| Autor: Martin Zavřel Publikováno: 11.listopadu 2007 | Verze hry: prodávaná/PS3/ang. Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky uvolněné Sony Bez toho, abyste byli připojení do sítě (lze to provést mnoha způsoby a PS3 online služby jsou bezplatné, na rozdíl od Xboxu), hru vůbec nespustíte – nahlásí prostě „network error“ a zůstanete v hlavním menu. Na druhou stranu, jestliže online jste, pak je vstup do hry maximálně intuitivní a bezproblémový. Jestliže nemáte žádné preference a chcete prostě začít „něco střílet“, stačí odklepnout nějaké tři vstupní obrazovky a šup: jste ve hře. Warhawk dokonce neobsahuje ani žádný tutoriál (jen stručné textové hinty během hraní) nebo simulaci soubojů s boty. To je samozřejmě škoda, protože první zhruba hodinu hraní jste odsouzení k učení se metodou pokus-omyl. Samozřejmě můžete např. založit vlastní LAN hru (do které se ale nikdo kromě vás nepřipojí – pokud to tedy např. nechcete rovnou zkusit ve 4 lidech split-screen na vaší TV) pro vyzkoušení ovládání… a nebo nějakou dobu jen sledovat online protihráče - zbraně a taktiky, které používají. Ale pro spuštění LAN hry musíte být také připojení do sítě, jinak se zkrátka Warhawk nespustí. Během mého hraní bylo k dispozici neustále okolo 600 online rozehraných her – část z nich běžela na rychlých veřejných serverech Sony a část hostili přímo sami hráči. Nikdy jsem neměl problém s nalezením proti/spoluhráčů a své jsem si užil i s českými přáteli. zdroj: Archiv Warhawk GT video 2 - stažitelná verze (27 MB, 1280x720) • Herní možnosti Warhawk lze v zásadě velmi snadno popsat jako klon Battlefieldu, ale to by nebylo tak docela fér. Ano, jde o stejný žánr: pestrou vojenskou akci na hraně realismu a arkádovosti. Disponuje však vlastní vnitřní dynamikou i unikátní atmosférou. Herní režimy jsou čtyři, samé známé: deathmatch, týmový deathmatch, hon na vlajku a král kopce (pod názvem „Zóny“). Boj všech proti všem jistě netřeba vysvětlovat (týmová varianta je podle procentuálního zastoupení oblíbenější), to samé s principem CTF. Při bitvě o zóny se vám přičítají body za dobu, po kterou udržíte pod kontrolou určitá místa na herní mapě (což jsou často základny s obnovujícími se zbraněmi a vozidly, takže jde také o strategickou výhodu). Hrát můžete na pěti různých mapách, nicméně ty mění rozlohu a počet check-pointů podle množství zapojených hráčů a lze také nastavit, zda je chcete hrát v režimu Dogfight (pouze letecké bitvy, ve kterých hra obzvláště vyniká) a nebo Urban Strike (zde se bojuje stejně tak na zemi, jako ve vzduchu). Výlučně letecké bitvy jsou k mání jen pro deathmatch (včetně týmového), nicméně pro hon na vlajku můžete zapnout možnost přenášení vlajky nejen v rukou vojáka, ale také letadlem. V jedné mapě může být zároveň až 32 hráčů na osmi konzolích (každá z nich by tedy musela běžet v režimu rozdělné obrazovky na čtvrtiny). Některým PC hráčům by to mohlo připadat málo, ale při tak intenzivních bojích je to již v deseti lidech pekelná řežba (jen si představte typickou scénu, že se ve vzduchu utká pět stíhaček najednou, zatímco je ze země ostřeluje tank, kulomet, raketomet a protiletadlové dělo). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jak už bylo zmíněno, hlavním zdrojem inspirace pro Warhawk byl nepochybně Battlefield. Oproti němu však Warhawk disponuje mnohem větší mírou „arkádovosti“, nebo-li zjednodušenosti a přímočarosti. V tomto ohledu, ačkoliv hra vypadá graficky docela reálně, připomíná mnohem více ráj plastových hraček. Prostě vyběhnete do krajiny, popadnete první zbraň, statickou věž, vozítko nebo letoun, co vám padne do oka a už se řežete. Případně se narodíte poblíž nepřítele a okamžitě začne přestřelka. Battlefield v jakékoliv své inkarnaci se oproti tomuto snaží působit přeci jen reálněji a taktičtěji, což je určitě zajímavá cesta pro náročnější a zkušenější hráče… Nicméně pro konzolové „online panice“ je Warhawk mnohem schůdnější a variantou. Do karet mu přitom samozřejmě hraje také fakt, že konkurence v rámci žánru ještě na konzolích není zas tak početná. Škoda jen nízkého počtu hratelných map i herních módů, protože takhle Warhawk snad až příliš sází na své průkopnictví. • Návyková zábava Jedním z nejzásadnějších stavebních kamenů pro jakoukoliv masově úspěšnou online hru je dokonalá balance stran a zbraní. Warhawk je v tomto ohledu dle mého názoru vydařeným produktem a právě v tom leží těžiště skvělé zábavy, kterou si u něj užije kdokoliv: ať už raději běhá po svých s odstřelovací puškou nebo raketometem, jezdí se spoluhráčem v džípu či tanku nebo brázdí oblohu v jednom z letounů. Hra nabízí sedm druhů zbraní pro letouny (od naváděných raket po oslepující prach), devět ručních (pro pěšáky - od odstřelovačky přes plamenomet, samopal a granáty až po raketomet), tři vozidla a tři druhy statických věží (obzvláště protiletadlové kanóny jsou hodně brutální). zdroj: Archiv Warhawk oficiální multiplayer trailer - stažitelná verze (26 MB, 1280x720) Vše do sebe krásně zapadá. Pěšáci jsou samozřejmě rychlí a univerzální bojovníci, na druhou stranu jsou ale nejvíce zranitelní. V statické věži máte k dispozici nejsilnější munici ve hře, ale jakmile vystřelíte, stanete se pro všechny okolo hodně výrazným nehybným terčem. Letadla mají jasnou výhodu nad pozemními jednotkami, jenže aby na ně mohly spustit smysluplnou palbu, musí se z tryskového módu přepnout do vznášedlového – během kterého nemohou moc rychle manévrovat a uhýbat případným protiútokům, jako je raketa vystřelená pěšákem. Celý systém krásně funguje jako celek, kdy sehraný tým postupným obsazováním základen získává zbrojní převahu na bojišti a zatlačuje protivníka k pomyslné zdi. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Už během prvního zkoušení hry před rokem na E3 jsem měl pocit závrati, když jsem vzlétnul rychlou stíhačkou do mraků a následným nakloněním ovladače (a povědomě také celého těla) ji stočil na stranu nebo se pustil z mraků zase střemhlav dolů. Pohybový senzor, zabudovaný v Sixaxis ovladači PS3, je pro ovládání létajících strojů ideální. Warhawk jej přitom využívá mnohem citlivěji a příjemněji, než dračí řežba Lair. Zatáčení a manévrování je tak akorát citlivé, rychlé a pohodlné. Na rozdíl od zmiňované Lair ovšem máte možnost pohybové senzory vypnout a řídit letadla klasicky analogovými páčkami. 
zdroj:
tisková zpráva
Nastavení ovládání je natolik univerzální, že dokonce můžete zvlášť vypínat/zapínat/ladit pohybový senzor pro vozidla a zvlášť pro letadla. Pěšáka nicméně pohybovým senzorem ovládat nemůžete. Osobně jsem nakonec starosvětsky pohybový senzor vypnul a hrál klasicky páčkami, nicméně mnoho (vesměs mladších) hráčů mi říkalo, že během ovládání stíhačky senzorem se jim mnohem lépe soustředí prsty na míření, přepínaní zbraní apod. Je to tedy vyloženě věc vkusu a zvyku, zda si užijete oné moderní formy ovládání nebo do toho půjdete postaru.• Výprava Grafika hry je – podobně jako hratelnost – někde na hraně mezi komiksem a realitou. Technicky jde rozhodně o kvalitní záležitost, což uznáte především v okamžiku, kdy vám hra poběží v HD rozlišení 1080i, budete hrát čtyři na jednou stroji, bojiště bude plné desítek nepřátel, explodujícím peklem budou prolétávat rychlé stíhačky - a vše přitom poběží dokonale plynule, s naprosto uspokojující mírou detailů. O tom, že hledím odstřelovací pušky dohlédnete snadno až na druhý konec rozsáhlé mapy, jsme už na psali. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Samotná herní prostředí mají také něco do sebe: například zničené mrakodrapy hlavního města Eucadie, sahající do mraků, na mne rozhodně udělaly dojem. To samé letecké bitvy v západu slunce okolo majestátné napodobeniny sochy svobody. Vzhled strojů a vojenských základen má příjemný punc špinavosti a realističnosti, díky kterému vše působí poněkud hmotněji. Velký potlesk si zaslouží ozvučení: až uslyšíte stíhačku prosvištět okolo vás nebo nad krajinou zaduní explodující střely protileteckého kanónu, dostane vaše domácí kino řádně zabrat. Hudba je bohužel prakticky jen v menu, ale jde o působivý orchestrální styl, hodný válečného velkofilmu. • Nastavení Hra dává v hlavním menu možnost nastavit chytrým a účinným způsobem preference přesně podle vašeho gusta. Samozřejmě si můžete vybrat svůj vzhled – přesněji řečeno, upravit vzhled svého pěšáka a letadla (zdejší letadla se jmenují Warhawk a umějí se vznášet na místě jako vrtulník nebo zapnout tryskové motory a létat jako stíhačky). Základem volby vzhledu je také výběr jedné ze dvou válčících stran: „hodní“ Eucadiané připomínají vzhledem uniforem i techniky polovinu dvacátého století, zatímco „zlí“ Chernované vypadají více futuristicky. Jak se zlepšují vaše výsledky ve hře, odemykají se nové kostýmy, nátěry, znaky apod. takže je dobrá šance, že během hraní nenarazíte na dva stejně vypadající protivníky. Hra vám postupně podle dosaženého skóre zvyšuje hodnost – od rekruta přes dvacet dalších až po generála. Slouží to kromě jiného k tomu, aby se správným nastavením filtrů hry zabránilo hraní začátečníků s profíky (rekrut proti generálovi si moc neužije). Nastavení hry dále obnáší takové drobnosti jako automatické balancování stran, zakázání splitscreenu pro hráče dvou různých týmů a další. Nechybí ani založení hry s přístupovým heslem pro uzavřené tréninky klanů. Tvůrci zkrátka hratelnost promýšleli a ladili hodně dlouho, což je poznat i podle samotného menu s možnostmi nastavení. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
starší obrázky z této hry si prohlédněte v galerii• Průkopnické obtíže Absence jakékoliv formy hry pro jednoho hráče, stejně jako nepřítomnost příběhu nebo kampaně, jsou slabiny. Hra by si za ně nicméně zasloužila o něco slevit cenu. Za co ji zkritizovat musím, to je relativní nestabilita síťového kódu. Ta se projevuje občasným padáním připojení bez varování a zjevné příčiny. Může vás to potkat jednou za hodinu nebo jednou za den, ale určitě vás to potká: ať již hru sami hostíte, hrajete s kamarádem ze stejného města nebo s někým z druhé strany planety (potvrzeno z více zdrojů). Samozřejmě můžete poměrně rychle hru znovu založit nebo se do ní zapojit, ale nepříjemné to je. O něco menší problém jsou pak drobnosti typu smazání vaší dosažené hodnosti z paměti centrálního serveru (vzácné, ale stává se to). Tvůrci projektu oznámili brzké vydání patche 1.1, který by měl problémy s padáním omezit. Přiznal přitom, že od vydání hry již bylo několik podpůrných patchů speciálně pro Warhawk aplikováno na samotné hostitelské servery Sony. Kromě toho se chystá také první stažitelný datadisk, který má v prosinci přinést především revoluční „dropship“ letadlo, jež unese klidně i tank a je samo o sobě vyzbrojeno šesti raketovými věžemi. Tahle unikátní jednotka má ovlivnit hratelnost natolik, že budou mírně upraveny i některé herní mapy. 
zdroj:
tisková zpráva
Nezbývá tedy než doufat, že sílící online komunita okolo hry bude i nadále narůstat a také díky stažitelným updatům bude hra vzkvétat. S mírným údivem musím konstatovat, že jsem hraním Warhawka strávil více času, než u Halo 3 na mé druhé konzoli. A podle internetových fór s vyjádřeními dalších konzolistů vím, že nejsem sám.zdroj: Archiv Warhawk GT video 1 - stažitelná verze (46 MB, 1280x720) Související články: Novinky včetně ohlasů ze zahraničí |
| Martin Zavřel | |
| autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku |
