Série Mount & Blade snad nikdy nebyla o hrdinství jediného člověka, ale o jeho schopnosti vybudovat si schopnou družinu a s ní si podmanit, co se mu jen zlíbí. Pokračování Bannerlord o tuto část hry samozřejmě nepřichází, právě naopak. Rekrutování nových duší je o něco propracovanější.

Vyprahlý vzduch venku nahrává spíš než hraní návštěvě bazénu, ale na poli nových titulů ještě pořád odmítá zavládnout sucho. Tento týden vychází třeba kreslená skákačka s velmi neotřelou herní mechanikou, bláznivé arkádové závodění a chystá se i návštěva inkvizitorů ze světa Warhammeru 40 000. Krvavou třešničkou na dortu pak bude výlet do meziválečného Londýna sužovaného španělskou chřipkou a upíry. Video připravil, sestříhal a namluvil Honza Vondrášek.

Znáte ten typ lidí, kterých se zeptáte, jaký měli den, a oni na vás s kadencí osmdesáti slov za minutu vychrlí celý svůj životní příběh včetně toho, co měli k obědu 5. srpna 1994? Tak nějak jsem si připadal při sledování výstupů z PDXConu, konference studia Paradox. Dávku informací, co Švédové nasdíleli, vůbec nebylo možné shrnout do jednoho článku. Už jsme tak včera psali o chystaných deskovkách i o novém titulu ze starého Říma, a teď je čas na obří hromadu oznámených DLC ke všem možným už vydaným hrám.

Nebožák Haimrik u nás v redakci platí za jedno z nejpříjemnějších překvapení loňského Gamescomu. Minimalistický sépiový styl s příměsí hektolitrů krve, které častěji tryskají z Haimrika než z jeho nepřátel, nás zaujal na první pohled. A na ten druhý nás dostal opravdu nevídaný herní mechanismus zhmotňování slov. O hře jsme od té doby neslyšeli a najednou prásk, datum vydání 5. června.

Napůl akce a napůl „bojovka“ For Honor nedávno rozjela druhý rok podpory a rozšíření, konečně přidala tolik potřebné dedikované servery a novým bezplatným updatem cílí jak na nováčky, tak veterány. Ubisoft totiž do hry přidal nový tréninkový mód. Ten je součástí páté sezóny a zcela nahrazuje předchozí systém tutoriálu.

Pilíře země od Kena Folletta jsou moje nejoblíbenější knížka o stavbě středověké katedrály ve fiktivním anglickém městečku, a celkem vysoko se nacházejí i v obecnějších kategoriích. Proto jsem The Pillars of the Earth bedlivě sledoval od chvíle, kdy jsem se o existenci téhle atypicky vypadající point-and-click adventury dozvěděl. A dobře jsem udělal, protože ačkoli je na hře studia Daedalic jasně vidět chybějící tříáčkový rozpočet, výlet za mnichy, šlechtičnami a staviteli katedrál je pro každého dějepisného someliéra jednoduše pohlcující.