Recenze

Kingdom Under Fire – The Crusaders – recenze

Korejská společnost Blueside se proslavila především značkou Kingdom Under Fire, která vyniká spojením klasické real-time strategie s dalším žánrem a vzniká tak pozoruhodně namixovaný koktejl. V roce 2019 vyšla dlouho odkládaná a ještě déle očekávaná hra Kingdom Under Fire II, která klasickou strategii propojila se základy akčního MMO, kritici však výsledkem nebyli příliš potěšeni a u fanoušků titul také kdovíjak nezazářil. Nejspíše i proto se v Blueside rozhodli, že jejich další krok nebude nová hra, ale opětovné vydání populární Kingdom Under Fire – The Crusaders, která vyšla před čtrnácti lety na původní Xbox.

Fire Emblem: Three Houses - recenze

Populární série především strategických RPG (SRPG) z japonských sopek a hájů se vrací. Poprvé na Nintendu Switch a opět s velkou parádou. Fire Emblem: Three Houses se přesunula na novou platformu, svou základní formulku jen trochu proměnila a přitom si pořád drží svůj tradičně vysoký standard.

Fire Emblem Warriors - recenze

Fire Emblem Warriors je hra, kde hned prvním úderem během prvního souboje natlučete deseti nepřátelům najednou. Což je ještě docela vlažné tempo, které bude postupem času už jen zrychlovat. Pro znalce série Dynasty Warriors nebo zeldovské odbočky Hyrule Warriors, z nichž Fire Emblem Warriors vychází, nejde o žádné překvapení. Všichni ostatní si na tento masomlýnek budou muset chvilku zvykat. Ale zvyknete si docela rádi, to se nebojte.

Fire Emblem Heroes - recenze

Lze převést tahovou strategii z regulérních platforem na displeje mobilních telefonů? No jéje, ještě aby ne, vždyť tahovky jsou na dotykové obrazovky jako dělané. Lze ovšem takovou tahovku převést způsobem, aby nezradila své kořeny, a aby se zároveň uživila coby free to play titul? To už je tužší oříšek. Nintendu a tvůrcům z Intelligent Systems se jej však daří rozlousknout. Fire Emblem Heroes je i přes několik kompromisů hodna svého jména, patří mezi nejpropracovanější mobilní hry dneška, a během několika hodin od svého vydání se navíc vyhoupla mezi nejziskovější aplikace App Storu.

Fire Emblem Fates - recenze

Jestliže vlastníte Nintendo 3DS a ještě jste si na něj nepořídili Fire Emblem Awakening, je to jako kdybyste si koupili auto a nedolili do něj benzín. Desítkové hodnocení udělené před třemi roky nadále samozřejmě platí a stále jde o výjimečně kvalitní tahovou strategii, která dodnes neměla na handheldech konkurenci. Její úspěch překvapil samotné tvůrce a tři roky nato tudíž ze svého vývojářského klobouku vytahují pokračování. Jmenuje se Fire Emblem Fates a jde vlastně o tři různé tituly, které je třeba pořídit zvlášť. Ještě než si to ale vysvětlíme, je důležité zmínit jednu věc: opět jsme se dočkali zatraceně dobré zábavy.

Fire Emblem: Awakening - recenze

Desítka v hodnocení znamená, že by vám Fire Emblem: Awakening neměla uniknout i za předpokladu, že dění okolo handheldu 3DS nesledujete. Awakening není pouze nejlepším titulem v sérii a v současnosti i nejlepší hrou pro Nintendo 3DS (Ocarina je jen remake, tak si dá pohov), ale také jednou z nejparádnějších her, která se kdy vynořila z vod handheldových. Fire Emblem: Awakening patří mezi špičku produkce napříč všemi platformami.

Sonic Boom: Fire & Ice - recenze

Modrý ježek Sonic se prohání nadzvukovou rychlostí ve vzpomínkách mnoha zapřisáhlých fanoušků plošinovek. Poslední tituly mu ovšem nejlepší reklamu nedělají. Sympatický bodlináč tak smutně kouká a čeká na nějaké šikovné tvůrce, kteří mu opět dají šanci zazářit ve slušné hře, kde nebude plnit jen roli maskota. Právě hopsačka Sonic Boom: Fire & Ice pro 3DS slibovala, že tuhle šanci ježkovi nabídne. Odpovědět na otázku, jestli svůj slib splnila, však není jednoduché.

Team Assault: Baptism of Fire - recenze

Jsem přesvědčen, že každý tvůrce hry moc dobře ví, co je na ní špatného, co recenzenty i hráče naštve. Zároveň však doufá, že ty dobré věci mají dostatečnou sílu přebít všechny slabiny. Tahová taktická hra Team Assault: Baptism of Fire má hodně slabších míst ale i několik potenciálních trumfů. Mezi ty nejsilnější patří taktické hraní ve stylu Jagged Alliance a mocný editor map a jednotek.

Mount & Blade: With Fire & Sword - recenze

Jan Skrzetuski, pan Podbipieta, Jurij Bohun, pan Wolodyjovski... pokud vám tato jména nic neříkají, pravděpodobně pro vás nebude mít Mount & Blade: With Fire & Sword to kouzlo, jaké tvůrci zamýšleli. Nic to však nemění na tom, že byste si měli onoho Sienkiewicze přečíst, chátro nehodná! Ale zpátky ke hře, která, ač by teoreticky měla být lepší než původní titul či Warband, to prostě nezvládá.

Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze

Po složité půlhodinové bitvě se notně pocuchaná armáda konečně prokousala k bossovi. Táhnout můžete už jen se dvěma posledními jednotkami, všechny ostatní čekají na další kolo, ale proč by vás to mělo trápit? Zlému černokněžníkovi zbývají poslední tři bodíky zdraví. To by mu ubral i váš nejslabší lučištník. Na jazyku cítíte sladký pocit vítězství. A tak zavelíte ke střelbě, lučištník natahuje tětivu a… miss. Míjí cíl. Sakra! Ale nevadí. Máte ještě jednoho bijce, navíc natolik rychlého, že zvládne dva útoky po sobě. Znovu velíte k útoku, rytíř dává ránu a… miss... a pak ještě jednou miss. To snad není možné! Váš tah končí, ke slovu se dostává protivník, zaměřuje vaši polomrtvou hlavní hrdinku. Jednou ranou ji zabíjí. Game over. 3DS letí z okna.

Jack Keane and the Fire Within - recenze

Autoři Jack Keane and the Fire Within se nejspíš domnívají, že klasické point-and-click adventury prochází těžkým obdobím. Že když mají fanoušci tohoto svébytného žánru na výběr, raději sáhnou po akčně pojatém 3D titulu. Jinak si totiž jejich křečovitou snahu o akční podání své hry nedokážu vysvětlit.

Fire Captain CZ (Fire Department 2) - recenze

Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Okolo tohoto moudrého přísloví se točí pokračování netradiční real-time strategie Fire Department, ve které budete s týmem hasičů likvidovat rozsáhlé požáry a zachraňovat životy.

King's Bounty: Warriors of the North - Ice and Fire - recenze

Původní King's Bounty: Warriors of the North nabídla solidní vikinský herní svět, spoustu zajímavých misí a z toho pramenících několik desítek hodin zábavy. DLC s už poněkud přerostlým názvem King's Bounty: Warriors of the North - Ice and Fire na odkaz hry navazuje a to doslova. Abyste si ho zahráli, původní hru musíte mít dohranou, což asi nebude po chuti všem. Spousta hráčů tituly nedohrává, ale končí třeba ve dvou třetinách.

Fire Department - recenze

V originální real-time strategii Fire Department se ujmete velení hasičského sboru, který je povoláván k likvidaci požárů a zachraňování lidských životů. Je taková věrohodná simulace vůbec něčím zábavná?

Warhammer: Fire Warrior - recenze

O fenoménu Warhammeru 40.000 by se dalo mluvit jako o komerčním futuristickém nástupci klasických cínových vojáčků. A právě tato společenská hra s armádami figurek byla inspirací pro akci Fire Warrior.

Kingdom Under Fire - recenze

Fantasy real-time strategie kombinovaná s RPG mezihrami, to zní velmi lákavě a přesně to vám nabízí nová hra Kingdom Under Fire.

Patriots: A Nation Under Fire - recenze

Problematika terorismu je i přes mnohá fiaska stále oblíbeným žánrem mezi nízkorozpočtovými hrami, což je při americké panice z Iráku docela pochopitelné. Patří tahle FPS mezi ty lepší koně z budgetové stáje?

Kingdom Under Fire Circle of Doom rec.

V příhodném období relativního herního sucha přichází asijská hack&slash rubačka, která narozdíl od předešlých dílů série zcela postrádá jakékoli RTS prvky.

Sid Meier’s Ace Patrol - recenze PC verze

Když se řekne tahová strategie, co se vám vybaví jako první? Osobně si vzpomenu na Sida Meiera a jeho Civilizaci, abych si potom v závěsu vybavil XCOM, Fire Emblem, Advance Wars a Battle Isle: Incubation. A teď si představte, jak by to vypadalo, kdyby Sid Meier zkusil udělat taktickou strategii soustředěnou právě na bitvy. Máte? Tak v tuto chvíli zahoďte nerealistická očekávání naprosté tahové božárny a pojďte se podívat, jak se Sid Meier’s Ace Patrol tahovka se spoustou originálních nápadů, ale i dlouhou řádkou chyb, vlastně hraje.

Emergency 3 - recenze

V této strategii si zahrajete na záchranáře, který po zavolání na tísňovou linku vyjíždí k dopravním nehodám, požárům, úrazům, infarktům, zatýkání zločinců nebo teroristickým činům. V čem je lepší než Fire Captain?

The Legend of Zelda: A Link Between Worlds – recenze

Jaká konzole měla letos nejlepší exkluzivní hry? Xbox 360? Zív. PlayStation 3? Lepší. Nintendo 3DS? No jistě! Japonský handheld chytil druhý dech a v průběhu celého roku nabízel excelentní tituly, jaké si jinde nezahrajete, a které představují pádný důvod pro pořízení samotného zařízení. Silná sezóna odstartovala s takřka dokonalou strategií Fire Emblem: Awakening a pokračovala s Luigi’s Mansion: Dark Moon, Donkey Kong Country Returns 3D, Animal Crossing: New Leaf nebo Pokémon X & Y. A koncovka? The Legend of Zelda: A Link Between Worlds. Skvostnější finále si Nintendo ani nemohlo přát.

Mount & Blade: Warband - Napoleonic Wars - recenze

K máločemu jsem přistupoval tak opatrně, jako ke komerčnímu modu (či DLC) Napoleonic Wars pro vynikající, nedostižnou a nedoceněnou hru Mount & Blade: Warband. Už dříve se ukázalo, že modderská komunita sice této hře prospívá, ale když už vyjde nějaký ten komerční mod, není to úplně na skákání do stropu. Ukázkovým případem budiž With Fire and Sword. Navíc, když vám někdo servíruje čistě multiplayerový mod, hned máte tendenci ho podezírat, že chce hodně koláčů za málo práce, nebo tak nějak. Krom jiného vás tím totiž připraví o možnost popojíždět po mapě Evropy jako žoldák během Napoleonských válek, což se neodpouští.

Blood Alloy: Reborn - recenze

Existují hry nabité možnostmi, až oči přecházejí. Jiné projekty se zase specializují na určitý aspekt hratelnosti, který vyzdvihují, a staví na něm své mechaniky. Někdy ale narazíte na počin, který toho nabízí tak málo, že by jako sůl potřeboval ještě několik měsíců v inkubátoru a každodenní transfuze obsahu, aby ho bylo možné nazývat hrou. Bohužel je to případ Blood Alloy: Reborn od studia Suppressive Fire Games.

World of Tanks - recenze

Tank je impozantní stroj. Kdo viděl někdy tyhle pancéřované zrůdy na živo, běhal mu zaručeně mráz po zádech. I ve hrách dostaly hodně prostoru, ale jejich využití jako hlavního prvku zábavy, nebylo v posledních letech moc úspěšné. Jednou to byla bezhlavá tanková akce (Panzer Elite Action), jindy zase drsná simulace (T-72 Balkans on Fire!), kterou skouslo jen několik málo hráčů.

Hey! Pikmin - recenze

Nenechte se zmást velikostí. Skutečnost, že se ta konzole vejde do kapsy a hry na ni mají pár stovek megabajtů, vůbec neznamená, že byste si na Nintendo 3DS zahráli jen drobné tituly. Jen se podívejte na Zeldu. Nebo na Fire Emblem. Nebo na Pokémony! I malý displej umí nabídnout velikánské herní zážitky. To však na druhou stranu neznamená, že by každý původem velký titul od Nintenda měl automaticky skvěle fungovat i ve zmenšeném podání. Hey! Pikmin je toho nešťastným důkazem.

Emergency 4 CZ - recenze

Zdravotníci, hasiči a policisté nasazují už počtvrté krk, aby zachránili životy ostatních v nevšední hře plné přírodních katastrof a nešťastných sledů událostí. Jakou novou výbavou tentokrát disponují?

Star Renegades – recenze tahového RPG v časové smyčce

Žijte. Bojujte. Zemřete. A žijte znovu

Tokyo Mirage Sessions #FE - recenze

Michal David pomocí svého Talentu bojuje s útočníky z alternativní dimenze, kteří naše tvůrčí schopnosti používají jako palivo... a po boku s ním vstupuje do boje Eva a Vašek, aby pak Honza Nedvěd zasadil přízrakům poslední ránu z milosti. Tak by to asi dopadlo, kdybychom převedli Tokyo Mirage Sessions do české podoby. Naštěstí se odehrává v Japonsku a j-pop je spíš roztomilý než děsivý. Ale v podstatě to sedí. Zpěváci pop music bojují se zloději duší.

Leviathan: Warships - recenze

Tempus fugit. Čas běží! Před necelými dvaceti lety, v roce 1996, jsme mohli hrát realtimovou strategii Close Combat od Microsoftu. Byla sice jednodušší, než tahovka Steel Panthers (kterou dodnes hraji, protože mezi tím nevzniklo nic lepšího), ale byla to „tahová realtimovka“, což tehdy frčelo. Zadávali jste panákům příkazy, co mají dělat, pak jste aktivovali tah, oni vaše příkazy chvíli poslouchali, pak se do toho uprostřed tahu vynořil německý Tiger nebo do nich začal střílet minomet a oni pochcípali, čímž se vaše akce zhroutila. Inu - válka.

Gears Tactics – recenze překvapivě skvělé strategie

V herní branži existuje jedno nešťastné stigma: když se studio proslaví střílečkovou sérií, všichni od něj očekávají už jen střílečky a domnívají se, že nic jiného neumí. Samotní vývojáři se neradi nechávají takto zaškatulkovávat a historie už mnohokrát ukázala, že jde o nesmyslný předsudek. Vždyť i mistři RPG umějí shootery (Blizzard), i bohové gangsterek zvládají ping-pong (Rockstar) a i notoričtí akčňáci dokážou nečekaně dobré tahovky (Coalition/Splash Damage). A právě o jedné takové tahovce bude dnes řeč.