Stejně jako samotné výstaviště se ani jednotlivá místa tiskových konferencí nemění. Microsoft má tradičně Galenovo centrum, které vypadá jako ohromný bunkr proti leteckému bombardování. Sony zase okupuje sportovní stadión, kde na vás podezíravě kouká víc sekuriťáků než na fotbalovém zápase Palestiny s Izraelem.

Datel

Na obou místech si pravidelní návštěvníci dokázali najít své místečka. Třeba - pakliže nebude pršet - bude ten obézní fanoušek klepání do notebooku vždy sedět u plotu kolem stadiónu Sony. Rok co rok se tam objevuje, rok co rok zlostně píše o konkurenci a láskyplně komentuje dění u Sony.

To je jeden z populárních způsobů, jak se propasírovat na herní akce. Vedete si blog, vlastně ne, dnes se tomu už říká Twitter a Tumblr, a do nich mlátíte své rozhořčení nad herním průmyslem nebo nekonečnou lásku ke všemu, na co se milostivě vaše oblíbené velké firmy usmály. Získáte určitou komunitu, živíte jí a ona roste a vzkvétá, a pak si s velkou slávou zažádáte o akreditaci a jdete na tiskovku. Následně všechny věrné ubezpečíte, že podle tiskovky je svět v pořádku: hodní jsou ještě lepší a zlí mají nemyté spoďáry. Právě jsem vám prozradil, jak se dostat na konference. Bylo to zadarmo.

Značkařky

Švenk skrz čas a prostor. Co to tam dělá ten hlouček mexických holek? Aaaha! Provozují značkový turismus. Ne snad, že by na sobě měly jen a pouze značkové oblečení nebo objímaly zákazy vjezdu a jednosměrky, ale úporně pózují před všemi logy Microsoft, Kinect, Xbox 360 a Xbox One, případně ještě před hosteskami a samotným Galenovým centrem, které se evidentně dá nafotit z takových úhlů, že by i původní architekti užasli.

zdroj: tisková zpráva

Cigarety

Vousatý Belgičan se chápavě usměje, když vidí, jak s tupým pohledem balím cigaretu, a prohodí: „Už to bude rok, co?“ Rok, co jsme se tu potkali naposledy. Rok, co jsme tu mluvili o Microsoftu. Nebo dva? Pět? A kdyby to bylo kdykoliv jindy a jinde, dali bychom si cigárko spolu a probrali třeba takového Zaklínače. Jenže povinnost volá a Belgičan s úsměvem, tentokrát omluvným, zaujme svojí pozici před kamerou a začne vyprávět národu, co se na tiskovce stalo.

Roháč

Vlastně je tu ještě pan klobouk – Izraelec. Nervózně těká před akreditační budkou Sony a snaží se prosáknout skrz sekuriťáky dovnitř, kde je hudba, jídlo, pití a tiskovka. Stejně jako my má tak trochu svízel s akreditací a stejně jako nám se ani jemu nedaří. Kdykoliv jindy by bez velkého vybízení sundal klobouk a tvrdil, že ho nosí proto, aby nebyly vidět jeho imaginární rohy na holé hlavě, ale tentokrát ne. Jde o hodně: bez vstupu na Sony by si uřízl z klobouku ostudu. Nakonec se, a to je dobře, společně s námi dovnitř dostává.

Gumídek

Anebo Hip Hop Gamer. To je panečku postavička - opásán nadměrným kovovým plátem, který je zřejmě z nějaké mačistické rubačky, poskakuje po konferencích jako gumídek a evidentně se zná s kdekým - od uklízečů až po vysoké šarže, protože se ke každému vrhá, chlapácky nebo hiphopově (co já vím) si s ním třese rukou a hned si začnou vysvětlovat něco velmi závažného. Taková aureola ho tedy obklopovala do okamžiku, dokud na něj nepromluvil Miloš Bohoněk a nebyl náhle vtáhnut do chlapáckého nebo hiphopového třesení pravicí a závažné debaty. Je to prosté, milý Watsone! Ten chlapík to tak dělá všem a má s tím úspěch. Oběti se ani trochu nestihnout bránit, jsou okamžitě v jeho moci. Ostatně: uvidíte brzy na Games!

zdroj: tisková zpráva

Vítězové

Pak tu jsou masy. Fanoušků, novinářů, uklízeček... A pak můžete vidět vítěze. Vítěz je ten člověk, který byl na pódiu během tiskovky, řekl něco zajímavého a lidé jeho nápadu případně jemu zatleskali. Takový vítěz většinou odchází zadním východem, kde jsou přistavené taxíky a limuzíny (dle stupně zvítězení), ale občas vpluje mezi masy, obklopen svými věrnými. Masy se rozestoupí jako Rudé moře před Mojžíšem, chvíli ševelí a náhle z nich vyrazí chapadla novinářů s kamerami. Interview! Interview! Vítěz blahosklonně třese, odpovídá a usmívá se.

Poražení

A pak tu jsou poražení. Poznáte je podle toho, že buď byli na pódiu a řekli nějakou blbost (to se moc nestává, protože na pódiu jste obvykle proto, že jste už předem označení za vítěze), nebo byli obětí momentu, který z nich tak trochu blbce udělal.

Letošní čestná medaile patří Yvesu Guillemotovi. Tento syn farmářů s jablky, který společně se svými četnými bratry založil v osmdesátých letech Ubisoft, se stal na konferenci Sony svědkem smutné události. A bylo mi ho, představte si, líto, když kráčel ze stadiónu obklopen pouze svými nejvěrnějšími a rozhodně nechtěl odpovídat na otázky, jak se cítí po zamrzávání prezentace Assassin’s Creed IV, která byla i přesto dost rozpačitá. Byl to takový...  nalomený Napoleon.

zdroj: tisková zpráva

Anebo se mi to tak aspoň zdálo. Tady se někdy dějí věci, že nevíte, jestli právě spíte nebo vám někdo vylepšil kafe LSD nebo se to fakt děje. Ale pak se stačí zeptat Miloše Bohoňka: Miloši, zdá se mi to? A on odpoví: Ne, Pavle. Jsme na E3.

A tak to má být.