Kdo neskáče, není... Čech? Ne, není hráč! Jak ukázal rok 2012, hopsá celá planeta. Poskakování, vyskakování, uskakování, odskakování, naskakování a proskakování prožívá zlaté časy, a to nejenom kvůli nekonečnému přílivu nezávislých plošinovek v retro stylu. Ty jsou sice všude a mohou být možná už únavné, jenže mají svůj smysl: na jejich ramenou stojí majstrštyky, které vítězily jak v hodnocení recenzentů, tak v srdcích hráčů. Trumfy, které drží v ruce, jsou především uhlazená hratelnost, líbivá a moderní 2D grafika a poutavé a dlouho (nebo nikdy) neviděné prvky.

Stín, to je povedený parťák člověka. Dovolí mu házet lavičky do kašen, sledovat, jak se ženský převlíkaj a o páteční noci, kdy je hospodským hej, maskuje dočasný pokles inteligence při hledání domovních dveří. Stín zkrátka pomáhá anonymitě, což se hodí mnoha lidem v mnoha situacích. Například i tichošlápkům s černou kuklou, co uvízli v jakési podivné továrně protkané lasery a kamerami, kde být sledován znamená brzy umřít. Že fantazíruji? Stealth Bastard je důkazem, že nikoliv. Zase už se v temném rohu pochechtává do kožených rukavic.