Hry v dnešní době nejsou nesmrtelné. Vývojářská studia by ze všeho chtěla mít dlouhodobou službu a lákat lidi na mikrotransakce, a pokud se nezadaří, nezbyde jim nic jiného než hru bez velkých cavyků opustit, zrušit, nechat ležet ladem.

Často jsme z takových případů smutní – tolik nadějných kousků skončilo neprávem zapadáno včerejšími sněhy, o mnoha dalších se ani nikdy nedozvíme. Přesto ale existují někteří vyvrhelové, kterým jejich kolaps z celého srdce přejeme, protože nás za dobu své existence stačili tak akorát rozčilovat.

Níže najdete náš desetičlenný žebříček složený z těch průšvihů, které v nás svým koncem vyvolaly radost či úlevu. A jdeme pěkně směrem k nejhoršímu, takže na 10. místě narazíte na ještě celkem sympatické kousky, ale čím níž se dočtete, na tím větší paskvil se těšte…

10. Battleborn

zdroj: tisková zpráva

Battleborn je krásný příklad toho, že všeho moc škodí. Titul z dílny Gearboxu měl být tím nejambicióznějším dílem, do jakého se studio pustilo. Nabízel příběhovou kampaň, kooperaci, kompetitivní mód s prvky MOBA, 25 různých postav, každou s unikátními schopnostmi a spoustou vybavení, a vtipný kreslený styl. 

Zkrátka takový mix všech trendů, co v roce 2016 frčely. A jak se zdálo, ze začátku to fungovalo. Během beta testu si hru vyzkoušelo na 2 miliony hráčů. Jenže v době, kdy hra definitivně vyšla, čelila hned několika problémům. A tím největším byl Overwatch, který ten samý den vstoupil do fantasticky úspěšné bety. 

Podstatně levnější hra, která měla jasně definováno, co chce nabídnout, zaujala víc než amalgam všech marketingových hashatgů, jakým byl Battleborn. Nepomáhala ani vysoká cenovka, pro kterou se tvůrci a vydavatel 2K rozhodli. Výsledek bylo sotva 12 000 lidí v době vydání. 

Domácí obchodník s deštěm, Randy Pitchford, který se staral o propagaci Battlebornu, ještě pár měsíců po vydání sliboval, že hra rozhodně nepřejde na model free-to-play, samozřejmě jen aby o rok později nakonec zkusila své štěstí ve vodách her zadarmo. Ani to ale nepomohlo. Loni v lednu Battleborn vypnul svoje servery nadobro.

9. Evolve

zdroj: tisková zpráva

Naskakovat na dlouho rozjeté trendy je nesmírně těžké, což může dokázat nejen Evolve, ale spousta her tohoto žebříčku. Zatímco jinde jsme viděli pokusy o battle royale, kartičky nebo třeba MOBA, Evolve se pokoušelo surfovat na svého času obří vlně týmového kooperativního multiplayeru s důrazem na asymetrickou hratelnost. A opět, stejně jako hned několik výše i níže zmíněných her, ani Evolve nebylo v základu vymyšlené vůbec špatně. Jenže přišlo pozdě a mělo příliš mnoho ostrých hran.

zdroj: Archiv

Navzdory relativně nadšenému přijetí a obecně pozitivním recenzím se hra nechytla. Prvotní prodeje nebyly marné, chvíli to vypadalo, že se nám tu rodí nový multiplayerový fenomén, jenže Evolve vyšlo v roce 2015 a tou dobou už akce typu Left 4 Dead vyklízely prostor blížící se vlně hrdinských stříleček v čele právě s Overwatchem. A pro Evolve najednou nebylo na trhu místo.

Hře nepomohly ani některé otřesné prezentace a křečovitá, někdy až směšně urputná snaha natlačit se na esportovou scénu. Po opadnutí prvotního zájmu hře nevlil do žil novou krev ani přechod na model free-to-play. Nepomohlo relativně málo obsahu, minimálně ze začátku diskutabilní balanc a do jisté míry obecná únava z tohoto stylu hraní.

8. Harry Potter: Wizards Unite

zdroj: tisková zpráva

Harry to zkusil – a upřímně, nebyla to úplně marná snaha. Nějakou dobu jsme s touhle augmentovanou realitou radostně blbli, ale koho nepustila touha po prolézání uliček a zákoutí v honbě za novým objevem, ten se stejně dřív nebo později vrátil k lepšímu a ochotněji podporovanému Pokémon Go.

Vypadá to, že na současném trhu her s rozšířenou realitou je místo jen pro jednoho skutečného obra – a ten obr je žlutá elektrická krysa s bleskovým ocáskem. A nám to nevadí. Do kouzelného světa J. K. Rowlingové se radši vydáme v Hogwarts Legacy.

7. Dust 514

zdroj: tisková zpráva

Na papíře zněl Dust 514 fantasticky. Tahle střílečka z pohledu první osoby byla přímo spojená s propracovaným vesmírem EVE Online. Události, vnitropolitické situace, ale třeba i prostředí, to všechno mělo být bezprostředně ovlivněné událostmi v masivně multiplayerovém EVE. 

Po vydání ale vystrčila hlavu krušná realita. Jeden problém byla mizerná technická kvalita, ten další poměrně nudná hratelnost. Nepomáhalo ani to, že Dust 514 vyšel v monetizačním modelu free-to-play. Hratelnost tak byla bržděná zbytečnými překážkami a nekonečným grindem. V době svého vydání si hra odnesla mizerné hodnocení jak od recenzentů, tak i od hráčů. 

Vydavatel CCP Games se navzdory tomu pyšnil, že je s výsledkem Dust 514 spokojený. I tak o tři roky později tvůrci hru z důvodu nezájmu hráčů nakonec zavřeli. Velká škoda vzhledem k potenciálu, který tady dřímal, ale ve finále jediné správné řešení. 

6. Anthem

zdroj: tisková zpráva

Nejde ani tak o to, že by Anthem byla kdovíjak špatná hra. Vyznačovala se spíš průměrností, monotónností a nedotažeností – ale hlavně byla symbolem toho, že se naše oblíbené herní studio Bioware vydalo špatným směrem.

Nic proti kooperativním záležitostem pro čtyři hráče, však jsme si jich sami užili dost a dost. Ať je ale dělá někdo jiný než mistři singleplayerových RPG, která stejně dobře hned tak někdo nezvládne a rozhodně na ně nedostane tak štědrý rozpočet!

Selhání Anthem je možná smutné pro lidi, kteří na něm roky tvrdě pracovali, ale aspoň snad došlo k otočení kormidla a my se dřív nebo později dočkáme nového (a snad, třeba, doufejme i dobrého) Mass Effectu a Dragon Age.

5. The Witcher Battle Arena

zdroj: tisková zpráva

Nevidíme rádi, když značku Zaklínač, kterou zbožňujeme a která si ve světě velmi rychle vydobyla obrovské renomé, někdo líně přilepí na nevyhovující produkt. Přesně to ale udělal CD Projekt Red ve spolupráci s Fuero Games, když vydal The Witcher Battle Arena.

Tahle free-to-play MOBA na mobily se pokusila zachytit moderní trendy roku 2015, ale nepřežila ani 12 měsíců a její servery byly vypnuty. Pokud se ptáte nás, je to jedině dobře. Nešlo o zrovna moc povedenou hru, která v žádném případě nemohla obstát v drtivé konkurenci – a ani Zaklínač 3: Divoký hon, který ve skutečnosti vyšel až o několik měsíců později než jeho mobilní sestřenka, tomu nikterak nepomohl.

CD Projekt pak samozřejmě zkoušel podchytit ducha doby dalšími způsoby, například krátkodobým experimentem The Witcher: Monster Slayer, který bude vypnut a smazán v červnu příštího roku. MOBA nevyšla, augmentovaná realita taky ne, snad se bude líp dařit několika plánovaným pokračováním hlavní herní linie.

4. Bleeding Edge

zdroj: Vlastní foto autora

Bleeding Edge je ideálním příkladem hry, která umřela ještě předtím, než vyšla. Inspirace Overwatchem byla v tomhle barevném mixu 4v4 střílečky a mlátičky zjevná, stejně jako poněkud opožděná snaha naskočit na trend týmových akcí. Hra bohužel nenabízela vůbec nic zapamatovatelného navíc. Dokonce ji nezachránil ani Game Pass, ani při vydání nastupující první vlna covidu, která v domovech uvěznila stovky milionů lidí. I přesto Bleeding Edge nikdo nechtěl hrát, což je o jeho nezajímavosti poměrně dost vypovídá. 

Šárka v recenzi zvěstovala, že pokud studio Ninja Theory ne úplně tragickou kostru rychle neobalí pořádným masíčkem, nebude Bleeding Edge naživu moc dlouho. Jenže posledního nového hrdiny se hra dočkala čtyři měsíce po vydání, stabilně ji hrály nízké desítky hráčů, a tak Ninja Theory v lednu 2021 oznámilo, že už jejímu vylepšování další úsilí věnovat nehodlá. A nikdo dlouho netruchlil, protože šlo o generickou záležitost, která prakticky nestála za pozornost, natož za místo na disku. 

3. LawBreakers

zdroj: tisková zpráva

Cliff Bleszinski svého času možná vypadal jak šestý člen kapely NSYNC, navzdory tomu nám ale přinesl spoustu fantastických her. Ať už jde o Unreal Tournament, nebo třeba Gears of War. Když ale po odchodu z Epic Games oznámil chystanou hru LawBreakers, od začátku to zavánělo průšvihem. Týmová střílečka, kde máte na výběr z postav s různými schopnostmi? Říkal tu někdo Overwatch? Podle Cliffa rozhodně ne! LawBreakers totiž cílilo na dospělé publikum (na rozdíl od Overwatche?). Sám Cliff v rozhovorech zmínil, že jde vlastně o Dark Souls na poli stříleček. Odvážné tvrzení, které ovšem víc než zájem vzbudilo lehké pousmání.

LawBreakers vůbec nevěděli, co vlastně chtějí být. Cliffy neustále propagoval, že víc než o jednotlivé schopnosti tu jde o střílení. Proč tedy vůbec mít jednotlivé třídy postav, když na nich tolik nezáleží?

Nepovedená kampaň měla za následek, že bety se účastnilo sotva 7500 hráčů. Druhá beta měla hráčů ještě o 40 % méně. Brutální nezájem se pak podepsal i na matchmakingu. Konzolová verze taky nebyla žádný zázrak, ale to už je taková klasika.

O rok později to zkusili LawBreakers ještě v modelu free-to-play, aby byla o tři měsíce později podpora pro hru kompletně zrušena. Jediné, co zbývá říct, je: „Baby, bye bye bye.“

2. Hyper Scape

zdroj: Ubisoft

Perfektní příklad nadějné hry plné skvělých nápadů, ale absolutně postrádající ducha, konzistenci a bohužel to nejdůležitější – zábavu. Hyper Scape byla odpověď Ubisoftu na raketově stoupající popularitu žánru battle royale. Není divu, že se do něj francouzský vydavatel pustil, ovšem vzal to takřka příkladně za špatný konec. Hra dorazila výrazně později, než měla, a trochu jí ujel vlak. Tituly jako Fortnite, PUBG či Apex Legends byly tou dobou etablované natolik, že se mezi ně s něčím jako Hyper Scape už jednoduše nešlo vklínit.

Ale to by nebyl ten největší problém. Nemusíte být přece nejlepší, nejhranější a největší. Stačí jen, když budete prostě a jednoduše dobří, budete se starat a ono si vás nějaké to publikum najde. Jenže Hyper Scape dobrý moc nebyl a Ubisoft udělal výjimečný krok. Hře, v rozporu se svým obecným přístupem, nedal šanci a poměrně brzy ji raději komplet zrušil.

zdroj: Ubisoft

Jak už padlo výše, o zajímavé a regulérně inovativní nápady Hyper Scape nouzi neměl. Mdlý vizuál a problémy s hitboxy, časem potřebným pro zabití hráče a nepříliš uspokojivým střílením ale byly jen špičkou ledovce. Na každý zajímavý prvek tu bylo pět dalších porodních bolestí, které kupříkladu takový Apex vůbec netrápily.

Mohla z toho být časem dobrá hra? Inu, možná ano. Zřejmě by ale potřebovala mnohem víc prostředků, než byl Ubisoft ochoten investovat. Nezájem hráčů byl všeříkající a než aby se v tom tvůrci několik let marně plácali, dostali od vedení ránu z milosti. Zaslouženě.

1. Artifact

zdroj: tisková zpráva

Můžete namítat, že Artifact zrušený není a pořád funguje. Technicky vzato je to pravda, hra je na Steamu k mání dokonce ve dvou verzích (Classic a Foundry), a můžete ji tak i dnes hrát dle libosti. Ale ve skutečnosti Artifact zrušený je. Opustili ho vývojáři z Valve i samotní hráči.

Přitom je to velká škoda. Artifact vypadal skvěle a byl plný zajímavých nápadů. Jenže z příliš mnoha důvodů, které si můžete připomenout v recenzi, GamesPlayi nebo našem redakčním pokecu, si i zpětně uvědomíte, jak moc se tady borci z Valve sekli.

Hlavouni z Valve přitom na palubu přibrali neuvěřitelné talenty. U kormidla stál sám Richard Garfield, autor Magic: The Gathering, navíc se vývojáři mohli opřít o extrémně populární Dotu, z níž Artifact vycházel. A kdyby chtěli, mohli na to mít prakticky neomezené prostředky plus to nejcennější, co si většina herních studií dovolit nemůže – čas.

Vedle těch zajímavých a chvályhodných rozhodnutí byla ovšem hra prošpikovaná zcela nepochopitelnými designovými i monetizačními přešlapy. A to takovým způsobem, že některé z nich zněly jako nějaká špatná parodie. Jakkoliv to může znít krutě, Artifact si ze všech her na našem seznamu zasloužil zrušit nejvíc, už jen proto, aby ukázal, že tudy cesta v žádném případě nevede.