Budoucí čipy ATI by tak mohly dosahovat až čtyřnásobné rychlosti oproti těm současným. Jestliže dnešní nejvýkonnější GPU dosahují pracovních frekvencí 400-600 MHz, čip vyrobený za použití technologie Fast14 by mohl pracovat na frekvencích 1600-2400 MHz.

ATI by také mohla využít technologii Fast14 ke snížení výrobních nákladů. Současné velice komplexní čipy zahrnují přibližně 125 milionů tranzistorů a jsou náročné nejen na vývoj, ale také na výrobu. Protože zdaleka ne všechny, které se vyrobí, jsou potom použitelné a část z nich se musí dodatečně upravovat a prodávat za snížené ceny. Jakkoliv tyto "zmetky" dominují žebříčkům prodejnosti, výrobce stojí stejně jako čipy plně funkční. zdroj: tisková zpráva

Technologie Fast14 by tedy mohla být jednoznačným přínosem. Má však několik háčků. Jednoduše řečeno, "rychlejší" ještě neznamená "výkonnější". A to je také hlavní problém, se kterým si budou muset inženýři ATI dodatečně poradit. Fast14 nijak nepomáhá urychlit přístup do paměti, ani nezvedá její propustnost a při mnoha operacích je značně neefektivní. Čip jednoduše čeká na pomalejší součásti mikroarchitektury a zpravidla několik taktů jdoucích po sobě pracuje naprázdno. Fast14 urychluje jenom logické okruhy a nic jiného.

Na druhou stranu - nikdo v současné době nemůže říci, jaký dopad bude mít tato akvizice ATI na budoucí vývoj. Při letmém ohlédnutí za naší nedávnou novinkou musím suše konstatovat, že stačilo jen velmi málo, aby se historie vyvíjela úplně jiným způsobem a aby ATI byla úplně někde jinde, než je dnes (vulgární nebudeme). Málokdo totiž ví, že architektura tolik úspěšného čipu ATI R300 (Radeon 9700) vůbec nepochází od ATI. Její základ je dílem bývalých inženýrů Silicon Graphics, kteří se podíleli na čipu pro konzoli Nintendo 64 a v roce 1997 založili vlastní společnost ArtX. ATI v únoru roku 2000 koupila malou a sotva tři roky starou společnost i s právě dokončeným čipem ArtX1 a těsně před nosem jí vyfoukla NVIDII.

NVIDIA měla o ArtX eminentní zájem a nabízela mnohem více. Jenomže lidé z ArtX se domnívali, že ATI má lepší budoucnost, protože se právě chystala vyrábět čipsety pro procesory Intel, a tak na nabídku kývli. Ironií osudu je, že high-endový čipset pro procesory Intel vyšuměl do ztracena a s ním i ideály nováčků, kteří de facto ATI zachránili. Říká se, že tehdejší šéf ArtX, David Orton (bio) při nástupu do ATI zkolaboval hned poté, co zjistil, jakým způsobem ATI funguje (nefunguje). Naštěstí se mu podařilo ATI restrukturalizovat a ustanovit tři silné designerské týmy řízené zkušenými manažery. I díky jemu teď hlavní vývojové středisko ATI sídlí v Silicon Valley, jenom míli od ústředí NVIDIE.