Počítačová technologie nás dnes přímo obklopuje. Děti s ní vyrůstají od kolébky, ale pro nás, když jsme sami byli dětmi, představovala podivuhodný svět, do kterého jsme nesměle vstupovali v učebnách informatiky. Výjimečnost oněch magických místností z našich škol dávno odvál čas, ale snad právě proto se na „školu hrou“ z prvního desetiletí po sametové revoluci příjemně vzpomíná.

Se starými hrami je trochu kříž. Nestačí mít jen chuť si je zahrát. Musíte vědět, kam pro ně sáhnout a musí správně fungovat. Existuje sice spousta řešení, často ale jen teoretických. Vždyť kdo dnes dokáže spustit Test Drive z diskety anebo zprovoznit starý mikropočítač? Zdánlivě vše zachraňuje internet, i když ani ten nesplní všechna přání. Velkou ironií herního byznysu je, že nejlepší digitální službu pro milovníky staré zábavy zatím odvádí šedá zóna, kterou by si oficiální místa přála zlikvidovat.