Best of 2013: Nejlepší závodní hra
zdroj: tisková zpráva

Best of 2013: Nejlepší závodní hra

16. 1. 2014 20:30 | Z redakce | autor: Václav Rybář |

Ustrnulý. Tak by se dal jedním slovem charakterizovat uplynulý rok z pohledu závodního žánru. Jinde to bylo o poznání veselejší, ale za virtuálním volantem to byl spíš třídní sraz po letech, při kterém si akorát všichni navzájem spočítali letokruhy. Naši semifinalisté jich mají požehnaně, protože jde ve všech případech o pokračování. Next-gen konzole sice slibovaly pár nových závodních sérií, ale třeba Driveclub byl na poslední chvíli odložen. Zbyly tak hlavně mainstreamoví oslíčci, co se otřásali kvůli zlaťákům, ale nikoliv kvůli posouvání hranic možného.

Přitom nelze tvrdit, že by závodnická scéna jako taková stagnovala. Project CARS sice pomalu, ale velmi aktivně míří k finálnímu buildu, schopně vypadá i Assetto Corsa a vynechat nelze ani zavedené série jako rFactor. Nejsou to krabicové tituly, ale ochotou zkoušet něco nového a mazat hranice mezi opravdovým a virtuálním ježděním, si zaslouží stejně nebo možná ještě víc pozornosti, co velcí hráči na trhu. I proto se jim budeme v letošním roce víc věnovat. Teď už ale k finalistům uplynulé sezóny.

Need for Speed: Rivals

Každoročně nad stavem téhle série nadáváme a každoročně se dostane do finále. Ale konec žertování, letos si to „needi“ zasloužili o něco víc, protože když odhlédnete od mírně osekané PC verze, musíte uznat, že vývojáři složení z ex-burnouťáků odvedli slušný kus práce. Rozdělení kariéry na policajty a zloděje funguje, jízdní model odkazuje k povedenému remaku Hot Pursuit a online multiplayer je minimálně na dobré cestě. Rivalové nejsou bez chyby, ale jasně odkazují na NfS, které si pamatujeme a chceme. Rychlé supersporty, majáky ve zpětném zrcátku a rychle ubíhající krajina. Takhle napsané to zní až trapně jednoduše, ale v EA to pořád ne a ne trefit jako ve starých dobrých devadesátkách. Rivalové se o to alespoň pokouší, a i když by snesli menší tuning, jsou tou správnou cestou, která by z NfS opět mohla udělat respektovaného krále arkádového závodění.

Gran Turismo 6

Největší, nejambicióznější a nejslavnější závodnická série všech dob se dočkala pokračování. Možná jste si všimli, že jí ty číslovky naskakují čím dál tím rychleji, stejně jako závratným tempem roste počet aut a tratí. Kazunori Jamauči chce zkrátka postihnout vášeň pro vše automobilové a hodlá to činit neúnavně i kdyby mu to mělo zabrat celý jeden život. Gran Turismo 6 svým způsobem je ekvivalentem neuchopitelnosti, košatosti a nevyhnutelné nedokonalosti lidského života. Nové je navršeno na starém, výjimečné zážitky střídají rozčarování, nadšení je doprovázeno zklamáním. Z některých úhlů je nové Gran Turismo dechberoucím počinem, z jiných se mu loupe omítka. Radikálně vylepšený jízdní model je neoddiskutovatelnou zbraní proti konkurenci, ale snaha nafouknout hru obsahem z předchozích dílů titulu trochu podráží nohy. Mnohem víc než u jiných her v případě Gran Turismo 6 rozhoduje nejen jak moc milujete hry, ale jak moc milujete auta.

F1 2013

Aktuální sezóně formulové simulace jsme dali v recenzi trochu za vyučenou, ale když se člověk na počin Codies podívá optikou letošních virtuálních závoďáren, musí uznat, že tak špatné to zase nebylo. Nešlo přece jen o nějaké aktualizace týmových soupisek, dočkali jsme se nejen rozštelované fyziky, ale především historických přídavků (i když původně napůl placených), které umožnily usednout do kokpitů z let devadesátých a osmdesátých. Jen dobré úmysly však nestačí a právě výlet do historie v podání F1 2013 zůstal tak nějak na půli cesty. Může za to uspěchaný vývoj nebo promyšlená snaha vytáhnout z nás za rok dalších třináct stovek? Codies zjevně tuší, že ve formulové licenci se skrývá obrovský potenciál, ale zatím ho velmi opatrně obcházejí. Opět nabízejí parádní vizuál, kvalitní fyziku a bezkonkurenční dojem z rychlosti, kterou se řítíte po nejhezčích okruzích světa. Jenže to všechno už tu třikrát bylo. Je na čase zařadit další kvalt.

Forza Motorsport 5

Jediná čistě next-genová hra v letošním žebříčku, která v zásadě zas tak moc letošní není. Ale čert to vem, protože pátá Forza se drží svého kopyta. I přes kontroverzi s menším počtem aut a do jisté míry až tragickým nedostatkem tratí. I přes nešťastný systém mikrotransakcí, který je poměrně necitlivě integrován do hry. Jádro nové Forzy totiž bez sebemenšího zaváhání navazuje na čtvrtý díl, nikoliv na arkádovou větev jménem Horizon, kterou jsme vyhlásili za nejlepší hru roku loni, i když jí řada hráčů nemohla přijít na jméno. Pětka je sice chudší obsahem, ale vynahrazuje to nekompromisní audiovizuální stránkou, ve které přecházejí oči z kokpitů a uši krvácejí, kdykoliv si závodní dvanáctiválce spokojeně odfrknou při podřazování do vracáku. Jízdní model má sice trošku neposedný zadek, takže s autem jezdíte víc bokem než v reálu, ale je to ideální mix – realistická zábava nebo zábavná realita, vyberte si sami. I když se časem dostaví stereotyp z opakujících se tratí, jádro páté Forzy a větší důraz na sociální funkce vás utvrdí v tom, že tahle vlajková hra nové konzoli určitě ostudu nedělá.

WRC 4

Vlastně celkem solidně odvedená licence. Pokud tedy na rallye nekoukáte a nepovažujete tyhle závody za jeden z nejfotogeničtějších, nejzběsilejších a nejzábavnějších sportů vůbec. WRC 4 sice ždíme všechna ta jména a auta, nabízí dokonce několik rallye šampionátů, ale stojí na hodně obstarožním enginu, kterým by se daly strašit malé děti (ty, co jsou od narození zvyklé na Full HD). Pohled z kokpitu není nejhorší a tratě ve čtvrtém díle doznaly vylepšení. Konečně nejsou široké jako pražská magistrála a např. stromy ve Finsku se na vás opravdu sbíhají hodně těsně, jenže herní erzety nemají krom názvu s těmi skutečnými nic společného. Chybí typická místa, slavné zatáčky a především z každého podniku absolvujete jen hrstku zkrácených rychlostních zkoušek, takže nikdy opravdu neochutnáte, co je vlastně WRC zač. Dalo by se to omluvit jízdním modelem jako kdysi u Richard Burns Rally nebo hezkou grafikou jako u DIRTu, ale ani jedno WRC nemá. A to že jako jediná může využívat oficiální licenci postačí ke štěstí snad jen méně náročným hráčům.

 

A nejlepší závodní hrou roku 2013 podle redakce Games.cz se stává...

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Forza Motorsport 5

Loni konečně došlo k dlouho očekávanému souboji závodnických titánů. To samo o sobě mělo značit jednu z nejzajímavějších sezón, ale ani jeden z titulů jsme nezastihli v jeho nejlepší chvilce. Gran Turismo 6 chvíli milujeme, chvíli nenávidíme. Navíc v kombinaci s Gran Turismo Academy a dalšími marketingovými aktivitami Polyphony Digital (Vision Gran Turismo) se z mainstreamové hry stává globální experience, který k autům a videohrám vábí i lidi, co o gamepad nebo volant běžně nezavadí. Dělá to ale z šestého Gran Turisma lepší hru? Bohužel ne. Pátá Forza šla proti Gran Turismu 6 nejen marketingově, ale také ideově. Turn 10 se rozhodli pro přechod na novou platformu, ale starý obsah odhodili, místo aby s ním nafukovali měřítko hry a vytvářeli tak nerovnost mezi novým a starým. Ukázalo se, že ani jeden extrém se hráčům nezavděčí.

Souboji Forzy a Gran Turisma ale není o černobílém srovnávání kvality s kvantitou. I na úmyslně ochuzené Forze je totiž vidět, že je hladová. Od prvního dílu útočí ze zadních pozic, a i když by se mnozí hádali, že síly obou rivalů se vyrovnaly už v předchozí bitvě (GT5 vs. Forza 4) a tenhle mezigenerační souboj vlastně není tak úplně fér, je z Turn 10 cítit víc motivace a víc emocí. Pátá Forza do vás radost ze závodění naleje hned v první zatáčce, a i když některé její dobré úmysly mají ještě co pilovat (Drivatar), je z ní cítit srdce. A to mnohdy vydá za tucet next-genových prvků.

V rámci naší série Best of 2013 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2013, doposud vyšly následující kousky:

Nejnovější články