Některé hry jsou stvořené, abychom je nehráli, ale hlavně vnímali. Očima, ušima. Když je začneme hodnotit optikou tradičních herních mechanismů, kouzlo se rázem vytratí a zbude jen halda programového kódu a textur. Hodnocení her jako Deer Esther, Gone Home či Vanishing of Ethan Carter je proto ještě více subjektivní záležitostí, než u žánrově tradičních titulů, mezi které na první pohled určitě nepatří For Each Our Roads of Winter.