zavřít

Uncharted 2 - recenze

Vychází na platformách: PS3

Verdikt: Strhující, velkolepá, nádherná. Ačkoliv třebas nemá hloubku některých jiných výjimečných her, po stránce zážitku jde o aktuální vrchol v rámci žánru. Těžko si představit člověka, který by si ji neužil nebo ji dokonce dokázal odložit bez dohrání. Určitou přímočarost a jednoduchost plně vynahrazuje propracovanost a atmosféra. Pokud byste si měli zahrát na PlayStation 3 jedinou hru, zvolte Uncharted 2.

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 96/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Dnes vychází nejlepší PS3 hra roku, která posouvá hranice a navozuje pocit, že vám někdo nenápadně vyměnil konzoli za prototyp PlayStation 4.

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 16.října 2009
Verze: PS3/review/anglická
Doba recenzování: 1 týden


Nejočekávanější PS3 hra roku posouvá hranice a navozuje pocit, že vám někdo nenápadně vyměnil konzoli za prototyp PlayStation 4. Není to ovšem pouze vizuální nádhera, ale také vynikající příběh a strhující hratelnost, co vás bude držet přikované u vaší HD televize až do poslední vteřiny.

zdroj: Archiv Znáte to mravenčení za krkem, když se vám do rukou dostane titul, o kterém se dlouhou dobu dopředu vědělo, že bude mimořádný – a víte, že už za pár hodin/minut budete s ovladačem v ruce vstupovat do jeho světa. Všechny ty měsíce čekání a představ, hltání článků, screenshotů či trailerů, jsou konečně za vámi: přišla ta chvíle, kdy jste konečně „na vlastní kůži“ uvnitř vytouženého virtuálního světa. Čím větší jste fanoušek a čím významnější je to hra, tím je těžší následně uspokojit všechny vaše očekávání a touhy, vyhnané hypem a očekáváním na maximum.

Nuže, ničeho podobného se v případě Uncharted 2 nemusíte bát: hned od začátku vám hra spustí čelist dolů a tam zůstane prakticky po celou dobu hraní. Během těch vás čeká tolik wow momentů (včetně prvotního „uf, já už to můžu ovládat – myslel jsem, že to je ještě pořád před-renderovaný film“), jako doposud u žádné hry této generace hardware.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Rozjezd

Uncharted 2 se po stránce konceptu zcela drží původního dílu. Hlavní menu dokonce obsahuje stejnou ústřední skladbu (byť nově nahranou), což ale na druhou stranu dělají i filmy s Indiana Jonesem. Po zhruba minutovém loadingu (hra se vůbec neinstaluje na harddisk) následuje tradičně skvělé filmové intro (před-renderované v engine hry), které zcela plynule přejde do samotné hry.

Obsahuje přes dvacet kapitol (nebo úrovní, chcete-li) a je celkově zhruba o třetinu rozsáhlejší, než jednička: tento dojem ještě zesiluje fakt, že budete více cestovat a prostředí i příběh jsou mnohem pestřejší. Přesto (v závislosti na obtížnosti či na tom, jak moc se rozhlížíte, plížíte a hledáte skryté poklady) je možné hru dohrát zhruba za dvanáct až patnáct hodin.

Uncharted 2 dá od začátku najevo, že hnacím motorem bude kvalitně postavěný příběh – úvodní kapitola je totiž pasáž, vytrhnutá zhruba z poloviny hry – zatímco se Nathan Drake, váš hrdina, sbírá po očividně spektakulární havárii a hledá cestu ze zdemolovaného vlaku, postupně mu před očima (formou vsunutých filmových sekvencí) probleskávají vzpomínky na zápletku, kterou jeho cesta začala. Tyto jsou přitom vtipně navázané na jeho současnou situaci (např. filmová sekvence končí jeho úsměvem v minulosti a hláškou „to bude v pohodě, co by se mohlo pokazit?“ a následuje návrat do současnosti, kde se zkrvavený Nate válí na zemi po tlakové vlně od výbuchu).

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Po prvních dvou kapitolách plných časových posunů a flashbacků nicméně naskočíte do plynulé příběhové linie, která se nepřetržitě podobá divokému hollywoodskému blockbusteru - s jedinou klidnější pasáží, kde budete moci na chvilku vydechnout. Pokud nebudete hru chtít dohrát naráz, mírumilovná vesnice v horách bude vaše jediná šance udělat si v hraní pauzu do příštího dne; nikde jinde se dost dobře nemáte šanci odtrhnout.

Deja vu

Jak už jsem naznačil výše, hra dodržuje šablonu, nastavenou prvním dílem. Týká se to samozřejmě také hratelnosti, byť její dávkování a celkový spád hry jsou ještě mnohonásobně zdařilejší. Takže jde opět o 3rd person akční adventuru, zapadající někam mezi Resident Evil a Tomb Raider. Poměr jednotlivých složek hratelnosti je zhruba 50% akce, 30% plošinovkování/šplhání/skákání/navigace a 20% puzzle typu „nastavte schovanými/hůře dostupnými pákami obří sochy do určité formace, aby se otevřely dveře“.

Pokud jde o akci, je na vás, zda střílíte nebo jdete pěstmi tělo na tělo. Stejně tak můžete velkou část hry zvládnout tichým „stealth“ stylem, nicméně podobně jako v Metal Gear Solid vás k tomu hra nenutí (pouze vás za to odměňuje: při stealth zabití „vypadávají“ z nepřátel lepší předměty, jako např. granáty). Každopádně rychlé a zákeřné Natovy útoky zezadu navíc dobře vypadají a jde o velmi efektivní způsob, jak pročistit nepřátelské území ještě předtím, než padne první výstřel.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Kapitolou samou pro sebe jsou strhující pasáže honiček, např. na vlaku, mezi vozy uhánějícího vojenského konvoje nebo uvnitř hroutící se budovy (to vás potká několikrát) – tyhle sekvence jsou prostě jako vystřižené z letního hollywoodského blockbusteru, přičemž celkem pravidelně se během nich zásadním způsobem plynule mění herní prostředí a scenérie.

U plošinovkové/navigační části hry si možná postesknete, že je striktně lineární – vždy existuje jen jedna cesta dál, jde pouze o to ji nalézt. Na druhou stranu je díky tomu tato cesta dokonale připravena a udržuje si spád (propadávající se podlahy apod.) – prostě jde o průchod filmovými kulisami podle scénáře. Puzzle jsou ozvláštněné především tím, že pro jejich řešení musíte otevřít Natův deník a hledat nápovědy v jeho poznámkách, fotografiích a náčrtcích. Mimochodem, v deníku jsou i různé Natovy vtípky, což je jeden z obrovské záplavy chytrých detailů, kterými hra doslova přetéká a ožívá.

Nate a jeho kumpáni

Jestliže příběh o hledání ztraceného pokladu Marca Pola (odehrávajícím se zhruba rok po událostech prvního dílu) je sám o sobě poněkud stereotypní a předvídatelný (byť se dočkáte i mírného nadpřirozena, podobně jako v jedničce), jeho postavy jsou naprosto brilantní a jedinečné. Nate sám je znovu neskonale zábavný svým humorem (např. komentář „je škoda na něčem tak pěkném sedět“, když pomáhá své parťačce zespodu vylézt na vyvýšený žebřík), ale kromě toho je tentokrát i lidštější díky určitým morálním volbám a svědomí, které během příběhu prokáže.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Stejně zajímavé jsou i obě ženské protagonistky, nová drsná lovkyně pokladů Chloe a mírně upjatá novinářka Elena z minulého dílu. Mezi nimi a Natem samozřejmě vznikne zajímavý milostný trojúhelník a vše se párkrát zkomplikuje díky zradě či hře na obě strany. Minimálně jeden poněkud krutý zvrat zhruba uprostřed hry mě skutečně zaskočil (pro zasvěcené, týká se Elenina kameramana). Snad jedinou slabou postavou je hlavní zloduch, který je prostě… zlý. Přál bych si, aby tam byl někdo na úrovni Andyho Serkise z Heavenly Swordu. Jinak jsou všechny postavy vynikající, a to jak ve zhruba třech hodinách filmových sekvencí, tak díky skvěle dávkovaným dialogům během hry. Je to dílo nejen skvělého scénáře, ale především vynikajících herců-dabérů.

Wow faktor

Při vší té designové a hratelnostní symfonii stále zůstává jeden aspekt hry, který neustále přebíjí všechny ostatní dojmy: totiž efekt otevřených úst a vytřeštěných očí, způsobený vizuální nádherou. Obrázky a videa bohužel nevystihují plnokrevnost HD zážitku na velké/kvalitní LCD TV, navíc ty nejkrásnější scenérie a lokace vývojáři očividně tajili jako překvapení pro hráče.

Několikrát jsem se přistihl, že jsem odložil ovladač a přisedl jsem si blíže k televizi, ohromeně zkoumajíce, na co se to vlastně dívám, kam až jde dohlédnout a že se to všechno hýbe. Tuhle nádheru netvoří jen mimořádná dohlednost nebo přehršel speciálních efektů se světlem, vodou či sněhem. Je to také zásluha pečlivého sladění barev a vysoké míry unikátních detailů, jako jsou třeba drobné předměty v jednotlivých místnostech.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

V této souvislosti zamrzí, že zvuková stránka hry (efekty, nikoliv velkolepá orchestrální hudba) zdaleka není tak detailní a propracovaná. Že by to bylo zaměřením veškerého výkonu na vizuál a jeho (dokonalou) plynulost? Každopádně řeči vývojářů o tom, že jejich nová iterace herního engine využívá procesor PS3 na 100% (zatímco první díl Uncharted pouze na 30%) jsou zcela na místě – cokoliv udělali, nemám pro to lepší pojmenování, než kouzlo.

S chladnou hlavou

Po dohrání bude hodně dlouho trvat, než z vás opadne adrenalinové vytržení a celkové nadšení. Hra skutečně funguje jako velkorozpočtová hollywoodská jízda, ohromující, dravá a pohlcující (to je kromě jiného příčinou, proč jsem od ní nedokázal odejít a projel ji praktiky nonstop). Nicméně až bude po všem, možná se někteří zamyslí nad tím, že Uncharted 2 vlastně nepřináší po koncepční stránce nic nového (oproti jedničce). Někoho třeba zamrzí finále, které není nějak mimořádně vypointované ani emotivní, spíše předvídatelné a „odpovídající“.

Umělá inteligence a skriptování přestřelek jsou o něco lepší (nepřátelé se víc pohybují a nechodí už v nepřetržitých vlnách, pokud zůstanete na jednom místě), nicméně během stealth hraní občas zazlobí (tohle je bohužel problém v nejnudnější, druhé úrovni hry, která je povinně stealth a dle mého neměla ve hře vůbec být).

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv
další obrázky v galerii

Nic z toho ale nedokáže zkalit vynikající celkový dojem. Hra takto výpravná, geniálně „dávkovaná“ a detailně propracovaná se vidí jednou za několik let. V případě PS3 jde celkem bez diskuze o doposud nejsilnější titul, proti kterému bledne i taková Killzone 2. Grafici, animátoři a programátoři, které znám, se svorně shodovali v tom, že po technické stránce jde o zázrak napříč platformami, který důstojně obstojí třeba i ve srovnání s Crysis.

zdroj: Archiv Když k tomu připočítáte ještě zcela nový multiplayer (kooperativní sekvence z příběhových misí a plnokrevné kompetitivní módy, celkem podobné Gears of War 2 – to vše ale navíc využívá střelecké i „plošinovkové“ vlastnosti postav - více se budem MP věnovat v samostatném článku), dostanete naprosto zaručený tip na letošní Vánoce. Vůbec bych se nedivil, kdyby tato hra sama o sobě zvýšila prodejnost konzole jako takové.

Stáhněte si: Trailery, Videa...

Související články:Preview, Novinky....

Martin Zavřel
autorovi je 29 let, pracuje v 2K Czech, v minulosti sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku



 
 
Martin Zavřel

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.