zavřít

Dojmy: Anthem je adekvátní střílečka kopírující Warframe

PlayStation 4 Windows Xbox One PS4 Pro Xbox One X

- Dojmy z hraní autor: Jan Slavík Komentáře: 0

Po zhlédnutí upoutávek se nešlo divit, když hráči hledali paralely mezi Anthem, novou střílečkou od BioWare, a Destiny. Několik misí a dva dny v demoverzi mě však přinutily drobně upravit názor ohledně toho, jaký nápad zřejmě předcházel vývoji. Papaláši se sešli nad grafy a zjistili, že pořád nějak podezřele moc lidí hraje Warframe. A nejen to, dokonce si u toho drze kupují platinu – tamější prémiovou měnu. Tak se rozhodli, že si udělají vlastní verzi.

Dvojníci

Když postavíte obě hry vedle sebe, v úplném základu se od sebe liší zhruba jako tučňák královský a tučňák žlutorohý. Tedy nijak zvlášť. V Anthemu říkáte svým oblekům javeliny, zatímco ve Warframu to jsou... warframy, krom toho je ale podoba do očí bijící.

Ve čtyřčlenné partě vyrážíte do instancovaných misí, v nichž se na vás chystá sekvence úkolů, které ale vždy sestávají buďto z eliminace předepsaného množství nepřátel, nebo obrany strategických bodů, případně variace a kombinace obojího. Minimálně tedy v demu.

Ikonickou mrštnost kybernetických nindžů zde nahrazují trysky na zádech a nohou vašeho obleku. Javeliny kvůli tomu působí malinko hmotnějším dojmem, protože motory mají nepatrnou prodlevu. Zejména při přechodu do sprintu není pohyb až tak sametově plynulý.

Jisté zdání váhy nicméně není nepříjemné, protože působí v rámci možností autenticky. Vedení postavy přejde do krve (až na plavání, plavání je hrůza) a možnost létat navíc samozřejmě přidává celé akci novou rovinu.

Jestli se ale tvůrci někde měli inspirovat ještě víc, je to struktura a provedení hubu, tedy základny, odkud vyrážíte na mise. Ve Warframu se ze své lodi vrhnete do akce za pár vteřin, zdejší (na pohled překrásné) městečko poskytuje bolestivý kontrast.

Před každou výpravou se v něm musíte ploužit rychlostí krápníku, neexistuje rychlý přesun nebo alespoň sprint (vývojáři ho prý do plné verze dodají). Trvá to snad minutu, a ačkoliv se to chvíli dalo snést, umím si živě představit, že to po čase začne lézt na nervy jako bydlení naproti škole operního zpěvu.

Ve výbušném tempu

Samotná bitevní vřava není na omak zlá. Engine Frostbite dokáže kouzlit dechberoucí efekty a hra s nimi samozřejmě nešetří, takže se obrazovka ve vypjatějších chvílích mění v řádně exotermickou impresi plnou výbuchů, paprsků, projektilů, záblesků, jisker a různobarevných výbojů.

Je se na co koukat, o tom žádná. Reakce nepřátel na palbu jsou ale minimální, což je škoda, protože pocit ze zásahu je pro celkový dojem ze střílečky samozřejmě velice důležitý. Snad si to tvůrci šetří pro silnější kvéry.

Těžko se mi též hledá slovo, kterým popsat hloubku herních mechanik při boji. Jedná se o klasickou, obyčejnou týmovou střílečku s RPG prvky. Zároveň ale není úplně nevýrazná, protože pracuje i s živly a jejich „statusy“, co různými způsoby ovlivňují nepřátele (říkal tu někdo Warframe?) a které lze navzájem kombinovat.

To znamená, že když si například jeden z čety vezme do boje ledové granáty, bude se ostatním hodit nejen v případě nutkavé potřeby vychlazeného drinku, ale může mrazit nepřátele. Jakmile na ně pak někdo další zaútočí jiným konkrétním typem poškození, spustí kombo a nebohému rampouchu způsobí větší zranění.

Pravda, nejedná se o nic převratného, ale dopad na přestřelky je dost zřetelný na to, aby je tento prvek příjemně ozvláštnil. Adekvátní, to je to slovo. Akce v Anthem je... odpovídající.

Lehce zapatlaný štít

Existují hry, u kterých už při betaverzi či v předběžném přístupu víte, že se chystá pecka. Na druhé straně barikády najdete projekty, které si stačí chvíli zahrát před vydáním a je jasné, že jde o věc zralou na skok z útesu. Anthem momentálně spočívá někde mezi. Je zatěžko s jistotou prohlásit, zda se bude jednat o titul stojící za pořízení.

Nelze se totiž ubránit jistým obavám. Zvláštně působí například fakt, že hra sice nabízí možnost sólo hraní, ale jakmile vyrazíte na misi sami, jediný rozdíl je opravdu jenom to, že za sebou nemáte tři další kumpány. Jinak řečeno, výdrž, síla i počet nepřátel, tedy aspekty naprosto zřetelně balancované pro čtyřčlennou partu, zůstávají beze změny.

A je to, jako byste se snažili sami odběhnout štafetu. Složit tuhé elitní verze běžných jednotek, neřkuli bossy, je jak kácet strom kartáčkem na zuby i v plném počtu hráčů, o samotě je to momentálně čiročirá otrava. „No co, tak hraj s ostatními,“ chtělo by se namítnout, ale člověk zkrátka nemá vždycky náladu se družit. Možnost sólovat je vřele vítaná, jenom se musí provést o něco smysluplněji.

Hlavně ale pořádně není jasné, čím chtějí tvůrci přilákat hráče na delší dobu, jak moc rozmanitě se jim podaří naplnit mise, jaký je postoj vůči grindu, jak moc hluboký bude crafting a přizpůsobování si výbavy a tak dále. A to jsou samozřejmě veledůležité pilíře, bez nichž se sci-fi chrám hroutí a hráči si svou bohoslužbu odejdou odbýt jinam. Snad se povede je postavit dostatečně bytelně.

Pouze v míru

Pro jistou část populace tu ještě navíc figuruje palčivě nepříjemná informace, že se do Anthem (minimálně při vydání) nechystá žádná forma PvP. Což je mimochodem rozhodnutí, kterému osobně příliš nerozumím.

Rozbíjení si úst s ostatními hráči je nejjednodušší a nejvděčnější recept na dlouhodobou endgame a ani vlastně nemusíte nic moc vymýšlet. Úmyslně ho do svého titulu nezahrnout je, dle mého názoru, střela do vlastní nohy, co by se nemusela vyplatit.

Další věc, která nebudí zrovna výbuchy nadšení, je technický stav. Jistě, proto existují betaverze, právě aby se na podobné věci přišlo, ale do vydání zbývá něco přes tři týdny. Jak moc se za poměrně krátkou dobu povede hru ještě přeleštit, je otázka.

Do konkrétních problémů už trefně zabodl obviňující prst Patrik ve svém článku, takže jen heslovitě: Padalo to, odpojovalo se to, matchmaking selhával, ve 4K se to nedalo hrát (i7 7700k + Titan X), i ve 1440p se hra zmohla sotva na 40 fps při větší akci. Kurzor myši se pohybuje prapodivně, ovládání menu je příšerná tryzna a za konzolové excesy typu odcházení z nabídky podržením (tedy nikoliv stiskem) escapu by někdo zasloužil pár pohlavků.

Výhled

Anthem si jistě alespoň na chvíli najde svou hráčskou komunitu, minimálně kvůli tomu, že MMO/online trh žalostně stagnuje a část vyhladovělých fanoušků žánru skočí po čemkoliv, co má alespoň trochu naději se vyvýšit nad průměr. Jen proto, že je to prostě nové a na pohled to nevypadá špatně.

Jestli si je ale hra udrží, už je jiný příběh. Pod rukama to v jádru celé působí docela obstojně, tvůrci navíc slibují jen kosmetické mikrotransakce společně s možností všechno získat hraním, což je sympatický přístup. Jistý potenciál tu tedy nejspíš je, ale záležet bude (krom uvedení titulu do provozuschopného stavu) především na hloubce hratelnosti v oblastech, které demo neukázalo.

Mám-li se nicméně dopustit subjektivního odhadu, namísto extra velkého terna bych osobně čekal spíše celkem fajn oddychovku, co se však záhy vyčerpá. Ale třeba jde jen o nepodložený pesimismus a tvůrci mě umlčí vytříbeným designem a návykovými mechanikami. Kéž by.

Tagy: online akční sci-fi multiplayer kooperace E3 2017

Zdroje: vlastní

Kupte na CZC.CZ

Související videa

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.