zavřít

Série Total War potřebuje zajímavější zasazení než antiku a středověk – klidně i další fantasy

Windows

- Téma autor: Václav Pecháček Komentáře: 0

Pozor! Tohle je přepadení. Konkrétně tedy únos. Tenhle článek se měl původně zabývat novým atmosférickým trailerem na Total War Saga: Thrones of Britannia, který je sice hezký a podpořený muzikou, co chytá za duši, ale to je asi tak všechno, co bych k tomu řekl, takže prostor radši využiju ke svým vlastním podlým účelům, hlavně tedy zvrácené úvaze, jaký Total War bych v budoucnu viděl nejraději.

Druhá světová? Ani nápad

Britannia vypadá dobře, ne že ne, ale je to už posté úplně to samé. Naběhnou na sebe chlápci s meči, chvíli na sobě provádějí amatérské chirurgické zákroky, zatímco si z nich banda lučištníků dělá cvičné terče, a po deseti minutách jedna strana, většinou počítač, začne zbaběle zdrhat. Stará dobrá formule, na které se nic nezmění ani pod vedením Alfréda Velikého.

Kdysi, během svého útlého mládí, kdy jsem ještě nevykročil na zavrženíhodnou životní dráhu článkového únosce, jsem toužil po Total Waru z druhé světové války. Dneska mladšího sebe moc nechápu, protože je přece nad slunce jasnější, že rozsáhlé operace 20. století, v nichž se armády utkávají na frontách dlouhých stovky nebo tisíce kilometrů, jsou absolutně nevhodné pro celkem rigidní strukturu série, kdy k sobě napochodují dvě armády a jdou se vyzabíjet.

Ani na strategické mapě by to nefungovalo, jelikož Patton ani Guderian nepochodovali od města k městu a neobléhali všechno, co mělo hradby. Total War nedokáže simulovat frontu a musel by se kompletně změnit, aby to zvládl, ale když má člověk po ruce Company of Heroes a Hearts of Iron IV, proč se vůbec namáhat s tak složitým fúzním projektem?

 

   Tumáte trailer

Bismarck vs. Gilgameš

Nejbližším historickým bodem, v němž si umím Total War představit, je 19. století, a to bych zase viděl velice rád. Chtěl bych zažít koloniální války, revoluční roky, všelijaké prusko-francouzské a prusko-rakouské války (Bismarck se s tím vážně nepáral), a navíc technologické skoky, které se už už chystaly kulminovat ve vysoce pokročilém kafemlejnku na lidské maso, rok výroby 1914.

Co se týče druhého konce historického spektra, už dlouho mi mozek provrtává jeden zvlášť otravný brouk a zevnitř mi šeptá do ucha divná slova jako Šupiluliumaš nebo Chamurappi. Nerozumím tomu, proč populární kultura ignoruje dávnou Mezopotámii, místo zrodu lidské civilizace, kde by se naprosto krásně vyjímal nějaký pěkný Assassin nebo právě Total War, protože lidská historie nezačíná antikou a válek bylo víc než dost i v době, kdy se lidi mlátili tak trapným kovem, že ho dneska dostane až ten třetí nejlepší olympionik.

Kolabujme

A kdyby se nikdo nechtěl pouštět do téměř mytologické doby kolem roku 5 tisíc před naším letopočtem, proč nezkusit třeba naprosto fascinující období mezi lety 1 200 a 1 150 př. n. l.? Tehdy došlo ke kolapsu doby bronzové a násilnému zničení téměř všech měst mezi Trójou a Gazou. Na anglické Wikipedii si můžete přečíst rozsáhlé heslo spekulující, jak mohlo náhle dojít k tak důkladnému a systematickému kolapsu, který postihl i ty největší metropole včetně řeckých Mykén, a já bych se moc rád postavil do čela nějakého Mořského národa a chvíli plenil, pálil, vraždil a ničil.

Byl bych ovšem opatrný při výletech do ještě hlubší minulosti, protože Total War k životu potřebuje armády, nebo aspoň lehounce organizované skupinky ozbrojených bijců, co se proti sobě jednoduše nerozběhnou a nezačnou se řezat hlava nehlava. Jakkoli byl takový Far Cry Primal neotřelým výletem do nezvyklé éry a jakkoli rád bych z legrace vyhubil Neandrtálce, organizované taktické manévry by v té době působily jako pěst na oko.

Ať žije magie

I když odhlédneme od pazourků, bronzových dýk a mušket, pořád ještě existuje spousta cest, kterými se Total War může vydat, cest lemovaných kouzly a zázraky. Warhammer dokázal, že sérii vůbec neuškodí mocné dovednosti schopné vyhubit celé pluky, že nesmrtelní hrdinové a obří „jednotky“ o jednom drakovi výtečně ozvláštňují rutinérské obchvaty a útočné manévry.

Žánr fantasy, zvlášť té klasické, tolkienovské, silně připomínající evropský středověk, se opravdu přímo nabízí. Warhammer byl celkem sázka na jistotu, ale soudě dle vynikajícího modu Third Age: Total War pro Medieval II by svou vlastní strategii klidně snesl i samotný mistr JRRT. Moddeři vymysleli spoustu zajímavých mechanik – Denethor se třeba mohl dívat do palantíru a odkrývat tajné informace, ale nikdy si nemohl být jistý, že to, co vidí, je pravda, a navíc mu z toho postupně začalo šplouchat na Bílou věž.

Soukromé sny

Daleko méně mainstreamovou, ale o to zajímavější variantou by mohlo být herní zpracování Malazské knihy padlých. Tam by si tvůrci mohli opravdu naplno vyhrát s asymetrií armád, kterou se jim tak krásně povedlo zpracovat už ve Warhammeru.

Co třeba dávno nemrtvá frakce T’lan Imass, jejíž bojovníci jsou téměř nesmrtelní a umí se pohybovat závratnou rychlostí, ale zároveň se už nikdy nerozmnoží ani o jediného vojáčka? Dostali byste nejsilnější armádu ve hře, dostali za úkol vyhubit Jaghuty a postupně sledovali, jak vás ostatní dohánějí – třeba právě titulní, masivně expandující, hladové lidské impérium nebo kanibalský Pannion Domin. Kampaně by se daly limitovat na konkrétní války, aby to zpočátku nebyl takový chaos, a teprve postupně by z toho po vzoru Mortal Empires vykrystalizoval celosvětový, válkou pohlcený sandbox.

Hrajme divné věci

Je smutné, jak nedosažitelnou představu jsem tu předestřel, a zároveň plně chápu, že každý hráč bude mít svou vlastní oblíbenou mečovou a kouzelnou sérii, kterou by rád viděl se ctí převedenou do léty prověřené strategické formulky. Total War je takovému fantazírování velmi nakloněn, podobně jako například Mount & Blade, a to svědčí o jednom – na základní kostře je něco dostatečně přitažlivého, aby ji různí lidé potáhli masem a kůží svých vlastních vytoužených detailů. A i když se nedočkáme všichni, čím zvláštnější výsledky budou, tím líp pro celou komunitu.

Přijde mi velká škoda být konzervativní, ale na druhou stranu, pokud jsou v Creative Assembly ochotní zaměstnávat více týmů a souběžně pracovat na historických i fantastických variantách, je to pro stratégy zamilované do přístupné, a přesto dostatečně komplexní hratelnosti ta vůbec nejlepší varianta. Koneckonců si občas rád zahraju za běžné chlápky se sekyrami a bez kouzel, což platí i o Britannii, které se tímto omlouvám za uzurpaci jejího článku. Jako odškodnění dodám, že vychází 3. května na PC, a když si ji okamžitě předobjednáte, tak na mě prý nezavolá policii.

Tagy: strategie historická vikingové

Zdroje: vlastní

Některé naše odkazy mohou vést na prodejce her či hardwaru. Pokud si skrze takový odkaz něco koupíte, můžeme z prodeje obdržet malá procenta. Více informací zde.

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.