• Mezera na trhu
Počítačový hráč si již mohl vyzkoušet role téměř všeho možného i nemožného - mohl se stát obyčejným pracujícím člověkem, nezničitelným hrdinou, odporným mutantem, hladovým vetřelcem nebo třeba lepkavým slizem. Čemu se ale autoři doposud docela úzkostlivě vyhýbali, zřejmě v obavách z negativních reakcí veřejnosti a možného cenzurování, byly postavy z druhé strany zákona. Někdo sice může namítnou, že tu je vynikající Thief a jeho pokračování Thief II od Looking Glass Technology, ale ten se zaprvé odehrával v minulosti a zadruhé je trochu sporné, jestli byl zlodějíček Garrett tím pravým představitel podsvětí. Tuto zjevnou mezeru v herní nabídce se rozhodla vyplnit dánská firma IO Interactive, která pod křídly vydavatele Eidos Interactive již delší dobu vyvíjela nekonvečně pojatý takticko/akční simulátor nájemného zabijáka Hitman: Codename 47. Pokud vám, stejně jako mně, jméno IO Interactive nic neříká, pak vězte, že se jedná o spojení herních vývojářů Reto-Moto a Nordisk Film & TV A/S. Hmm, asi jsem vám ani sobě moc nepomohl, neboť tohle mi neříká už vůbec nic :) Neznámé jméno firmy nemusí ještě automaticky znamenat béčkový titul, za chvíli uvidíte jak se v tomto případě dařilo IO Interactive s Hitmanem.

zdroj: tisková zpráva Hned na začátku se musím přiznat, že jsem od této hry očekával něco maličko jiného a že mě moc nezaujala. Po pravdě řečeno mě některými svými vlastnostmi hraní dost znechutila. Jelikož si ale myslím, že Hitman v sobě skrývá velký potenciál (a některé kladné recenze na Internetu mi to jen potvrzují), který dokáže odhalit pouze člověk tomuto hernímu stylu oddaný, dal jsem hru zahrát a okomentovat jednomu mému, Thiefovsky orientovanému (pozor, to není úchylka :) kamarádovi. Jeho kurzívou psané komentáře budou následovat za každým sporným odstavcem.

Zdravím :)

• Příběh
Stále ještě existuje hodně lidí co si myslí, že příběh je u akční hry věc víceméně podružná. To je ale velký omyl. Podle mého názoru špatný příběh dokáže docela úspěšně potopit i jinak dobrou hru a naopak. Pěkným příkladem z poslední doby může být akční bondovka No One Lives Forever (NOLF) od Monolithu, což je pouze lehce nadprůměrná střílečka, kterou do nebeských výšin tahá právě skvělý příběh. Hitman je na tom bohužel o poznání hůře, jeho příběh je prostě takový nijaký. Jednoho dne se jednoduše probudíte ve vypolstrované místnosti v oblečku který se až nápadně podobá svěrací kazajce. Doposud vždy zavřené dveře se ale znenadání otvírají a neznámý a mimochodem pěkně vlezlý hlas s podivným přízvukem vám přikazuje opustit místnost. Napoprvé jsem nějak nepochopil, že ze svého současného působiště, zřejmě ústavu pro duševně choré, vlastně utíkám (spíš mi to připadlo jako součást nějakého tréninku), a proto se mi první setkání se zřízencem stalo osudné. No nic, jsem venku a můj tajemný průvodce si v tichosti své tmavé, monitory přecpané, kanceláře mne ruce. Časoprostorovým skokem se přeneseme do Hong-Kongu o rok později, kdy pracujete jako nájemný zabiják pro Agenturu. Ta vám zadává jednotlivé úkoly pomocí speciálního notebooku, který zároveň slouží i jako místo pro objednání a nákup zbraní. No a to je bohužel skoro všechno, prostě Agentura zadá úkol a vy ho musíte splnit. Je sice pravda, že mise jsou spolu provázány do jednoho celku, ale o tom, kdo jste a proč to vlastně všechno děláte, se alespoň zpočátku, nedozvíte vůbec nic.

zdroj: tisková zpráva Ohledně NOLFu s tebou kupodivu musím souhlasit, jinak si ale myslím, že jsi zbytečně zaujatý. Příběh Hitmana je sice asi více tajemný než by bylo záhodno, ale je to přeci jenom simulátor nájemného vraha a ten o sobě nemůže na počkání všechno vykecat. Mimochodem, s tím tvrzením ohledně otázky ‚Proč to vlastně dělám?‘ nemáš tak úplně pravdu, ke konci se totiž náplní misí stává i hledání vlastní identity. Že by jsi se tak daleko nedostal? :)

• Trénink a ovládání
Během první tréninkové mise, ehmm chtěl jsem říci během vašeho útěku ze sanatoria, jakoby náhodou procházíte přes různá stanoviště, kde jste tajemným průvodním hlasem seznamováni se všemi aspekty ovládání, výstroje a výzbroje. Že by účelem ústavu bylo i něco jiného než jen ubytování duševně chorých? Ovládání je stěžejním prvkem každé akční hry. Bohužel u Hitmana se, alespoň z mého pohledu, vůbec nepovedlo. Nevím, co vedlo autory k použití jedné speciální klávesy pro rychlý pohyb vpřed místo klasického a tisíckrát ověřeného schématu s využitím kurzorových kláves pro pohyb a strafování a jedné další klávesy pro přepínaní mezi během a chůzí, rozhodně to ale nebylo hráčovo pohodlí. Že by maximální snaha o realističnost? Podle předchozího popisu si to možná nedokážete dost dobře představit, ale ovládání hitmanova běhu je docela složité. Dopředu to jde jednoduše, máte na to jednu speciální klávesu. Horší už je to s rychlým strafováním (úkroky do stran), na to už potřebujete klávesy dvě a ještě běžíte šikmo. No a rychlý pohyb vzad? O tom si nechte jen zdát, to prostě nejde.

Co k tomu dodat? Tohle je typický pohled quakera. Tady jde v první řadě o simulaci nájemného zabijáka ve skutečných podmínkách, proto byli autoři nuceni trochu poupravit i ovládání. Zkoušel jsi vůbec někdy strafovat a k tomu ještě rychle? :)

zdroj: tisková zpráva V tréninkovém levelu vám tajemný průvodce mimochodem sdělí, že Hitman je schopen dělat téměř vše. Jediné, co nedokáže, je skákat. V reálu to tedy znamená, že pokud narazíte na nějakou překážku a váš hrdina na ni automaticky nevyleze, tak máte smůlu. Vy s tím nic nenaděláte. Abych autory stále jen nehanil, tak jsem si nakonec nechal jednu věc, která se jim na ovládání docela povedla. A to systém příkazových meníček sloužících pro ovládání všech předmětů ve hře, od obyčejného otevírání dveří, přes obírání mrtvol o zbraně a šaty, až po instalovaní bomb. Stačí prostě jen dojít k požadovanému cíli, stisknout pravé tlačítko myši, vybrat požadovanou činnost a je to.

To, že Hitman neumí skákat, je opravdu nepříjemné, ale jinak je podle mého názoru ovládání vcelku v pořádku. Předchozí dva odstavce vyzněly až příliš negativně, tak strašné to rozhodně není.

• Mise a umělá inteligence
Každá mise začíná přijetím zprávy na Hitmanově notebooku obsahující jednotlivé cíle a výši odměny, případně ještě fotografie obětí nebo mapy objektů. Nejsem sice profesionální vrah, ale odměna v řádech desetitisíců dolarů za splnění komplexní mise mi přijde docela směšná. Navíc si z těchto peněz musíte zaplatit i zbraně a vybavení. Jejich volbu rozhodně nepodceňujte, závisí na ní totiž úspěch celé mise. Asi nejlepším způsobem, jak zjistit optimální výběr, je zahrát si danou misi párkrát nanečisto a vyzkoušet si různé možnosti řešení. Naštěstí si většinou nemusíte dělat starosti s náboji, protože je určitě najdete u někoho, kdo vám bude cestou překážet :)

Autoři opět dokazují, že to s realističností myslí opravdu vážně. Informace, které vám poskytne zaměstnavatel, jsou totiž jen ty nezbytně nutné, na zbytek si musíte přijít sami. K nákupu zbraní bych jen dodal, že je nejlepší se řídit původní (defaultní) nabídkou hry.

zdroj: tisková zpráva Obtěžkáni informacemi a výbavou můžete směle vyrazit do akce. Všechno jde jako po másle, až do okamžiku, kdy se potřebujete někoho zbavit. Ne že by byl problém někoho zabít, to rozhodně ne. Problém je, že si toho, dříve než stačíte tělo odstranit do nejbližšího kanálu nebo kontejneru, někdo všimne a vyhlásí poplach. V tu chvíli po vás jde většina okolo stojících nepřátel a jelikož ve hře neexistuje něco jako lékárnička, jedná se většinou o váš konec. To, co pro někoho znamená splnění jeho snů o realističnosti, že kurzívový příteli :), pro nás ostatní představuje noční můru. Co se holt dá dělat, Load. Ale to snad …. ne. Ono se to během mise nedá uložit. Nějak opravdu netuším, co se autoři snažili dokázat tím, že neimplementovali funkci save. Navíc do hry, která je silně závislá na dobrém načasovaní a kde jediná menší chybička téměř vždy znamená konec. Jestliže jsem byl ochotný některé předchozí prohřešky Hitmanovi prominout, tak tohle rozhodně nemůžu. Nemožnost uložení rozehrané mise (stačilo by alespoň na několika místech) ho v mých očích sráží z hlediska hratelnosti hluboko dolů.

Nezbývá mi než souhlasit, že se umělá inteligence (AI) oponentů v Hitmanovi rozhodně povedla :) Jen bych ještě doplnil, že je nutné dávat si pozor i na obyčejné chodce. Ti sice nevyhlásí poplach, ale začnou zmateně pobíhat po okolí a křičet, což dříve nebo později určitě vzbudí pozornost některého z vašich nepřátel. K nemožnosti Save nemám co dodat, hrát to samé 20x po sobě je opravdu pruda.

Hlavním tématem většiny z celkového počtu 13 misí je likvidace nějaké nepohodlné osoby. Pokud by se to někomu zdálo poněkud jednotvárné, můžu ho ubezpečit o opaku. Mise se totiž od sebe odlišují především způsobem provedení - jednou je to jedna rána sniperkou, jindy zase bomba v autě nebo pistole s tlumičem nablízko. Navíc na vás v každé misi čeká nějaký ten vedlejší úkol, jako je například vyhledání ztracené sošky v troskách letadla a její doručení právoplatnému majiteli atd. Během svého pracovního putování po světě se podíváte do exotických uliček v Hong-Kongu, hlubokého pralesu v Kolumbii, temného přístavu v Rotterdamu a nakonec do Budapešti.

• Zbraně
zdroj: tisková zpráva Jak jsem napsal o několik odstavců výše, hraje správný výběr zbraní a vybavení klíčovou roli v přípravě na úspěšné provedení mise. Nabídka zbraní v Hitmanovi přibližně odpovídá tomu, co by si v současné době mohl profesionální zabiják opatřit na černém trhu, tedy víceméně kompletní nabídce světových zbrojovek :) Ve vaší základní výbavě by rozhodně neměla chybět ocelová škrtící struna, která se ukázala jako téměř ideální nástroj pro tichou, precizní práci ve skrytých postranních uličkách, nebo alespoň vojenský nůž. Dalším téměř povinným vybavením je jedna ze tří nabízených pistolí (AMT 1911 HardBaller, Beretta 92., Desert Eagle Mark XIX). V případě, že je vaší prioritou tichost, nezbude vám než vzít zavděk Berettou s tlumičem, jinak berte vynikající Desert Eagle. O kategorii výše jsou dva známé samopaly Heckler & Koch MP5 a UZI, které dobře poslouží především proti menším skupinkám protivníků.

Jestliže potřebujete ještě vetší palebnou sílu, tak na vás čeká pár zajímavých kousků, počínaje M16A2 a konče nepřekonatelným M134 Minigun :) Nakonec jsem si nechal svou nejoblíbenější zbraň - sniperku. Máte na výběr ze dvou typů (Blaser Jagdwaffen R93, Walther WA2000), které se od sebe liší především účinným dostřelem. Zde bych si dovolil jedno malé rýpnutí: když už se autoři snaží o realističnost a přidali komíhání optického zaměřovače, tak bych předpokládal, že se bude komíhat do všech směrů a ne jenom nahoru a dolu.

• Grafika a zvuky
zdroj: tisková zpráva IO Interactive naštěstí nepodlehli mánii v licencování grafických enginu her Quake 3 Arena nebo Unreal Tournament a vyvinuli pro Hitmana vlastní, přesně na míru šitý, engine nazvaný Glacier. Bohužel ale nemohu sdílet nadšení některých recenzentů na internetu, kteří ho vynášejí téměř až do nebes. Nedá se říct, že by byl špatný, ale kvalit např. enginu Quake 3 Areny ani náhodou nedosahuje. Pravdou zůstává, že některé prostory (čínská restaurace) jsou provedeny téměř dokonale a vytvářejí tak vynikající vizuální dojem, na druhou stranu ale existují i místa, která se autorům moc nepovedla (kolumbijský prales nebo ploché, anonymní domy ve městech). Suma sumárum je Glacier engine pouze lehce nadprůměrný engine.

Zase mi nezbývá než souhlasit, autorům Glacier enginu se podařilo vytvořit pracovní nástroj přesně odpovídající potřebám hry. Jen mi trochu vadí rozdílná kvalita použitých textur, některé jsou hodně detailní, jiné zase hodně rozmazané.

Za hudební a zvukový doprovod si autoři zaslouží velkou pochvalu. Kromě výrazného a vynikajícího motivu v menu, slouží hudba v Hitmanovi pouze jako kulisa. Nečekejte tedy žádné komplikované kompozice, ale spíše jednoduché a tiché, podle prostředí zabarvené, skladby. Ani efekty, ať už se jedná o tiché kroky nebo hlasité výstřely, nijak nezaostávají. Podle zvuku výstřelů je dokonce možné, i bez vizuálního kontaktu, poznat z které zbraně pochází.

Jen bych dodal, že podle zvuku lze rozlišit i od čeho se vystřelená kulka odrazila.