V Last Oasis se stanete jedním z posledních přežívajících lidí na Zemi, na které se zastavilo střídání dne a noci. Vám nezbývá, než sledovat její rotaci kolem Slunce a pohybovat se na tenkém obyvatelném pruhu, který uniká spalujícím paprskům i nevyhnutelnému zamrznutí.
Ovšem jediné, co při startu survivalového MMO zamrzalo, byly servery. Se spuštěním předběžného přístupu 26. března nezvládaly nápor hráčů, což se projevovalo padáním, dlouhými čekacími časy a dalšími nepříjemnostmi.
Donkey Crew po několika dnech lapálií usoudili, že tak rozsáhlé problémy nezvládnou spravit za chodu a raději Last Oasis na týden vyřadili úplně z provozu. Hráčům, kterým se nechtělo na opětovný start čekat, dokonce nabídli vrácení peněz bez ohledu na odehraný čas.
Po týdnu usilovného ladění je teď MMO zpátky a vývojáři se rozhodli na Steamu podělit o důvody, proč k tak nešťastnému launchi došlo, přestože následoval po ročním betatestování včetně zkoušek s poměrně velkými počty hráčů.
zdroj: Donkey Crew
Servery byly relativně stabilní několik prvních hodin, poté ale začaly problémy s připojením, následované dlouhými frontami a přetížením. Podle Donkey Crew nebyly fronty dostatečně optimalizované na to, aby zvládaly pojmout desetitisíce hráčů najednou, kteří pak odesílali příliš mnoho požadavků na server. Při menším zájmu by to na shození serveru nestačilo, takhle šlo ale vlastně o miniaturní verzi DDoS útoků.
Hráči navíc zůstávali zaseknutí ve frontách, aniž by přestali požadavky vysílat. To dále zpomalovalo databázi natolik, že už nemohla vyřizovat požadavky a servery se prostě vypnuly všechny najednou, protože nemohly komunikovat ani mezi sebou.
Donkey Crew popsali, že se jejich systém zasekl ve smyčce vzájemných závislostí: „Všechny servery se vypínaly a restartovaly, přitom se na ně snažilo připojit 20 tisíc lidí najednou, což vyřadilo fronty, což pořád přetěžovalo hlavní server, který do hry pouštěl pár hráčů postupně, až se restartoval i on a vzal s sebou všechny ostatní servery. Pořád dokola.“
zdroj: Donkey Crew
Své pokusy srovnat vše za chodu přirovnali ke stavění domečku z karet během hurikánu. Vzájemnou komunikaci mezi týmem zhoršil i fakt, že kvůli karanténě pracují všichni z domova. Příjemně je ovšem překvapilo, že po vypnutí serverů a nucené pauze se mezi hráči nevzedmula vlna naštvání, ale spíš porozumění a podpory.
„Neskutečně to podpořilo naši morálku. Začali jsme být organizovaní, zanalyzovali situaci a kód a mohli zjistit, co přesně je špatně. Během posledních pár dní jsme přišli na to, že je toho špatně hodně. Museli jsme předělat velké části kódu, selhávající strukturu databáze a spoustu dalších problémů. Ale dosud známé problémy by měly být opravené.“
Odvážné tvrzení, které se ale po sobotních zátěžových testech zdá být pravdivým. Od nich totiž servery dosud ještě nespadly, a hráči se tak namísto přešlapování ve frontě mohou vrátit k tomu, kvůli čemu do Last Oasis přišli. Tedy ke zběsilému úprku před rozzuřenou hvězdou.
