Recenze
Murdered: Soul Suspect - recenze
3. 6. 2014
|
Petr Poláček
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Contrast - recenze
20. 11. 2013
|
Ondřej Švára
Přijela pouť, ale dětský křik je slyšet pouze v ozvěnách. Šustění peněz v portmonkách taky někdo jenom pustil z amplionů. Je vážně cosi tragického na světě, který se pouze tváří, že žije. Ve skutečnosti je pouhým stínem své dávno ztichlé minulosti a člověk brzy pozná, že je to míněno doslova. Ty podivné stíny, hrající si na obchod, hospodu i na doktora, zde budí skoro až hrůzu. Je to jen sen, nebo se opravdu život spojil se smrtí a čmárá svoji verzi pravdy na zdi kabaretů a malých divadel? Myslím takových, kde zatažené oponě zatleská vestoje prázdné hlediště. „Svět skončil, ale život jde dál,“ pravil by namol zpitý klasik…
Gas Guzzlers Extreme - recenze
16. 10. 2013
|
Ondřej Švára
Kdo maže, ten jede, a kdo podvádí, tak... vede! Že takové pořekadlo na závodní dráze neplatí? Gas Guzzlers tvrdí opak. Tahle závodní arkáda, co se ve vypulírovaném balení s přídomkem Extreme konečně objevuje i na Steamu, záškodnictví přímo zbožňuje. A staví na něm hratelnost, jakou nutno už podruhé vychválit do nebe. Znovu totiž ujíždí všem současným závodním hrám.
F1 2013 - recenze
4. 10. 2013
|
Václav Rybář
Kdyby letos neplnila palcové titulky formulových médií tzv. pneumatiková aféra (která se ovšem hře logicky vyhnula - umění zjevně nenapodobuje život doslova, alespoň pokud jsou ve hře strategičtí partneři) a Alonso nesvezl Webbera na kapotě, nebylo by v souvislosti s Formulí 1 moc o čem psát. Vstupenky jsou pořád drahé, týmová režie šlape na plné obrátky a Vettel vyhrává jeden závod za druhým.
The Bureau: XCOM Declassified - recenze
29. 8. 2013
|
Miloš Bohoněk
E3 2010. Za zavřenými dveřmi mi tehdejší producent Martin Slater ukazuje first-person střílečku s prostým názvem XCOM. Ačkoliv už tehdy byl titul prezentován jako dítě 2K Marin („Od autorů BioShock 2“), Martinův oceánský přízvuk je hlasitou připomínkou toho, že původní koncept vznikl na pracovišti 2K Australia. Počítal s pohledem z vlastních očí, fotografováním, výzkumem technologií na základně… a také s vydáním v roce 2011.
Lost Planet 3 - recenze PC verze
27. 8. 2013
|
Miloš Bohoněk
Řeka blbosti jménem Gears of War si může přetékat klidně až po okna Pražského hradu, ale faktem je, že mechanismy krycí střílečky zpracovala jako žádná jiná. Mnozí se oblíbený koncept snažili napodobit a spousta z nich se spálila. Lost Planet 3 je toho ukázkovým příkladem. V křečovité snaze držet krok s dobou se třetí Lost Planet učí krčit za překážkami, jenže jí u toho praskají klouby a zároveň zapomíná na své dědictví. Ty tam jsou velkolepá third-person klání mezi mechy a mrakodrapovým hmyzem Akrid.
Kid Icarus Uprising - recenze
19. 4. 2012
|
Vilém Koubek
Když Nintendo na E3 v roce 2010 odhalilo 3DS a vyvalilo herní line-up, pravděpodobně vás v něm uchvátily tituly jako Metal Gear Solid, Resident Evil, Star Fox, Mario Kart a jiné. Nejspíš jen těm největším nostalgikům uvízl v hlavě Kid Icarus Uprising bez ohledu na to, že to byla snad první hra, která se rozběhla na obrazovce tehdy nového handheldu. Třetí díl série, která začala už někdy v roce 1987 a mezi jejímž druhým a třetím dílem uplynulo dvacet let, nedávno konečně udeřil na regály obchodů a už po prvních minutách strávených s ním vám dá jasně najevo, že pokud jste ho kdysi přehlíželi, dělali jste zatraceně velkou chybu.
Total War: Shogun 2 - Pád samurajů - recenze
16. 3. 2012
|
Aleš Smutný
První věc, která asi člověka napadne při pohledu na Shogun 2: Pád samurajů, je Poslední samuraj, tedy snímek s Tomem Cruisem, kde se vesele nechal zmasakrovat i se svým japonským (leč anglicky mluvícím) kamarádem v rámci povstání Sacuma. Pravdou ale je, že s hrou má tenhle snímek společnou maximálně tu část, jak se tradiční feudální jednotky střetávají s moderními. Jinak ale, pokud hledáte relevantnější zdroj informací o oné době, sáhněte spíše po Pádu samurajů.
Binary Domain - recenze
12. 3. 2012
|
Aleš Smutný
Znáte ten pocit, když víte, že přichází hra, u které cítíte, že nedopadne úplně podle představ tvůrců? Takový ten pocit: „ano, vypadá to zajímavě, vymysleli jste zajímavé mechaniky, máte hezké trailery, ale už teď vím, že se to bude hrát se stejnou lehkostí s jakou tlačíte mrtvou krávu po štěrkové silnici“. Jsou to prostě případy, kdy se velké naděje a ambice tvůrců nemilosrdně srazí s tvrdou realitou, která je rozemele na produkt přinejlepším podprůměrného ražení. Tak přesně takový pocit jsem měl pokaždé, když jsem něco psal či četl o japonské taktické akci Binary Domain. A hle, jak jsem se mýlil!
Cities XL 2012 - recenze
5. 12. 2011
|
Jakub Kovář
Snili jste o tom, že jednou vybudujete z ničeho město, jehož sláva se bude hvězd dotýkat? Ano? Tak potom je Cities XL 2012 přesně to, po čem vaše budovatelské srdce dlouhá léta toužilo. Cities XL 2012 je budovatelská strategie, ve které z božského nadhledu řídíte město, projektujete nové čtvrtě a hlavně řešíte problémy, které řeší i skuteční starostové: snažíte se eliminovat nezaměstnanost, staráte se o to, aby podniky ve vašem městě měly správný odbyt, vydělávaly, a tudíž odváděly do městské kasy, co nejtučnější daně. Na úplně první příčku ale kladete zajištění nezbytných potřeb občanů.
E.Y.E: Divine Cybermancy - recenze
19. 9. 2011
|
Lukáš Grygar
Chce to díl odvahy a dva díly drzosti, dát do své hry úkol: “Objevil se Deus Ex Machina. Zab ho.” Co na tom, že v Božské kybermancii má bůh ze stroje podobu dvoupatrového robotického samuraje, který by tykal spíš kyberdémonům, než bratrům Dentonovým – ten vzkaz v druhém plánu je jasně čitelný. Kde Human Revolution dupe jako vysokorozpočtový Goliáš, na dvaceti kolenou lepená E.Y.E dychtí být svéhlavým Davidem. Její prak? Ambice, nastřelené daleko za možnosti skromného týmu. Troufne si někdo sázet, že to znovu dopadne jako v knize Samuelově?
Dead Island - recenze
11. 9. 2011
|
Vilém Koubek
Ačkoliv se to na první pohled zdá zcela logické, na tupých, instinkty hnaných stvořeních, jako jsou obživlé mrtvoly, už dnes zkrátka nemůžete postavit tupou a jednoduchou hru. Právě naopak – máte v rukou neopracovaný, ale velice populární a hlavně snadno tvárný materiál, tak by bylo docela vhodné z něj vytvořit něco, co svou propracovaností přesáhne formu. Seriál Walking Dead to dokázal, komedie Shaun of the Dead či její žánrový protiklad Dawn of the Dead to dokázaly taky, Zombieland nebyl skvělý jen kvůli jednomu hvězdnému kameu a tak dále.
Driver: San Francisco - recenze
1. 9. 2011
|
Lukáš Grygar
Dvě zásadní chyby. První: zase sjíždím The Wire, nejlepší seriál široko daleko. Je o policajtech a gangsterech a je o nich takovým způsobem, že je pak těžké brát cokoliv dalšího s podobnou tematikou vážně. Druhá? Hrál jsem původního Drivera, hrál jsem ho do morku kostí a dodnes vím, kde přesně se práší na tu jeho bílou krabici, kterou jsem tehdy pod dojmem z jediné honičky v demu uháněl koupit. To je pak tuplem těžké, pouštět si k tělu patý díl série, která šla s každým dalším hlouběji do kytek.
SOCOM 4 - recenze
5. 7. 2011
|
Aleš Smutný
Čtvrtý díl oblíbené taktické střílečky se dostavil, pokusil se nás dostat kombinací staromilství a nových prvků a... tak trochu zklamaně odešel. Anebo možná u vás v obýváků zůstal, to záleží na vašich preferencích v oblasti multiplayeru. Faktem ale je, že SOCOM 4 není ani v singleplayeru ani v multiplayeru žádný excelentní zážitek, byť se situace v druhém jmenovaném aspektu poměrně dynamicky mění a vyvíjí.
F.E.A.R. 3 - recenze
26. 6. 2011
|
Vilém Koubek
Je docela paradoxní, že hra, která svým názvem představuje příslib děsu a hrůzy, vešla ve známost hlavně díky neskutečně intenzivní akci plné nadčasových efektů. Jednička prakticky ukázala veškeré soudobé konkurenci, jak se to má dělat. Dvojka na druhé straně neukázala konkurenci takřka nic. Sice těžila z původního, byť omlazeného enginu, ale graficky ani herně již ohromit nedokázala.
L.A. Noire - recenze
24. 5. 2011
|
Václav Rybář
I v noci se Los Angeles čtyřicátých let topí v záři neonů, které objímají bulváry, ale nedosáhnou do temných uliček. Válkou nedotčená metropole se nadechuje k tomu, aby Hitlerem zkoušenou Evropu zaplavila pokleslou zábavou. Sama však musí žehlit vrásky na domácím hřišti, protože zločin nikdy nespí. A proto jste tu vy - bývalý voják Cole Phelps, kterému policejní uniforma připadá tím nejsmysluplnějším ohozem poté, co shodil frčky nasbírané v zákopech.
Fable III - recenze X360 verze
27. 10. 2010
|
Martin Bach
"Tohle je revoluce!" křičí oficiální internetové stránky třetího dílu Fable. Nejde přitom o další provokativní vyjádření zakladatele Lionheadu Petera Molyneuxe směrem k novinářům, kteří si v posledních letech rádi vypůjčují jakýkoliv z kontextu vytržený výrok, aby ukázali, že Molyneux není nic jiného, než nafoukaný mluvka. Slogan se vztahuje k příběhu Fable III a rozhodně není nadsazený.
Dogfighter - recenze
21. 7. 2010
|
Redakce Games.cz
Máte někdy chuť se pořádně odreagovat u létání? Tato arkáda zaměřená na multiplayer se vám to bude snažit svou nenáročnou hratelností dopřát. Bude to stačit?
Greed Corp - recenze
25. 5. 2010
|
Redakce Games.cz
Strategických her je na konzolích jako šafránu. U realtimových se není čemu divit, ale u tahových to nehrozí. Jak dopadl poslední pokus na XBLA/PSN?
Call for Heroes: Pompolic Wars - rec.
22. 7. 2007
|
Redakce Games.cz
PCčková fantasy řežba s RPG prvky, temné síly, hrdina zachraňující svět. To už tady bylo mnohokrát, přesto nás titul Call for Heroes dokázal skutečně překvapit. Něco tak ú.... jsme totiž nepředpokládali ani ve snu.
Warlords Battlecry II - recenze
25. 3. 2002
|
Redakce Games.cz
V druhém dílu real-time strategie Warlords Battlecry II se již popáté vrátíte do válkou zmítané země Etheria, abyste tam se svými hrdiny konečně nastolili mír mezi několika fantasy rasami.
The Shadow of Zorro - recenze
15. 12. 2001
|
Redakce Games.cz
Ze hry The Shadow of Zorro inspirované dobrodružstvím ze stříbrného plátna by si měli vzít příklad všichni tvůrci počítačové zábavy. Ne snad proto, že by byla něčím převratná, spíš naopak.
Lemmings Revolution
12. 5. 2000
|
Redakce Games.cz
Lemmings Revolution - recenzeAutor: BergyPublikováno: 12.května 2000 Návrat ...
Imperium Galactica II
3. 5. 2000
|
Redakce Games.cz
Imperium Galactica II - recenzeAutor: SliderPublikováno: 3.května 2000 Důstojné...
Kingdom Come: Deliverance – recenze portu na Switch
26. 3. 2024
|
Jakub Malchárek
Optimalizační kouzla a čáry
Ship Graveyard Simulator 2 – recenze uspokojivého rozebírání vraků
7. 9. 2023
|
Patrik Hajda
Vrakoviště jako zenová zahrádka
Five Nights at Freddy's 2 - recenze
5. 1. 2015
|
Lucie Jiříková
Five Nights at Freddy's se několik dní držela v žebříčku nejprodávanějších aplikací v App Store a hlavně díky let's playerům uspěla i na Steamu. Scott Cawthon si tedy vzpomněl na známé pořekadlo „kuj železo, dokud je žhavé“ a hned poté, co se jeho prvotina zapsala do vystrašených srdcí tisíců hráčů, rozjel vývoj pokračování s prozaickým názvem Five Nights at Freddy's 2 (a nyní už zase maká na trojce). Rychlost, s níž Scott pokračování připravil, by mu jistě záviděl leckterý tvůrce nikdy nekončících blockbusterů typu Call of Duty nebo Assassin's Creed. Vydání dvou dílů totiž nedělily ani tři měsíce, což může pravděpodobně za "problémy" druhého dílu.
Grand Theft Auto V - recenze next-gen verze
28. 11. 2014
|
Lukáš Grygar
Když před rokem vycházelo páté Grand Theft Auto, narážel jsem na četné vzlyky stran kvality grafiky. Nechápu je doteď: čtyřka udělala krok od komiksu k fotorealismu a pětka ho dotáhla do výsledku, který mě nutil na každém rohu tasit nikoli bouchačku, nýbrž mobil, a střílet nikoli obyvatele Los Santos, ale západy slunce. A když už jsem si připadal echt zvrhle, tak – selfies. Gándhí virtuálního násilí, rozumíte. Pointa? Na pětku se mi dívalo fantasticky už před rokem a přeleštěná verze hry, vydaná na konzolích nové generace (a v lednu i PC), vypadá o několik pomyslných chlupů líp, které někomu můžou připadat podstatné, ale na mém nadšení cvakat fotografie nic nemění. Hotovo, vyřízeno, můžu to odevzdat, Petře?
Ittle Dew - recenze
22. 8. 2013
|
Jakub Kovář
Ittle Dew slibovalo roztomilou grafiku, spoustu humoru a hlavně hodně zábavy při hledání cesty dál skrz velký labyrint, což zahrnuje především mlácení potvor a řešení hádanek. A to vše v perspektivě 2D akční adventury. Sliby to jsou hezké, a proto jsem si u hry už při prvotním oznámení udělal mentální poznámku, že si ji chci zahrát. Poučení zní – občas je lepší se netěšit.
Solar Ash – recenze Shadow of the Colossus v neonovém světě
14. 1. 2022
|
Šárka Tmějová
Fialová, nikoli modrá planeta