• Andílek Bob
S originalitou to v dnešním herním světě není vůbec růžové. Většina myslitelných možností už byla vyčerpána a mezi námětem shodnými hrami rozhodují mnohdy jen technické detaily. O to více potěší, když se objeví hra, na které je vidět, že nad ní její autoři pořádně zapřemýšleli a pokusili se o něco nového. Nejrůznější hrátky s převtělováním duší tu už sice byly, ovšem pravděpodobně ještě nikdy v takové podobě, jakou nabízí Messiah.

Svět se za dlouhá léta vývoje změnil v technokratickou společnost, založenou pouze na penězích a moci. Světoví vůdci známí jako Otcové se už nestarají o blaho lidí a namísto toho jsou posedlí vědou a možnostmi člověka spojeného se supermoderními počítači. Snaží se být nadlidmi a poznat ta největší tajemství jako je vesmír, nebe a peklo.

A právě peklo je dimenze, kam se Otcům podařilo díky sestrojenému portálu proniknout. Zmocnili se Satana, uvěznili ho a podrobili mnoha pokusům. Přitom stále mysleli na to, jak ovládnout další sféru, nebe. Bůh však o tom všem dobře věděl. Proto na zem seslal svého nejschopnějšího anděla Boba, aby Otce zastavil. Daroval mu schopnost vstoupit do jakékoliv žijící bytosti a ovládat ji a zároveň ho učinil smrtelným. To asi proto, aby to neměl tak jednoduché. Abyste to VY neměli tak jednoduché.

• Novodobá reinkarnace
Přestože andílek Bob je v podstatě bezbranné mimino, které umí mizerně létat, tu a tam něco zmáčknout a ukazovat prstem, celá hra se dá charakterizovat jako docela tvrdá third person akce. Začínáte uprostřed futuristického města Faktur v těle policisty pochůzkáře a od prvních minut vás dokonalé utajení v cizím těle začne svádět k hříšným myšlenkám, které velmi brzy zrealizujete, a to i kdybyste nechtěli. Už po několika sekundách například musíte vyhodit do vzduchu bednu blokující východ, třebaže u ní zrovna něco opravuje chlapík se svářečkou. V cestě vám stále stojí víc a víc živých překážek a vám nezbyde než je všechny povraždit. Třebaže vás prosí o milost a slibují hory doly, jejich smrt je nevyhnutelná a vy jste jejím poslem. Velmi šťastný nebožák se dočká maximálně toho, že se vám jeho tělo zrovna hodí a vy se ho rozhodnete použít. I tak je však jeho konec pouze oddálen.

Bytost, které se zmocníte, je vám zcela oddána. Bez zaváhání se vrhá do křížové palby, skáče do propastí či se vystavuje radiaci. Nejvíc si její bezmoc uvědomíte ve chvílích, kdy ji natolik opotřebujete, že začíná pomalu umírat. Neopatrným pohybem po římse například dojde k tomu, že spadnete z výšky na zem a vaše postava si zlomí nohu. Začne se plazit po zemi a hlasitě naříkat, že vám je jí až líto. Nemůžete však udělat nic jiného, než z ní vystoupit, jít svojí cestou a chudáka nechat napospas osudu. Říká se přece, že těsně před smrtí vás navštíví andělé.

Aby se Bob necítil až tak sám a aby věděl, co přesně má udělat, Bůh stále zůstává při něm. Sleduje, jak si počíná a čas od času na něj promluví, aby mu vysvětlil novou situaci, popřípadě zadal nějaký úkol. Jak si v Bob poradí se všemi nástrahami a překážkami je ovšem pouze na vás. Někdy jde jenom o to vtělit se do určité osoby, aby vás scanner pustil přes uzamčené dveře, ale jindy vyloženě musíte kombinovat všechny svoje vlastnosti a možnosti, které situace nabízí.

Nádherným příkladem je místnost, kde probíhá drcení biologického odpadu. Jediná cesta ven vede přes spalovací komoru, jejíž dveře se ovšem otevírají pouze na několik sekund během přijímání nového kontejneru s odpadem. Ten je však skoro prázdný. Musíte jej tedy doplnit tak, že využijete těl vědců obsluhujících drtičku a také tělo svoje. Skočíte tedy do drtiče, ale během skoku se z těla uvolníte a jako andílek vylétnete za vědci, stojícími na silovém poli nad drtičkou. Probatolíte se ochrannými lasery a vtělíte se do jednoho z vědců, jehož rukama už snadno odblokujete silové pole, jímž společně s kolegou propadnete do drtičky. Ještě než je vaše tělo rozsekáno na kusy, opět se proměníte v andělíčka a ulétnete pryč. Kontejner je plný a cesta ven volná. (Jednodušší řešení je nepoužívat vlastní tělo a počkat si na dalšího vědce, který vždycky poslušně přiběhne, ovšem už není tak elegantní :)