zavřít

PlayStation VR – hardwarový test

PlayStation 4

- Hardware autor: Jan Olejník Komentáře: 0

PlayStation VR se minimálně cenou trefuje do pomyslného zlatého středu. Na cenové ose se nachází mezi levnou mobilní virtuální realitou a poměrně drahým HTC Vive. Bude cena rozhodující argument? A je vůbec možné provozovat VR na konzoli, která zrovna neoplývá špičkovým výkonem? Po několika dnech strávených s futuristickou helmou na hlavě to vypadá, že si PSVR své příznivce najde, ale nebude to mít snadné.

VR současnosti

Máte už doma Oculus Rift nebo HTC Vive? Jestli ano, patříte k poměrně úzkému okruhu uživatelů, kteří se rozhodli investovat peníze do něčeho, co se snaží tvářit jako „next big thing“. A upřímně, pokud se vám neudělá pět minut po nasazení VR brýlí špatně, pak se úžas z téměř hmatatelné virtuální reality zcela jistě dostaví. Po nějaké době však začnete narážet na různé kompromisy. Neustále si musíte dávat pozor, abyste nezakopli o kabely, není snadné zkalibrovat optiku v brýlích, potí se obličej, jsou tu softwarové nedodělky, opravdu vysoká HW náročnost… náhle těch 26 tisíc za HTC Vive nevyznívá moc lákavě.

A pak je tu Sony s cenově dostupnou VR helmou, kterou připojíte ke konzoli za zhruba 11 tisíc. Sice se to neobejde bez přídavné audio-video jednotky a neuvěřitelné spousty kabeláže, ale když všechno během dvaceti minut zapojíte a připravíte, povede k helmě jen jeden kabel a všechno bude fungovat bez problémů. Žádné zjišťování verze SDK, žádné ladění driverů. Jestli se vám bude zdát obraz neostrý, necháte se vyfotit PS kamerou, která podle vašich očí zkalibruje displeje. Základní požadavek na uživatelskou přívětivost splněn, co tam máme dál?

PSVR

Baví se i ostatní

Jestliže doma nemáte PlayStation kameru a ovladače Move, musíte sáhnout po PlayStation VR Starter Kit za necelých 15 tisíc korun, který obsahuje nejen VR helmu, ale právě i kameru, pohybové ovladače, externí výpočetní jednotku a balík mini-her PlayStation VR Worlds. Po zapojení se veškeré příslušenství různobarevně rozsvítí díky množství zabudovaných diod, tudíž například při hraní Job Simulator vypadáte jako bizarní kyberpunkové dvojče Dana Nekonečného, které právě vylezlo z filmu Tron.

V Sony si naštěstí uvědomili, že sledování tanečních kreací svítícího mima je zábavné jenom po určitou dobu. Proto u her umožnili zrcadlové zobrazení scény i na televizi. V reálném čase (byť v nižším rozlišení) tak vidíte to samé, co vidí hráč ve virtuální realitě. S tímto nastavením však lze vymýšlet i netradiční a zábavné kombinace. Příkladem může být vynikající záležitost Keep Talking and Nobody Explodes, kde hráč ve VR brýlích vidí bombu, kterou musí zneškodnit, zatímco ostatní hráči mu musí pomáhat s pomocí návodu, který je zobrazený na televizi.

S helmou na hlavě

Zatím to tedy vypadá, že Sony úspěšně vyřešila dva problémy, nyní však přichází na řadu to hlavní: jak kvalitní nabízí PSVR zážitek. A zde si dovolím tvrdit, že nad očekávání dobrý. Když jsem poprvé četl, že Sony hodlá použít pouze FullHD displej (960x1080 pixelů na každé oko), očekával jsem pěkný průšvih. Oculus Rift DK2 používá stejné rozlišení a ve výsledku má člověk pocit, že se zblízka dívá na CRT televizi. PlayStation VR ale používá OLED zobrazovač s hexagonálním rastrem, což se ve výsledku postaralo o to, že jsem během pár minut přestal rastr vnímat téměř úplně. Bohužel tu je ale stále problém s poměrně nízkým rozlišením, které je ve většině her maskované pravděpodobně s pomocí FXAA či jiného post-procesingového filtru, protože u mnoha her je obraz zvláštně „měkký“. Výsledný dojem je tedy o něco horší než u HTC Vive, ale není to tak zásadní rozdíl, jak by se mohlo zdát.

Mimochodem, PlayStation VR využívá poměrně originální metodu uchycení helmy na hlavě hráče. Zatímco ostatní výrobci mají tendenci spoléhat se na způsob à la potápěčské brýle, tedy gumu, která vám tlačí brýle na obličej, Sony jde jinou cestou. Základem je bytelná plastová konstrukce s polstrováním, která se opírá o čelo a temeno hlavy. V přední části se nachází posuvný mechanismus s displejem, který si snadno nastavíte tak, abyste jej měli v ideální vzdálenosti od očí. Výsledkem je mnohem příjemnější „nošení“ helmy, nevznikají nepříjemné otlaky, a pokud chcete například mrknout na mobil, jenom displej jednoduše odsunete a nemusíte celou helmu sundávat. Toto řešení mi bez výhrad vyhovuje a rád bych jej časem viděl i u konkurence.

Celý headset má cca 600 gramů, což není úplně málo, ale právě díky celkovému pohodlí mi to nijak zásadně nevadilo a konkrétně hraním Keep Talking and Nobody Explodes jsem strávil bez přestávky skoro tři hodiny.

PSVR

Klasické VR

Je ale hraní s PSVR zábavné? Odpověď není jednoznačná a dost záleží na vašich preferencích. Rozhodně nečekejte, že si ve virtuální realitě zahrajete třeba Battlefield 1 nebo Killzone, to zkrátka není možné – a upřímně řečeno, ani na PC nejsou hry pro VR žádné terno. VR je platforma s novými možnostmi i omezeními, které musí být během vývoje brány v potaz. Když jsem naposledy zkoušel Half-Life 2 s Riftem na hlavě, udělalo se mi téměř okamžitě špatně.

Ano, na PS VR sice existuje několik stříleček či demoverzí akčních her, ale pro mě jsou v podstatě nehratelné, protože se mi při pohybu vozidla do stran dělá zle – ne kvůli kvalitě obrazu, ne kvůli počtu snímků za vteřinu či odezvě helmy. Prostě kvůli tomu, že oči vidí pohyb, mozek očekává pohyb, a tělo je přitom v klidu. Je to tedy úplně stejný problém, se kterým jsem se střetl i na výkonném PC.

Naštěstí ale existuje dostatek titulů, ve kterých je pohyb zpracován s citem a celkově vývojáři s prostorem a zobrazením virtuální reality pracují o něco lépe. Co naplat, jsme pořád ještě na začátku a některé základní věci (jako právě pohyb) musí vývojáři ještě vychytat.

PSVR

Chléb a hry

Základní balík PlayStationVR obsahuje několik miniher, z nichž mi nejvíc učaroval London Heist. Gangsterský kraťas vás protáhne skrz několik rozhovorů, vloupačku a přestřelku na dálnici, přičemž naplno využijete možností ovladačů Move k tomu, abyste rozluštili malý puzzle a postříleli desítky lidí. Move ovladače mají sice své rezervy, střílení s nimi je ale překvapivě přesné. Dále se nabízí sestup v kleci pod hladinu moře – vcelku tradiční neinteraktivní demo, avšak kvalita grafiky potěší.

Jako poměrně zábavná „blbinka“ funguje Job Simulator, ve kterém jsem strávil několik hodin tím, že jsem dělal smoothie ze slaniny, mléka a citrónů, a servíroval je hostům v restauraci. Nemám absolutně žádné výčitky. Ovšem zdaleka nejvíce času mi sežrala již zmiňovaná logická hra Keep Talking and Nobody Explodes. Střelecké choutky jsem posléze ukojil u solidní on-rail střílečky Until Dawn: Rush of Blood. Jedno zklamání závěrem: Driveclub bohužel ve VR vypadá jako hra z minulé generace konzolí, plus je celý obraz zvláštně zamlžený. Tady je to bez debat, fanoušci virtuálních závodů raději zůstanou u počítače.

Celkově se jedná o poměrně pestrou směsku, díky které využijete nejen klasický gamepad, ale právě i ovladače Move – a to v sedě i ve stoje. Znovu však upozorňuji, že jestli jste si konzoli pořídili kvůli hraní Uncharted, Bloodborne nebo Metal Gear Solid, raději si projděte celý seznam VR titulů, abyste nebyli zklamaní.

PSVR

Chcete mě?

Po několika dnech strávených s PlayStation VR se bohužel dostavil stejný efekt jako u HTC Vive, Kinect nebo Wii. Takový ten moment, kdy si řeknete: „Jo, je to fajn, ale…“

V tomto případě za slůvkem „ale“ následuje povzdechnutí nad tím, že i když všechno funguje nad očekávání dobře, neexistuje momentálně titul, u kterého bych chtěl strávit dalších dvacet nebo třicet hodin. Aktuálně dostupné hry těží z wow-efektu, případně z toho, že PSVR ukážete návštěvě a bavíte se tím, jak se nic netušící člověk lekne vraždících klaunů v Until Dawn.

Hrozně rád bych si ve virtuální realitě zahrál třeba adventuru ze série Sherlock Holmes od Frogwares: pomalá hratelnost, skvělá atmosféra, rozhovory s postavami, zkoumání místa činu. Nebo alespoň nějakou hru z žánru room escape, kde řešíte puzzly, abyste se dostali ze zamčené místnosti. Technologických dem, primitivních hříček a stále stejných hororů mám už dost.

Zní to jako otřepané klišé, ale o tom, jestli se PlayStation VR uchytí a zůstane tu s námi pár dalších let, mohou rozhodnout jedině hry. Pokud si virtuální realitu od Sony koupíte nyní, existuje slušná šance, že si až do konce roku v pohodě vystačíte s tím, co je momentálně k dispozici. Co bude pak, těžko říci.

PSVR

Slíbený line-up her sice nevypadá špatně, ale bude potřeba, aby vývojáři našli ideální kombinaci mezi originalitou, zábavou a samozřejmě i cenou. Řada VR titulů se totiž řadí mezi menší kousky, za které nebudete chtít vypláznout horentní sumy. A samozřejmě platí i to, že pokud na nezábavnou generickou arkádu plácnete nálepku VR, nebude hraní o nic zábavnější.

Sečteno a podtrženo: nebojte se hardwaru, ten funguje velmi slušně. Spíše zvažte, zda budete mít co hrát. Nejspíš už příští rok se definitivně ukáže, jestli VR není jenom uměle přifouknutá bublina.

Podrobnější popis her pro PSVR najdete v tomto článku.

Tagy: horor virtuální realita GDC 2016

Zdroje: vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.