Recenze
Call of Duty: Modern Warfare – recenze
4. 11. 2019
|
Václav Pecháček
Doutníkovým kouřem prosycené licousy a knír kapitána Price zmizely z našich životů před dlouhými osmi lety a leckdo by řekl, že právě někdy v té době skončila zlatá éra Call of Duty. Všechny možné vesmírné šarády nebo battle royale místo kampaně sérii posunuly... jinam, tam, kam se to mně osobně nezamlouvalo. Jenže ona se teď vrací. Spolu s Pricem. Spolu s příběhem. Spolu s moderní válkou.
Immortal Redneck - recenze
6. 9. 2017
|
Ondřej Švára
Egypt a jeho pyramidy slibují velké příležitosti nejen pro archeology. V očích hráčů se mohou stát dokonce kolbištěm pro zteč s hordami monster. V akci Immortal Redneck se pod zraky staroegyptských bohů spojuje to nejlepší ze starších stříleček a roguelike dobrodružství. Příkladná péče o postavu, spousta zbraní a milá retro atmosféra zjemňují princip drsných her, které tak rády vracejí hrdiny na start, a citlivý herní kompromis nakonec ocení i ti, kteří si v herním sebetrýznění tak úplně nelibují.
Sonic Mania Plus – recenze
1. 8. 2018
|
Lucie Jiříková
Loňský návrat klasické arkádové hry ze starých konzolí od Segy sklidil úspěch na všech frontách. Sonic Mania zachovala původní tvář ježka Sonica a přitom do základu dokázala zamíchat mnoho novinek a moderních prvků tak, že jste chvílemi ani netušili, co je původní a co je nové. Hra díky tomu nebrnkala jenom na strunu nostalgie, ale přinesla potřebný přesah a hodnotu také pro mnohem mladší hráče.
Aliens Go Home Run - recenze
16. 2. 2017
|
Ondřej Švára
Vetřelci a baseball, to je vážně prapodivné spojení. Jenže v retro arkádě Aliens Go Home Run úžasně funguje. Asi proto, že ani o jedno, ani o druhé nakonec příliš nejde. Sportovní utkání proti zeleným mužíčkům je pouhou zástěrkou pro výborně odladěný derivát klasických arkádovek Galaxian a Breakout. Hra elegantně spojuje to nejlepší ze starých shoot ´em up stříleček a pinkacích trenažérů. Drží vysoké tempo, skvěle motivuje a nabízí relativně dostatek obsahu. Nicméně se jí dříve či později přejíte. Toť prokletí žánru, ve kterém stále jen pálíte k nebesům.
Total War: Attila - recenze
12. 2. 2015
|
Václav Pecháček
Přicházejí zlé časy. Moc Římské říše se hroutí, kolébka civilizace je na pokraji kolapsu. Na severních hranicích se usazují germánští přistěhovalci a císaři nemají dost síly, aby jim v tom zabránili. Zimy jsou stále chladnější, jídla čím dál tím méně. A na východě se zvedají temná mračna rozvířeného písku. Vytí vlčích smeček je přehlušeno dusotem koňských kopyt. Na křídlech větru se ženou houfy jezdců a je jich nepočítaně, víc než listí ve hvozdu. Jejich hlasy jsou jako skřípot nehtů o kámen, jejich tětivy zpívají píseň smrti. A v čele stepní hordy cválá on. Člověk, zplozenec chaosu nebo sám ďábel. Attila, Bič boží. Zkrátka a dobře, Total War: Attila je tady!
Field of Glory II: Medieval – recenze vynikající středověké strategie
11. 2. 2021
|
Václav Pecháček
Na koně a na zteč
Retro/Grade - recenze
9. 5. 2013
|
Ondřej Švára
Z vousků mi jako cinkrlata ještě padají kousky ledové tříště, ale tělo mi přitom hicuje tak, že by si mě lidé mohli dávat do koupelen místo karmy. Chladný vesmír občas přináší horké chvilky. Třeba když vás v drobné raketce pošlou vstříc roji stovek nepřátel a ještě se k tomu ručičky na božím ciferníku roztočí nazpátek. Ano, vzad. Retro/Grade je óda na šílenost.
Avowed – recenze fantasy RPG ze světa Pillars of Eternity
13. 2. 2025
|
Šárka Tmějová
Jak si zkrátit čekání na Elder Scrolls VI?
Age of Mythology: Retold – recenze příkladného strategického remaku
27. 8. 2024
|
Jakub Malchárek
Dechberoucí báje a pověsti
Battlefield 3: Armored Kill - recenze
9. 10. 2012
|
Aleš Smutný
Recenzování DLC Armored Kill k Battlefield 3 jsem se bál. Asi žádné DLC (ani hektická zběsilost Close Quarters) nezosobňovalo tolik věci, které jsem v Battlefield 3 nevyhledával. Veliké tankové bitvy, mohutné souboje na nebesích a post pěšáka jako krmiva pro kulomety a kanóny. Když totiž mluvíme o likvidaci obrněnců, vždy jsem to dělal pěšmo, mimo kokpit či pomíjivé bezpečí tanku. Na druhou stranu, jelikož jsem 99 % času odehrál za engineera, mám ze všech těch platfusáků největší šanci se v tomhle pancířem skřípajícím DLC chytit. Engineeři spolu se scouty (SOFLAM) budou hlavní hranou třídou.
Jim is Moving Out! – recenze české logické hry
19. 7. 2019
|
Jan Slavík
Kdo musel někdy v životě podstoupit stěhování, jistě uzná, že se nejedná o aktivitu, kterou by jeden toužil opakovat víckrát, než je nezbytně nutné. Krabice, schody, nábytek v popruzích, prostě peklo. To v české logické hříčce Jim is Moving Out! se s takovou prkotinou, jakou je balení, vůbec nebudete muset zatěžovat. Jim se totiž stěhuje pěkně stylově rovnou i s celou vybavenou místností.
Rayman Origins - recenze
21. 12. 2011
|
Aleš Smutný
Je odvážné přijít v dnešní době s plošinovkou, která sází na zcela tradiční schéma, na jaké jsme byli zvyklí před mnoha lety a chtít za ni běžnou cenu. Žádné XBLA a PSN tituly se slevou, ale pěkně naplno. Mohu však zodpovědně říct, že se tyhle peníze vydané za Rayman Origins vyplatí. Není to inovativní hra, není to hra, která by sázela na moderní prvky, není to typický AAA titul, který na vás dělá ramena. Ale je to pekelně návyková, zábavná a krásná hra, která vás velmi pomalu omotá svými digitálními chapadly a než se nadějete, už jste v jejím pestrobarevném chřtánu.
Pro Evolution Soccer 2009 - recenze
17. 11. 2008
|
Redakce Games.cz
Konami se zvedli a dopilovali řadu hratelnostních detailů, získali licenci na Ligu mistrů a umožňují vám stát se vycházející fotbalovou hvězdou se všemi souvisejícími radostmi i strastmi.
Overwatch 2 – recenze „pokračování“ týmové střílečky
24. 10. 2022
|
Pavel Skoták
Vážně je tohle nová hra?
Divided We Fall - recenze
19. 10. 2017
|
Mars Vertigo
Musíme si pomáhat není jen známý český film, ale také princip, na kterém je postavena filozofie této staronové taktické realtime strategie inspirované druhou světovou válkou. Historické kořeny tohoto titulu totiž sahají hluboko do roku 1997, kdy se objevila onlajnovka s názvem Chain of Command ještě ve vektorové grafice. Tu o pár let později vystřídal její klon Call of Combat, který je přímým předchůdcem právě recenzované hry. Jak tedy vidíte, tradice má u Divided We Fall poměrně silnou úlohu.
Super Time Force Ultra - recenze
5. 9. 2014
|
Ondřej Švára
Ve dvou se to lépe táhne, a když je lidí ještě víc, problémy jako by přestaly existovat. Stejně to funguje i v Super Time Force Ultra. S touto akční arkádou ale získává pojem kooperace zcela nový herní smysl. Zpočátku se na systém hry jen těžko zvyká. Občas je hra příliš divoká, příliš šílená, někdo by se dokonce nebál použít slovo nestandardní! První dojmy jsou proto vskutku neopakovatelné. Například postav je ve hře jako na orloji a rozhodně je z čeho vybírat. A k tomu jste ještě pány času! Super Time Force Ultra je z určitého úhlu pohledu šíleně komplikovaná. Naštěstí i složitost může mít své světlé stránky. Ty jsou zde rozhodně v převaze a inovace je zde rozhodně pozitivním prvkem.
NHL 16 - recenze
27. 9. 2015
|
Jan Vitík
V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?
PES 2015 - recenze
23. 12. 2014
|
Martin Bach
Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?
Battlefield 3: Aftermath - recenze
11. 2. 2013
|
Aleš Smutný
Battlefield 3 to měl poslední měsíce těžké. Na jeho pozice v rámci multiplayerových FPS zaútočila CoD: Black Ops 2, něco se pokusil (neúspěšně) zkanibalizovat Medal of Honor: Warfighter, Halo 4 si přišlo k ostatním hrám vyzvednout svou silnou hráčskou základnu a velkou potenciální hrozbou (a lákadlem) se stala onlineovka PlanetSide 2.
Sportovní hry pro N-Gage - recenze
3. 6. 2004
|
Redakce Games.cz
V netradiční trojrecenzi jsme se podívali na zoubek sportovním hrám pro Nokii N-Gage - na FIFA Soccer 2004, Tony Hawk Pro Skater a Marcel Desailly Pro Soccer. Jak se je podařilo převést na mobilní herní konzoli?
Pro Evolution Soccer 2008 - recenze
30. 10. 2007
|
Redakce Games.cz
Navzdory novému systému umělé inteligence a jiným avizovaným vylepšením nemá letošní fotbal od Konami dostatek síly na to, aby konkurenční FIFU zašlapal do trávníku a v některých oblastech odchází poražen.
Moving Out 2 – recenze zábavného stěhování
4. 9. 2023
|
Patrik Hajda
Jako by na stěhování bylo něco zábavného…
Blind Fate: Edo no Yami – recenze
22. 9. 2022
|
Jan Slavík
Kondenzované trápení kybernetického samuraje
World of Warcraft: The War Within – recenze solidního rozšíření
14. 10. 2024
|
Pavel Skoták
Uvnitř se to mele
Vanquish - recenze
24. 11. 2010
|
Petr Poláček
Japonci se do svých úvah o konci produktivní vývojářské kultury zabrali natolik, že úplně ztratili soudnost a hlavně důvěru ve své schopnosti. Hledají vzory na Západě a marně se snaží přejímat postupy, se kterými si jejich asijský naturel neumí poradit. Výsledkem jsou hry bez tváře a „drajvu“ a spousta peněz propálených zbytečně neefektivním vývojem. Přitom mají vzory správného přístupu přímo pod nosem a nedívají se. Vanquish je ten vzor.
PES 2019 – recenze
10. 9. 2018
|
Václav Pecháček
I ti nejlepší z nás by se měli někam posouvat. Nepřešlapovat na místě, nebýt spokojení s tím, co už dokázali, hledět ke vzdálenějším obzorům. PES 2019, nejnovější přírůstek do série, která se dlouhodobě chlubí tou nejrealističtější simulací dění na zeleném pažitu, ale ustrnul, zatímco konkurence pádí kupředu. Pořád se hraje skvěle – ovšem obvinění, že jde jen o předraženou aktualizaci soupisek, je o dost oprávněnější než dřív.
Lost Sphear - recenze
21. 2. 2018
|
Lucie Jiříková
Pokud patříte mezi dlouholeté hráče, řekněme třicátníky, jistě ve vás dřímá nostalgie, která když se ozve, nedokážete říct ne. Na tuto strunu přibližně před rokem a půl zahrál titul I Am Setsuna od Tokyo RPG Factory, interního vývojářského studia společnosti Square Enix. A zahrál silně. Jednalo se o úspěšný návrat, na nějž se tvůrci rozhodli navázat titulem Lost Sphear, který se snaží vykřesat nostalgii po klasických JRPG.