Dead or Alive Xtreme 2 - recenze
4/10
zdroj: Archiv
Recenze

Dead or Alive Xtreme 2 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

10. 12. 2006 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Blankytně modré nebe, průzračné moře, barvami hýřící tropický ostrov a kozy, kozy, kozičky. To je svět v podání volného pokračování X360 hitu plného plážových miniher. Recenze není vhodná pro mladší čtenáře a feministky.

Autor: Ivan Kratochvíl
Publikováno: 10.prosince 2006
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: prodávaná/X360
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: Archiv Zpočátku jsem byl překvapen, že se Team Ninja do tohoto projektu pouští. V ten daný okamžik jsem si neuvědomil, že hry, kde se promenádují zidealizovaná ženská polygonová těla jsou neuvěřitelně populární a prodávají se jako housky na krámě. Kvalitních her s lechtivou tématikou je jako šafránu a skutečných holek se stejně dokonalou postavou ještě méně. Pokud to nezařídí matka příroda, musí se méně vnadné dívky spolehnout na služby plastické chirurgie. Pojďme proto nakouknout do světa fantazie, kde některé z dam disponují poprsím minimálně velikosti číslo čtyři, tedy objemem, na který by se měl pomalu vydávat zbrojní pas.

Dovolená v tropickém ráji
Pointa celého Dead or Alive Xtreme 2 (dále DOAX2) se točí kolem dovolené na rajském ostrově někde v Tichém oceánu, který vlastní černošský bojovník Zack známý z bojové série DoA. Ten za pomoci prazvláštní mimozemské technologie vyzdvihne z mořského dna původní ostrov z prvního dílu a znovu z něj učiní perlu v katalozích cestovních kanceláří. A protože má vkus vlastní většině mužů, dle nesčetných sexuologických výzkumů, pozve všechny své dobře vybavené kamarádky ze stejnojmenné hry, aby si tu odpočaly a strávily pár pěkných dnů. Čekají na vás prosluněné pláže, luxusní bazény, obchůdky se zbytečným zbožím a spousta podobně zaměřených fiflen, z nichž jednu si musíte vybrat pro zahájení hry. Jakmile se tak stane, můžete se s plnou vervou vrhnout do reje prázdninových radovánek.

Rozčarování první - změny
Znalci už po chvíli s překvapením zjistí, jak málo se od minulého dílu změnilo. Po několika chvástavých rozhovorech s hlavním designérem Tomonobu Itagakim bych čekal opravdové novinky v herní náplni, minimálně nové lokace a nové předměty, ale opak je spíše pravdou. Většina lokací je stejných, rozpomenul jsem se i na mnohé modely plavek, dokonce spousta hudebních songů pochází z předešlé verze hry. Netuším, proč tedy vývoj trval tak dlouho, když jsem ani po delším seznámení nenašel nic světoborného? Opět můžete lenošit na pláži nebo u bazénu, zkoušet různé minihry, chodit na nákupy, budovat vztahy s kamarádkami nebo pokoušet štěstí v hazardních hrách. To vše více či méně za stejných podmínek jako dříve, což by nebylo ještě na překážku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Rozčarování druhé - systém
Herní doba je opět rozdělena na čtrnáct imaginárních dní, přičemž každý se skládá pouze ze tří částí – ráno, poledne a večer. V praxi to znamená, že jste schopni stihnout obvykle jen tři aktivity. Zahrajete si nějakou minihru, pak třeba zkusíte navázat virtuální přátelství s další slečnou a navečer krátce zalenošíte u bazénu. Den končí, čeká vás už jen kasino, nebo můžete jít rovnou spát. Všechno probíhá strašně rychle, přičemž každou akci prokládají loading obrazovky. Ačkoliv byste si rádi zkusili něco více, kupříkladu natrénovat vybranou minihru, nemáte šanci. Před skončením dne si ještě postopadesáté vyslechnete hlášku, jak jste si to skvěle užili a počkáte si na další svítání. Ve finále se ocitnete v bludném kolotoči zbytečných prostojů a zbytečných opakování stále stejného klišé, aniž byste si opravdu pořádně zahráli.

Obrázek zdroj: Archiv Nutností zůstalo budování vztahů s jinými ženami na ostrově, protože ačkoliv slovíčko „Volleyball“ vypadlo z názvu hry, stále zůstává důležitou součástí herní náplně. A jak určitě víte, bez partnera si volejbal nezahrajete. Získání partnera, lépe řečeno přítelkyně, je ovšem nesmírně komplikovaný proces. My muži ovšem ženám do hlavy nevidíme a proto je asi nechápeme. Jen tak lze vysvětlit, proč ani korunka za 300 tisíc a plavky za rovný milión nepřesvědčily spoluhráčku, aby zůstala v mém týmu :)

Nejhorší ovšem je, že přes veškeré naléhání se japonští tvůrci znovu nenamáhali udělat ukazatele toho, jak se vyvíjí vaše snažení - tedy nemáte přehled o sympatiích dalších holek vůči vaší osobě. Jediným vodítkem je nastudovat si záliby každé z dívek a snažit se hledat pro ně ty správné předměty, které je uspokojí. Srozumitelněji řečeno, musíte posílat dárky a to hodně dárků. K dispozici je skutečně nevídané množství věcí – od užitečných kolekcí plavek a dalšího oblečení, po nejrůznější boty, stužky, šperky nebo kosmetiku, až po relativně zbytečné jídlo, hračky nebo hudební nástroje. Problém ovšem je, že nakupování těchto věcí je pekelně drahé a neustálá potřeba získávat finance vás přinutí poohlédnout se po způsobu, kde se dají vydělat. Tím jsou samozřejmě již zmíněné minihry, ovšem jejich přínos je v tomto směru nevalný.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Rozčarování třetí - minihry
Nejsnazším a nejjistějším způsobem, jak přijít k penězům, jsou závody vodních skútrů, snad jediná opravdová novinka hry, která je navíc zábavná. Proháníte se po vytyčených tratích na skvěle ztvárněné mořské hladině doplněné o několik akrobatických překážek. Skáčete přes vlny, které vytváří i jízda soupeřek, zkoušíte různé triky a pochopitelně se snažíte dojet na prvním místě, za které dostanete relativně slušný balík peněz. Opravdu jen relativně, protože na většinu plavek bude potřeba absolvovat podobných závodů několik, což vám v kombinaci s neustálým čekáním na loading dat brzy půjde na nervy. Nejlepší odměnou jsou ovšem opakované záběry, kde si prostě nemůžete nevšimnout smyslně se pohupujících ňader všech závodnic.

Obrázek zdroj: Archiv Svůj standard si zachoval plážový volejbal, který nenabízí nic převratného, ale za podívání rozhodně stojí. Bohužel, jediný úhel kamery nedovoluje správně odhadovat vzdálenosti, takže často se pokusíte zahrát míč, který bere vaše spoluhráčka a naopak. Pouze dvě ovládací tlačítka pak prozrazují, jak komplexní simulaci plážového volejbalu asi můžete čekat. Volejbal a jeho provedení v DOAX2, to jsou nebe a dudy. A ty dudy bych zdůraznil, s dovolením :)

Zbývající možnosti jsou veskrze primitivní. Hopsání po barevných plovácích v bazénu je ještě jakž takž zábavné coby oddechovka. Bohužel, přetahovaná s lanem, sprint na pláži, jízda na tobogánu nebo lechtivě pojmenovaná „zadečková bitva“ jsou nesmyslně obtížné kratochvíle, které už nezachrání ani ta všudypřítomná prsa.

Nevyčítal bych tvůrcům přehnaně vysokou obtížnost. Mám rád obtížné hry. Ale bývá dobrým zvykem vybrat si svou úroveň, pokud zjistím, že na tohle prostě nemám. Zvláště, když ani nedostanu pořádnou šanci si něco vyzkoušet. Pokud investuji peníze do hry, kterou si prakticky ani nezahraji, nebo jen s vypětím všech sil, pak jde veškerá slušnost stranou.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Hry od Team Ninja byly vždy obtížné a často jsou kvůli tomu podrobovány kritice. V Ninja Gaiden Black jsem měl dojem, že si to vývojáři uvědomili, ale zřejmě jsem se mýlil. Z DOAX2 jsem byl natolik zoufalý, že jsem poprosil pár známých, aby zkusili některé ze zmíněných miniher - všichni bez výjimky mi s tím po pár minutách snažení praštili. Tím se již tak omezený počet miniher redukuje jen na ty hratelné, protože pokud nedisponujete přesností Robocopa a rychlostí Terminátora, nebudete se moc bavit. Kvantita zvítězila nad kvalitou a zábavou tak zůstává pouze sledování fyzikální akce a reakce některých partií ženských těl.

Rozčarování čtvrté - kasino
Obrázek zdroj: Archiv Dalším ze způsobů, kterak přijít k penězům, je návštěva kasina. Setkáte se tu s klasickou nabídkou typu ruleta, Black Jack, poker nebo jednoruký bandita, ovšem záliba vývojářů - frustrovat hráče - pronikla až sem. K čertu se všemi statistikami pravděpodobnosti. Vyhrát v ruletě je stejně tak nadějné, jako šance, že vyhrajete ve Sportce. Navíc hra podvádí (a to nejen v ruletě). Párkrát jsem si všimnul, že pokud některá z dívek vsadí všechny žetony na jedno pole tak, že je zcela zaplněné, velmi pravděpodobně vyhraje. A pokoušet jednorukého banditu je úplná bláhovost, protože tady jsem zhruba ze dvaceti pokusů vyhrál jedenkrát, za to jsem šestkrát! přišel o obrovskou hotovost. Jediný důvod, proč zkoušet štěstí u automatů, je šance vidět animaci, kde se některá z dívek vlní kolem tyče. Šikovným trikem lze totiž zbořit bank (zřejmě neodchycená chyba v kódu hry?).

Poker je naopak směšně průhledný, protože když soupeřky začnou hodně přihazovat, víte, že mají dobré karty. A pokud přihazujete vy, obvykle to všechny položí, takže zisk je nepatrný. Nějaká manipulace, přetvářka a blafování, pro poker tak typické vlastnosti, tu prakticky nejsou (čest několika málo světlým okamžikům). Je také ostudou, že nevidíte své soupeřky, pouze jejich ikony, což mi přišlo trapné při výkonu konzole Xbox 360.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Fanfáry první…a poslední
To nejlepší na konec se říká a nejinak tomu bude i dnes. Téměř bezchybné je vizuální zpracování a naprosto špičkové animace. Vím, slečny mají poněkud komiksový nádech a do reality hodně daleko, ale detail zpracování je vskutku nevídaný a nutně musí lahodit oku každého zdravého chlapa. Jak již bylo naznačeno, v téhle hře opravdu není žádná hluboká myšlenka, pouze po kapkách servírovaná lehká erotika. Japonští tvůrci si vyfantazírovali pohyb ňader ab absurdum a označují jej jako soft fyzika. I nepatrný pohyb vyvolá ladné vlnění, ale nejvíce úsměvným je detail, že se obě prsa pohupují nezávisle, zvlášť. Občas to vypadá docela přirozeně, jindy čekáte, že rozbouřený pohyb se zákonitě musí přenést i na křehké dívčí tělo. Buď jak buď, hezky se na to kouká, ale někdy jsem se rozesmál. Feministky vážně musí šílet.

Obrázek zdroj: Archiv Nepřeberné množství plavek včetně specifických modelů pro konkrétní dívky ještě více zaujme vaši pozornost. Dal jsem si tu práci a koupil ty nejvíce mini mini plavky, kde si těch několik šňůrek označení plavky snad ani nezaslouží. Pochopitelně, čím menší plavky, tím dražší, jak jinak? Asi je zbytečné dodávat, že díky nim pak vidíte téměř až na místa, která mají zůstat skryta, jinak by už nějaký potenciální „nude“ patch neměl smysl. A když si k tomu připočtete pasáže, kde se dívky kolébají na nafukovací hračce v bazénu nebo skotačí ve sprše, pak se nelze divit, že se tahle hra (s ratingem Mature - jen pro dospělé) znovu bude prodávat, přestože tu o hru vlastně ani nejde.

Škoda těžkopádného ovládání kamery, pokud si chcete upravit záběr nebo udělat fotografie. To opět vymyslela nějaká „šikovná“ hlava, kterou zřejmě vzali na záskok. Omezeno bylo i zoomování. V předcházejícím dílu bylo možné najet téměř až do rozkroku, jak se lidově říká, ale tentokrát na něco podobného můžete zapomenout. Vše sledujete jen z decentní vzdálenosti, což ovšem na kráse nijak neubírá. Snad jen ty dlouhé vlasy reprezentované nějakými pásky působí občas podivně a mám pocit, že v jedničce se používala lepší technologie.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Závěr
Kdyby dávali tuhle hru zdarma jako interaktivní demo možností Xboxu 360, bylo by vše v nejlepším pořádku. Přenesl bych přes srdce i nižší budgetovou cenu, ale chtít za něco podobného plnou částku je přinejmenším drzost. I když se v jádru nejedná o špatnou hru, její koncept a herní mechanismy jsou postaveny zhovadile, protože jiný výraz si tohle provedení opravdu nezaslouží.

Dead or Alive Xtreme 2 si z mého pohledu odnáší také několik přívlastků „NEJ“. Je to bezesporu jedna z nejkrásnějších her, které jsem kdy hrál. Tropický ostrov je skutečně z říše fantazie a i když můžete zapomenout na nějaké procházky ve stylu Far Cry, tady plní dokonalou dekoraci k překrásným dívčím tělům. Ale současně, a to je hodně smutné, je tahle hra i jednou z nejhloupějších, nejnudnějších a nejtěžších, což je obrovská škoda. Nechci ji však odpískat ze svého úzce vyhraněného pohledu.

Zvětšit zdroj: Archiv Možná se vyžíváte v masochistických hrátkách s gamepadem, možná vám stačí pohled na prsa bujaře se pohupující v rychlém rytmu. V tom případě se budete neskonale bavit, protože nic lepšího pro vás asi neexistuje. Jestliže jste již poněkud odrostli z nejdivočejších pubertálních let, pak budete vidět jen velkou promarněnou příležitost. Doufám, že Tomonobu Itagaki chytne rozum do hrsti a místo silikonových krásek zapracuje na dalším pokračování akčního hitu Ninja Gaiden, protože tohle byla jen ztráta času. Jedinou nadějí je, a to myslím smrtelně vážně, že nějaký dobrodinec udělá další funkční „nude“ patch, jako se tomu stalo u prvního dílu. Teprve pak by si tahle záležitost možná zasloužila vaši investici.

Stáhněte si: Trailery...

Související články: Novinky, Bikini Karate Babes recenze

Ivan Kratochvíl
autorovi je 32 let a pracuje jako designér v Illusion Softworks; psaní do herních magazínů bere jako hobby; preferuje akční hry a automobilové závody, ještě větší přednost však dává autům opravdovým






 
 
Ivan Kratochvíl

Verdikt:

Krásná grafika, stylové provedení a po technické stránce téměř bezchybná práce. Bohužel, herně většinou děsivě fádní a frustrující. Jen několik málo okamžiků (např. závody vodních skútrů) vám připomene rčení, že hry jsou tu od toho, aby nás bavily. Zdali se vaše hodnocení přehoupne do nadprůměru, záleží na tom, do jaké míry přebije forma herní stránku věci.

Nejnovější články