Výsledky hledání pro: left 4 dead

Far Cry Primal - recenze

23. 2. 2016 | Jan Olejník

Zhruba čtrnáct měsíců po vydání Far Cry 4 nás Ubisoft láká, abychom se s nimi vydali na cestu do pravěku. Prý zažijeme krutý boj našich prapředků s nástrahami přírody i lidožravými klany. A to dokonce na území, které částečně zasahuje i do oblasti Slovenska! Na papíře to zní lákavě, ale dokázal Ubisoft ve Far Cry Primal i něco víc, než jen vyměnit slony za mamuty?

Mass Effect Legendary Edition – kolektivní recenze remasteru sci-fi trilogie

11. 6. 2021 | Redakce Games.cz

Skupinové hodnocení Shepardů

The Hong Kong Massacre – recenze

5. 2. 2019 | Vilém Koubek

Přemýšleli jste někdy při hraní Hotline Miami nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby Jacket uměl zpomalovat čas a zvládal by se s matrixovou elegancí vyhýbat kulkám? Vývojáři ze studia Vreski v tomto ohledu přešli od fantazírování k činům a The Hong Kong Massacre postavili na idejích zběsilosti, stylovosti a krvavosti. Výsledná hra má však k dokonalosti daleko.

Fist of the North Star: Lost Paradise – recenze

1. 11. 2018 | Vilém Koubek

Kultovní osmdesátková manga Fist of the North Star již napříč lety ožila nejen v podobě anime a filmů, ale také prostřednictvím mnoha ne zrovna povedených her. Tentokrát se však dobrodružství nezdolného bojovníka poznamenaného sedmi jizvami ujalo studio, které má na svědomí sérii Yakuza, a výsledek opravdu stojí za to.

DiRT Rally - recenze PS4 verze

11. 5. 2016 | Vilém Koubek

Vydáním DiRT Rally (recenze PC verze) uzavřelo studio Codemasters kruh, v němž pomalu uhýbalo z konceptu náročné rallye simulace a nesmlouvavou hratelnost zpřístupňovalo, oblepovalo americkou kulturou a zamazávalo arkádovou jednoduchostí. DiRT Rally hází za hlavu všechnu okázalost, která sice lahodila očím a uším, ale zároveň bezohledně zakrývala skutečnost, že hrajeme následovníka série proslavené realistickým závoděním. Snaha nabídnout čirý a nekompromisní zážitek je tentokrát mnohem zřetelnější a s ním přichází nejen moře adrenalinu, ale hlavně bezbřehá zábava – nějakou dobu i na konzolích!

Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr – recenze

25. 6. 2018 | Vilém Koubek

Jsou tomu tři roky, co pověstný Van Helsing přestal ve svém diablovkovém dobrodružství kosit hordy zrůd, zatímco kolem něj poletovala zesnulá Katarina. Studio NeocoreGames během této doby nespalo a pilně pracovalo na další rubačce Inquisitor – Martyr, tentokrát dokonce z oblíbeného univerza futuristického Warhammeru, v němž se zařadíte do obávané inkvizice. Jak však záhy zjistíte, její práce není zrovna nejzábavnější…

Conglomerate 451 – recenze

27. 2. 2020 | Vilém Koubek

Představa dungeon crawleru říznutého cyberpunkem opírajícího se o hluboce propracovaný RPG systém a roguelike prvky vypadá na první pohled velmi zajímavě. Pokud se ale realizace ambiciózní myšlenky zhostí nezkušené studio, může vzniknout nezáživná slátanina – což je také případ Conglomerate 451.

Blazing Chrome – recenze

30. 7. 2019 | Vilém Koubek

Vzpomínáte na Contru? Sérii hopsaček ostrých jako žiletky, ale zároveň skvěle hratelných a úžasně uspokojivých? Blazing Chrome se pokusila zachytit to nejdůležitější z jejich kouzla, které dále obohatila o vlastní invenci a prvky vypůjčené z Metal Slug. Výsledek je naprosto vynikající plošinovka, která vám nedá vydechnout.

Project Warlock – recenze

10. 1. 2019 | Vilém Koubek

Představte si retro akci, která se dovolává odkazů her, jako jsou Doom, Hexen nebo Wolfenstein 3D, ale nespoléhá na to, že ji spasí kostičkovaná grafika a zpátečnická hratelnost. Místo toho vám nabídne neutuchající řež, která se v mnoha ohledech drží tradic, ale nebojí se sáhnout také do modernějšího arzenálu a ze všeho nejdůležitější je pro ni vaše zábava. Takový je Project Warlock.

Disco Elysium – recenze „nového Planescape: Torment“

25. 10. 2019 | Vilém Koubek

Pokud se studiu pod rukama rodí prvotina v podobě adventurního RPG, které je přirovnáváno k Planescape: Torment, nemůžete se coby vzdálení pozorovatelé ubránit skepsi. Že by se nějací nezkušení nováčci dokázali přiblížit klenotu z nejvzácnějších? Estonští vývojáři ZA/UM se však se svými ambicemi popasovali relativně dobře a jejich hra rozhodně stojí za vyzkoušení.

Vambrace: Cold Soul – recenze

17. 6. 2019 | Vilém Koubek

Vambrace: Cold Soul se už od prvního pohledu nesnaží zapřít svou inspiraci v Darkest Dungeonu. Zmíněné hře se podobá hratelností a místy i vizuálním stylem. Oproti svému vzoru je však mechanicky jednodušší, méně promyšlená a bohužel také ne zrovna extrémně zábavná.

RAD – recenze mutantské řežby

3. 9. 2019 | Vilém Koubek

Studio Double Fine má za sebou řadu nadprůměrných her vystavěných okolo humoru a dobrých nápadů, ale často také pokulhávající hratelnosti – a RAD ze zástupu nijak nevyčnívá. Pokud však nemáte příliš zkušeností s žánrem roguelike a hodláte tento nedostatek napravit, neměli byste tuhle hru minout.

Immortal: Unchained – recenze

17. 9. 2018 | Vilém Koubek

Vydávat hru ve stylu série Souls v době, kdy už ani studio From Software, původní tvůrce Dark Souls, nemá chuť dále ždímat relativně vyčpělý žánr, je provokace. V podstatě se tím totiž snažíte říct, že dokážete nesčetněkrát vykradený koncept ozvláštnit natolik, aby ještě někoho dokázal bavit. Studio Toadman Interactive se prostřednictvím Immortal: Unchained pokouší nesmrtelnost žánru prokázat zatížením na palné zbraně. A bohužel krutě selhává.

Praetorians – HD Remaster – recenze

6. 2. 2020 | Vilém Koubek

V roce 2003 byli Praetorians kladně hodnocenou strategií, která vsázela na ve své době méně běžnou hratelnost postavenou spíše okolo taktizování než těžby surovin a budování základen. Fanouškům se její přístup k žánru líbil a jejich láska zřejmě přetrvává dodnes, protože nedávno vyšel remaster – a bohužel nutno dodat, že ne zrovna povedený.

My Friend Pedro – recenze

28. 6. 2019 | Vilém Koubek

Akce My Friend Pedro už od oznámení lákala na neuvěřitelně elegantní přestřelky, kterými se navíc táhla silná stylizace. Slibovala tak malebnou a chutnou řezničinu, až se nechtělo věřit, že balet doprovázený cinkajícími nábojnicemi prezentovaný trailery půjde napodobit – opak je však pravdou!

Blood: Fresh Supply - recenze remasteru kultovní střílečky

20. 5. 2019 | Vilém Koubek

Klenot z dílem Monolith Productions jménem Blood se již ve své emulované, na moderních systémech hratelné, podobě objevil v nabídkách GOG i Steamu. Pokud jste jej však na některé z uvedených platforem vyzkoušeli, jistě jste si všimli, že v mnoha ohledech nezestárl zrovna nejlépe. Atari, které vlastní práva, proto zajistilo remaster titulu, jenž nakonec dostal podtitul Fresh Supply.

DC Universe Online - recenze komiksové onlineovky

18. 2. 2011 | Aleš Smutný

Jaké by to bylo zabojovat si po boku Batmana? Nebo nakopat Supermana do těch jeho slipů přetažených přes elasťáky? Co všechno umí Wonder Woman s Lasem pravdy? Jakým vtipům se směje Joker? Co se stane, když řeknete SHAZAM? Neslzí Flash při ranním spinningu? Soutěžil někdy Bane v páce? Tak pokud hledáte odpovědi na tyhle otázky, asi vás DC Universe Online zklame, protože odpovídá přinejlepším na první dvě, možná tři. A pokud nemáte nejmenší ponětí o většině věcí, o nichž se předchozí řádky zmiňují, rovnou na tuhle hru zapomeňte. Bez lásky k universu, které vytvořila komiksová stáj DC, vás prostě nedokáže okouzlit.

Warsaw - recenze

18. 10. 2019 | Vilém Koubek

Svým vizuálem se tahové RPG z druhé světové války Warsaw na první pohled vykrádá roguelike klasiku Darkest Dungeon. Kvalitou se jí však bohužel nevyrovná, neboť do ní vývojáři zapomněli vedle několika mála zajímavých nápadů zakomponovat také zábavný příběh či uspokojivé mechaniky.

The Wolf Among Us: Episode 2 - recenze

11. 2. 2014 | Miloš Bohoněk

Sebelepší kšandy našponované ze sebelepšího cliffhangeru jednou povolí. Premiérová epizoda The Wolf Among Us skončila napínavou scénou, kde jste rozhodovali o osudech dvou podezřelých, ale od té doby uplynuly už bezmála čtyři měsíce. Telltale, zřejmě kvůli simultánním pracím na třech dalších hrách (The Walking Dead, Tales from the Borderlands a Game of Thrones), vydání druhé epizody posunuli až na začátek února. Více než kdy dříve jsem tak ocenil kusé shrnutí předchozích událostí hned v úvodu, přesto mi nějakou dobu trvalo, než jsem se zorientoval a připomněl si, kdo je kdo, kdo co chce a proč někdo pohádkovým bytostem krade hlavy.

Agony – recenze

1. 6. 2018 | Vilém Koubek

Agony na sebe upozorňuje odvahou ukázat vám peklo tak zlé, groteskní a pokřivené, že by vedle ní konkurenční horory mohly blednout závistí. Nezastavuje se prakticky před ničím, a proto z ní taky některé části nakonec neprošly cenzurou do finálního produktu. Ukrývá se ale pod nánosem masa, kostí, perverze a bradavek nadržených démonek také dobrá hra?

8DAYS - recenze

25. 8. 2016 | Vilém Koubek

Coby hráči se v kůži žoldáků nebo profesionálních vojáků ocitáme každou chvíli. Občas jsou naše zážitky nájemných sil epické, plné výbuchů, pseudopříběhů a nekonečně akce. Jindy se naopak musíme plížit a drobná nepozornost stačí k tomu, abychom rozjížděli misi od začátku. Indie střílečka 8DAYS balancuje na pomyslné hranici mezi bezhlavou ujetostí a zcela vážně pojatou temňárnou – výsledek proto rozhodně nesedne každému.

OmniBus - recenze

23. 6. 2016 | Vilém Koubek

Společnost Devolver Digital si mezi milovníky indie a retro hraní vydobyla skvělou pověst podporováním nekomerčních a přitom neskutečně zábavných titulů. Na světlo světa pomohla takovým hitům, jako jsou Hotline Miami, Luftrausers nebo třeba Not A Hero. A tak se nemůžete divit, když má člověk chuť vyzkoušet všechno, co se s touto firmou pojí - třeba titul OmniBus lidí ze studia Buddy Cops. V téhle hromadné dopravě ale není zrovna zábavné cestovat.

Distraint - recenze korporátního hororu

12. 2. 2016 | Vilém Koubek

Když se řekne horor, většina si představí nemrtvé, duchy, šílené vrahy a všudypřítomné lekačky. Vzápětí si obvykle povzdechneme, že si nejsme jistí, kolik porcí těch samých témat dokážeme strávit než se nadobro omrzí. 2D horor Distraint od Jesse Makkonena (Silence of the Sleep) naštěstí na hororovou tématiku nahlíží z psychologického hlediska a vedle nadpřirozené hrůzy je mrazivě reálný.

Oh...Sir!! The Insult Simulator - recenze

7. 2. 2017 | Vilém Koubek

Humor je věc velmi ošemetná, a pokud se zásadním způsobem během filmu, hry či knihy nevyvíjí, rychle mu dochází dech – obzvláště pak, když si jej namícháte suše a vsázíte nejen na moment překvapení, ale hlavně na vrtkavé absurdno. Oh…Sir!! na tuto kombinaci ingrediencí vrší prakticky všechny svoje pomyslné peníze a udělala by líp, kdyby si něco nechala bokem…

Alienation - recenze

29. 5. 2016 | Vilém Koubek

Arkádová top-down akce od autorů vysoce hodnocených her Resogun nebo Super Stardust HD – finského studia Housemarque – zní jako projekt, kterému chcete dát výstřel okamžitě po vydání. Zkušení vývojáři, kteří si postavili reputaci na zábavě a hektické řežbě, přece nemůžou selhat při navrhování takzvané dvoupáčkové střílečky, kterou navíc obohacují o jednoduché RPG prvky a systém náhodného lootu… A vidíte, jde to.

Event[0] - recenze

4. 10. 2016 | Vilém Koubek

Napříč videoherními dějinami jsme se setkali s řadou charismatických umělých inteligencí, proti kterým jsme bojovali nebo jsme se jim naopak snažili pomoct, ať už byl jejich cíl jakýkoliv. Osobně jsem se nezřídka přistihl s myšlenkou, že bych si rád pokecal například s GLaDOS o jejím pohledu na lidskou rasu a případně přizval do multichatu podobně naladěnou, i když značně šílenější Shodan. Jenže interaktivní komunikace se strojem je věc značně komplikovaná a ne každý má odvahu zabudovat ji do své hry. Vývojáři z Ocelot Society v sobě však našli dostatek kuráže k tomu, aby okolo interakce s AI postavili rovnou celou adventuru Event[0] – a povedlo se.

Nier: Automata - recenze

21. 3. 2017 | Vilém Koubek

Když videoherní studio zkrachujete, nemusí to nutně znamenat, že jste si svůj pád zasloužilo špatnými hrami. Stačí vzpomenout na Troika Games a jejich skvost Vampire: The Masquerade – Bloodlines nebo na japonské studio Cavia, které má na svědomí polozapomenutý, a ne zcela vybroušený klenot Nier. Obě studia šla ke dnu, i když vyprodukovala kvalitní tituly. Japoncům v čele s hlavním designérem a scenáristou Taro Yokoem však naštěstí ani krach nevzal chuť pokračovat v sérii, a když je Square Enix seznámila s Platinum Games, vznikla tvrdohlavá a experimentální Automata.

Call of Duty: Infinite Warfare - recenze

9. 11. 2016 | Vilém Koubek

Snad okolo žádného jiného dílu Call of Duty se nestrhl po představení hry tak negativní poprask jako v případě Infinite Warfare. Zasazení do vesmíru a implementace kosmických bitev ve stíhačkách pohnula žlučí spoustě fanoušků, kteří nedokázali unést, že se jejich oblíbená série vyvíjí, zatímco oni pořád sedí ve stejném sklepě doma u rodičů. Pravdou nicméně zůstává, že tak provařená značka jako Call of Duty potřebovala nakopnout novým a zajímavým směrem – klidně rovnou do vesmíru.

We Are The Dwarves - recenze

8. 3. 2016 | Pavel Skoták

Až vám bude někdo tvrdit, že trpaslíci jsou pouze doménou Pána Prstenů a podobně ražených fantasy, ukažte jim We are the Dwarves. Zkuste si proto na moment představit, jak by to asi dopadlo, kdyby trpaslíci z Ereboru proměnili svoji Osamělou horu na raketové silo a hlubiny vesmíru by prozkoumávali pomocí high-tech udělátek. Líbí? Mně ano.

The Expanse: A Telltale Series – recenze chutné jednohubky pro fanoušky předlohy

27. 9. 2023 | Ondřej Rolník

Epizodická klasika s příchutí sci-fi

Recenze