Devastation - první dojmy
zdroj: Archiv

Devastation - první dojmy

7. 3. 2003 0:00 | Dojmy z hraní | autor: Redakce Games.cz |

Pomalu se pohybujete úzkou chodbou, v ruce pevně svíráte brokovnici a do uší vám hraje tvrdá muzika. Parťáci vás měli krýt, ale nejsou tu... tak nějak se hraje beta další nadějné FPS na Unreal enginu.

Autor: ABE
Publikováno: 7.března 2003


Zvětšit zdroj: Archiv Pomalu se pohybujete úzkou chodbou, v ruce pevně svíráte brokovnici a do uší vám hraje oblíbená tvrdá muzika. V duchu si pomyslíte, kde jsou asi vaši parťáci. Měli vás přeci krýt, ale nejsou tu. Sakra, co je asi mohlo zdržet. Náhle se před vámi něco pohne a vy instinktivně stisknete spoušť brokovnice. Ozve se ohlušující rána a ze dveří kousek před vámi vypadne mrtvola vojáka té zpropadené korporace…

Přesně takovou situaci můžete zažít v brzy vycházející hře Devastation od Digitalo Studios a Arush Entertainment. Její děj se odehrává v post-apokalyptické budoucnosti, kdy světu vládne krutá korporace Grathius. Vy se vžijete do velitele odporového hnutí seskupujícího několik málo lidí, kteří se snaží této korporaci postavit a zničit ji.

 (c) Unreal engine
Novinářská beta, která se nám dostala do rukou, obsahovala celkem 4 ukázkové mise, které poměrně dobře nastínily, jak bude vypadat finální verze. Než se ale podrobně podíváme na jejich náplň, řekněme si napřed něco bližšího o samotné hře. Devastation je first-person akční hra běžící na nejnovějším Unreal enginu a to včetně Karma technologie, která umožňuje realistické zobrazení pohybu při umíraní nepřátel stejně jako UT2003. Celý systém si autoři navíc dost přizpůsobili, aby animace vypadaly přirozeněji a aby bylo možné používat i motion-capture.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Výsledek je o dost temnější než zářivé barvy v Unrealu II, což také mnohem více odpovídá prostředí, ve kterém se hra odehrává. Vylepšeny byly i světelné efekty, které nyní podle mě vypadají více reálněji. Dalším kladem enginu je možnost interakce s okolními předměty. Co si před tím představit? Znamená to, že je možné například brát do ruky mnoho různých předmětů. Bednami počínaje a třeba kanystry s benzínem konče. Samozřejmé je také to, že kanystr lze rozstřelit, čím dojde k jeho výbuchu, a to se dá leckdy s úspěchem použít. Kromě manipulace s předměty je občas nutné hacknout počítač pro získání hesla nebo použít kameru na průzkum nějaké nebezpečné oblasti.

Zvětšit zdroj: Archiv Jednou z hlavních odlišností, která Devastation odlišuje od ostatních akčních her, je velký důraz na spolupráci s počítačem řízenými spoluhráči. Docela mě překvapila jejich umělá inteligence, protože se schopně kryjí a pokud narazí na silného protivníka, klidně se i stáhnou. To samé však platí i o nepřátelích, kteří se schovávají, utíkají do bezpečí nebo útočí ve větších skupinkách. Nic však není dokonalé a i zde občas došlo k nějakému zkratu a nepřítel se zachoval naprosto nelogicky.

 Neotřelé úkoly misí
Nyní se konečně můžeme podívat na obsah samotných misí v novinářské preview-verzi. První se odehrává v čínské čtvrti a podle slov autorů je typickou ukázkou začátku hry. Je dost lineární a v podstatě i dost krátká. Společně se dvěma společníky musíte najít a vyhodit do vzduchu jisté zařízení a potom uprchnout. Nejprve musíte lokalizovat cíl, což je snadné díky malé mapce, která zobrazuje směr k cíli. Hned první přestřelka mě dost překvapila. Nepřátelé se snažili schovávat a střílet po dávkách. Trochu paradoxní ale je, že občas se zachovali trochu jako tupci a chvíli jim trvalo, než zaregistrovali, že stojím blízko nich (asi špatné skripty).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Druhá dostupná mise už byla složitější a hlavně delší. Nejprve jsem musel hacknout počítač a získat přístupové kódy k deaktivování laserových zábran. Poté jsem měl za úkol nalézt kleště a těmi zničit zámek na bráně, která blokovala v dalším postupu. V malém domku, skrz který jsem potom prošel, mě slušně vystrašil nepřátelský voják a hned po něm automatický kulomet, který se dal snadno zničit granátem. Další postup byl relativně jednoduchý. Stačilo „pouze“ dobýt základnu nepřítele a v ní zničit respawnovací přístroj. Toto zařízení umožňuje oživení právě zemřelého vojáka (vcelku logicky vysvětlený respawn, který je základem každé multiplayerové hry) a v pozdějších misích ho budete moci využívat i vy.

 Dvou i čtyřnozí pomocníci
Zvětšit zdroj: Archiv Třetí ukázkový level byl ukázkou multiplayerové mise. K ruce jsem dostal osm počítačem řízených spolubojovníků, kterým jsem mohl snadno ukládat rozkazy pomocí jednoduchého menu. Společně jsme museli osvobodit zajatce, kteří byli uvězněni v nejvyšším podlaží polorozpadlého domu. K novinkám v tomto levelu možnost využívat výše uvedený respawner, který byl umístěn jak v mojí základně, tak v základně nepřítele. Druhou novinkou byla možnost ovládat malého robota-krysu. Funguje to tak, že pomocí implantátu ovládáte krysího robota, který se snadno dostane do nepřístupných míst a v případě nutnosti dobře poslouží jako malá chodící bomba.

Poslední ukázková mise se mi líbila nejvíce. Nejprve jsem musel se dvěma spolubojovníky proběhnout troskami metra do stanice, kde na mě čekalo dalších sedm parťáků. Tím však mise teprve začínala. Za úkol jsme měli dobýt nepřátelskou základnu. K té byly dvě přístupové cesty a nutno podotknout, že obě byly urputně bráněny počítačem řízenými protivníky. V této misi mě trochu překvapila občasná „neukázněnost“ mých vojáků, protože ačkoliv jsem jim přikázal útočit, občas se stalo, že si sami rozkaz změnili třeba na obranu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

 Jako na střelnici
Vůbec jsem se ještě nezmínil o zbraních. V prvních dvou ukázkových levelech jsem dostal k dispozici „jen“ několik automatických zbraní, granát a nůž. Další dvě mise byly ale mnohem zajímavější. Velmi jsem si oblíbil několik druhů ostřelovacích pušek a zvláště pak futuristickou laserovou sniperku, která dokáže zasaženého člověka doslova vymazat z povrchu zemského.

Zvětšit zdroj: Archiv Jak sami vidíte, hra Devastation na mě udělala velmi dobrý dojem. A to tím spíše, že před jejím prvním spuštěním jsem o ní nevěděl skoro nic. Nejvíce mě nadchla kooperace s dalšími vojáky a jejich poměrně slušná inteligence. A to jsem se ještě nezmínil o možnosti hrát hru buďto na arcade nebo jako simulaci, přičemž simulace je opravdu mnohem těžší a vyžaduje pečlivé a hlavně rozvážné postupování. Pokud vás tato hra zaujala jako mě, můžete se těšit na polovinu března, kdy by se měla dostat do obchodů a kdy přineseme i klasickou recenzi.

Stáhněte si: Videa
Související články: Rozhovor, Preview, Novinky

 
 
ABE
připravil: jd


 
 

Nejnovější články