Recenze

Persona 3 Reload – recenze remaku stylového sociálního JRPG

Příběhy o školním životě a těžké existenci bytí

Persona 5 - recenze

Osmileté čekání sice bylo kruté (obzvláště poté, co se naplno rozjela marketingová mašinérie), v případě Persony však zároveň ozdravné a do jisté míry prospěšné. O málokterém japonském RPG totiž platí ono otřepané tvrzení, že se nehrají, ale spíše se do nich chodí žít. A takový život při nikterak drastickém obměňování hratelnostní formule může docela rychle omrzet. Ten správný čas však konečně nazrál a studio Atlus vypustilo do světa obrovský a velmi propracovaný titul, v němž rádi utopíte týdny svého času.

Persona 5 Royal – recenze

Hnulo se v něm svědomí. I když, něco mi říká, že to nebylo svědomí. Byla to moje skupinka zlodějíčků, jejichž cílem není nic menšího než snaha změnit lidská srdce k lepšímu a přinutit i ty největší zlosyny ke zpytování svých činů. Persona 5 by se mohla jevit jako simulátor života japonského studenta s nějakými těmi tahovými souboji, ale ve skutečnosti jde o neuvěřitelně atraktivní cestu do hlubin lidského vědomí okořeněnou tím správným japonským bizárem.

Amnesia: The Bunker – recenze hrůzného hororu

V prvoválečných katakombách po vás něco jde

The Last of Us: Part II Remastered – recenze

Když je slovo remaster na škodu

Neo: The World Ends with You – recenze tradičně netradičního JRPG

Milujete podivnost? Jste na správné adrese    

Shadow Warrior 3 – recenze

Po čertech uspokojivý masakr

Halo Infinite – recenze

Jak dopadla vlajková loď Microsoftu?

King’s Bounty 2 – recenze

Nemotorné pokračování legendární série tahových strategií

Returnal – recenze PC verze

Takhle se to má dělat!

Shin Megami Tensei III – recenze remasteru japonské klasiky

Taková starší Persona, ale pořád dobrá

Dead Island 2 – recenze zombie řežby v HellA

Mladí a neklidní? Krásní a nechutní!

Blacktail – recenze dechberoucí slovanské pohádky

Nezlob, nebo si tě odnese klekánice