Velmi brzy po oznámení vychází další strategie se jménem Sida Meiera v názvu. Sid Meier’s Starships nezapře, že vzniká jako nadstavba, která dále rozšiřuje universum Civilization: Beyond Earth, což ovšem není na škodu. Nejen, že bude hra využívat vaše případné uložené pozice, ale zároveň se odehrává v universu, které už znáte a nemusíte tedy složitě pronikat do pojmů nového fiktivního světa. Co vše ale od hry, která vychází dnes, můžete čekat vám nastíní trailer se všemi základními informacemi.

Stalo se běžnou praxí, že vychází hodně DLC téměř o velikosti (a ceně) klasických datadisků, ale naštěstí vychází jen málo datadisků o velikosti (a bohužel ne ceně) klasických DLC. Významy pojmů DLC a datadisk se nám tedy krásně mísí a jedno od druhého rozeznáme jenom v případě, že se některé studio rozhodne vydat obsahově opravdu macatý datadisk klasického střihu. Pak je jasné, s čím máme tu čest, třeba jako v případě druhého datadisku pro výbornou strategii Age of Wonders III s podtitulem Eternal Lords. Stejně jako v případě Golden Realms je totiž Eternal Lords natolik datatiskovitý datadisk ze staré školy, až se z toho člověk dojme. Pokud je fanoušek Age of Wonders III, samozřejmě. A co takový k slzám dojatý stratég může od datadisku čekat (až si utře slzu)?

Série Total War z dílen studia Creative Assembly tento rok oslaví patnáct let existence, což tvůrci připomínají pěkným retrospektivním videem. Během pouhých tří minut si tak můžete připomenout více než desítku her, které jste možná hráli, možná vás minuli, ale určitě zanechaly výraznou stopu v análech videoherní historie. Creative Assembly navíc rekapitulaci TW titulů doplňují náznakem, co se bude dít v rámci série do budoucna.

Představení real-time strategie Ashes of the Singularity bylo milým překvapením pro hráče, kterým současná stagnace RTS žánru strategií není po chuti. Je otázkou, zda se právě Ashes of the Singularity podaří situaci změnit a bude slavit úspěch. Leccos napovědět by ale mohly následující záběry z technologického dema, které na první pohled evokují Supreme Commander.

Hry, ve kterých si můžete vesele postavit pořádně obrovskou, prosperující metropoli, byste spočítali na prstech obou rukou. Většina z nich je navíc v dnešní době herním ekvivalentem obstarožního prstenu po prababičce – můžete je mít rádi, můžete je i používat, ale už by to zkrátka chtělo modernější kabátek. Cities XXL je jedním z titulů nabízejících východisko z této ošemetné situace. Pootevírá nám dveře k záchraně, přidržuje je otevřené a za nimi zní nebeská hudba. Avšak celé je to jenom vychytralá, ďábelská past.

Jestli hráči od Civilization: Beyond Earth něco čekali, pak určitě plynulou návaznost na legendární Alpha Centauri a vylepšené mechanismy z posledních "Civek." Nakonec se dočkali výborné strategie i hry obecně, které sérii od Firaxis nedělá ostudu. Přesto se řada hráčů (včetně mě) nemohla při hraní Beyond Earth zbavit pocitu, že tvůrci mohli zajít dál, odpoutat se od designových konvencí předchozích dílů a vytěžit mnohem více ze sci-fi tématiky hry, která skýtá více prostoru k uplatnění nových postupů, než historií svázané díly v Civ sérii. Podobný pocit však nezachvátil jenom hráče. Velmi brzy po dokončení a vydání hry loni v říjnu si i vývojáři uvědomili, že byli příliš konzervativní a poplatní přístupu, jakým Civilization hry vyvíjí normálně. Během přednášky na GDC 2015 přiznali barvu designéři Beyond Earth Will Miller a David McDonough, když zhodnotili, co se jim na hře povedlo, a co naopak moc ne.