Pokémon Legends: Z-A byli letos ve veřejných halách Gamescomu jedním z největších taháků, a to hned ze dvou důvodů. Jednak jde o přímého nástupce experimentálního spin-offu Pokémon Legends: Arceus, který před pár lety odvážně narušil zaběhlou rutinu hlavní série. A jednak jsou to vůbec první Pokémoni pro zbrusu nový Switch 2. Což znamená na jednu stranu větší očekávání ze strany fanoušků, ale taky zátěžový test pro Game Freak, který se v posledních letech několikrát ocitl pod palbou kritiky kvůli technickému stavu svých her.
V neveřejné sekci pro novináře a partnery měli ale Pokémoni jen velmi skromný stánek. Miniaturní recepce, chodbička s miniledničkou, za dveřmi čtyři herní stanice. Přesto jsem po půlhodinovém demu odcházela s pocitem, že Pokémoni brzy zažijí největší revoluci nejmíň za posledních deset let, a že změny už potřebovali jako sůl.
zdroj: The Pokémon Company
Nebudu chodit kolem horké kaše – Pokémon Legends: Z-A konečně vypadají graficky dobře. Ne „dobře na poměry Pokémonů“, ale prostě dobře. Lumiose City, které známe z šesté generace (Pokémon X/Y), působí ve své noční, neony zalité podobě jako živoucí město. Textury, nasvícení i drobné detaily jako odrazy světel na mokrém asfaltu nebo vegetace vypadají zkrátka líp než kdykoli dřív v sérii.
Velkým překvapením pro mě byl i výkon, demo běželo stabilně v 60 FPS, a to i během intenzivních soubojů s mnoha efekty na obrazovce. Zvlášť po zkušenostech se Scarlet & Violet, kde optimalizace prakticky neexistovala, je plynulý běh velmi příjemná změna. Legends: Z-A ovšem vycházejí i na starém Switchi, a tam si nejsem úplně jistá, jak si povedou.
Pokud byl Legends: Arceus opatrným krokem směrem k akčnějšímu pojetí, Z-A zachází v tomto směru ještě mnohem dál. Souboje probíhají v reálném čase, kdy se svým trenérem pobíháte po bojišti a navigujete po něm jeho Pokémony. Každý jejich útok má různě dlouhý cooldown, takže se o jejich pořadí vyplatí přemýšlet. Pokémony v poli můžete libovolně střídat, takže i když zrovna zazmatkujete, protože si nejste jistí, kdo je efektivní třeba proti travnatému typu, máte čas chybu napravit.
Déletrvající schopnosti se dají i různě kombinovat, například můžete protivníkova Pokémona otrávit, oslabit, a pak s někým jiným dorazit. Ale pozor, i váš trenér může od protivníkových potvůrek občas schytat ránu, pokud se konkurenční schopnosti včas nevyhnete. Realtimové souboje mají zkrátka úplně jinou dynamiku než kdykoliv předtím v sérii. Jsou rychlejší, napínavější a zároveň i taktičtější.
První půlka dema se odehrávala v tzv. battle zone, ve speciální instanci, kde jsme během noci měli nasbírat 1000 lístečků. Úroveň sloužila jako tutoriál, nicméně v nočních sekvencích se budete postupně propracovávat celou abecedou a z ranku Z se postupně probojujete až k vytouženému A, jak název hry napovídá.
zdroj: Nintendo
Mně tedy muselo stačit porazit tři trenéry se svým čtyřčlenným týmem (Chikorita, Mareep, Fletchling a Weedle). Základní mechanismy jsou poměrně přímočaré, pobíháte ulicemi Lumiose City, sbíráte blyštivé předměty, když se potkáte s jiným trenérem, utkáte se. Pokud se k nim zvládnete připlížit nepozorovaní a zaútočit první, začínáte s výhodou. Tentokrát ale nic není černobílé – protivníci mohou přepadnout i vás.
Souboje v této části byly spíše tréninkové, ale ukázaly, jak intuitivně funguje ovládání na Pro Controlleru ke Switchi 2. Vyvolávání a stahování Pokémonů přes D-Pad je svižné, uhýbání a kotrmelce na tlačítkách působí přirozeně a zaměřování protivníků na ZL se hodí hlavně v chaotičtějších chvílích.
Druhá část dema skočila o několik hodin dopředu a vrhla mě rovnou do srdce Lumiose City, kde jsem se nicméně nemohla odchýlit od stanovené cesty. Pronásledování v ulicích města vyvrcholilo epickým střetem s Rogue Mega Absolem - tedy s mega verzí Absola, který se vyvinul sám o sobě, aniž by ho někdo trénoval. Místní profesor si myslí, že je to proto, že ve městě lidé žijí s Pokémony v harmonii, a mají tedy ideální podmínky. Já si myslím, že je to hlavně proto, aby vás Z-A mohlo hráčsky pořádně prověřit.
Absol měl docela bohatý arzenál útoků, včetně plošných, které zabíraly skoro celou arénu a šly přerušit jen super-efektivním protiútokem. S Rogue Mega Pokémony se pochopitelně zvládnou popasovat jen vaši vlastní Mega Pokémoni, jenže abyste je mohli proměnit, musíte napřed sesbírat dostatek Mega energie.
V aréně jsem tedy balancovala mezi ochranou Lucaria, vyhýbáním se útokům a pobíháním za energetickými orby. Jakmile proběhla Mega evoluce, nastává krátké časové okno, kdy Absolovi můžete dát co proto. Souboj to byl hektický, ale i dost zábavný a rozhodně tempem ani stylem nefunguje jako nic z dosavadní série Pokémon.
Chaos na bojišti má svůj vlastní řád, který připomíná spíš hraní MMO. Neustále točíte a odpočítáváte různé cooldowny, musíte si hlídat pozici svou i svého Pokémona, děláte hodně věcí najednou, ale rozhraní navzdory tomu působí velmi přehledně.
Obzvlášť mě potěšilo, že podpůrné útoky na zvedání statistik jsou konečně co k čemu. V hlavní sérii je v posledních letech můžete naprosto ignorovat, protože jsou hry i bez nich triviálně jednoduché, ale tady se bez nich neobejdete. Boj s Mega Absolem bych bez nich nejspíš nezvládla, což je přesně ta výzva, po které fanoušci série volají už léta.
Pokémon Legends: Z-A zkrátka odvaha nechybí. Realtimové souboje s MMO prvky s trenéry na bojišti, Mega evolucemi a vizuálně působivým Lumiose City by mohly dát dohromady svěží restart série, která nad knoflíkem s drsnějšími změnami váhavě kroužila dlouhé roky.
zdroj: Nintendo
Samozřejmě zůstává spousta otázek, třeba jak bude fungovat progres, zda se souboje časem neohrají... Ale pokud bude finální hra působit alespoň tak živě a plynule jako ukázka na Gamescomu, čeká nás dost možná nejlepší Pokémoní hra posledních let.
Pokémon Legends: Z-A vychází 16. října 2025 na Nintendo Switch a Switch 2.