•Důstojné pokračování?
Už si ani nevzpomínám, kdy se objevila nějaká povedená vesmírná kolonizační strategie, což je celkem s podivem, protože hry jako Master of Orion 1 a 2 nebo Imperium Galactica byly ve své době velice úspěšné a populární. Teď se ale konečně po dlouhé době jedna taková hra dostává na naše monitory a není to nic jiného než druhý díl zmiňované Imperium Galactica. První IG, kterou vydal maďarský tým Digital Reality před nějakými třemi roky, byla velmi populární a úspěšně konkurovala hře Master of Orion 2, kterou mnoho hráčů považovalo a dodnes považuje za nejlepší vesmírnou kolonizační strategii všech dob. Po třech letech vývoje je konečně IG2 hotova a je více než důstojným pokračováním prvního dílu, protože se skutečně povedla. Pokud patříte k zarytým vesmírným stratégům a pokud jste hráli první díl, je to vše co potřebujete vědět a honem si tuto hru pořiďte. Pokud Vám to nestačí tak čtěte dál a já se s Vámi podělím o dojmy, které jsme získal za pár týdnů co jsem u ní strávil.

•Strategie se vším všudy
Pokud jste od ranného mládí snili o zaměstnání imperátora, který má pod palcem pár planetek (k čemu zbytečná skromnost, že ?), pak je IG2 tou pravou hrou pro Vás. Zde si můžete snadno vyzkoušet jaké je to řídit chod takového impéria. Hra je totiž pojata opravdu komplexně, protože pro správný chod Vašeho impéria se musíte starat o vše od budování, diplomacie a výzkumu až po špionáž a vedení vesmírných i pozemních bitev. Na rozdíl od většiny kolonizačních strategií ať už vesmírných (Master of Orion), či pozemních (Civilization a spol.) musíte vedle budovatelských schopností prokázat i dovednost v boji, protože zde boje neprobíhají stylem porovnání síly střetnuvších se jednotek a z toho plynoucí výpočet vítěze. V IG2 se dočkáte klasických real-time bojů a to jak ve vesmíru tak i na zemském či spíše mimozemském povrchu. I když většina bojů proběhne poměrně rychle (maximálně pár minut), perfektně do hry zapadají a díky nim hra působí velice komplexním a přitom nijak složitým dojmem.

V reálném čase neprobíhají však pouze boje, nýbrž celá hra a díky možnosti nastavení rychlosti času ve čtyřech stupních se dá vše stíhat zcela v pohodě. Když se zrovna nic neděje a vy čekáte pouze na vyrobení nějaké velké lodi nebo na vynalezení nové zbraně, popoženete hru největší časovou akcelerací. Naopak pokud se na vás začnou valit úkoly a vy zrovna nevíte kam skočit, stačí hru zapauzovat, zadat příslušné úkoly a pak čas pustit dál. Při každé důležité akci, jako je útok nepřátel, nový vynález, nebo třeba příchozí správa se hra automaticky zpomalí nebo zastaví, aby měl hráč dostatek času na reakci. Podle mého názoru je tento systém hry mnohem lepší než poněkud zdlouhavý kolový systém.

•Ať žije 3D
Stále více strategií se nám přesouvá od klasického zobrazení shora do 3D, což umožňuje hráčům libovolný pohled na bojiště s prakticky neomezenými možnostmi otáčení a zoomování pohledem. Ne že by to bylo až tak důležité, protože při hraní člověk většinou skončí stejně u přehledného zobrazení shora, ale ta možnost tu je. IG2 si tedy přesně, jak velí dnešní mravy, oblékla rovněž slušivý 3D kabátek. S tím se pojí i kompletní 3D povrch planet a 3D modely všech budov a jednotek. Vůbec nejpodařenější jsou modely vesmírných lodí, které jsou opravdu skvělé - při největším přiblížení je na nich vidět spousta detailů, včetně zbraní, radarů a dalšího příslušenství. Bohužel si člověk těch detailů až tak moc neužije, protože při ovládání větší skupiny lodí musíte odzoomovat a pak jsou obrovské vesmírné lodě na monitoru menší než 1cm a stíhačky jsou sotva zřetelné body. Jelikož jsou však vesmírné boje vážně moc pěkné, občas jsem se přistihl jak jsem hru pauznul a prohlížel si útočící lodě pěkně zblízka, protože některé bitvy jsou skutečně impozantní.

Naproti tomu budovy a působí trošku fádním dojmem a to i přes fakt, že je k dispozici několik desítek různých budov, jsou si dost podobné a ničím příliš nezaujmou. Pozemní jednotky jsou na tom podobně, vše naštěstí zachraňuje velmi dobře zpracovaný 3D terén s různými jezírky, krátery atd. Navíc autoři přidali i proměnlivé počasí a pár dalších drobností, díky kterým působí i zpracování planet celkem dobrým dojmem. Samozřejmě i zde si můžete obrazem otáčet a libovolně si pohled libovolně přibližovat a oddalovat.