A většinou mlčíme. Tedy, někdo i mluví, ale spíš šeptá. Nejvíc mlčenliví jsou lidé, co prezentovali u Ubisoftu, protože jsou ochraptělí. Hluk města vyplňuje ten prostor, kde by měly znít stovky hlasů, které ale tak nějak nejsou slyšet. Jsme unavení, jsme zmatení, jsme naštvaní, jsme šťastní, jsme prostě tak nějak po E3. Pak nás pozře podzemka.
Proud lidí se rozbíjí o turnikety, jedni jdou na červenou linku, druzí na modrou. Naplníme nástupiště jako armáda, každý označený visačkou se žlutým pruhem (média)) nebo modrým či fialovým. Synchronizovaně vytáhneme mobily, abychom se podívali, co se děje na Twitteru nebo jestli na nás nehuláká nějaká pracovní autorita po mailu. Nezjistíme to, protože v metru není signál. Američané vědí, ti se na nás dívají s jiskrou posměšného: hoho.
A pak přijede metro. To ticho, které generujeme, jakoby sežralo i zvuk přijíždějící soupravy. Naplníme metro nebo spíš ho vyplníme do posledního centimetru čtverečného a navzájem se mlátíme baťohy s kamerami, foťáky a notebooky. Rány jako kopance od osla, ale nikdo se nenamáhá nadávat. V tichu jedeme směrem do Hollywoodu, kde většina z nás bydlí. Těšíme se z blížícího se kultivovaného života. Sprcha. Vzduch. Jídlo. Pivo.
A v tu chvíli, v tu magickou a nepřekonatelnou chvíli, kdy zasněně ztichneme ještě víc, se skrz dav protlačí dvojka mladých lidí bez visaček a vmáčkne se k dvěma lidem s trikem BATTLEFIELD DEV TEAM.
Chvíli přešlapují.
Ticho prořízne: „VY JSTE OD BATTLEFIELDU?! A JAKÝ TO JE?! JE TO SKVĚLÝ?! JSEM DĚSNÝ FANOUŠEK BATTLEFIELDU! ŘEKNĚTE NÁM NĚCO O BATTLEFIELDU! JAKÁ JE E3?!“
Všichni se podvědomě stáhneme a zbaběle v tom necháme vývojáře samotné. Jen ať něco řeknou, třeba něco prokecnou, informace! Hyeny se připravují ke skoku.
A vývojáři dlouho hledí na dva mladíky. Tiše. Předlouho. Unaveně. Hrozně dlouho. Smutně. Už až moc dlouho. Tak dlouho, že metro zastavuje na stanici a otevírá dveře. Konečně promluví: „My tu musíme vystoupit.“ A odejdou.
Skoro jsem chtěl k těm klukům přijít a říct jim: „Hele, ta hra vás bude bavit.“
Ale v tu chvíli metro zastavilo na mojí zastávce.
