S nápadem a duší
Čas od času se objeví nezaměnitelné herní dílo, na které si vzpomenete i po letech. Typoman: Revised víří vzduch mezi arkádami podobně jako kdysi u adventur Grim Fandango. Ne, že bych jí přál osud hry, která nadchne kritiky a hráči o ni nezavadí, ale nelze si nevšimnout magického zpracování postav, které je oběma titulům společné. Zatímco Tim Schafer nás kdysi vyděsil černobílými úsměvy svých hrdinů, v Typoman: Revised je ústřední postava poskládaná z písmen, a ne ledajakých. Abeceda je základem unikátní hratelnosti, která v žánru nemá obdoby.
Bez písmen a slov by hra od Brainseed Factory byla „jen“ typicky depresivní dvourozměrnou plošinovkou s poklidným tempem a bipolárně rozděleným světem na dobro a zlo. Škarohlídsky lze poukázat na okatou příbuznost s Limbo a dalšími arkádami, které namísto akce raději budují atmosférickou povídku. Drsně řečeno, Typoman: Revised je umění, které si na plošinovku jen nesměle hraje. Moc si v ní nezaskáčete, neseberete jediný bonus a ani si nevystřelíte.
Žánrové prvky se ve hře omezují na víceméně líné pobíhání zleva doprava, šplhání po žebřících a na pitfallovské houpání po provazech. Důležitější než akce je prostě myšlenka. Ale jaká! Autorům se podařilo namíchat úžasnou směs hádanek založených na slovních hříčkách. Logická hratelnost hry je vybudována zcela ojedinělým způsobem a skvělý celek podtrhuje zadumaná atmosféra a špetka výtvarného umění. Hra má prostě nápad a duši.
Bez písmen není hra
V Typoman: Revised putujete temnou krajinou a naprostou většinu překážek překonáváte silou psaného slova. Představte si, že třeba stojíte před hlubokou tůní, kterou nelze přeskočit. Napadne vás ji vysušit, a tak to do hry napíšete. Voilà, už hopkáte suchou nohou po dně. Typoman ale není textová adventura. Nelze psát cokoliv a kdykoliv, to by vás nebavilo. Podstata rébusů spočívá v bystrém skládání slov z nabídnutých indicií.
Hádanka s vodou vzniká tak, že nad rybníčkem prší, a proto je nad ním anglicky napsáno Rain. Tak tedy ke slovu připojte písmeno D, které se válí opodál. Drain znamená vysušit, a tím dosáhneme kýženého opaku - přestane pršet a hladina vody klesne. Ve hře se okamžitě zablýská na lepší časy a běží se dál.
Hra textově popisuje různé situace, emoce či stavy, a hrdina přemýšlí, jak by je využil k obrazu svému. V tom je opravdový kus herní geniality. Tím, že něco správného v pravou chvíli napíšete do speciálního textového okénka, změníte běh událostí kolem sebe a hra vám dovolí spěchat za dalším rébusem. Díky správné kombinaci písmen můžete třeba opodál zastavit smrtonosný buchar, vypnout nebezpečné silové pole, přivolat výtah nebo odlákat nepřítele.
zdroj: Archiv
S abecedou na zádech
Písmena, jako stavební kameny hádanek, se ve hře objevují v podobě fyzických předmětů. Hrdina je hledá, nosí a spojuje z nich slova, která v dané situaci dávají smysl. Někdy se řešení nabízí okamžitě, jindy je potřeba dlouho dumat. Příklad s vodou patří k těm jednodušším. Obvykle jsou hádanky spíše náročné. Buď nevíte, co z nabídky písmen zrovna vytvořit, nebo se tvarosloví zkombinuje s klasickou rébusovou mechanikou, kdy spouštíte ve správném pořadí různé mechanismy, procházíte teleporty, tlačí vás čas nebo nahánějí nestvůry.
Časté kombinování slovních hříček a logických puzzlů činí hru poměrně obtížnou, ale zároveň nesmírně hodnotnou a kvalitní. Rébusy ale naštěstí nejsou přehnaně komplikované nebo absurdní. Vlastně jsou skvěle vyvážené a kolikrát se s úsměvem plácnete do čela, že jste na správné řešení nepřišli dřív.
Krátký zážitek a hrdinovy volšové ruce
Puzzlům samotným nelze nic vytknout. Autoři však mohli být štědřejší a vytvořit z nich delší herní kampaň. Podle toho, jak úspěšně budete dané hádanky řešit, přiblíží se finále za dvě až čtyři hodinky. To je doba, která nadšené řešitele asi zklame. Zrovna tak se hra jeví velmi lineární. Ač tvorba slov podporuje kreativitu, rébusy očividně spějí do předem připravených řešení a na alternativní postupy program nereaguje. To dvakrát neláká k opakovanému hraní.
Problémem je také ovládání. Animace pohybu na sebe špatně navazují. Postavička se obtížně zachytává výstupků, neochotně skáče a nešikovně manipuluje s předměty. To způsobuje časté omyly především v momentech, kdy je nutné kombinovat pohyb s interakcí. Panáček často udělá úplný opak toho, co máte v úmyslu. Jednou na stejný povel chytí písmeno, podruhé ho zahodí a potřetí od něj uteče. Vzhledem k tomu, že se puzzly často řeší pod časovým tlakem, stává se krkolomné ovládání příčinou řady smolných nezdarů.
Kratší herní doba a nevyladěné ovládání však nakonec nemohou znehodnotit skvělé dojmy, které ve vás Typoman: Revised zanechá. Vždyť i co do atmosféry jde o špičkové dílo. Dýchne na vás surrealistická nálada dozdobená depresí a lehkým hororem. Možná vás také překvapí, jak je hra tichá. Doprovází ji decentní soundtrack a příběh se nevtíravě odvíjí pomocí stroze podávaných myšlenek a zvolání. Do jisté míry umožňuje i vlastní výklad událostí. Jediným zcela konkrétním faktem je, že hrdinu zpovzdálí pronásledují monstra, kterým musí jako zástupce čistého dobra občas osobně čelit.
Vrcholem umělecké stránky hry je výtvarná estetika, kombinující noční můru s apokalypsou a sci-fi. Obrázky okolo ostatně dokazují, jak je Typoman: Revised na pohled atraktivní. Jde zkrátka o nevšední „plošinovku“ s originální hratelností, propracovanými puzzly a drsnou poetikou. Ne vše asi bude podle vašich představ, ale za možnost ovládat svět pomocí slova tahle hra stojí. Na to, jak odvážnou herní mechaniku autoři vymysleli, drží jejich práce překvapivě pohromadě. Jako hra i jako umění.
