tu a tam vystoupit z vozu, vytáhnout z náprsní kapsy revolver a rozdávat kolemjdoucím nezbytné stopové množství olova. Je zde ale jeden zásadní rozdíl - zatímco Mafia se odehrávala v imaginárním městě inspirovaném Chicagem a Tommy Vercetti se projížděl po napodobenině amerického Miami, dvojice Hammond/Carter bude šířit paniku ve skutečném Londýně. Slova tvůrců o „fotorealističnosti“ jsou sice kapku přehnaná - hardware současných konzolí (a vlastně ani běžných PC) něco takového neumožňuje - ale ulice a domy jsou ve hře zrekonstruovány velice přesně. Kdo v této britské metropoli již byl, ten bude mít proti nám peciválům při jízdě z jednoho konce města na druhé obrovskou výhodu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tvůrci hry evidentně chtěli, aby jejich výtvor působil co nejrealističtějším dojmem, takže se nezastavili u pouhého kopírování urbanistického plánu. Projedete se řadou licencovaných vozů (jasně, nechybí zde ani populární double-decker), střílet budete z replik skutečných zbraní a po ulicích se procházejí praví „bobbies“ v kulatých přílbách. Příslušníci podsvětí - včetně Marka Hammonda - dokonce mluví čistou londýnskou „cockney“ angličtinou. Příběhu to dodává šmrnc, ale nutí vás to zapnout si titulky. Pro běžného smrtelníka je totiž cockney naprosto nesrozumitelná. Asi jako kdyby Illusion Softworks nadabovali svou Mafii v brněnském hantecu. • Perlička na okraj 
zdroj:
tisková zpráva
Posedlost po co největší realističnost nakonec přivedl vývojáře z Team Soho a vydavatele Sony do menších problémů. V jedné části totiž Mark Hammond jde vystřílet policejní stanici (nebojte, jsou to všechno prohnilí podplacení poldové nemající právo pracovat pod penzí) v převlečení za pracovníka telekomunikační společnosti British Telecom. A aby nedošlo k mýlce, dorazí na dané místo v dodávce s jasně viditelným logem firmy. Britský operátor se poté, co jej na skutečnost upozornil herní server Games Domain (jeho vlastníkem je právě BT), rozzlobil a udělal dusno. Sony muselo provést změny v kódu hry a pustit do lisovny novou várku, ve které už „nebylo jméno společnosti British Telecom očerňováno“.Ale nebojte se, podle našeho miniaturního průzkumu jsou v českých obchodech k dostání původní, ještě neupravené verze. Ne, že by to bylo pro samotný děj hry nějak podstatné - ostatně jako všechny ostatní „realistické“ prvky. Většině lidí je totiž jedno, jestli jsou auta, domy a zbraně takové nebo makové. Důležitá je pro ně hratelnost, a na té se „hra na skutečnost“ neprojeví. Nebo snad ano? • Inspirace životem 
zdroj:
tisková zpráva
V případě The Getaway rozhodně ano. Team Soho se totiž nezastavil u hrátek s licencemi jako ostatní, ale šel o poznání dál - realističnost zpracování se promítá do celého herního systému. Tak jen tak pro začátek - a je to opravdu jen začátek - zde nemáte žádný HUD (pro nováčky: to jsou ony ukazatele na obrazovce, které vám brání ve výhledu, ale díky nimž víte, jak to s vámi vypadá). Rozlučte se s ukazatelem zdraví, s kompasem, s počítadlem nábojů, zkrátka se vším.Jak se proboha může The Getaway bez těchto pomůcek hrát? Překvapivě to jde poměrně snadno. Bez ukazatele munice se bez problémů obejdete, protože vlastně není zapotřebí. Buď ve zbrani náboje máte, a pak můžete střílet, nebo nemáte, a pak kvér zahodíte. Jako správný zabiják máte navíc po kapsách neomezené množství munice do svého revolveru, takže i když vyprázdníte všechny samopaly a brokovnice, nebudete nepřátelům čelit s holýma rukama. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Horší to je ale s jízdou po Londýně. Ne každý v tomto městě nad Temží několik let žil, takže když nám někdo řekne, abychom dojeli do galerie v Hyde Parku, jsme namydlení. Bez navigace to prostě nejde. Kompas ani mapa zde sice není, ale můžeme se spolehnout na něco jiného - na blinkry našeho vozu. Když je cíl napravo od nás, začne blikat pravé světlo. Když je nalevo, začne blikat… otázka za tisíc korun… ano, správně, začne blikat levé. Toto řešení možná není úplně optimální, ale po čase si na něj zvyknete. Nebudeme však zastírat, že alespoň schématická automapa by se v mnohých případech zatraceně hodila. • Zkrvavené kvádro 
zdroj:
tisková zpráva
Nejdůležitější ze všech ukazatelů je ale něco jiného - zdraví vaší postavy. Nemusíte znát přesně cíl vaší cesty ani počet nábojů v zásobníku, ale co si počít, když nevíte, zda se můžete nepřátelům postavit v plné parádě, nebo jestli do vás stačí ťuknout a už se kácíte k zemi? Řešení, po němž v Team Soho sáhli, je poměrně originální: stav svého hrdiny přímo vidíte na něm samotném. Když na sobě nemá ani škrábnutí, je jeho oblek nažehlený a bez jediné skvrnky. Sám si vykračuje jako páv a sebevědomí z něj jen čiší. Jak ale inkasuje jednu ránu za druhou, je čím dál tím víc od krve, pajdá, popadá dech a klopýtá. Animace pohybů při jednotlivých stupních zranění jsou přitom naprosto dokonalé, zvláště ve chvílích, kdy jste těsně nad hrobem. Potácíte se ze strany na stranu, nejste schopní pořádně střílet a ve šnečích dostizích by si na vás asi nikdo jen tak nevsadil.Je ale s podivem, jak tvůrci vyřešili uzdravování. Nikde nenajdete žádné obvazy, lékárničky nebo power-upy. Stačí, když se opřete o zeď a chvíli odpočíváte. Krev z vašich zad jakoby zázrakem zmizí, narovnáte se a plni nových sil můžete znovu vyrazit do boje. Je pravda, že programátoři museli udělat nějaké ústupky kvůli hratelnosti, ale v tak „ultra-reálném“ projektu působí tento systém léčení zranění jako pěst na oko. • Muž proti muži, auto proti autu 
zdroj:
tisková zpráva
Nemyslete si, že díky možnosti uzdravit se i po sebešílenějších přestřelkách jsou vaši dva hrdinové prakticky nesmrtelní. To rozhodně ne. Stačí několik ran - nebo si nevšimnout chlápka s brokovnicí, který se k vám plíží zezadu - a je s vámi amen. Naštěstí jste během své kriminální (a kriminalistické) kariéry pochytili pár zajímavých triků. Umíte metat kotouly, přilepit se na zeď, nahlížet za rohy a krčit se za bednami. Překvapeného nepřítele si můžete vzít jako živý štít a umíte i střílet naslepo za roh nebo přes nějakou překážku. To všechno využijete v hojné míře, protože protivníků je dost a rozhodně se s vámi nebudou mazlit. Díky dobrému designu prostředí, vcelku slušné umělé inteligenci nepřátel a zmíněné velké škále speciálních pohybů působí přestřelky takřka filmovým dojmem. Za nic se nemusí stydět ani druhá část hry - jízda po Londýně. Zde vás ale nic extra originálního nečeká, pouze si musíme zvyknout, že je děj hry zasazen do Británie. A co to znamená? No jízdu vlevo, přece. Jinak se všechno odvíjí přesně jako ve většině podobných her. Pokud se chcete vyhnout pronásledování policií, měli byste alespoň v omezené míře dodržovat zákony a dopravní vyhlášky. Když už po vás strážci zákona jdou, musíte se snažit jim ujet nebo je vytlačit ze silnice. Vzbudíte-li velký rozruch, nastraží na vás zátarasy, prostřelí vám pneumatiky a udělají všechno pro to, aby vás zatkli. Nebo v pozdějších částech hry rovnou zastřelili. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Auta se - opět zcela tradičně - postupem času opotřebovávají, vysypává se jim sklo z oken, kapota se promačkává, a když se k vozu chováte velice neuctivě, začne se z něj kouřit a po chvíli vyšlehnou plameny. Nejvyšší čas najít si něco nového. Naštěstí můžete zastavit jakékoliv auto, vyhodit řidiče na silnici, v klidu usednout za volant a pokračovat v jízdě. Při zastavování ale dávejte pozor. Délka brzdné dráhy odpovídá skutečnosti, takže když z ničeho nic skočíte do cesty projíždějícímu náklaďáku, rozmašíruje vás na kusy. • Příliš velké ambice Filmová atmosféra, velký stupeň realističnosti, skvělý příběh a obrovská dynamičnost - to jsou největší přednosti hry The Getaway. Proč ale nezískala tak vysoké hodnocení, jak by si možná zasloužila? Protože chyb, nedodělků a do očí bijících nelogičností je víc, než kolik bychom byli ochotni s oběma očima přivřenýma tolerovat. Ambice tvůrců byly evidentně vyšší než jejich schopnosti. 
zdroj:
tisková zpráva
Ačkoliv je kvalita grafiky a herního systému jistě pro každý titul nepostradatelná, jeho úspěšnost závisí také na něčem jiném: na intuitivnosti ovládání. A zde má The Getaway co dohánět. Možná by to nebylo tak špatné, kdyby byl ve hře tutorial, který by vás seznámil se všemi nestandardními prvky (a že jich je). Ale to se v tak realistickém projektu nenosí. Na všechno musíte přijít sami. O některých věcech se dokonce ani nedočtete v manuálu, takže musíte zkoušet všechny kombinace tlačítek ve všech možných situacích. Otrava? Bezpochyby. Ale tím to nekončí, výčet slabin je mnohem delší.• Tohle by se stávat nemělo Další závažnou chybou je pohyb kamery. Nemůžete jej nijak ovlivnit a musíte se spoléhat na automatiku. Ta se ale bohužel ve stísněných prostorách nezřídka zblázní, takže vás chvíli zabírá zepředu, chvíli zezadu a vy nakonec nevíte, kterým směrem jste natočeni. Projít obyčejnými dveřmi někdy nemusí být tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Kdyby to byl jediný technický problém, mohli bychom jej s klidem přejít. Jenže při testování se nám dvakrát stalo, že celá část města a veškeré objekty z ničeho nic zmizely a my jsme se pohybovali ve vzduchoprázdnu. Jen v dálce byl vidět kousek ulice a několik domů. Jak vidno, engine není bezchybný a občas prostě zapomene kus lokace vykreslit. Na podobné chyby můžete narazit i jinde. Například při likvidaci klubu se nám jednou stalo, že požár se odmítl šířit z horního patra dál a nám nezbylo nic jiného, než se vrátit k uložené pozici a začít se zabíjením bývalých přátel znovu. A mohli bychom pokračovat dál. Při některých honičkách na vás pronásledovaný vůz na určitým místech čeká, abyste jej neztratili z dohledu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Umělá inteligence má své mouchy a například donutit nájemnou vražedkyni Yasmin, aby si nastoupila k vám do auta, je opravdu umění. Automatický zaměřovací systém nefunguje vždy nejlépe a nepřátelé podvádějí - objevují se z čistého vzduchu klidně dva metry za vámi. Ozkoušeno. Je také s podivem, jak odporná je animace vybíhání schodů. Proč si s ní tvůrci trochu nepohráli, když jsou všechny ostatní tak dokonalé? Někomu by se také nemuselo pozdávat, že výběr zbraní je velice omezený, že policisté při vašem pronásledování znají jen jeden jediný trik, jak vás zastavit, že při rozmisťování zátarasů podvádějí a že když má vaše auto rozbité blinkry, tak nevíte, kam máte jet. • Nečistá hra Tak co, zkazily vám tyto „drobnosti“ chuť do The Getaway investovat své pracně ušetřené peníze? Neberte to zase až tak vážně. Žádná hra není dokonalá a výtvor britského studia Team Soho je alespoň jiná než ostatní. Jestli jste tolerantní a toužíte především po adrenalin pumpující zábavě spojené s dokonalým příběhem a nebojíte se nějakého toho sprostého slova, je The Getaway přímo pro vás. 
zdroj:
tisková zpráva
Ale připravte se na jeden sprostý trik, kvůli kterému se asi moc nevyspíte. Uložit pozici si totiž můžete až po několika akcích a jakmile odmáčknete „Save“, spustí se jedna z animovaných sekvencí. Dlouhých animovaných sekvencí. Výborných dlouhých animovaných sekvencí. Podíváte se na ni a řeknete si: „Ale jo, tak ještě kousek, ovládání už mám v paži, nebude to tak těžké.“ Jenže první část projdete až na desátý pokus, když už jste to chtěli vzdát. A teď by byla škoda s tím přestat, ne? Protože hru si uložit ještě nemůžete, čeká vás minimálně jeden další checkpoint. Takže pokračujete a znovu a znovu a... helemese, za okny už pomalu svítá.Související články: Grand Theft Auto: Vice City (PS2) recenze, Mafia recenze |
| Second připravil: jd |
