Polda 4 - recenze
9/10
zdroj: Archiv

Polda 4 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 2. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Slavný detektiv Pankrác, který nemohl uniknout pozornosti hráčů českých adventur, opět prokazuje své neobyčejné schopnosti v Poldovi 4, kde se vydal na cestu do minulosti kvůli stroji času.

Autor: Félie
Publikováno: 26.února 2002


Zvětšit zdroj: Archiv Zima Software navazuje, vcelku pochopitelně, na své předchozí komerční úspěchy s adventurou Polda (1-3) a právě v těchto dnech se k nám dostává díl čtvrtý. Slavný detektiv Pankrác, který nemohl uniknout pozornosti snad ani jediného českého hráče, v něm opět prokazuje své neobyčejné schopnosti.

V minulém třetím díle jsem zažili s Pankrácem neuvěřitelné situace a zápletky při zahraňovaní původně slavného hokejisty a překvapivě i amerického prezidenta a opustili jsme ho ve chvíli, kdy odjížděl na zaslouženou dovolenou s agentkou CIA na Havaj. Čtvrtý díl přímo na tuto situaci navazuje a začínáme ve chvíli, kdy si Polda zálibně pohazuje vyhranými žetony z místního Casina.

 Návaznost na předchozí díly
A abychom ani na okamžik nezapochybovali, že se jedná o přímé pokračovaní, vchází do pokoje agentka Mucová, jejíž spodní prádlo se nenuceně povaluje na manželské posteli. Ale dřív než se mohou mladí lidé začít věnovat evidentně své obvyklé činnosti (samozřejmě mám v tuto chvíli na mysli učenou disputaci o úrovni současné tibetské poezie), tak zběsilý pikolík přetrhne jejich havajskou idylu a pokusí se Pankráce zavraždit.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jen duchapřítomnost skvělé Mucové, která nezaváhá ani na okamžik a pikolíka sejme lahví značkové lihoviny, zachrání Pankrácovi život. Načež plavně odkráčí do koupelny a zatímco se oddává vodním rozkoším, tak na malér je zaděláno: zazvoní Pankrácův mobil a v něm zoufale prosí o pomoc profesor Santusov. Říká vám to jméno něco? Zcela právem. V minulém díle jsme na detašovaném výzkumném pracovišti na Sibiři totiž tohoto hladového profesora krmili grilovanými veverkami, abychom z něj dostali potřebné předměty a informace.

 Stroj času na ovládnutí světa
Nuže profesor Santusov zavolá, Pankrác neváhá a letí do Paříže, aby zjistil, jak může Zvětšit zdroj: Archiv pomoci. V Paříži se mu podaří po splnění několika nenáročným úkolů dostat k Santusovi, který se ukrývá na půdě místního divadla. Pankrác se dozví, že se profesorovi podařilo vyzkoumat geniální přístroj, který na rozdíl od těch „sibiřských“, které jsem měli možnost vidět v minulém dílu a které přenášely vstoupivší osoby z jednoho přístroje do druhého, dokáže přenést osoby do minulosti. Tedy: stroj času.

Jenže tohle není věc, kvůli které se vědec schovává. Podařilo se mu vynalézti ještě další věc, tedy přístroj, který na bázi „zrušení neuronových pletenců“ dokáže zničit schopnost lidi se naučit jakýkoliv jazyk a zachová jen ruštinu. Tedy - po masové aplikaci tohoto přístroje na světovou populaci by byla jediným jazykem ruština. To jsou věci.

Je jednoduché si domyslet, jaké důsledky by tento přístroj měl a komu by to prospělo. Jednoduchou aplikací právnické poučky: qui prospero, qui bono (komu to prospívá, komu přináší užitek), dojdou oba naši hrdinové k vcelku logickému úsudku, že toto může prospěti jedině Rusům. A protože chce mít pan profesor skutečnou jistotu, že tento jeho přístroj chce skutečně někdo zneužít, rozhodne se vyslat nejschopnějšího člověka, kterého zná (samozřejmě Pankráce), pomocí svého stroje času do nepříliš vzdálené budoucnosti, aby se přesvědčil. Pankrác se nechá umluvit, nastoupí do stroje času a nechá se odeslat do Paříže roku 2011. A je to horší, než přepokládali...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Cesta do komunistické minulosti
Z prosperující kapitalistického a multikulturního velkoměsta je ubohý komunistický oprýskaný lágr, kde vládne korupce, udavačství, šlendrián a strach. Místo ušlechtilých francouzských sýrů dostanete jen umaštěné ruské pirožky a místo perel světové literatury si můžete přečíst sebrané Leninovy spisy. Prostě komunismus v celé své kráse. Zde by se měl náš hrdina neprodleně vrátit a s profesorem rukou společnou a nerozdílnou zničit „jazykový“ přístroj do posledního šroubečku. Bohužel chybička se vloudila. Stroj času přestal fungovat a Pankrác zůstává uvězněn v neradostné budoucnosti.

A příběh může začít. V něm se dostaneme do více než 60ti lokací, můžeme promluvit (a musíme) s více než 70-ti interaktivními postavičkami, budeme řešit celou řadu logických problémů, které na rozdíl od mnoha jiných adventur skutečně logickými jsou. A tady může srdce hráče adventur vskutku zajásat, protože opravdu si užije všech možných kombinaci, variací a možná i permutací (ale tím už si nejsem tak jistá), když bude ve svém inventáři sestrojovat nejrůznější přístroje a „podivuhodnosti“, jako například čoudící nesmysl v alobalu, či pravěký přístroj na výrobu ohně :-)

 Mezihry a možnost úmrtí
Zvětšit zdroj: Archiv Navštívíte kromě již zmíněné budoucnosti, kde v zajímavé souvislosti potkáte i agentu Mucovou, kterou jste zanechali na Havaji, také minulost. Podíváte se do doby kamenné, do období franouzské revoluce, i do alternativního roku 1996, kde se dějí neuvěřitelné věci (které jste vy v minulosti ovlivnili - čas je přímka a cokoliv na ni změníte, se projeví změnou na jejím pokračování). Například místo klasických nádraží jsou tam doky vzducholodí, stroje jezdí na páru a Francie je ve válce s Anglií. Než se vám podaří vše uvést do původního stavu, řádně se zapotíte.

Polda 4 má i své mezihry, kterých není ani zdaleka tolik jako v minulém dílu (jsou totiž jen dvě – nepočítám-li dekódování řeči místního prehistorického kmene) a které jsou i zábavnější. Hned na počátku musíte pomoci kulisákovi sestavit kulisy. Přišly mu jako skládačka a on ztratil návod. Je to klasické posunování jednotlivých čtverců obrázku a jeho postupné sestavení.

Druhá mezihra je souboj s kmenovým kouzelníkem na kamenné šachovnici. Nejedná se však o prehistorické šachy, jak by se člověk mohl domnívat, ale o zajímavou hru, kdy máte za úkol zabrat více políček na šachovnici pomocí svých kamenů a současně znemožnit tah soupeři – velmi povedená mezihra. Ovšem pokud ze hry utečete, nebo prohrajete, tak skončíte špatně :-)

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Dovolím si zde malé varování - Pankrác může i umřít. Sice to není nijak často, ale bylo pro mě velkým překvapením, když jsem vylezla z kanálu a tam mě odprásknul bez jediného slova nějaký šílený strážce… rozloučila se se mnou barevně vyvedená smějící se lebka. Naštěstí lze hru kdykoliv ukládat.

Hra je, dle mého mínění, zřejmě nejlepší ze všech dílů Poldy. Musím říct, že z mého pohledu boduje především tím, že se autoři oprostili od imbecilních vtípků a nejste obtěžováni pubescentními zvoláními a hesly, jak se tomu dělo v dílech minulých. Co se týče obtížnosti, myslím že koresponduje s obtížností dílu předchozího. Tedy - nic světoborného, na většinu řešení můžete vcelku pohodlně přijít sami. Právě tato kombinace logiky a střední obtížnosti dělá hru skutečně dobře hratelnou.

 Grafika na úrovni
Zvětšit zdroj: Archiv Jedná se o kombinaci 3D a 2D grafiky s využitím motion-capture k animaci postav, nastaveno na high-color. Ty se pohybují velmi plynule, ale viděla bych jako závadu skutečnost, že jsou v jakési pohybové smyčce. Polda prakticky pořád krčí rameny, dozorce máchá ukazováčkem, obchodník smetá pomyslná smítka z pultu - prostě každá z postav má „svůj“ pohyb, který donekonečna opakuje.

Nevím, zda se o tom zmínit právě v tomto odstavečku, ale asi ano. Hlavní grafik Poldy 4, Dan Falta, si touto hrou postavil pomníček. Ne, to není nijaký eufemistický obraz, ve kterém se rozplývám nad nekonečně fascinující grafikou - ona totiž fascinující není, spíš se nemá zač stydět v porovnání s grafikami jiných adventur ze světa. Říkám-li, že si Dan Falta postavil pomníček, myslím to doslova, protože si v části, která se odehrává v Paříži za dob francouzské revoluce, pořídil hrobeček, kde je na náhrobním kameni vyryto jeho jméno (viz obrázek níže :-)

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Ovládání a inventář
Ovládání je stále ještě myší, což je skutečně zvláštní, protože většina nových adventur je teď při nejlepším ovládána kombinovaně myší a klávesnicí, ale stále častěji jen klávesnicí. Ikona kurzoru se mění podle akce, kterou můžete provádět. Můžete-li něco sebrat, objeví se ruka, na prohlížení máte oko, pokud se dá něco použít, máte to oznámeno dvěma pohybujícími se ozubenými koly a pokud můžete pohovořit, změní se vám kurzor v „zubní protézu“.

Zvětšit zdroj: Archiv Inventář je sice zřejmě omezený na určitý počet předmětů, ale je dostačující, protože nikdy se mi ho nepodařilo zaplnit více než na polovinu. Vyvolává se prostým najetím kurzoru do horní části obrazovky. Předměty lze kombinovat přímo v inventáři a velmi často mnohonásobně. Např. proutek, řemínek, hůlka, stromová kůra, do které jste před tím kamenem vyvrtali dírku, ztrouchnivělé dříví - a máte prehistorický zapalovač. Ale více nebudu prozrazovat, protože o tom bude řeč v návodu.

 Zdařilé ozučení
Ozvučení, co se týče zvukových efektů, je velmi dobré. Schválně jsem nechala postavy několikrát courat po různém povrchu a musím říct, že je možné rozeznat zvuk kroků na písku, trávě nebo třeba chodníku. Samozřejmě nechybí ani šplouchání vody, křik ptáků, šumění větru - prostě klasické zvukové efektu velmi zdařilé.

Hudba dle mého dopadla poněkud hůře, ale já se nikdy netajím tím, že mě téměř každá hudba při hrách časem natolik znechutí, že jsem nucena ji dříve nebo později vypnout. Takže se tomu tak stalo i zde. Ale pokud si odmyslím dlouhodobou únavnost jakékoliv muziky, musím konstatovat, že tahle je spíš standardní.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

• Dabing?
Zvláštní kapitolou je dabing. Nemohu se zde rozplývat nad zdařilým dabingem, jak si pochvalují sami tvůrci. Nikterak nechci zlehčovat výkony umělců zvučným jmen: pana Soboty, Kaisera, Lábuse či paní Zawadské, ale jsem stále přesvědčenější, že pro některé postavy to nebyla právě dobrá volba. U pana Soboty (který dabuje hlavní postavu detektiva Pankráce) je velmi často patrné, že text pouze čte, byť s dokonalou dikcí. Je pravdou, že se vyvaroval obecně známého „sobotovského“ pochechtávání debila, ale i tak jsem stále přesvědčena, že toto nebyla role pro tohoto umělce. Stejně jsem byla nespokojena s dabingem agentky Mucové, který byl přinejmenším podivný.

Zvětšit zdroj: Archiv Pokud mám tuto hru zhodnotit jako celek, pak mé hodnocení vyznívá maximálně příznivě. Je to hra na slušné grafické úrovni, velmi dobře hratelná, zábavná, bez hluchých míst s malou pravděpodobností nějakého velezákysu.

Děkujeme Zima Software za poskytnutí finální verze hry na její první webovou recenzi. V brzké době přineseme kompletní návod a budete moci i vyhrát originálky Poldy 4 v soutěži, takže sledujete náš server v příštích dnech...

Stáhněte si: Videoreportáž (11 MB / 28 MB / streamovací verze)
Související články: Polda 3 recenze, Polda 3 rozhovor, Polda 2 recenze

 
Félie
autorka je šéfredaktorkou GameZone
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Pokud jste vyznavači českých her - neváhejte. Ostatně, jsem přesvědčena, že každý „Poldař“ tohle prostě mít musí.

Nejnovější články