Misi v nočním městě sice každý zná ze starších trailerů, ale v demu ze čtvrtka jsem si ji vyzkoušel na všechny čtyři obtížnosti (včetně optimistické „you will not survive“) a nafoukl tak její zhruba čtvrthodinovou délku na několikanásobek. Ještě před samotným hraním jsem strávil čas ve strohém menu, podbarveném vynikající hudbou hollywoodského filmového skladatele Harry Gregsona-Williamse (filmy Skála či Narnia). Hudba je opravdu na úrovni nejnovějších amerických velkofilmů, melodicky úsporná (žádný přehnaný patos), ale každý nástroj řeže do uší nějakou elektronickou úpravou. Prostě dokonalá hudba pro drsný akční thriller. V menu jsem se zdržel také kvůli obhlídce všech dostupných nastavení grafiky. Obsahuje řadu moderních prvků, od nepostradatelných soft-shadows nebo anti-aliasingu až po relativně nové vychytávky typu depth of field.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Během samotné hry jsem byl vizuálním provedením zároveň zklamán i potěšen. Městské prostředí zkrátka nedává prostor pro tak překrásné a barevné grafické efekty, jako třeba Crysis. Navíc velkou část dema se vyplatí mít nasazené zelené noční vidění, mimochodem krásně podtrhující laserové paprsky namontované na zbrani vaší, spojenců i nepřátel. Citlivě sladěná barvená paleta však zaručuje, že celek působí stylově. Stejně tak třeba obloha rozhodně nedisponuje volumetrickými mraky jako konkurenční výlet do ostrovního ráje. Speciální efekty související s explozemi jsou o kousek dále, než v předchozích CoD3, ale chybí jim plastičnost srovnatelných efektů v Killzone 2 (2008). Mimochodem, z té si CoD 4 půjčila - v přesně stejném provedení - sprint (se sklopenou zbraní).

CoD série vždycky byla o maximálně hektické akci, držící se na hraně uvěřitelnosti. Čtvrtý díl soudě dle dema není výjimkou. Spíš naopak: rychleji střílející a nebezpečnější zbraně i těžká technika ve hře posunula dynamiku oproti předchozím dílům z druhé světové války o pořádný kus dopředu. Jak si asi dovedete představit, je nyní také o něco snadnější zemřít. Těžké zbraně prostřelí nějaké zdi, ale reakce menších předmětů v prostředí na vaši střelbu rozhodně nejsou dvakrát reálné. Hra je tradičně narvána k prasknutí různými předskriptovanými událostmi, pořád někde padají vrtulníky, mlátí se dva vojáci, hroutí se budovy apod.


Call of Duty 4 nahrávka z hraní dema - 1.část
Jak už víte z videí, kamera po brífinku efektně zazoomuje skrz satelitní obrázek přímo do bojiště. Po přeběhnutí mostu částečně zablokovaného zničenou technikou se ponoříte do útrob poničených domů. Tam zažijete kromě jiného pasáž s odstřelovačkou (Dragunov s šokující účinností a rychlostí palby) nebo následně s těžkým kulometem (vyčistí protější dům skrz jeho stěny). Znovu na ulici budete řešit nepřátelské tanky, přijíždějící po blízkém mostě. K tomu se hodí raketomet Javelin s vlastním programováním dráhy střely: vy mu jen zoomem ukážete, co chcete zničit, raketa pak vyletí kolmo do vzduchu a z nebe se snese jako kladivo na nepřítele. Kromě toho demo nabízí ještě několik samopalů, teroristickou klasiku AK-47 a samozřejmě pistoli.


Call of Duty 4 nahrávka z hraní dema - 2.část
Ústředním cílem mise je záchrana posádky poškozeného spojeneckého tanku. Ten stojí na docela otevřeném prostranství mezi budovami a jeho těžký kulomet se již pomalu přehřívá ve snaze odrazit nájezdníky. Právě zde vás čeká klasicky infarktová pasáž obrany proti vlnám nepřátel, jaké umí připravit jen tvůrci CoD. Ještě, že útočníky s raketomety snadno poznáte i na dálku podle raket, vyčuhujících jim z batohů :-) Po odražení útoku se tradičně sejdete se zbytkem jednotky a mise končí. Zážitek z Call of Duty 4 je přesně takový, jaký jsem čekal: moderní zbraně s vyšší kadencí a účinností dodávají hře dvojitou dávku adrenalinu oproti minulým dílům.