World in Conflict CZ - exkluzivní recenze
9/10
zdroj: Archiv

World in Conflict CZ - exkluzivní recenze

Datum vydání:
19. září 2007
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

20. 9. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadal svět, kdyby Sovětský Svaz splnil své hrozby a zaútočil na západní svět? Takovým scénářem se inspirovala RTS od tvůrců Ground Control, jenž má ty nejvyšší ambice.

Autor: Bergy
Publikováno: 20.září 2007
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: finální/česká/PC
Doba recenzování: 3 týdny

Obrázek zdroj: Archiv
Třetí světová vypukla!
Po celá desetiletí trvání studené války existovala reálná hrozba otevřeného vojenského konfliktu mezi východním socialistickým blokem a západním světem. V osmdesátých letech, když už to vypadalo, že k ničemu nedojde, však najednou politická krize vyvrcholila a Sovětský svaz zavelel svým armádám do útoku. Ten postupně začal drtit celou Evropu a jako by to nestačilo, Rusové překvapili dalším kouskem – invazí přes Pacifik, do slabě bráněných pozic v USA.

Pěkná fikce, co říkáte? Pochopitelně nic z výše uvedeného se nikdy nestalo, přestože k tomu párkrát bylo velmi blízko. Námět právě vycházející real-time strategie World in Conflict tak mohl naplno čerpat z onoho „co kdyby“ a rozvíjet myšlenku o třetí světové válce velmi přesvědčivým a uvěřitelným způsobem. Zdařilo se to náramně, že vám chvílemi ani nepřijde, že děj má fiktivní základy.

Vývoj World in Conflict (dále jen WiC) byl svěřen zkušeným Švédům, kteří mají za sebou velmi úspěšný Ground Control. I proto se od této hry očekávalo jen to nejlepší. Jak už napovědělo MP testování a SP demo, o tuctovou RTS se rozhodně nejedná - už jen svým pojetím, herním systémem a vůbec náhledem na bitevní scénu. Jediné, co dosud zůstalo veřejnosti dobře utajeno, byl děj singleplayerové kampaně...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

USA na kolenou
Tvůrci WiC se rozhodli naservírovat nám svůj příběh v celkem čtrnácti samostatných misích, přičemž není vůbec zachována časová souslednost. To znamená, že chvíli hrajete scénáře z pohledu aktuálního dění a už v další misi můžete řešit bojové úkoly tisíce kilometrů daleko, jenž prvotním událostem několik měsíců předcházely. Děj proto není přímočarý a řadu souvislostí ohledně postav pochopíte až zpětně o dost později.

Ačkoliv se tedy válka v Evropě dávno rozhořela, tažení za západní mocnosti v čele s americkou armádou začíná na půdě USA, konkrétně ve městě Seattle. Právě toto místo se stalo cílem ruské invaze, nicméně způsob, jakým bylo vylodění provedeno, mě zrovna nenadchnul. Veškerá těžká technika se totiž dostala do amerického přístavu schovaná v kontejnerových lodích a v pravý moment pak jen vyjela na břeh. Pokud se vám tato finta zdá povědomá, máte úplnou pravdu. Přesně tohle se totiž jako přes kopírák odehrálo už ve hře Act of War.

Dynamické mise (pozor, spoiler)
První mise WiC se nesou ve znamení marné obrany Američanů, kteří jsou dezorganizovaní, špatně vybavení a stojí proti ruské přesile. Ovšem boje v přístavních oblastech Seatllu a v okolí stadiónu nabízejí hned v samých začátcích nevšední zážitek z pouličních tahanic o ulice a jednotlivé domy. Vše ale směřuje k jedinému – ústupu. Neudržitelná situace si žádá vybudování obranné linie v městečku Pine Valley, kde se posíleni dalšími jednotkami buď urputně bráníte před nekončícími vlnami nepřátel nebo se pokoušíte o protiútoky. I nadále se ale hlavně stahujete a především se snažíte zpomalit postup ruské fronty. Situace následně graduje u Cascade Falls, kde se zoufalé velení uchýlí k radikálnímu kroku a vy musíte dle rozkazu nalákat co nejvíce Sovětů do oblasti města, na které je poté svržena atomová bomba.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Tímto sebeobětováním se uzavírá první dějství a následuje návrat v čase, kdy o chystané invazi neměli Američané ani tušení. O čtyři měsíce dříve se totiž bojuje ve Francii, kde se v oblasti u Marseille vylodili Rusové a úspěšně zde vytvořili své předmostí. V roli vašich svěřenců i nadřízených se zde vyskytují stejné hlavní postavy jako při obranně Seatllu a jak už jsem naznačil, pochopíte zde řadu narážek a událostí zmiňovaných v úvodních misích.

Nechci a nehodlám tu vyzrazovat děj celé kampaně, nicméně jen doplním, že po bojích v jižní Evropě se podíváte ještě do Ruska na základnu jaderných ponorek a také se vrátíte zpátky do USA, kde se do toho zamíchá ještě Čína. Čtrnáct misí mi vydrželo v průměru na dvacet hodin hraní, což není nijak extra dlouhá doba. Na druhou stranu kampaň je skutečně povedená a její hraní je skvělým zážitkem, jehož atmosféru a hloubku bych dokázal porovnat snad jen s Company of Heroes. Patří tedy k tomu nejlepšímu, co za poslední léta vzniklo.

O to větší je ale škoda, že WiC disponuje pouze jednou kampaní a představuje tak velmi jednostrannou záležitost. Tažení z pohledu Sovětů by jistě hře velmi prospělo, už kvůli vyváženosti a o prodloužení singleplayerové hratelnosti ani nemluvě. Tak snad v datadisku (jako hraní za Němce v CoH: OF)?

Netradiční herní systém
Design scénářů je ve WiC proveden parádně. Zčásti na tom má podíl herní systém, který rozeberu níže, nicméně dynamičnost, náhlé zvraty a napětí vás zkrátka dostanou. Mise jsou vhodně koncipovány tak, aby se obranné i útočné akce v určitém poměru střídaly a tím se využilo veškerého potenciálu, který tato RTS nabízí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jste navíc přímo nuceni co nejvíce používat podporu v podobě několika druhů leteckých útoků (např. laserem naváděné bomby, napalm), dělostřelecké palby (přesná protitanková nebo protipěchotní) či průzkumných letů odhalující pozice nepřátel. Mnohdy nastanou situace, kdy už si budete připadat doslova v koncích. Před příchodem posil se však s využitím podpor dají dělat divy - včetně maskování kouřovými clonami či zablokování nepřítele přehradnými palbami. Možností je opravdu velká spousta, jen je třeba je zužitkovat efektivně, protože nejsou neomezené.

Herní systém je podobně jako v Ground Control navržen tak, abyste nebyli nijak obtěžováni stavbou budov, výrobou jednotek nebo nějakým získáváním zdrojů. Během hry vám jsou proto neustále za vaši bojovou činnost přičítány body, za které nakupujete vybrané jednotky a necháte si je transportovat na bojiště. Pozemní i letecké vybavení vám je posíláno vzduchem a shazováno na místo určení, které si zvolíte. Tento bod si přes strategickou mapu můžete neustále posouvat souběžně s frontovou linií. Na to je dobré nezapomínat, protože jinak musí doručené jednotky absolvovat zbytečně dlouhou cestu na místo, kde jsou zapotřebí. Na bitevním poli pak bojujete zejména o strategické body, jejichž ovládání je klíčem k úspěchu nad protivníkem.

Méně jednotek
Jediné, co bych vytknul, je možná až příliš strohý výčet jednotek. Tanky se tak například scvrkávají na lehký, střední a těžký. Podobné je to i u transportérů, samohybné artilerie, protiletadlových jednotek atd. Tato skutečnost je ale naštěstí kompenzována celkovou variabilitou strojů, na kterou se klade velký důraz. Svou armádu si tak doslova musíte poskládat rovnoměrně, jinak tvrdě narazíte. Stačí například opomenout vybavit se protileteckou obranou a ruské vrtulníky vás během chvilky roznesou na kopytech.

Musím pochválit i to, že většina jednotek disponuje více zbraňovými módy. Obrněný transportér může například kromě použití základní zbraně vystřelit i naváděnou raketu, kulometné vozy zase nabijí průraznější munici apod. Využívat lze i obranných bonusů třeba v podobě kouřové clony, která znemožní protivníkovi správně zacílit nebo vám pomůže nepozorovaně se stáhnout do nových pozic.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Umělá inteligence
Příjemným překvapením pro mě byla umělá inteligence počítačem ovládaných jednotek nepřítele. Nedokázal jsem sice do úplné míry posoudit, co je dílem skriptů a co skutečná AI, nicméně výsledný dojem je velmi dobrý. Výjimečné tedy nejsou například současné útoky z několika stran na vámi bráněné pozice, vhodná součinnost podpůrné palby s artilerií atd. I když po nějaké době stejně objevíte limity AI a slabá místa, přesto se neubráníte pocitu, že skoro hrajete proti vyzrálému protivníkovi.

Ještě více je to patrné ve skirmishi a multiplayeru. Zatímco západní jednotky jsou v singleplayerové kampani o poznání více odolné, protože bojují proti enormní přesile nepřátel, v síťové hře jsou si obě strany v tomto ohledu naprosto rovny. O to více pak ještě vynikne stupeň AI, pokud do hry začleníte místo skutečných hráčů počítačem ovládané boty.


VIDEA Z VLASTNÍHO HRANÍ
Tříminutová obrana francouzského města je ukázkou toho, že i s hrstkou jednotek se dá bránit proti útokům z několika stran najednou. Důležité je nezapomínat na dělostřeleckou a leteckou podporu, bez ní se město nedá udržet. Nahrávka je z technických důvodů výjimečně bez zvuku.

zdroj: Archiv


World in Conflict CZ Tiscali video - stažitelná verze (43 MB, 840x524)

Jako takový malý bonus ještě přidáváme hození atomovky na městečko, jak ho (krapet trhaně) natočil autor Warlock při hraní dema.

zdroj: Archiv


stažitelná verze (33 MB)

Multiplayer
Součástí WiC není klasický skirmish režim, jaký známe z jiných RTS. Funguje to tedy zde tím způsobem, že si zapnete multiplayer, vyberete místní síť a místo lidských hráčů si do nové hry přidáte již zmiňované boty. Stupeň inteligence, bojové zaměření a další atributy botů jsou plně editovatelné, takže každý si jistě najde to, co mu bude nejvíce vyhovovat. Počítačové hráče lze jinak využít i jako doplněk do větších map, které jsou stavěny pro velký počet účastníků. Například tři lidé zahájí hru a zbylé protivníky (třeba až do celkových šestnácti) tvoří boti. Kromě možnosti využití lokální sítě je samozřejmostí i propojení mezi hráči po internetu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Multiplayerové módy jsou prozatím k dispozici tři. Prvním z nich je tzv. „Dominance“, která spočívá v tom, že se všichni snaží zabrat co nejvíce strategických bodů na mapě. Pokud jich ovládáte více než soupeř, začne vaše vlajka na ukazateli dominovat. Druhý mód se označuje jako „Útok“ a pravidla jsou velmi jednoduchá. Jeden tým útočí, druhý brání. Po vypršení poloviny časového limitu, se role obrací a z útočníků se stávají obránci. Poslední herní variantou je „Přetlačovaná“ v níž se vždy bojuje o jeden rozšířený strategický bod. Aby se bojová linie posunula jedním nebo druhým směrem, je nutné, aby jedna strana ovládala všechny dílčí kruhy strategického bodu.

 Efektní rozhled
Grafika sice nepředstavuje vyloženou revoluci, nicméně má jednu obrovskou výhodu před ostatními strategiemi. Disponuje totiž naprosto parádním rozhledem. WiC je v podstatě ukázkovým příkladem, jak si já osobně představuji práci s kamerou a možnost odzoomovat od zemského povrchu. Vzhledem k tomu, jak velké jsou zdejší mapy, si troufám tvrdit, že vlastně tvůrcům hry ani nic jiného nezbylo, protože by tím byla znatelně ovlivněna hratelnost. Takhle je ale výsledný vizuální dojem velmi působivý a hlavně maximálně přehledný.

Vymodelované prostředí, ať už se jedná o hustou městskou zástavbu, americké hory, kopcovitou Francii a další oblasti je hodně odlišné a rozhodně netrpí monotónností. Narazíte i na různá roční období či mise odehrávající se v odlišnou denní dobu. Velká chvála směřuje ke kouřovým efektům, explozím a tlakovým vlnám, jež rozhodně patří k těm nejlepším. Prostředí je samozřejmě plně zničitelné, a když se vám zlíbí, můžete klidně celé město i s domy, vegetací či mosty srovnat se zemí. Velmi příjemná je i místy až pozoruhodná detailnost bojových jednotek, kterou sice oceníte jen při velkém přiblížení pohledu, ale poctivá práce je to bez diskuze. Všechny bojové prostředky jsou jinak vytvořeny podle reálných předloh skutečných strojů, což ještě více přispívá k uvěřitelnějšímu prostředí bitevního pole osmdesátých let minulého století.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
Zvětšit zdroj: Archiv další vytípané obrázků z hraní jsme přidali do galerie

 HW otázky
Hardwarová náročnost byla zejména během multiplayerového betatestu velmi diskutována. Zdála se totiž být velmi vysoká a to ještě v té době nebyla ani implementována do WiC umělá inteligence, která může výkon HW znatelně ovlivnit (viz například Supreme Commander). Můžu vás ale uklidnit, plná verze WiC prošla pořádnou optimalizací a zahrát si tak může prakticky každý, a to buď v DirectX 9 nebo DirectX 10, jehož vlajkovou lodí celé WiC je. U slabších počítačů si však musíte uvědomit, že je nutné pohrát si s nastavením grafických detailů.

Naše testování probíhalo na sestavě Intel C2D 6700, 2GB RAM a GF 8800 GTS s 640MB RAM, za použití maximálních detailů, vypnutého vyhlazování a při rozlišení 1680x1050 (DX9.0c). WiC je přímo vybaven volitelným omezovačem fps (snímky za vteřinu), který redukuje výkyvy mezi vysokou a nízkou hladinou fps, což v některých případech zajišťuje plynulejší obraz. Jeho použití je ale zcela dobrovolné a na rozhodnutí vás samotných.

Zvětšit zdroj: Archiv Zvuková stránka je vyloženě nadprůměrná, což je dílem zejména hudebního doprovodu, který vhodným způsobem dokresluje herní atmosféru. Vůbec celý WiC je doslova radost hrát a smutní můžete být jen z toho, že ho poměrně rychle dohrajete. Pak už vám nezbude, než se věnovat multiplayeru nebo vyčkávat nějaký ten datadisk, který pevně doufám přinese i kampaň za Sovětský svaz. V Čechách se v těchto dnech začíná prodávat lokalizovaná PC verze s českými titulky, kterou vydává CD Projekt. Konverze pro X360 se má objevit začátkem roku 2008.

Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery...

Související články: Výkony GeForce 8, TEST dema, Dojmy z MP bety, GC2006 dojmy, Novinky...

Bergy
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře






 
 
Bergy

Verdikt:

I přes poměrně krátký, ale velmi emotivní singleplayer se jedná o prvotřídní RTS, která v mých očích aspiruje na strategii roku. Doslova unešen jsem byl rozhledem na bitevní mapě a vyzdvihnout musím i správný důraz na úzkou vazbu mezi pozemními jednotkami a podpůrnými silami včetně letectva. Takhle si zkrátka představuji moderní válečnou hru.

Nejnovější články