Recenze

Dead Island 2 – recenze zombie řežby v HellA

Mladí a neklidní? Krásní a nechutní!

Civilization V: Brave New World - recenze

Vím, pálím nyní do vlastních řad, ale už u recenze předešlého datadisku jsem čelil nejasnostem okolo místního hodnocení Civilization V, takže považuji za vhodné zdůraznit, že v mém kumbále je hra ověnčena šestkou. Hra umí dobře mást tělem a její nedostatky se dost špatně rozeznávají na první a možná i na druhý pokus. Roli hraje i historická paměť, která u Civilizace vede k dojmu, že hra se nechová dle vašich představ kvůli vašim chybám. Ostatně tahle série byla vždy pověstná tím, že jste si chybná rozhodnutí slízávali i dlouhé tahy po jejich učinění. Z Gods & Kings se nakonec vyklubala ucházející žehlička, která systém o stupínek vytáhla pouze díky vlivu náboženství, jenž značně oddálilo, v pozdějších fázích nevyhnutelnou, přeměnu světového společenství v koutek kreténů.

World of Subways 3 - čtenářská recenze

Němečtí tvůrci z TML Studios na herní scéně poprvé zabodovali už před lety, kdy vydali svou úplně první hru z plánované série simulátorů, v níž se nebáli spojit poutavé grafické zpracování s kvalitní simulací. Do té chvíle to bylo něco nevídaného. Od té doby vytvořili již celou řadu titulů z prostředí hromadné dopravy, například celkem vydařený City Bus Simulator, ale i drobné hříčky jako simulátor zametacího vozidla nebo dobrodružného potápění k vraku Titaniku. Jejich nejznámějším počinem je však jednoznačně dnes již třídílná série z prostředí metra, kterou to kdysi začalo, a která nese výstižný název World of Subways (dále jen zkráceně WoS).

World in Conflict: Soviet Assault - recenze

Datadisk pro jednu z nej RTS jako bájný Fénix vstal z popela a popisuje události očima ruských agresorů. + VIDEO

Guitar Hero IV: World Tour - recenze

Jedna z nejúspěšnějších her loňského roku obohacuje vesměs tradiční prvky série o nové hudební nástroje a koncerty celé kapely najednou, což přemění váš obývák v koncertní síň až do pozdních nočních hodin. + FOTKY

SBK-08 Superbike World Champ. recenze

Mistrovství světa superbiků se po letech vrací na obrazovky počítačů a znovu za ním stojí italští vývojáři z Milestone. Dokázali překonat sami sebe a hodili snad rukavici konkurenčnímu MotoGP?

World in Conflict CZ - exkluzivní recenze

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadal svět, kdyby Sovětský Svaz splnil své hrozby a zaútočil na západní svět? Takovým scénářem se inspirovala RTS od tvůrců Ground Control, jenž má ty nejvyšší ambice.

Dungeon Siege II: Broken World rec.

Pro někoho to bylo pokračování nepovedené diablovky. Pro jiné docela solidní klikací řežba. Ať už patříte k kterékoli sortě lidí, pozvánku do datadisku dostanou jenom opravdu namakané korby.

2006 FIFA World Cup - mega-recenze

Pojďte se s námi ohlédnout za MS ve fotbale! Předchozí věta asi působí jako blábol, ale díky hře k příležitosti světového šampionátu už mnozí vědí, jak vše v Německu dopadne. A my zase víme, jak moc se liší od FIFA 06.

Empires: Dawn of Modern World recenze

Oblíbili jste si real-time strategii Empire Earth a chcete v lepší grafice znovu projít klíčové etapy naší historie? Pak pro vás tato hra se slavnými vojevůdci nebo vladaři možná bude tou pravou volbou.

Anno 1503: The New World - recenze

Budovatelsko-obchodní strategie Anno 1602 už nějaký ten pátek pamatuje a jelikož se nedá žít ze slávy jedné hry věčně, přišli němečtí SunFlowers s pokračováním, které vás přenese o 99 let zpátky.

Atlantis III: The New World - recenze

Ve třetím díle série adventur Atlantis s podtitulem The New World se vypravíme s krásnou egyptoložkou hledat stopy po starobylém městě vzdáleném tisíce kilometrů od Egypta.

F1 World Grand Prix 2000 - recenze

Po UbiSoftu, Electronic Arts a Microprose přichází s aktuální edicí svých závodů formulí i britský Eidos v novém F1 World Grand Prix.

Punch Club 2: Fast Forward – recenze manažerského simulátoru bojovníka

Kyberpunkový ring čeká na svou další hvězdu

Red Matter 2 – recenze sci-fi pro virtuální realitu

Kdo vás uslyší křičet ve vesmíru?

World of WarCraft: Warlords of Draenor - recenze

Ahoj, jmenuju se Radek, a už tři roky jsem čistej. Už tři roky jsem se nedotknul žádného MMORPG, a speciálně Wowku jsem se vyhýbal širokým obloukem. (Drobná epizoda s Pandarií se nepočítá, protože mi někdo zaplatil herní dobu na měsíc, tak jsem jenom nakouknul, jestli mám pevnou vůli nehrát. Měl jsem.) Ale pak vyšel datadisk Warlords of Draenor a všechno bylo rázem jinak. Vezmu to ale popořádku.

Eador: Masters of the Broken World - recenze

Eador: Masters of the Broken World je něco jako dort, který si v jedné z klasických českých pohádek od Josefa Čapka vařili pejsek s kočičkou. Na rozdíl od cukrářského výrobku z pohádky je však Eador produkt chutný. Pokud ho tedy budou hrát ostřílení stratégové, kteří mu prominou několik technických chyb a dost neintuitivní uživatelské rozhraní.

World of Warcraft: Mists of Pandaria - recenze

Nevstoupíš prý dvakrát do stejné řeky, říká se. Pravdou ale je, že jsme se s WoWkem namočili už popáté. Při každé návštěvě řeka vypadala trochu jinak, v mezičase přibylo ryb, ale hlavně se rozšířilo koryto. No, nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, aby nevychladla, a po hlavě se vrhneme do finálního textu o novém datadisku pro World of Warcraft, který jsme si podrobně představili už v prvním, druhém a třetím článku s dojmy z hraní.

Fallout New Vegas: Old World Blues - recenze

"Větroplach! Větroplach! Elektrický zkrat vypnul můj bicykl vyjadřování. V mé databázi teď chybí spousta Slovinců. Opusťte lov! To není svištný poplach! Opakuji: To není svištný poplach!"

Nioh 2 – recenze

Nabruste katany, naostřete kopí, za opasek srovnejte nástroje nindžů, oprašte posvátné štětce k psaní ochranných talismanů. Japonsko se zmítá v bouřlivém a krví zbroceném období Sengoku a jako by snad řada krutých střetnutí a vojenské manévry potenciálních sjednotitelů po celé zemi nepřinesly dost útrap, ještě se to všude hemží démony, nestvůrami a přízraky. A ty není radno podceňovat. Mají na vás totiž zálusk a nedají vám nic zadarmo.

Pathologic 2 – recenze

Pathologic se do srdcí, mozků a kostní dřeně těch, co vytrvali, zapsal jako hra nezapomenutelná ve své jedinečnosti, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá. Čas poskočil o nějakých čtrnáct let kupředu a tvůrci z ruského studia Ice-Pick Lodge přicházejí s (ne)pokračováním. Jedná se o v podstatě tentýž příběh s novým kabátkem. A pod ním hra... ve své jedinečnosti nezapomenutelná, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá.

Rage 2 – recenze

Je v pořádku, když doutník chutná jako doutník. Stejně tak je v pořádku, když se ve střílečce jenom střílí. Nepotřebujeme vanilkové doutníky a FPS řežby s přes koleno lámaným přesahem do jiných žánrů. Pokud se hra zaměří na jedinou věc, je pak samozřejmě nutné, aby byla zpracovaná bravurně, ale z konceptuálního hlediska to problém není. Něco podobného by bývalo slušelo Rage 2. Jenže ta se bohužel vydala jinou cestou – tvůrci vzali velmi povedenou akci a obalili ji zbytečným, obtěžujícím balastem.

Hitman 2 – recenze

V mém světě se věhlasný Agent 47 vždycky držel svých předností. V drtivé většině případů mi totiž velmi elegantně zmizel z dohledu a o tom, že je zrovna na trhu nový díl, jsem se dozvěděl s větším či menším časovým odstupem. Druhý díl restartované série ale šlo přehlédnout jen těžko díky silné marketingové kampani, do které byl zapojen i Sean Bean. Toho si v další umírací scéně prostě nikdo nechce nechat ujít. Pak už to šlo rychle, a než jsem se nadál, přirazil můj malý člun k rozkošné vilce na pobřeží.

Bayonetta 2 – recenze

Cereza, Umbra Witch, neodbytná krasavice… Bayonetta je nazývána různými jmény. Všechna jsou pravá a všem naslouchá s neskrývavou hrdostí. Ještě aby ne, když je to právě ona, kdo svými ladnými pohyby vdechuje život jedné z nejpříjemnějších akčních her za posledních, řekněme, třicet let, Bayonettě 2.

Framed 2 – recenze

Když se do myslí hráčů výraznějším způsobem zapíše titul vystavěný na jednom klíčovém prvku (či chcete-li gimmicku), stává se z čekání na pokračování hotový festival otázek. Jak se autoři popasují s tvorbou dvojky? Vyhodí stávající koncept ve prospěch něčeho z praku nového, vydají se cestou lehkých inovací anebo prostě nabídnou novou nálož téhož? V případě Framed 2 jde o variantu poslední, hrátky s komiksovými puzzlíky tedy zůstávají. A vadí to něčemu? Pramálo. Jestli má tahle parádní hříčka nějaký kaz, pak na jiných frontách.