Autor: Ještěr Publikováno: 24.srpna 2008 |
Podezřelým je jistý pan White, preparátor, který dost možná nevycpává jen proklamované ptactvo. Co vlastně hovoří proti němu? Snad jeho koníček a - kdyby místní policejní evidence nebyla vedena tak humpolácky - rovněž pár pohřešovaných dívčin v okolí. Jakmile Madison sleze z motorky, nelze si nevšimnout kamery, jež zvládne nepřeberné množství úhlů podle momentální potřeby - většinou ne vaší, ale té režisérovy. Podobné to je s rychlostí chůze dle toho, v jaké lokaci se právě nacházíte - rozhodně ne olympijský sprint na váš povel. Šmejdění okolo domu Madison pak proslídí okolí baráku včetně majitelovy poštovní schránky. Tento zdánlivě rutinní akt seznamujeme s provedením veškeré interakce s okolím – v pravém spodním rohu obrazovky naskakuje směrová značka a stisknutí dané šipečky donutí hrdinku se té konkrétní činnosti věnovat – zpravidla za pomoci nějaké mimořádně věrohodné animace, takže pro hráče je odměna vlastně dvojí. Rychlé prsty samozřejmě leckdy přijdou k duhu, avšak to nemění nic na faktu, že otevřít jednu hloupou schránku můžete rychle, pomalu i něco mezi tím. Žádná standardní animace neexistuje, žádný pohyb nevidíte dvakrát. Vše se tváří nanejvýš přirozeně. Že náš potenciální vrah bude vrahem skutečným, naznačují hrdinkou nalezené lechtivé časopisy a ve smetí odhozené podpatky. Madison nervózně klepe na vchodové dveře a hráč si vybírá z malé slovní zásoby, která mezitím chytře naskočila v rohu obrazovky, aniž by nějak výrazně překážela autentickému zážitku. Logické "pane White?" a lehce naivní "haló!" ovšem zůstává panem domácím nedoceněno a bez odezvy. Ruce se zapotí Slídilce je jasné, že tady se nedá svítit – když už jsme se obtěžovali zajít na návštěvu, je zkrátka potřeba vklouznout dovnitř. Madison není žádná basketbalistka, a tak si u vyvýšeného zadního okýnka improvizovaně pomáhá několika sudy, což vyžaduje celkem frenetické mačkání kolečka - aby hráč poznal cenu za úspěch, pokud možno na vlastní kůži a lopotil se spolu s hrdinkou na obrazovce. Proces protáhnutí se mrňavým oknem je naopak velmi svižný a žádá si stejně svižnou reakci vašich prstíků, protože v určitých pozicích jaksi nelze zůstat do příštího jara. Už tedy žádné bezcitné lámání podezřele ohebných avatarů, tady si své nápady vypijete až do dna. Tento systém "dřiny přenesené na hráče", kdy si vaše rozhodnutí pro složitější řešení nastalých herních situací vyžádají i jejich mnohem složitější provedení na ovladači (např. počet zmáčklých tlačítek), se bude objevovat i v ostatních částech hry. Nic vám ale nebude bránit razit si nějakou alternativní, jednodušší cesty vpřed. Velmi pravděpodobně se nejedná o jediný zlodějství náklonný domovní otvor. Oči tady nelžou Uvnitř potemnělé jámy lvové si hrdinka nahrává právě nabyté poznatky na pásku. V domě je interaktivních velká spousta věcí včetně takových, kterých byste se dobrovolně nikdy nedotkli, a řadu z nich s největší pravděpodobností ani neupotřebíte. Rozrušená Madison stoupá nahoru strašidelně vrzajícím schodištěm a to, co tam najde, se jí rozhodně nebude líbit... Torzo lidského těla ve vaně, nepřirozené krvavé obrazce a na konci toho všeho Madison. Z nálezu je celkem na větvi, že to vidíte z emocí v její tváři. Klepe se, ale své myšlenkové pochody pořád nahrává. Působivý interaktivní film, chtělo by se říci. Cynik by ještě dodal, že Madison dostala přesně to, o co si řekla. Ložnice majitele ukrývá zase jinou chuťovku – vypreparované mrtvoly žen v bizarních pozicích, do kterých se samy určitě nedostaly. A je jich nepočítaně. Madison už je viditelně klidnější, pořizuje si pár snímků. Zlato, jsem doma! Jaké překvapení, že se perverzák zrovinka vrací domů. Od jistého okamžiku se obraz rozděluje na dvě poloviny – jedna snímá panikařící dívku a druhá ledově klidného tlusťocha ve dveřích. Škála nejrůznějších reakcí a pocitů, vyskakujících podobně jako dialogové možnosti ve spodním rohu obrazovky, v tuto chvíli není chudá. Zvolíte si strach, a Madison se rozklepe jako osika. Sáhněte po zcela opačné emoci a máte na obrazovce buldoka. Hráči každopádně zůstává jen šok a pár možností, jak se z celé morbidní patálie vysekat se zdravou kůží. Co má na výběr? Třeba zběsilý útěk a nepozorovaný odjezd pryč. Nebo naopak taktické plížení se po špičkách, což bude jen pro hráče se silným srdíčkem. Nebo zkusit jít do neférové potyčky (motorovka se jistě neválí v kůlně pronic zanic) a v té eventuálně nafasovat smrtelnou ránu. Útočník je totiž vyzbrojen nožem a vypadá to, že se vyzná. Nebo je libo zbuzerovat nejbližší policejní stanici? Poslužte si, támhle v koutě čeká použitelný telefon... A herní paradigmata padají jako hrušky Madison může po odhalení reagovat opravdu spoustou činností. Může například rozbít proradnému tlouštíkovi vázu o kebuli nebo na něj převrátit kuchyňský stůl, když je dostatečně blízko a v pravý moment stiskne kontextové tlačítko. A vzápětí vzít nohy na ramena, pokud se na to vaše hbité prsty cítí, a v mezifázi si vypomoci desítkami improvizovaných úkrytů v barabizně, jejíž nechutná zákoutí ani vy, ani Madison samozřejmě neznáte. Jelikož se provalilo, že hrdinka u sebe nebude nosit žádnou zbraň, hodně průšvihů bude asi končit útěkem. Výlet protentokrát končí dobře – pan White ještě dodatečně chvátá pro brokovnici, nezbytný to nástroj ničemů, avšak ženu těsně prchající na motocyklu míjí. Podobných epizodek má plná verze Heavy Rain obsahovat na šedesát. Vše bude jedna taková velká cutscéna, akorát že interaktivní. Hráč se v nich skrze své akce dočká velmi hmatatelných konsekvencí. Grafika hry vypadá silně nejen v animacích, například stíny hrajou logicky neméně důležitou roli. Ke konci si neodpustím dvě perličky: zaprvé, hra vůbec nemá průběžně načítat data, takže si velmi obvyklý a velmi otravný nahrávací segment vezme dovolenou. Zadruhé, Heavy Rain nepozná Game Over a to ani v případě nějakého brutálního konce hlavní hrdinky. Jakkoli to může znít divně, story si vesele pojede dál. Autoři přirovnali obsah hry ke gumičce – můžete ji sice překrucovat, natahovat a všelijak s ní kroutit, ale nakonec se vždycky vrátí do původního tvaru. Bude to poprvé, co příběh adventury nejde automaticky za ručičku s jeho původním nositelem? další obrázky v galerii Pouze na PS3 Ódy o tom, jak moc bude Heavy Rain filmovou, citově našlapanou a vůbec bezkonkurenčně nejvíce uměleckou hrou nejbližších měsíců, se od oné prezentace kukadel křehké děvy na internetu množí rychleji než křečci. Jak to ale všechno dopadne, to si počkáme do příštího roku a na vlastní kůži to zjistí pouze majitelé PlayStation 3. Smlouvu s talentovanými Quantic Dream totiž již dříve podepsala Sony a ta žádné své first-party hry nepouští na ostatní platformy ani omylem. Pokud něčemu tak ambicióznímu a z řady vybočujícímu už z principu nevěříte, tvůrci vás pravděpodobně plně chápou a proto oznámili, že před plnou hrou vypustí (opět s něčím mimo příběh) hratelné demo. Zdroje: IGN, EuroGamer a další zdroj: Archiv Heavy Rain GC trailer - nová HD verze ke stažení (33 MB) Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Novinky, Vše o Fahrenheit |
Ještěr | |
autor je administrátorem fanstránky Vault šílené brahminy |