I v něm zůstal zachován herní systém, kdy jedinou surovinou, kterou potřebujete, je energie. Nic víc, nic míň. Hra si ponechává svižné tempo, takže mnoho času na výrobu bojových jednotek a budování obranných staveb nezbývá. Malé zaváhání v rozmisťování staveb přináší obrovské potíže s kvalitním AI soupeřem, který každou chybu dokáže patřičně využít. Nestačí pouze postavit několik generátorů energie a k nim umístit laserová děla či raketové pozice. Nepřítel se díky propracované taktice dokáže s těžkými howitzery a za využití vzdušné podpory dostat až na dostřel vašich staveb. Pokud k tomu dojde, spočívá jediná naděje v dostatku zdrojů energie, což zaručí přísun čerstvých jednotek a fungující energetické štíty.
Fandové Perimeteru se nemusí obávat nepříjemných překvapení v podobě nešťastných zásahů do herního systému, protože základní principy, jako terraformování krajiny podle potřeby a výroba jednotek za pomoci nano-vojáků, zůstaly beze změn. Ovládání a interface rovněž neprošli významnou přestavbou, za to nejmarkantnější proměnu zaznamenal soundtrack, který je zbrusu nový a k atmosféře futuristických bitev si žádnou vhodnější hudbu snad ani nedokáži představit. Za ty dva roky se bohužel nijak nevylepšila grafika a stále přetrvává problém s orientací na mapě, hlavně co se staveb týče.