Recenze
První obrázky z Medieval: Total War
27. 11. 2001
|
Redakce Games.cz
Z nedávno přejmenované středověké strategie Medieval: Total War jsme se konečně dočkali prvních obrázků, a to hned sady celých třiceti.
Horizons: Empire of Istaria - recenze
4. 3. 2004
|
Redakce Games.cz
Jedno z nejmladších MMORPG se mezi hráče dostalo teprve nedávno, ale přesto se do boje s konkurencí pustilo bez nejmenšího respektu. Jak si hra s draky vede po pár měsících, se dozvíte z podrobné recenze.
Etherium - recenze
15. 4. 2015
|
Ladislav Loukota
Cože jsem to psal před čtvrt rokem v recenzi Grey Goo? Že se žánr real-time strategií motá v kruzích recyklované nostalgie? Ačkoliv na to mnozí odpovědí "No a co?", rovněž další novinka v RTS vodách s názvem Etherium (homepage) tento trend potvrzuje se snad až přílišnou vervou. Jenže, kde Grey Goo jako "duchovní remake" StarCraftu nabízela alespoň obstojnou zábavu, Etherium bohužel svůj inspirační zdroj kopíruje podivně a vlastně zcela zbytečně. Alespoň pro ty hráče, které nebaví simulace armádního zásobování.
Wargroove 2 – recenze mistrovské tahovky, které k dokonalosti chybí málo
11. 10. 2023
|
Jakub Malchárek
O myších, nemrtvých a lidech
LEGO Piráti z Karibiku - recenze
10. 5. 2011
|
Michal Maliarov
Série LEGO her je tu s námi už pěkně dlouhou dobu a prozatím stihla pokrýt několik veleznámých filmů, od Hvězdných Válek přes Indiana Jonese až Harryho Pottera. Někdo si ale řekl, že by nebylo od věci splácat z kostiček i pirátské dobrodružství v čele s věčně ožralým Johnnym Deppem. Protože co jiného může být esencí pravé zábavy než toulky po oceánech? Mručet slastí by měli především fanoušci filmové série, kteří z titulu také vytáhnou to největší množství humoru. Ten je totiž postaven zejména na znalosti filmové předlohy a bez ní tak budete nad některými momenty jen kroutit hlavou. Jak už je u LEGO série zvykem, Piráti z Karibiku vás protáhnou všemi třemi filmy, od Prokletí Černé perly až po Konec světa. Jako třešničku na dortu si ale užijete i film zbrusu nový. Mluvíme samozřejmě o Vlnách podivna, který se dostane do českých kin 19. května. LEGO hříčka je tak unikátní možností podívat se za kulisy čtvrtého filmového dílu. No, kdo by to nebral?
Holy Potatoes! We’re in Space?! - recenze
18. 4. 2017
|
Pavel Skoták
Neohrožená posádka vesmírných brambor, dýní a jednoho pórku úspěšně procestovala celou galaxii. Obešlo se to bez traumat, cestou jsme zničili několik lodí prohnaných Mrkváčů. Hlavně se ale našly kosmické zahradnické nůžky a moje posádka si zdárně prostříhala cestu až k Šípkové Růžence, která hned po mém odletu proměnila v uctívačku lovecraftovských Prastarých. A dál to začíná být lehce matoucí.
Total War: Rome II - Caesar in Gaul - recenze
7. 2. 2014
|
Aleš Smutný
Caesar je obecně lákavé téma. Můžete kolem něj uvařit spousty her různých žánrů včetně Call of SPQR: Stab the Tyrant. Když už ale sáhnete po strategii, jdete rovnou do přední linie, protože od vás všichni očekávají to nejlepší. Jakmile Creative Assembly ohlásili, že první datadisk/DLC pro Total War: Rome II bude o Caesarových eskapádách v Galii, spíše jsem se rozpačitě drbal na hlavě.
Total War: Shogun 2 - Pád samurajů - recenze
16. 3. 2012
|
Aleš Smutný
První věc, která asi člověka napadne při pohledu na Shogun 2: Pád samurajů, je Poslední samuraj, tedy snímek s Tomem Cruisem, kde se vesele nechal zmasakrovat i se svým japonským (leč anglicky mluvícím) kamarádem v rámci povstání Sacuma. Pravdou ale je, že s hrou má tenhle snímek společnou maximálně tu část, jak se tradiční feudální jednotky střetávají s moderními. Jinak ale, pokud hledáte relevantnější zdroj informací o oné době, sáhněte spíše po Pádu samurajů.
Oznámení Vietnam War: Ho Chi Minh Trail
7. 5. 2003
|
Redakce Games.cz
Do roku 1970 a husté džungle během zuřící vietnamské války vás přivede nový válečný titul z dílen vývojářských týmů ePie a KungFu Studio - Vietnam War: Ho Chi Minh Trail.
LEGO Batman - recenze
6. 10. 2008
|
Redakce Games.cz
Další nový film v kinech, další LEGO hra v obchodech. Není to už nuda? Příběhy z kostičkovaného Gotham City dokazují, že nikoliv. Paradoxně, postava Batmana na tom nemá hlavní zásluhu.
Stellaris - recenze
11. 6. 2016
|
Václav Pecháček
Hry od Paradoxu mají jeden hlavní společný jmenovatel - vyprávění příběhů. Europa Universalis, Crusader Kings nebo třeba Hearts of Iron nabízejí strategické pískoviště, ze kterého si můžeme uplácat vlastní grandiózní dobrodružství. Takové, které nikdo jiný nezažije, protože z nesčetného množství proměnných zkrátka a dobře dvě identické kampaně nevydolujete. Jde o narativní propletenec, který si vytváříte sami pro sebe a pro své kamarády. Stellaris nabízí podobný zážitek, i když oproti svým historickým bratrancům k dosažení cíle požívá výrazně jiné prostředky.
House of the Dying Sun - recenze
16. 11. 2016
|
Ondřej Švára
Bláznivá nebeská show House of the Dying Sun vrací žánr vesmírných simulátorů k jeho kořenům. Soustředí se výhradně na akci a dokazuje tak, že v jednoduchosti je síla. K jednostranně zaměřené hratelnosti se však pojí i velmi skromný obsah. Krátká kampaň a málo dodatečných bonusů neslibují zábavu na dlouho. Hra je jako dietní svačina, po které se rychle vrátí hlad.
SW: GB Clone Campaigns - recenze
17. 6. 2002
|
Redakce Games.cz
Současně s uvedením filmové druhé epizody Hvězdných válek do kin se objevil i datadisk Clone Campaigns, který obohacuje real-time strategii Galactic Battlegrounds o dvě nové kampaně.
Symphony - recenze
11. 9. 2012
|
Adam Homola
“Jaký si to uděláš, takový to máš,” zpívá se v jedné známé písni. Tuhle klasiku jsem v Symphony nezkoušel, ale máloco vystihuje novinku od Empty Clip Studios lépe. Nenechte se zmást popisem. Když se řekne hudební indie hra, tak si většina z nás asi představí Audiosurf. Symphony má ale mnohem blíž k shoot 'em upu, která na začátku téhle generace nakopnula Xbox Live Arcade - Geometry Wars. Víc, než s hudební hrou tu máme čest se střílečkou s hudebními prvky, která vám přivodí karpální tunel rychleji, než Diablo III. Kolik her to o sobě může říct?
Splinter Cell 3D - recenze
29. 4. 2011
|
Jan Vitík
Tom Clancy se v první várce her na nové 3DS objevuje hned podruhé, tentokrát ovšem s jinou značkou. Kromě Ghost Recon: Shadow Wars tak dostává svůj třetí rozměr i Splinter Cell se supertajným agentem Samem Fisherem v hlavní roli. Ubisoft si chtěl zřejmě pojistit úspěch a místo nějakého nového spinoffu se pustil do remaku kritiky nejoceňovanějšího dílu celé série, tedy Chaos Theory z roku 2005. Sázka na jistotu však tentokrát nevyšla, protože samotná konverze napáchala až příliš nenapravitelných škod. Nutno podotknout, že právě tento díl se již tehdy (rok 2005) dočkal kapesní verze pro handheld DS od Nintenda, která také nijak slavně nedopadla, a právě 3D verze si nese až moc společných rysů.
Need for Speed: Payback – recenze
20. 11. 2017
|
Adam Homola
Vývojářům z Ghost Games se podařilo vyprodukovat podle mého názoru jeden z nejhorších dílů dlouholeté série Need for Speed. Payback přitom není vyloženě otřesný, nebo sotva funkční. Dá se hrát, auta vypadají hezky, otevřený svět je sice bez osobnosti, ale je použitelný. A když ve vysokých rychlostech s vytuněným Mustangem kličkujete mezi civilními auty, zatímco vám na paty šlapou jiní závodníci a cíl je už v dohledu, je to vlastně docela fajn. Jenže...
Everything - recenze
23. 6. 2017
|
Ondřej Švára
Everything je neuvěřitelný výlet do tajů podstaty existence celého světa. Spíš než hra je to simulátor poznání, ve kterém se lze proměnit v cokoliv od bakterie po vesmírnou galaxii. Můžete být vším, co si jenom dokážete představit. Velmi však záleží na tom, zda opravdu chcete. Everything je umělecký projekt se všemi typickými klady i zápory.
Remember Me - recenze PC verze
13. 6. 2013
|
Ondřej Švára
Historie se opakuje i v budoucnosti. To není oxymoron ani experiment s logikou. Alespoň ne ve vizi francouzských vývojářů z Dontnod Entertainment. Pro svou akční adventuru Remember Me si stvořili svět roku 2084, který v mnohém kopíruje naši současnost i včerejšek, a protože se z nich neumí poučit, dodává mu to nezaměnitelného aroma podobně jako kávě vtíravá reklama.
MechWarrior 5 Clans – recenze robotické příběhové evoluce
7. 11. 2024
|
Michal Krupička
Když se mechové nemusí stydět za příběh
Truck Driver: The American Dream – recenze
12. 11. 2023
|
Patrik Hajda
Tohle má být ten americký sen?
Redshirt - recenze
5. 1. 2014
|
Lucie Jiříková
Pokud vás to, podobně jako mě, táhne k divným hrám, po přečtení informací o Redshirt vám radostí poskočí srdíčko. Jde se o simulaci sociálních sítí odehrávající se na palubě vesmírné stanice Megalodon-9. Bystřejší fanoušci Star Treku si k tomu navíc určitě domysleli, že zde vystupujete jako postradatelná postava, která je při každé nebezpečné misi povolána do prvních řad, tedy onen titulní Redshirt.
Saints Row: The Third - recenze
22. 11. 2011
|
Karel Drda
Třetí díl ujeté městské akce Saint Row je konečně tady a s definitivní platností potvrzuje, že tvůrci ani tentokrát neustoupili v nekorektním a běsném humoru. Dokázali, že nadsázka a ironie může směle konkurovat seriózně míněným titulům a že sandboxové hry ještě dokážou z vysoka kašlat na všelijaká cenzorská doporučení.
Warhammer 40,000: Chaos Gate – Daemonhunters – recenze
20. 5. 2022
|
Pavel Skoták
Poněkud temnější XCOM
Outer Wilds – recenze
3. 7. 2019
|
Pavel Skoták
Jedna z mých nejoblíbenějších epizod kultovního seriálu Stargate: SG-1 se točí kolem O'Neilla a Teal'ca, kteří jsou uvěznění v časové smyčce. Prožívají stále dokola ten stejný den, ten stejný časový úsek, a postupně si z toho udělají estrádu, která nemá obdoby. Však co byste dělali vy v případě, že vaše činy nemají reálné důsledky, protože se všechno vrátí zpátky na původní místo a vy jedete znova? A co byste dělali, kdybyste mohli odhalit tajemství vaší rasy a světa, který dělí od zániku jen dvě desítky minut, a nikdo jiný si to neuvědomuje? Zapomeňte na Jacka Bauera, jsou tu Outer Wilds!
Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase
31. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo.
Spacecom - recenze
25. 10. 2014
|
Tomáš Jung
Všichni dobře víme, jak jednoduché hry dokáží strhnout a pohltit. Jenomže, zahrávat si s jednoduchostí je také pekelně nebezpečné. Pokud nejste dostatečně opatrní, může nadějný titul právě díky jednoduchým pravidlům a principům vyhořet za pár hodin a zmizet z dohledu jako popel rozfoukaný větrem. Spacecom je svými principy jedna z nejméně náročných her, jakou jsem kdy vyzkoušel. Sestavujete armádu jen ze tří typů lodí, obsazujete hvězdné soustavy o podobném počtu druhů a navíc tvůrci všechno předkládají v triviální grafice. Předložit něco tak minimalistického je ze strany autorů skoro hrdinská odvaha. Jak to nakonec zvládli?
Magicka - recenze promarněné hry
14. 2. 2011
|
Vilém Koubek
Představte si, že si koupíte auto, které ale jen couvá; notebook, jehož monitor nefunguje, nebo třeba nůžky, které jsou tupé. A teď si představte, že si koupíte hru, která je postavená na kooperaci a multiplayeru, a jen tak mimoděk lze hrát i v jednom hráči. Nainstalujete ji a... tušíte správně – multiplayer nejede, kooperace už tuplem a vy jste odsouzeni k hraní na vlastní pěst. Ano, právě jste si pořídili Magicku!
Headlander – recenze
26. 7. 2016
|
Adam Homola
Když začnu upozorněním, že Headlander je asi ta zatím nejdivnější hra Double Fine, zpozorněte. Studio dalo světu metalový open world, snový trip, ještě větší trip na Kinect, jednu neznámou hudební hru a matrjošky. Právě poslední jmenovaná hra je s Headlander nejvíce propojená svým principem i vývojářským týmem. Šéf vývoje Stacking, Lee Petty, byl hlavním vedoucím i u tohoto titulu a jeho rukopis je vidět. Podobně jako u matrjošek ustoupil i tady scénář do pozadí a v popředí jsou především mechaniky, hratelnost a ovládání cizích těl.
Cossacks 3 - recenze
1. 12. 2016
|
Lukáš Grygar
Naše schopnost romantizovat si válku je svým způsobem obdivuhodná. Mám za to, že antropologové příštích tisíciletí budou považovat člověka ozbrojeného za podobně zvířecké stvoření, za jaké v současnosti považujeme neandrtálce. Válka, ať už v libovolných uniformách, je všechno, jenom ne poetická – tak snad proto z ní tu romantiku a poezii ochotně křešeme, aby vyvážila pach na bojišti tlejících těl.
Master of Orion - recenze
9. 9. 2016
|
Václav Pecháček
„Orion – vaše čokoládová hvězda,“ hlásá známý reklamní slogan. Ale stejně tak dobře by ho marketingoví géniové mohli změnit na „Orion – vaše hvězda, kolem které obíhá úžasná planeta, již je třeba za každou cenu obsadit, ale pozor na velké zlé monstrum, co ho stráží, a taky na všechny vaše soupeře, co vás budou chtít předběhnout!“ Uznávám, není to tak chytlavá průpovídka, ale pro řadu lidí by rezonovala dokonale. Master of Orion je přece jenom pořád ještě legendární značka, která se může pyšnit spoustou fanoušků. A od konce srpna taky moderním a nablýskaným novým dílem.