Je fascinující, jak málo se některé žánry mění. Zatímco například strategie provádí psí kusy, experimentují s odstraňováním základen, skupin, perspektivou a ovládáním natolik, až zrodí hned několik subžánrů, jejich příbuzné tycoony jsou držákem. Stálicí, která ty vrásky už sice nezamaskuje sebelepším makeupem, ale ona nemusí. Tycoony jednoduše zrají jako víno, ženy a názory na klimatickou krizi. A tak to, čím rok před Naganem vynikala vodováha žánru Theme Hospital, dnes nejenže funguje, ono to dokáže bez problémů pořád slušně zabavit.
Ani vývojáři Two Point Studios nechtěli zbytečně vymýšlet kdovíjaké novoty. Po velice příjemné Two Point Hospital z roku 2018 přicházejí s neméně fajnovým Two Point Campus z roku letošního, měsíce aktuálního.
Změny tu samozřejmě jsou, nicméně kdybych vám řekl, že Two Point Campus je v podstatě Two Point Hospital v jiném prostředí, nelhal bych. Skutečně se nebavíme o evolučním skoku srovnatelném třeba s Assassin’s Creed Syndicate a Origins, Zaklínačem 2 a 3 nebo Hitmanem Absolution a Hitmanem z roku 2016. Série Two Point žádný podobný evoluční skok zatím nepotřebuje, a tak ho ani nedělá.
Změny jsou tak malého a specifického rázu, že by je snadno přehlédl i Tintin, kterému by držel u oka lupu Sherlock. A i když jsou všechny k lepšímu, obecně vzato se tu jede po vyjetých kolejích, ve stejném modelu i stejnou rychlostí. Chcete se svézt v elektrickém sporťáku? Otočte se na podpatku. Chcete více téhož? Tady parkuje konzervativní sedan. Račte nastoupit, příští zastávka: Vysokoškolský kampus.
Povědomá hratelnost
Zdejší koleje přitom nevyjela ani tak povedená Two Point Hospital, jako spíš původní Theme Hospital. Ta je dostupná na GOGu a jako jedna z mála starých her se pořád hraje velice dobře. Nicméně chápu, že prodat něco takového dnešní mladší generaci je asi těžší než to vysvětlit té staré, a tak můžeme být za konzervativce z Two Point Studios vděční. Před čtyřmi lety se jim povedlo dekádami prověřený koncept skvěle aktualizovat. V Two Point Campus mění prostředí, žehlí pár nemocničních nerovností a dělají to stylově tak, jak to umí málokdo. A bohatě to stačí.
Namísto pacientů se staráte o vysokoškolské studenty, respektive o celý jejich život na kampusu v typickém americkém stylu. Prakticky v každé misi přichází na začátku ke slovu rutina se stavěním věcí, bez kterých se žádná škola neobejde: Ubytování, záchody, sprchy, odpočinková místnost, lavičky, automaty na jídlo a pití, koše, kytky, topení, stánky, dekorace a v neposlední řadě speciální místnosti dedikované specifickým kurzům a oborům.
zdroj: Two Point Studios
Jednotlivé školy, respektive mise, jsou různé, nicméně cíl je vždy stejný: Provozovat vzdělávací zařízení, ze kterého vám polezou studenti s dobrými známkami, ať už to jsou dobré známky z kurzů vaření, kouzlení, virtuální reality, špiónství, středověku, nebo jiných, převážně nestandardních témat. Vedle toho musíte vždycky něco konkrétního udělat (postavit robota, uspořádat rytířský turnaj a podobně), ale to se vám leckdy přihodí tak nějak samo, podobně jako v Civilizaci dláždíte kroky k vítězství hromadou menších krůčků, které byste většinou udělali tak jako tak.
Jakkoliv působí každá škola relativně podobně, startovní podmínky mohou být jiné. Jednou máte od začátku pohodu a můžete se rozšoupnout, jindy operujete s výrazně omezeným rozpočtem, šibeničními termíny, půjčkou na krku nebo třeba máte problém s vytápěním. Pestré trable, ovšem s velmi podobnými principy řešení.
Výsledkem je monotónní hratelnost, která sice nepřekvapí, ale potěší a zabaví. Je to, jako byste si otevřeli láhev oblíbeného vína jeden den na balkóně, pak na zahradě, jindy v kavárně, pak doma u televize... Pořád to bude vaše oblíbené víno, mění se jen kontext. Stejně tak v Two Point Campus provádíte většinou velice podobné úkony, jen v jiných kulisách a za mírně jiných podmínek.
Nové drobnosti
Nad novinkami jsem převážně krčil rameny už v nedávných dojmech z hraní a krčím nad nimi i teď. Studenti tu sice mají víc osobnosti, potřeb a vůbec jsou živější než nemocniční pacienti, jenže k čemu to? Jistě, nemocní a ranění byli jednorázový materiál, který přišel do nemocnice, vy jste je vyléčili (anebo taky ne) a oni odešli. Zato studenti tu jsou s vámi přeci jen déle, a tak si na ně můžete zvyknout a poznat je.
Jenže osobně jsem v tom za celou dobu hraní nenašel žádný velký smysl. Netuším, proč bych to měl dělat a fakt, že student X randí se studentkou Y, zatímco student A má nějakou ambici a studentovi B by se něco líbilo, je mi tak nějak jedno. Ano, mikromanažerský ráj, jenže s malými dopady na výsledky. Ze znalosti studentů nic moc neplyne, nic z toho nemáte, a jakkoliv to není na škodu, mně osobně to bylo k ničemu a prakticky ve všech úrovních jsem se bez téhle virtuální seznamky v klidu obešel.
Podobně jsou na tom i nové možnosti stavění. Tentokrát se můžete vyblbnout mnohem víc než v Two Point Hospital a stavět opravdu kreativní a pestré místnosti. Stejně tak můžete nově stavět i venku, kde se lze rozšoupnout s různými chodníky, kytičkami, parčíky, stánky, lavičkami a podobně.
Je skvělé, že tu něco takového je, obsesivním hračičkům srdéčko zaplesá. Dovolil bych si ale odhadovat, že pro běžného hráče to žádný velký game changer nebude. Až na výjimky (například rytířské souboje) se gró hry odehrává uvnitř. V interiérech se mi v praxi osvědčily tradiční čtvercové či obdélníkové místnosti s rozmístěním většiny nábytku u zdí, podobně jako když jsem stavěl nemocnice. Možná je to strohé, určitě je to vizuálně tuctové, ale taky je to nejefektivnější.
Stejně tak zvelebování exteriéru. Mezi jednotlivé budovy kampusu jsem většinou umístil jen pár stánků, laviček, tu a tam nějakou flóru a stačilo. Okrasné možnosti ničemu nevadí, ničemu nepodráží nohy, nepřidávají na složitosti a neubírají na srozumitelnosti uživatelského rozhraní. Jednoduše tu jsou a věřím, že svoji cílovku si najdou.
Přístupný styl & pohodový stres
Two Point Campus, stejně jako asi libovolná hra tohoto žánru, vyniká v něčem, čemu říkám rutinní stres. Pořád je co dělat, pořád po vás někdo něco chce, pořád musíte věci udržovat a vylepšovat, pořád musíte stavět nové. Spoustu toho ale plnit nemusíte a škola vám na hlavu nespadne – stačí se starat o základy, které, jen se nebojte, taky vyžadují nějakou míru soustředění, promýšlení a práce. A pokud chcete plnit všechno, co vám přistane na stole, musíte už opravdu solidně multitaskovat, mikromanageovat a sedět jedním zadkem asi tak na deseti židlích.
zdroj: Two Point Studios
Může to znít spíš jako práce než zábava, jenže ono je to příjemné. Stejně jako ve skutečném životě nejde vyhovět na sto procent všem a ve chvíli, kdy se s tímhle smíříte, se vám začne hrát výrazně lépe. Někdy se vám totiž uspokojení širých davů podaří jen stěží, protože vedle všech možných vlastních starostí a požadavků studentů vás čeká třeba velká kuchařská soutěž, na dveře klepe inspektor, ničí se vybavení, opravář si zrovna potřebuje dáchnout a naštvaní učitelé hrozí stávkou.
Nic z toho většinou nepředstavuje katastrofu a dá se s tím vypořádat opět podobně jako ve skutečnosti: Na chvíli se zastavit (hra se dá na rozdíl od opravdového života kdykoliv zapauzovat, zpomalit, ale i zrychlit), určit priority, velké úkoly rozseknout na několik menších a postupně je začít plnit.
K hašení pomyslných požárů vám může vedle pauzy pomoct i dobře známá „excelová“ vrstva, kdy se můžete ponořit do různých tabulek a grafů a vyčíst z nich jádro problému. Pro běžné hraní to nutné není, ale pokud se chcete pokusit vyhovět všem nebo musíte za každou cenu minmaxovat, bude neocenitelná.
Vtip je v tom, že se zároveň zas tak moc stresovat nemusíte. Chybí vám do konce školního roku dvě specializované místnosti, jenže nemáte dostatek peněz? Není nic jednoduššího než si vzít půjčku. V krátkodobém horizontu vám vytrhne trn z paty, vy rychle dostavíte, co potřebujete, získáte potřebné hvězdičky na postup dál a hotovo. Dlouhodobé následky a splácení vás tak trápit nemusí, pokud nechcete danou úroveň vytěžit na maximum.
Díky volitelnému „Excelu“, návodným úkolům, šikovným popiskům a radám je tak Two Point Campus velice přístupný a v základu nijak zvlášť náročný. Zároveň tu ale ona hardcore vrstva nechybí. Obecnou přístupnost pak jen podtrhuje hravý vizuál a typický britský humor dobře známý z předchozích her.
Konec školního roku
Two Point Campus znovu nevymýšlí kolo, šrouby ani brzdové destičky. Vlastně je úplně jedno, kterou hru od Two Point Studios si zahrajete. V obou případech dostanete v podstatě identický typ takřka totožně zpracované zábavy. Čtyři roky staré nadšení z „nové Theme Hospital“ už logicky vyprchalo a zůstala „jen“ velice povedená hra. Hra v novém prostředí, s několika menšími vylepšeními, ale především s nadčasovým designem, hravým tónem, solidními mechanismy a velkou porcí zábavy.
