Autor: Jiří Sládek Publikováno: 2.června 2006 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Kromě misí je ve hře i opravdu hodně nepovinných questů. Většina z nich je sice trochu na jedno brdo, ale hrají se dobře, a to je hlavní. Kromě klasických zabij / přines je ve Factions i docela hodně „kecacích“ úkolů. Novinkou jsou takzvané „Challenge Mission“, nepovinné mise, v nichž se parta snaží o splnění konkrétního úkolu, třeba zabití určitého počtu nepřátel či udržení pozice po určitou dobu. (Rychlé) první kroky Factions mi připadaly minimálně zpočátku o dost rychlejší. Úvodní lokaci, kterou coby jakousi obdobu „tréninkového“ Zeleného Ascalonu obstará ostrov s výcvikovým klášterem, projdete za pár hodin až den hraní, přičemž pokud budete plnit všechny questy, ocitnete se na jejím konci třeba i na patnáctém levelu a v kapse vám bude cinkat několik platiňáků. To se s novou postavou při normálním stylu hraní za pár hodin v kampani Prophecies rozhodně získat nedá... Je to dáno hlavně dost vysokými odměnami (zkušenostními i peněžními) za splněné questy. Po zkompletování ostrova se dostanete na hlavní kontinent Cantha, jehož západní břeh (kde začínáte) je pokryt obrovským městem Kaineng. Poměrně brzy se můžete prosekat do Kaineng Center, z jehož doků vás loď dopraví do Lion´s Archu a umožní tak přechod postavy mezi novým a starým světem – tedy máte-li nainstalované i původní Guild Wars. Samozřejmě, funguje to i opačně, čili pokud s postavou z první kampaně splníte kraťoučký quest v Lion´s Archu (zadá učitel skillů Firstwatch Sergio kousek od brány), otevře se vám cesta do Canthy. Novinky a inovace Už na prvním ostrově můžeme napočítat mnohé novinky, a jejich výčet se s dalšími kroky do nitra Canthy jen zvyšuje. Menších či větších změn je nepočítaně, takže to vezměme trochu telegraficky. Už při tvorbě postavy pro kampaň Factions si všimnete odlišného vzhledu postav – obličeje, vlasy, oblečení; bohužel se o nové vizuály nerozrostl repertoár tažení Prophecies (a naopak, pro Factions nemůžete použít žádný z vizuálních prvků z první hry). Za splněné úkoly už vedle peněz a zkušeností nedostáváte skilly, ale skillpointy, za které si pak sami můžete vybrat potřebnou dovednost u učitele. V některých případech dostanete také speciální předmět, který je jakousi poukázkou na nákup u quartermasterů; poukázky se liší lokaci od lokace a lze za ně pořídit třeba klíče k truhlám, identifikační a salvage kity a podobné užitečné pomůcky. Samozřejmě si užijete i spoustu nových předmětů. A to nejen co se týče věciček sebraných z mrtvých nepřátel či vzácných truhel, ale také v případě brnění; ve větších městech totiž potkáte hned několik obchodníků, kteří nabízejí vizuálně odlišné zbroje. Dvě nová povolání (k dispozici jen pro start v nové kampani) jsou nepochybně jednou z na první pohled nejviditelnějších inovací oproti prvnímu dílu. Je fajn, že přibyly i dva nové sloty na postavy (máte-li oba díly, můžete mít tedy rozehráno až šest charakterů), a každý si tak může obě nové specializace vyzkoušet. S tím ovšem souvisí jedno malé úskalí – zvlášť v úvodních lokacích se to jen hemží vrahy a ritualisty. Což je nejen trochu nuda, ale hlavně problém při skládání party pro obtížnější mise. Je také škoda, že při nainstalování obou dílů Guild Wars se kampaň v Tyrii nijak nepřizpůsobí novým povoláním – což například znamená, že u žádného tyrijského obchodníka či řemeslníka nezískáte zbraně či brnění pro vraha a ritualistu... Tichý zabiják U vraha je asi celkem jasné, v čem vyniká – jeho specialitou jsou smrtící útoky způsobující velké poškození, hlavně skládáním skillů do drtivých komb. Většina melee skillů se dělí na „lead“ a „off-hand“, čili útok pravou a levou rukou (vrah totiž třímá dvě lehké zbraně, jako jsou dýky, sai či kama), a některé dovednosti lze použít jen v návaznosti právě na lead či off-hand attack. Pokud si tedy dobře vyberete a načasujete skilly, můžete účinně střídat silné útoky a protivníka za chvilku rozsekat na cimpr campr. Kromě toho ale tichý zabiják ovládá i posilující enchantmenty, které třeba zlepšují pohyb či obranu nebo například zajistí regeneraci zdraví. Vyvolávač duchů Ritualista je tajemná postava vládnoucí zajímavými magickými schopnostmi. Jeho hlavní specializací je vyvolávání duchů – ti dokáží po určitý čas pomáhat celé partě, a to třeba tak, že útočí na soupeře, posilují obranu spolubojovníků nebo dokonce léčí ritualistu a jeho druhy. Další kouzla se samozřejmě vztahují k různému posilování těchto duchů. Tím ovšem přehled ritualistových kouzel nekončí – v rukávu má také třeba dočasné vylepšování zbraní svých spolubojovníků. Umí ale seslat i další zaklínadla, mezi kterými jsou i přímá útočná, ale také takzvané „Item Spells“, tedy kouzla, která do ritualistových rukou vykouzlí speciální urnu s popelem, která svému tvůrci poskytuje různé bonusy nebo třeba léčení. Ve hře najdete několik nových NPC postav, které zastávají zajímavé funkce. Quartermastery už jsme zmínili výše, ale to není vše – zajímavý je třeba Profession Changer, který za pětikilčo (což ve Factions není mnoho) změní vaše sekundární povolání. O hodně bohatší je také výběr henchmanů. Nechybí ani hodně netradiční pomocníci, jako jsou třeba dravé želvy (nebo co to proboha je), ale potkáte i známé postavy, například Devonu či Eve. Škoda jen, že AI henchmanů nezaznamenala žádný krok kupředu. Samozřejmě, že i bestiář se nám poněkud rozrostl. Kromě stvoření z orientální mytologie tu máme i městské gangy, nagy, obříky yetti a další kamarády. Opomenuta samozřejmě nezůstala ani zvířata k ochočení, takže rangeři si mohou nově pořídit třeba tygra. Novinek je ve Factions zkrátka hodně, i když hráči volají (už delší dobu) po některých dalších. Konkrétně by se jim líbila aukce (jako třeba ve WoW) a větší skladiště – storage. Je pravda, že i mě by se tato vylepšení líbila, jenže autoři mají asi dobře spočítáno, jak vybalancovat hru – aukce i větší storage by vedly k tomu, že by hráči mnohem snáze získali to, co potřebují, a brzy by ze svých avatarů měly polobohy ověšené těmi nejsilnějšími předměty. Kurzickové versus Luxoni Factions znamená frakce. A o nich z velké části hra také je. Konkrétně jde o konzervativní a nábožensky založené Kurzicky, a kočovné a divoké Luxony. I na vás, respektive na vaší gildě je, abyste se na jednu stranu přidali. Naštěstí se můžete pohybovat ve městech obou frakcí a dokonce můžete i pro oba tábory plnit questy, ovšem samozřejmě se vyplatí kopat pořádně jen za jeden tým. Frakční body (Faction points) lze získat v PvP bojích i plněním questů, a jejich použití je dvojí. Můžete je utratit sami individuálně – lze je vyměnit za speciální surovinu na brnění té které frakce. A nebo převést na účet gildy, respektive aliance (sdružení spřátelených gild, mj. se společným chatovacím kanálem a možností vzájemné návštěvy Guild haly); několik aliancí s nejvyšším počtem bodů může kontrolovat města se vstupy do elitních misí. Nový rozměr PvP Kompetitivní zápasy byly součástí prvního dílu, a ve Factions je důležitost PvP ještě prohloubena. Nejen, že získané body můžete zajímavě využít, ale hlavně – autoři vytvořili mohutnější bitvy než dříve. Můžete se pustit do tzv. Alliance Battles, a to na několika místech. Třeba přímo z Guild Hall se díky NPC můžete přenést do bitvy dvou stran, z nichž je každá tvořena třemi čtyřčlennými týmy, které se snaží co nejdříve získat 500 bodů. Body se přičítají za zabití soupeře, ale také za získání a držení některého (některých) ze sedmi speciálních míst. Ty kromě přísunu bodů zajišťují svým držitelům i další výhody, jako třeba oživování blíže frontě, bonusy k obraně, bonusy k útoku či generování NPC bojovníků a elementalistů. Jiný kompetitivní mód zase představuje dobývání, respektive bránění pevnosti se speciálním NPC. A také můžete bojovat třeba v jantarovém dole... PvP bitvy mi ve Factions připadají natolik zajímavé, že opravdu posouvají zápolení hráčů na nový level. Asijský styl Již původní Guild Wars vynikaly krásným fantasy zpracováním, a lehké prvky asijského vlivu se v aktuálním pokračování samozřejmě ještě prohloubily, což je vzhledem k zasazení nové kampaně do orientálního prostředí vcelku pochopitelné. Krajina mi zvláště v některých lokacích připadá o něco bohatší a detailnější. Subjektivně jako jednu z graficky trochu slabších částí hodnotím městské slumy, které jsou jednak výrazně pojaty (i když vcelku logicky) jako koridory, což je trochu nuda, a navíc jsou oproti ostatnímu prostředí hodně fádní. Na druhou stranu je potěšitelné a realisticky vypadající, že lokace v Kaineng City (a mám teď na mysli „bojové“ lokace) jsou poměrně hodně zalidněny civilisty, mezi kterými jsou i obchodníci, řemeslníci, zadavatelé questů a sběratelé trofejí. Technické zpracování Podle mého subjektivního soudu nejpohádkověji vypadají úvodní lokace na ostrově s klášterem, ze kterých Asie opravdu dýchá – klasické bambusové hájky, zasněžené hory i vysoké skály v moři... a k tomu typická orientální architektura. Opravdu si tu budete připadat, jako kdybyste procházeli exteriéry z filmu Tygr a drak či podobných snímků. Zajímavá a poměrně originální jsou i území Luxonů a Kurzicků – jantarové moře a zkamenělý les – i když postrádají lehkost „zelené“ přírody. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Obecně ve všech lokacích se mi zdá, že si vývojáři dávali větší pozor na neviditelné hrany, o které se v původních Guild Wars hrdinové leckdy nepříjemně zasekli. Factions jsou poměrně bohaté na filmečky, které jsou opět vytvořeny v herním enginu. Trochu ale zamrzí fakt, že postavy – ač slušně nadabovány – stále neotvírají ústa (i když původně autoři v tomhle ohledu slibovali pokrok), což trochu zabíjí atmosféru příběhu. Zdá se mi, že hardwarové nároky jsou drobet vyšší než v případě předchozího dílu, ale to je dáno již zmíněnou detailností prostředí a více objekty v krajině. Při maximálním nastavení běhá hra úplně v pohodě třeba na 3,4 GHz / 1 GB RAM / 256 MB grafika (což bohužel není úplně průměrná sestava), na slabších počítačích je nutno snížit rozlišení či filtrování, vzdálenost vykreslování či detaily... nicméně i s nižším nastavením je stále nač koukat, zpracování je opravdu krásné. Jděte do toho! Recenze určitě nemohla (a ani si to nekladla za cíl) zachytit všechny detaily tak rozsáhlé hry, jako Factions – a konec konců jakékoliv MMORPG – jsou. Jedno je ale jisté: pokračování úspěšného MMORPG se opravdu povedlo. Samozřejmě se najdou i drobné mušky: kratší PvE příběh, neanimované obličeje v cut-scénách, trochu odbyté zpracování městských slumů. Nicméně vzhledem k tomu, že vás Guild Wars: Factions při absenci poplatků stojí stejně (respektive i méně), než leckterý offline titul, který máte dohraný za pět nebo deset hodin, je to naprosto jasná volba nejen pro zaryté fanoušky MMORPG. A pokud zainvestujete do nákupu obou dílů, získáte dva propojené, ale značně odlišné světy a nepřeberné možnosti, jak si užít večery, které z nějakého nepochopitelného důvodu netrávíte ve společnosti kamarádů a půllitrů v restauračním zařízení. Guild Wars jsou prostě super. Stáhněte si: Trailery... Související články: Guild Wars recenze, Novinky, Dojmy #1&Dojmy #2 |
Jiří Sládek | |
autorovi je 29 let, věnuje se marketingovým konzultacím, mediální komunikaci, přípravě GameStaru v časopise PC World a psaní do dalších médií; preferuje RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |