• Využítí Joint Strike Fighteru
V roce 1997 začali Innerloop Studios z Norska vyvíjet nadějnou hru s pracovním názvem Nemesis, která měla běžet na enginu jejich první hry - Joint Strike Fighter. Hra to měla být na svoji dobu poměrně revoluční, neboť v ní nešlo jen o střílení, ale jednotlivé akce jste si měli dopředu pečlivě promyslet a naplánovat. Později engine JSF silně vylepšili a hru přejmenovali na Project IGI (IGI = Im Going In, pod tímto názvem se hra prodává v USA). Výsledkem jejich několikaleté snahy je špionážní akční hra, která skoro nemá na PC obdoby.

Project IGI je takzvaný "Thinker/Shooter", neboli akční střílečka, při které budete muset občas použít i mozek, nejlépe by se asi dala přirovnat k takovému mixu Delta Force a Thiefa. Hra běží na vlastním enginu pojmenovaném TerraForm, který umožňuje vytvořit herní svět o rozloze několika milionů čtverečných mil. Mapy misí v Projectu IGI mají rozlohu i více jak 20 mil a nezapřou tak svého předchůdce v leteckém simulátoru.

• Příběh a náplň misí
Ve hře se vžijete do role bývalého člena Britské SAS (Special Air Services) Davida Jonese, který je specialistou na vojenské operace ve východní Evropě a v Rusku. Zpočátku se příběh hry točí okolo překupníka zbraní jménem Josef Priboi, ale jeho dopadnutím hra zdaleka nekončí. Čeká na vás ještě dlouhá cesta, na jejímž konci budete muset zabránit jaderné hrozbě, která nepochází odnikud jinud než z Ruska. V jednotlivých misích plníte rozličné úkoly, od zničení nosičů protiletadlových raket nebo nakažení počítačového systému virem, přes lokalizování a následné osvobození vězně až třeba po krádež nepřátelského letadla. A toto nejsou zdaleka všechny úkoly, které budete muset splnit. Ve většině misí totiž nemáte pouze jeden úkol, ale musíte jich splnit více.

zdroj: tisková zpráva Vaše úkoly jsou zpočátku velmi jednoduché, ale jak postupujete hrou, zvětšuje se i jejich obtížnost. Ze začátku stačí k úspěšnému dokončení mise vystřílet všechny nepřátele a cesta k cíli je volná. V pozdějších misích jsou však vaši nepřátele ve střelbě mnohem zdatnější než ze začátku, a tak je mnohem lepší potichu kolem nich proklouznout, než po nich střílet a tím spustit poplach. Poplach může zapnout jak stráž, tak i bezpečnostní kamery, kterých je v některých základnách docela dost. Můžete je sice zničit, ale pokud to zaznamená jiná kamera, okamžitě zapne poplach a nepřátelé se na vás jen pohrnou.

Jednotlivé mise jsou prokládány briefingy, které jsou udělané v podobném stylu jako třeba ve hře Sin, ale na rozdíl od Sinu vám zde pomáhá celkem schopná blondýna jménem Anya :) V briefingu se dozvíte popis vašeho úkolů v následující misi a navíc v něm jsou většinou i záběry cílového prostoru ze špionážního satelitu nebo videokamer, které se nacházejí přímo v nepřátelské základně. Anya vám však neradí jen v briefingu, ale zasílá vám podrobné informace i během plnění mise. Většinou je to ve chvílích kdy se stane nějaká neplánovaná událost, jako třeba v misi kde musíte zachránit překupníka se zbraněmi Josefa Priboie ze zajetí, ale když se prostřílíte až do vězení, zjistíte že všechny cely jsou prázdné.

• Reálné zbraně a vybavení
zdroj: tisková zpráva Zbraní máte na výběr opravdu hodně. K vaší standardní výbavě, se kterou začínáte většinu misí, patří bojový nůž, pistole Glock 17 a samopal MP5 SD3. Mezi další “americké” zbraně se řadí ještě samopal M16 A2, který dokáže vrhat i výbušné granáty, dále potom různé brokovnice jako třeba Spas 12 a několik dalších zbraní. To ale není zdaleka všechno, můžete totiž sbírat i zbraně padlých nepřátel, a jelikož se hra odehrává v Rusku, disponují vaši protivníci hlavně skvělými samopaly AK47 a ještě lepšími ostřelovačkami Dragunov. Tato ostřelovací puška je asi nejlepší zbraň v celé hře, neboť je velice přesná, takže s ní můžete nepřítele zabít jedinou střelou a navíc na obrovskou vzdálenost. To samé však platí i o vašich nepřátelích, kteří míří docela přesně, takže někdy ani nevíte odkud vás kdo zabil. Mezi zbraně patří ještě všelijaké granáty nebo nástěnné miny, které ale podle mě nemají ve hře moc velké využití. Do vašeho zbraňového arzenálu patří ještě raketomet LAW 80, kterým se skvěle likvidují nepřátelské tanky nebo jiná obrněná vozidla.

K dispozici nemáte však pouze zbraně, ale také několik velmi šikovných věciček. Ta první je dalekohled, kterým můžete skoro libovolně zoomovat a který vám navíc ukazuje pozice nepřátel a jejich vzdálenost od vás. Druhá, ale stejně důležitá, pomůcka je špionážní satelit, který ve hře plní funkci mapy. Není to ale pouze obyčejná mapa, kromě prohlížení okolního terénu vám totiž také umožňuje zoomovat, sice jen v několika stupních, ale v tom nejdetailnějším vidíte nepřátelské vojáky skoro v životní velikosti.

Léčení je také vyřešeno velmi důmyslně. Ve hře se nenacházejí žádné lékárničky jako v jiných akčních hrách, ale skoro v každé základně můžete najít lékárnu, ve které můžete sebrat Medipack a s jeho pomocí si vyléčit jen tolik životů kolik zrovna v té chvíli potřebujete a zbytek si nechat na pozdější použití, místo toho abyste veškeré léky spotřebovali na nějaké malé škrábnutí.

• Skoro dokonalá krajina
zdroj: tisková zpráva Jak jsem již psal výše, umožňuje engine hry zobrazovat velice rozlehlé mapy, ale na rozdíl třeba od hry Turok, kde jste viděli jen na pár kroků a všechno ostatní bylo zahaleno do neprůhledné mlhy, v Project IGI opravdu vidíte, jak nejdál to jen jde. Ve chvílích, kdy se přesunujete na nějaké vzdálenější místo, se můžete kochat nádhernou kopcovitou krajinou, kterou vidíte na míle daleko. Třeba v předposlední misi se mezi kopci majestátně tyčí chladící věže jaderné elektrárny. A podobných scén může ve hře najít mnohem více.

Kromě standardních pohybů ovládá Jones ještě několik speciálních pohybů. Lezení po žebříku asi nikoho moc nepřekvapí, ale třeba takové přelézání plotů nebo ručkování po drátech elektrického vedení je už něco jiného. Pokud vykonáváte nějakou speciální akci, přepne se hra do pohledu třetí osoby a vy se můžete libovolně rozhlížet kolem sebe, jestli vás někdo neohrožuje. Pokud lezete například po žebříku můžete se kdykoliv zastavit a pokračovat v lezení až uznáte za vhodné. Dolů můžete po žebříku buď klasicky slézt nebo se ho chytnete na stranách a rychle sjedete. Při odemykání dveří nebo používání počítače se vám zase zobrazí ukazatel, jak dlouho bude konání této činnosti trvat. Pokud na vás zaútočí při vykonávání nějaké speciální činnosti nepřátelský voják, můžete ji samozřejmě okamžitě přerušit a začít se bránit.

Kapitolou samo o sobě je používání zbraní a hlavně střílení z nich. Protože se Project IGI snaží být hrou co nejvíce reálnou, jsou dřevěné a tenké stěny snadno průstřelné. Mě se například stalo, že po mě nepřátelé stříleli i skrz dřevěný plot, za kterým jsem se snažil schovat. To samé ale můžete použít vy proti nim, není nic lepšího než postřílet jednotku nepřátel skrz stěnu jejich ubytovny nebo položit protipěchotní proximity-minu na místo, kde pravidelně prochází nepřátelská hlídka a potom jen sledovat, co se stane, když hlídka k mině dorazí...

zdroj: tisková zpráva Ozvučení hry také patří k tomu nejlepšímu, co můžete na počítači slyšet. Zvuky jednotlivých zbraní znějí naprosto realisticky, například střelba z AK47 zní přesně tak, jak jsem si ji vždycky představoval. Ani hudba není za zvukem nijak pozadu, naopak výborně dokresluje celkovou atmosféru hry a jednotlivé skladby se mezi sebou navíc velmi pěkně prolínají.

• Hloupí nepřátelé, nemožnost ukládání pozice
Bohužel ani tak skvělé hře jakou Project IGI je se nevyhnulo pár chybiček. Asi nejvýraznější chybou podle mě je, že se nepřátelští vojáci klidně znovu objeví v ubytovně, kterou jste právě vyčistili a navíc po vás ihned začnou střílet. Když se mi to stalo poprvé, myslel jsem, že mě zabil nějaký zatoulaný voják, protože se mi zdálo nemožné, aby se v budově kterou jsem právě dokonale vylidnil, objevila zcela nová hlídka. Pravda byla bohužel jiná. Další chybka je možná ještě vážnější než ta předchozí, ale je klidně možné, že je to chyba pouze mého počítače. Občas se mi totiž stalo, že hra naprosto neočekávaně “zamrzla“ a jediným řešením byl restart počítače, bohužel potom musíte celou misi hrát znovu, což dokáže pěkně naštvat, zvláště pokud se hra kousne skoro na konci nějaké náročné mise.

zdroj: tisková zpráva Další nedostatek je nemožnost ukládat hru během mise, což může někomu vadit, ale na druhou stranu to zase docela zvětšuje hratelnost a napětí, protože nikdy nevíte kolik nepřátel se skrývá za následujícím rohem. Poslední nedostatek se týká vašich nepřátel, kteří mají poměrně hloupou umělou inteligenci. Několikrát se mi stalo, že prošli kousek ode mě a teprve po chvíli si uvědomili, že by mě asi měli zastřelit. Také často jen tak stojí na místě, i když těsně vedle nich padne na zem jejich mrtvý kolega.

Podivné je také jejich umírání, i když do nepřítele vystřílíte celý zásobník ze samopalu, on se jen chytne za břicho a pomalu si lehne na zem. Navíc všichni nepřátelé umírají pořád stejným způsobem a jejich mrtvoly se po chvilce rozplynou, takže po nich zůstane pouze jejich zbraň.