Na logickou hru Color Zen narazili kolegové Petr Poláček a Martin Bach na GDS v San Franciscu minulý měsíc a ne nadarmo na ni poukázali na Twitteru. Vývojáři k žánru přistoupili bez zjevných předsudků a obav a rozhodli se vydat jen „cestou barev“. Úkolem je správně spojit jednotlivé barvy, které jsou na displeji zrovna k dispozici. Červenou s červenou, modrou k modré a tak dále. Problém je v tom, že nesmíte zkřížit jiné barvy. Velmi jednoduché počáteční úrovně člověka nabudí, dokonce si může říci, že to zase těžké není.
Úvod je gratis, další balíčky úrovní se již dokupují a samozřejmě roste složitost. Téměř primitivní geometrické linky nahrazují složitější útvary a ve finále jsem měl docela velký problém dokončit level. Color Zen samozřejmě není žádným složitým hlavolamem, ale docela sympatickou jednohubkou, nad níž můžete vesele potrénovat mozkové závity, aniž by se zavařily. V podobném duchu se nese i titul Color Zen Kids, v němž jsou vzhledem k cílové skupině piktogramy všelijakých zvířátek.
zdroj:
tisková zpráva
Podobné hry jsou na mobilních telefonech a tabletech stále populárnější. Nebudu zastírat, že si myslím opak. Akční fantasy mlátička v dobré grafice s tunou efektů je plynulá jen na dražších telefonech, navíc se mi stejně nehraje dobře. Ale rád se povznesu a vyzkouším něco nového. Novinka nabízí čtyři různá prostředí a příjemných čtyřicet úrovní, skrze které musíte s hrdinou projít. Tvůrci nabízejí hned čtveřici postav. Vybírat můžete mezi tradiční sestavou - barbarem, rangerem, rytířem a čarodějkou. Ťukání do displeje je ale po čase stále stejné, jen se mění vizuální efekt.
Demonrock je docela fajn, přiznávám, že jsem u ní nějakou tu hodinku strávil, ale nedokážu si představit, že bych měl ještě něco platit v následných transakcích. Pokud hledáte solidní zábavu třeba do vlaku či MHD, pak… pak budete asi zklamáni, protože soustředit se v okamžiku, kdy vám hraní zhoršují nechtěné pohyby, je téměř nemožné.
zdroj:
tisková zpráva
V jednoduchosti je krása. Pořád říkám, že graficky náročné hry stejně na mobilní telefony a tablety nepatří, ty si raději zahraji jinde. Ideální časovou vycpávkou, jejíž tvůrci přesně pochopili, co by na mobilech mělo vycházet, je novinka Smash Hit. Grafika je jednoduchá, ale je zajímavá, neotřelá a chytlavá. Na první pohled zaujme člověka jednoduchostí a vlastní atmosférou, která je originální. V tom tkví polovina úspěchu.
Samotný herní systém zní triviálně, ale nejde o nic jednoduchého. Do pomyslného cíle musíte dostat kuličku, s níž likvidujete skleněné překážky. Nic víc v tom není. Ta finta je však v pohyblivosti jednotlivých skleněných ohrad, jejichž tvar také není vždy stejný. Je to chytlavé až běda! Smash Hit mi v něčem připomíná Angry Birds, ale je mi jasné, že pro většinového hráče tohle není tak „milounké“. Pokud však chcete návykovou hru, přesně dělanou pro chytré telefony, pak tady rozhodně neuděláte chybu. Základní úrovně jsou zdarma, další se přikupují.
zdroj:
tisková zpráva
Jak si vlastně stojí letecké simulátory na Androidu? „Nic moc,“ chce se mi lkát, protože už jsem jich pár vyzkoušel. Letadla na malinkaté displeje bez hardwarového ovládání prostě nepatří. Výjimkou mohl být simulátor dopravních letadel Boeing, o němž jsem načetl pár informací a radostně jej stáhnul. Opak byl však pravdou. Ta hra je synonymem pro lumpen-free-to-play titul! Platíte všechno. Úplně všechno! Navíc má hra divné ovládání. Pitomé ovládání. Po chvíli jsem byl, zcela netradičně, velice vzteklý a rozčílený. A štvalo mne to o to víc, že simulátor nevypadá graficky vůbec zle.
Vývojáři tvrdí, že dokázali vytvořit reálnou simulaci, což ale odmítám jakkoliv uznat. Reálnou simulaci docílím maximálně na PC s pořádným vybavením, ale na Nexus 5. Pardon. Letadla disponují nástrojem FoilSim 3 pro výpočet fyziky a mají létat realisticky. To tvrdí tvůrci na webových stránkách. Je to možné, ale na malém displeji to vypadá prostě jako malé letadýlko, co je v prostoru a kolem jsou placaté (realistické) textury. Znovu opakuji, kdyby hra nebyla prošpikována neustálými doplatky a poplatky, doporučil bych vám, abyste ji alespoň vyzkoušeli. Ale takhle...
zdroj:
tisková zpráva
Broken Sword 5: Serpent's Curse
Takže se dočkali i majitelé zařízení s Androidem. Juchů! Cena je ovšem světová a odpovídá i kvalitě hry. Na Google Play si hru stáhnete za 166 korun, což ale na druhou stranu opravdu nevadí, pokud jste fanoušky série nebo máte rádi dobré klikací adventury. Já jsem se k PC verzi nedostal, takže jsem byl rád, že se dostává na mobily. Samozřejmě s přesvědčením, že na mobilních platformách leží budoucnost tohoto žánru. Funguje to, ovšem s velkým ale.
První zjištění – na mobilním telefonu hra běží parádně, ale vůbec nevynikne grafika, neustále se koncentrujete, aby vám něco na obrázku neuteklo. Mnohem lepší je androidí Broken Sword na tabletu. Tam se rázem vylepší možnosti ovládání a vynikne opravdu krásná vizuální stylizace. Ale stejně bych asi nejraději nový Broken Sword hrál na PC. Což je v rámci tohoto nepravidelného seriálu asi heretická myšlenka. Teprve na PC si vychutnáte detektivní příběh plný všelijakých spiknutí, potrápíte se logickými hádankami a pobavíte nad originálním humorem.
zdroj:
tisková zpráva
Uznávám, že hra, v níž posíláte raketky s jadernými hlavicemi na státy, co vám pijí krev, je poněkud morbidní. Ale miliardy mrtvých maskuje jednoduchá (ovšem i chytlavá) grafika a můžete si svoje konání omluvit tím, že si zkoušíte scénáře potenciálního válečného běsnění. Vývojáři udělali (prý realistický) simulátor jaderného konfliktu a výsledek nevypadá vůbec špatně. Každý si pro to svoje bombardování najde vlastní smyšlený příběh. Z mých známých to hrají dva lidé a věřte mi, ani jeden moc nestojí o mírová řešení konfliktů.
Ve First Strike plánujete konflikt se vším všudy. Kromě správného naplánování útoku musíte vyřešit třeba i důsledky pro svoje vlastní lidi. Vybírat si můžete navíc z několika jaderných mocností a pokud jste chytří, budete cpát prachy i do vývoje nových zbraní. Věřím, že tuto hru již delší dobu hrají politici z USA i Ruska a ve svém HTC ji má severokorejský diktátor. Vývojáři navíc tvrdí, že jedna čtvrtina příjmů jde na nějaké organizace bojující za odzbrojení. Dobrý nápad. Doufám, že část zisku z chystaného Wolfensteina půjde na účet Německa, které řeší velký problém s nacistickými zombie.
zdroj:
tisková zpráva
