Attack on Pearl Harbor - recenze & videa
6/10
zdroj: Archiv

Attack on Pearl Harbor - recenze & videa

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 5. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Jako by si slovenští 3D People dali předsevzetí sundat ostatní piloty arkádových leteckých simulátorů. Pokud se vám při tom udělalo nevolno, raději neprodleně vystupte, protože právě vzlétáme k Pearl Harboru...

Autor: Warlock
Publikováno: 26.května 2007
Verze hry: prodávaná/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Jako by si slovenští 3D People dali předsevzetí sundat ostatní piloty arkádových leteckých simulátorů. Jdou za svým cílem tvrdě, ale i tentokrát zůstali trčet kus za konkurencí. Copak jim v mých očích chybí k vítězství?
Obrázek zdroj: Archiv

Attack on Pearl Harbor (dále jen AOPH) je další z řady prostých arkádových leteckých simulátorů, kde bez jakékoli spojitosti likvidujete jednu nepřátelskou letku za druhou. Ačkoliv se může zdát, že jde o finální verdikt, není to nic jiného než definice žánru, která platí několik posledních let. Pokud se vám při vyřčení této skutečnosti neudělalo nevolno, nejspíše patříte k těm, kteří věří, že v jednoduchosti je síla. Ostatní nechť neprodleně vystoupí, protože právě vzlétáme...

David proti Goliášovi
Jednoduchost pojetí je také jedním z důvodů, proč se téměř smazávají hranice mezi vysokorozpočtovými projekty, jako jsou třeba Blazing Angels z minulého roku a dnes recenzovaným AOPH, který stvořili slovenští 3D Division/3D People (v porovnání) doslova za pár korun, jichž už na svém předešlém projektu vydělali dost a to je vždy klíčové. David bohužel ani tentokrát nezvítězí, ale už mu nikdo nevezme, že zásobu kamenů má opravdu slušnou. Jenom ten pořádný prak stále chybí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

A kupodivu to není grafické zpracování, které by přidávalo na síle Goliášovi - Blazing Angels - byť v tomto ohledu byli částečně pokořeni Battlestations: Midway. Loňská hra od UbiSoftu má o trochu lepší level design než AOPH a stereotypní mise se střídají například s průlety na čas mezi útesy. AOPH naopak disponuje unikátním a stále ještě nikde jinde nepoužitým systémem průběhu kampaně, kdy máte na výběr klidně ze tří misí, ale stihnete si zaletět pouze jednu. Čas je totiž neúprosný a vy zkrátka nemůžete být na dvou místech válečného konfliktu naráz. Nechcete se zrovna pouštět do potápění nákladních lodí? Zvolte si misi, kde jste na obhlídce se stíhačem.

Na první pohled se to nezdá tolik podstatné, ale arkádové simulátory patří do skupiny relaxačních her, které by měly dát hráči co nejvíce volnosti a nenutit ho k něčemu, co nechce dělat. Podobný princip perfektně funguje i během misí, když jste příliš poškozeni nebo vás zkrátka daný scénář nebaví. Zaletíte na okraj mapy a pokračujete některou z následujících misí. Zavadili jste omylem na konci akce o stěžeň nějaké kocábky? Nic se neděje, jede se dál a žádný stres z neúspěchu či nutnost opakovat něco stále dokola.

A právě zde jsou kořeny té správné zábavy, která nemusí být vždy o variabilitě. Samozřejmě, že se při hraní poměrně brzy dostaví stereotyp, ale ten se alespoň autoři snaží mírnit hladkým průběhem kampaně. Stejně rychle dokáže omrzet každý podobný titul a jediným východiskem je poučení z herní historie. Drobný krůček v tomto smyslu udělal Air Conflicts, předchozí dílo tvůrců AOPH, ve kterém každé letadlo mělo omezené množství munice. Tentokrát však můžete střílet do doby, než oba kulomety neuvaříte do ruda (obrazně řečeno).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Hezčí podívaná
Změnou k lepšímu prošla grafická stránka - ani náhodou už ji nelze označit za zastaralou. Modely letadel a blur efekt (umělé rozmazání obrazovky) je zkrátka perfektní. V podstatě všechno dostalo od doby Air Conflict daleko modernější kabát a AOHP konečně vypadá jako profesionální produkt.

VIDEA Z VLASTNÍHO HRANÍ
V prvním, více jak dvouminutovém videu se podíváte na jeden obhlídkový let s P-40 Warhawk. Rázem se přeměnil v obrannou misí, ve kterém se cílem japonských Zer stal torpédoborec generála MaCarthura.

stažitelná verze videa 1 (26 MB, 512x384)

Druhá ukázka, odehrávající se v pochmurném počasí, zachycuje útok torpédovacích letadel na americkou flotilu. Tentokráte vše můžete sledovat z kokpitu SBD Dautless.

stažitelná verze videa 2 (26 MB, 512x384)

Netknutý však zůstal multiplayer, kde si opět můžete vybrat pouze mezi klasickým nebo týmovým Dogfightem dvanácti hráčů po LAN nebo Direct IP. To je bohužel velká škoda a hra více hráčů patřila vždy mezi silné zbraně arkádových simulátorů díky jednoduchému ovládání a tím pádem přístupností pro široké masy.

AOPH tento fakt nahrazuje přítomností japonské kampaně, což není až taková samozřejmost. Příliš často se totiž nestává, že máte možnost zkusit si třeba zákeřný útok na Pearl Harbor. Většinou se k neamerickým strojům dostanete jedině ve skirmishi nebo multiplayeru.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Závěr
Hlavní tažnou silou AOPH je neotřelý styl postupu v kampani a výborná grafika, kterou jsem si užíval i na postarší sestavě Sempron 2600+, 1GB RAM, Radeon 9800. Svojí troškou do mlýna přispívá i výtečná hudba v pozadí. Přestože stále postrádám komunikaci mezi piloty, jednotlivé mise jsou delší a člověk stihne nasát trochu té pověstné atmosféry druhé světové války.

Zvětšit zdroj: Archiv Co mi tedy na AOPH chybí? Stručně se dá říci, že je to něco, čím by se AOPH stal něčím víc než půlhodinovým odreagováním po těžkém pracovním dnu. Jedná se například o bonusový obsah, množství režimů hry pro jednoho i více hráčů, zpřístupnění již odehraných misí a větší počet letadel vzhledem k rozsáhlosti kampaně, která čítá téměř padesát misí. Zkrátka ty samé věci, jež se mi nezdály už na Air Conflicts. Na druhou stranu nepochybuji, že publiku, na které je tato hra primárně cílena, bude obsah hry nejspíš úplně dostačovat.

KDO VLÁDNE OBLOZE?
Možná tomu nebudete věřit, ale v článku zmiňovaný Goliáš v podobě Blazing Angels, není ani zdaleka velkým pánem nebes, jak se tváří. Pro účely srovnání se skromným AOPH však posloužil dobře. V mých očích stále vede hra Heroes of the Pacific s rozsáhlou kampaní, třiceti stroji a několika režimy pro jednoho i více hráčů. A přestože vyšla ke konci roku 2005, grafické zpracování ani v současné době ostudu neudělá. Bude ještě hodně zajímavé sledovat, jestli se pozice na trůnu nezmění po příchodu druhého dílu Blazing Angels v létě. Heroes of the Pacific totiž odolal už takovým kouskům, jakým byl například Battlestations Midway, který kromě letadýlek nabízel ovládání ponorky nebo bitevního křižníku. Vysoké hodnocení (75%) obdržel rovněž Pacific Storm, ten se však zaměřoval na zaryté stratégy, jenž brali let stíhačkou jako drobné odreagování. Což trochu připomíná relaxační hratelnost loni v létě vydaného Air Conflicts, v čemž pokračuje právě AOPH. Kruh se tedy uzavírá a král ještě nějakou dobu na svém trůně i přes svých „pouhých“ 73% zůstává.


Stáhněte si: Demo, Trailer

Související články: Air Conflicts recenze, Rozhovor & dojmy, Novinky

Warlock
autorovi je 19 let, studuje na ČVUT v Praze a přispívá i na server o mobilních telefonech; zaměřuje se na strategie všeho druhu a nechá se zlákat i kvalitní FPS; řadí se mezi filmové fandy, příznivce metalu a rád jezdí na horském kole







 
 
Warlock

Verdikt:

Za příjemných 559 Kč si užijete pohodovou kampaň a povedenou grafiku. Příliš mnoho věcí se však od dob Air Conflicts nezměnilo a osobně bych uvítal, kdyby hra byla rozsáhlejší. Do vyššího hodnocení než v případě předchůdce se tak promítá pouze lepší technické zpracování.

Nejnovější články