Heroes of Might and Magic 3 jsou nestárnoucí láska, ke které se pravidelně vracím už více než dvacet let. Moje zkušenost ale nikdy nešla dál než ke hrám proti umělé inteligenci, případně čím dál vzácnějším seancím s přáteli „na střídačku“ u jednoho počítače. Tedy až dosud, protože jsem objevil králičí noru online multiplayeru.
Nutno podotknout, že se bavíme o modovaném HOMAM 3, konkrétně o bezplatném modu Horn of the Abyss, ke kterému vám stačí Heroes of Might and Magic 3 Complete. Ten totiž krom pirátské frakce a vybalancování některých nevyvážených mechanik (zdravím oslabenou Diplomacii, Logistiku a Nekromancii) přidává do online klání naprosto klíčový prvek – simultánní tahy.
Díky tomu mají hry proti jiným hráčům příjemné tempo a dají se v klidu odehrát do dvou hodin. Lidští protivníci navíc většinou disponují dostatkem soudnosti, a pokud jim porazíte hlavní armádu, případně o ni přijdou v boji s neutrálními jednotkami, sami se vzdají. To výborně odděluje libové maso od tučného, kterým ve hře proti umělé inteligenci byl samotný závěr. V něm jste totiž museli nahánět houfy slabých hrdinů, kteří neustále zabírají nehlídaná města a vítězství jste se ve standardním deathmatchi dobrali ničím menším než úplným vyhlazením protivníka.
Jeebus na kříži
Než se dostaneme k samotnému hraní a tomu, jak takový online zápas vypadá, je třeba trocha teorie a domácích pravidel. V multiplayerovém světě se nejčastěji hrají takzvané templaty. Jde o jakousi šablonu, která podle jasně daných pravidel vygeneruje náhodnou mapu. Zdaleka nejčastěji narazíte na template Jeebus Cross, velmi dynamickou a rychlou mapu navrženou speciálně pro zápasy jeden proti jednomu.
Mapy Jeebus Cross jsou rozděleny do pěti biomů. Rohové naproti sobě připadají hráčům, dvě sousední oblasti jsou prázdné a mezi nimi je v samém středu pouštní oblast se dvěma náhodnými hrady a těmi nejsilnějšími artefakty, které hra nabízí. Jenže cestu do pouště hlídá extrémně tuhá a početná neutrální armáda. Tou může být cokoliv od skupinky zlatých draků přes houf andělů až po hordy černých rytířů.
Vaším prvním dílčím úkolem je co nejrychleji nabrat dostatečně silné jednotky, probít se do středu mapy a vybavit hrdinu těmi nejlepšími artefakty a kouzly, aby byl připraven na závěrečný střet s protivníkem. Tady také přichází na řadu další domácí pravidla, která se na tomto templatu musí dodržovat. Předně, že do pouštního biomu se musíte dostat přes obránce. I kdybyste se nakrásně naučili kouzlo Létání nebo odhalili tajemství cestování skrz kouzlo Dimenzních dveří, dokud je lákavá oblast ve středu mapy hlídaná, je vám do ní zkrátka vstup zapovězen.
Další pravidlo pak ošetřuje přílišnou časovou náročnost. Jak už jsem zmínil, ve hře je pět biomů, přičemž ve dvou z nich startují hráči a jeden je ten pouštní uprostřed. To znamená, že sousední rohy jsou neobsazené, zdánlivě k dispozici pro zabírání měst a sbírání surovin. Jenže aby seance měla rychlé tempo a dala se dohrát za hodinu či dvě, je vstup do těchto neutrálních zón zakázán.
Příprava na bitvu
Když už víme, jaká jsou pravidla, ještě se zastavme u samotného začátku hry. První taktizování se totiž odehrává ještě v lobby. Rozhodně to není tak jednoduché, že se připojíte do online seance, vyberete si Nekropolis a vzhůru do mapy oživovat tisícovky kostlivců a trýznit nebožáky kouzlem Vlna smrti.
Před každou hrou se náhodně vylosují dva hrady. Hráči pak na střídačku sází zlaťáky o privilegium si z nich vybrat jako první. Stejné sázení pak probíhá ještě jednou – tentokrát se hráči přetahují o barvu. Komu připadne červená a komu modrá? Neboli, a to je důležitější, kdo bude na řadě první a kdo druhý?
S modem Horn of the Abyss do hry přibyly simultánní tahy. Ty končí buď v zakládajícím hráčem zvolený den, týden a měsíc, nebo při prvním střetnutí protivníků. V ten moment se dané kolo opakuje, tentokrát ale už na střídačku. A je to právě tady, kdy má červený hráč výhodu. Jede totiž první a už ví, kde má protivník hrdiny a jak jsou silní.
Vsazené zlaťáky se reálně předávají před začátkem hry. Takže i když jste z aukce couvli a místo vámi oblíbené Bašty se musíte spokojit s Pevností, budiž malou útěchou alespoň těch pár tisíc zlatých, které vám protivník vyplatí.
Astrologové prohlašují týden sysla
První dva týdny v online hře na hráče kladou nemalé nároky. Je potřeba puntičkářsky prozkoumat mapu a naplánovat ideální trasu pro hlavní armádu. Sílit totiž nebudete primárně skupováním jednotek v hradech, ale vyhráváním soubojů ve Vlčích hlídkách, Experimentálních dílnách, Úlech dračích vážek, Konzervatořích gryfů a dalších „rodírnách“ neutrálních jednotek.
Než si takto nasbíráte dostatečný počet wyvern, kyklopů nebo třeba andělů, je potřeba vylevelovat hlavního hrdinu a naučit ho požadovaná kouzla a schopnosti. Jsou to například právě kouzla Hromadné zpomalení a Berserk, která výrazně zjednoduší poražení extrémně tuhých strážců cesty do pouště. Zbytek hry dále budujete armádu, sbíráte silné artefakty v poušti a připravujete se na závěrečný epický střet s protivníkem.
Strategické chrochtání blahem
Byť existují templaty, které umožňují mít pouze jednoho hrdinu (například Jeebus Outcast), v Jeebus Cross obecně platí, že čím více převozníků a průzkumníků, tím lépe. Mapa je doslova posetá volnými surovinami a zlatem k sebrání, takže každý zakoupený hrdina si na sebe téměř okamžitě vydělá. Zkušenější hráči dokážou mezi takovými převozníky šikovně přesouvat i hlavní armádu a svést hned několik soubojů za kolo.
To chce ale téměř odbornou znalost všech jednotek a jejich vlastností, které Heroes of Might and Magic 3 nabízí. Nemluvě o pokročilých manévrech na bitevním poli, jako je vodění neutrálních armád po bojišti, zatímco je zasypávají rány střelců, šikovné využívání slabých jednotek na vyčerpání protiútoků nebo používání schopnosti Taktika k ochraně extrémně křehkých střeleckých jednotek.
Opravdoví experti se zvládnou do pouště dostat na konci prvního týdne. A právě to, jak rychle dokážete do centrálního biomu prorazit, je hnací motor celého online klání, který přímo ukazuje, jak se ve hře zlepšujete. Dalším ukazatelem je číselný rating každého hráče, který se s počtem vyhraných her zvyšuje.
Strmá křivka obtížnosti
Online HOMAM 3 není pro úplné zelenáče. Je totiž třeba mít na paměti i různé skryté mechanismy, ať už to, že body pohybu hrdiny ovlivňuje nejpomalejší jednotka v armádě, nebo různé vlivy terénu na rychlost jednotek v boji a tím i to, kdy se dostanou na řadu.
Začátečníkům bych taky doporučil rozumně zvolit frakci, se kterou začnou. Byť na papíře je údajně stále nejlepší Conflux a Nekropole, obtížné začátky vám půjdou mnohem snáz s Hradem nebo Baštou, protože se velmi brzy dostanete k silným střeleckým jednotkám.
Jak moc smůly může hráč mít?
I když jsou HOMAM 3 dle mého jedna z nejlépe stárnoucích her, je třeba mít na paměti, že jde o více než dvacet let starou tahovku a modernímu zhýčkanému hráči nemusí některé designové prvky sednout.
Tím hlavním bude tempo. Jakmile totiž skončí simultánní tahy a hra se začíná odvíjet postupně tah po tahu každého hráče, jediný herní den se výrazně zpomalí. Vůbec proto není na škodu mít po ruce třeba Nintendo Switch a odehrát pár soubojů v Mario + Rabbids Sparks of Hope. I tak se ale jedna seance málokdy přehoupne přes dvě hodiny.
Druhým nešvarem, který může multiplayer zprotivit, je role náhody. Při generaci mapy se může stát, že se armáda střežící vstup do pouště bude skládat třeba z Fénixů. Nejrychlejší jednotka ve hře ve vašich řadách natropí nevratnou spoušť ještě dříve, než vůbec stihnete seslat jediné kouzlo, a s takovou výzvou si opět poradí jen zkušenější hráč.
Ostatně i na kouzla, která se objeví v magické gildě, můžete mít extrémní smůlu. Přestože Horn of the Abyss umožňuje za nemalou cenu zkoumat kouzla nová, soupeř, který bude mít štěstí, na tom bude zkrátka o poznání lépe. Rychleji porazí silnější protivníky, rychleji naverbuje bojeschopnou armádu, rychleji se dostane do bohatstvím přetékající pouště.
Tím náhodné prvky nekončí. Z Pandořiny skříňky vám můžou padnout naprosto nepoužitelné jednotky. V boji stačí, aby soupeře požehnala štěstěna v podobě pozitivní morálky. Před vytoužené obydlí neutrálních jednotek vám hra může postavit zástup střelců, který z vašich armád nadělá řešeto. To jsou jen některé prvky typické pro Heroes 3, které umí být vyloženě k vzteku a pro začátečníka budou nejspíš znamenat naštvané „GG“ a konec hry.
Po dvaceti letech má stále co říct
I přesto můžu online multiplayer Heroes 3 doporučit, obzvlášť pokud vás HOMAM 3 baví a pravidelně se k němu vracíte. Z mojí oblíbené strategie je najednou přesně taková hra, jakou jsem z ní vždycky chtěl mít. Bez otravné umělé inteligence, s tuhými souboji a s hrdiny třímajícími mocné relikvie, kteří dosahují závratných úrovní.
Minimálně to je skvělá příprava na to, až předběžný přístup opustí duchovní nástupce Songs of Conquest. Nebo na to, až Horn of the Abyss dostane další hratelnou frakci – steampunkem inspirovanou Factory, ve které si vybíráte ze dvou jednotek sedmé úrovně. Jen zkrátka mějte na paměti, že nejde o zrovna nejjednodušší a nejpřístupnější záležitost.